Laos: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Bangkoku (Thajsko)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

Vývoz

Dovoz

Saldo

20153.6535.675-2.022
20164.2455.373-1.128
20174.8235.636-813
20185.2086.143-935
2019*5.7056.065-360

Údaje v mil. USD
Zdroj: Trading Economics, CEIC Data
* = odhad

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavními obchodními partnery Laosu (data 2019) jsou:

  • v oblasti laoských vývozů: Thajsko (48 %), Čina (27 %), Vietnam (15 %) , Indie (2 %);
  • v oblasti laoských dovozů: Thajsko (56 %), Čína (23 %), Vietnam (11 %), Japonsko (2 %).

Zdroj: Trading Economics, CEIC Data

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavními vývozními a dovozními položkami Laosu jsou (data 2019):

  • vývoz: nerostné suroviny (měď), elektrická energie, elektrická a elektronická zařízení/přístroje, zemědělské a lesnické produkty (celulóza, káva), textilní výrobky;
  • dovoz: kapitálové/investiční statky, paliva, strojírenské výrobky a suroviny pro další výrobu, elektrická a elektronická zařízení/přístroje, spotřební zboží, zlato a stříbro.

Zdroj: Trading Economics, CEIC Data

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Zóny volného obchodu

Laos je členem sdružení ASEAN, v rámci kterého jsou používány zásady vytvoření zóny volného obchodu AFTA (ASEAN Free Trade Area). Tyto zásady v praxi znamenají snížení cla pro průmyslové výrobky ve vzájemném obchodě členských států ASEAN u naprosté většiny položek na 0 %.

Investiční zóny

V Laosu je celkem 11 zvláštních ekonomických zón (SEZ):

  • Savan-Seno Special Economic Zone (zal. 2003)
  • Boten Beautiful Land Specific Economic Zone (zal. 2003)
  • Golden Triangle Special Economic Zone (zal. 2007)
  • Vientiane Industrial and Trade Area (zal. 2011)
  • Saysetha Development Zone (zal. 2010)
  • Phoukhyo Specific Economic Zone (zal. 2010)
  • Thatluang Lake Specific Economic Zone (zal. 2011)
  • Longthanh-Vientiane Specific Economic Zone (zal. 2012)
  • Dongphosy Specific Economic Zone (zal. 2012)
  • Thakhek Specific Economic Zone (zal. 2012)
  • Pakse – Japan SME Special Economic Zone (zal. 2015)

Pozn.: Pro detailní informace a teritoriální rozmístění jednotlivých zón viz stránky Investment Promotion Department.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Teritoriální struktura – přímé zahraniční investice 1989-2019

Poř.

Země

Počet projektů

Objem v mld USD

1

Čína

862

10,0

2

Thajsko

755

4,7

3

Vietnam

422

4,0

4

Malajsie

99

0,8

5

Jižní Korea

291

0,7

6

Francie

223

0,5

7

Hong Kong

52

0,5

8

Nizozemsko

15

0,4

Celkem

6.114

36,9

Zdroj: Ministry of Planning and Investment / IPD, Laos

 

Odvětvová (sektorová) struktura – přímé zahraniční investice 1989-2019

Poř.

Sektor

Jednotky

Objem v mld USD

1

Výroba el. energie

55

14,4

2

Důlní průmysl

345

7,5

3

Služby

687

5,2

4

Zemědělství

991

3,1

5

Průmysl a rukodělná výroba

932

2,1

Celkem

6.114

36,9

Zdroj: Ministry of Planning and Investment / IPD, Laos

Pozn.: Další statistické informace je možné nalézt na stránkách Investment Promotion Department.

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

V Laosu je možné investovat třemi různými způsoby a vyžádat si licenci na:

  1. obchodní činnost,
  2. koncesovanou činnost,
  3. aktivity v rámci zvláštních a specifických ekonomických zón.

U běžné obchodní činnosti neexistuje časové omezení investice kromě speciálních případů stanovených zvláštními předpisy a zákony.

U koncesované činnosti závisí jejich trvání na předmětu činnosti, investičním objemu, podmínkách koncese apod., nesmí však překročit 99 let a její obnovení je možné se souhlasem vlády.
V případě aktivit v rámci zvláštních a specifických ekonomických zón záleží na druhu, objemu a podmínkách stanovených pro jednotlivé ekonomické zóny. Doba trvání nesmí překročit 99 let, kromě případů, kdy vláda prodloužení schválí s ohledem na významný přínos dané investice pro zemi.
Z hlediska vlastnické struktury připadají v úvahu tři základní modely:

  1. 100% vlastnictví (platí pro domácí i zahraniční investory),
  2. společný podnik – joint venture (platí pro domácí i zahraniční investory),
  3. smluvní obchodní vztah (zahraniční společnost vstoupí do smluvního vztahu s domácím partnerem pro odběr/dodávku zboží z/do Laosu).

Pozn.: Pro detailnější popis jednotlivých modelů a postupů při zájmu o investiční aktivity v Laosu viz stránky Investment Promotion Department (tzv. One Stop Service).

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bangkoku (Thajsko) ke dni 10. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem