Libanon: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Bejrútu (Libanon)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance Libanonu (2015-2019)
 

2015

2016

2017

2018

2019

Obchodní bilance (mld. USD)

-15,1 -15,6 -15,8 -20,4 -15,5

Vývoz (mld. USD)

3,0 3,1 2,8 2,9 3,6

Dovoz (mld. USD)

18,1 18,7 19,6 23,3 19,1

Zdroj: Celní úřad Libanonu

Libanonský zahraniční obchod se dlouhodobě vyznačuje výraznou pasivní obchodní bilancí. Celkový dovoz, jehož významnou součástí jsou ropné produkty, se hodnotově snížil díky propadu světových cen ropy, zatímco celkový vývoz, vzhledem k posilujícímu USD, zaznamenal výrazný nárůst oproti roku 2018. Tím došlo ke snížení obchodního deficitu.

Nižší libanonský export v předcházejících letech byl do značné míry zapříčiněn nemožností plně využít pozemní tranzitní trasy přes Sýrii. Nicméně v r. 2019 byly otevřeny hraniční přechody mezi Jordánskem a Sýrií, přes které směřuje libanonský export do Jordánska a zemí Zálivu.

Nadále zůstává přerušen pozemní tranzit zboží mezi Libanonem a Tureckem a zásadně zredukovaný tranzit kamionů do/z Iráku. Alternativní mořské exportní trasy jsou příliš nákladné, jak časově, tak finančně. Pro osobní i nákladní dopravu je možné využít trajektu mezi tureckým přístavem Tasucu a libanonským přístavem Tripoli.

 

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Vývoz z Libanonu:

Teritoriální struktura libanonského vývozu je za poslední roky stálá. Standardně jí dominuje  Švýcarsko a následují země Blízkého východu v čele se Spojenými arabskými emiráty, Sýrií a Saúdskou Arábií. Do EU v r. 2019 směřovalo celkem 16 % libanonského exportu, nejvýznamnějším evropským dovozcem zůstává Švýcarsko (1061 mil. USD), ze zemí EU pak Španělsko (46 mil. USD), Německo (42 mil. USD), Francie (37 mil. USD) a Itálie (27 mil. USD). Srovnatelně s ČR (0,34 mil. USD)  Libanon z EU zemí dováží do Finska, Lucemburska, Maďarska, Slovenska, Chorvatska a Estonska.

 Vývoz z Libanonu – nejvýznamnější partneři (2019)

Země

mil. USD

Podíl na celkovém vývozu (%) 

Švýcarsko

1061

29,5

Spojené Arabské Emiráty

438

12,2

Saudská Arábie

245

6,8

Sýrie

190

5,3

Irák

146

4

Katar

128

3,6

Kuvajt

87

2,4

Jihoafrická republika

68

1,9

Jordánsko

63

1,8

Turecko

61

1,7

ČR

0,34

0,01

Zdroj: Celní úřad Libanonu

Dovoz do Libanonu:

V r. 2019 se do Libanonu dovezlo nejvíce zboží z USA, Číny, Itálie, Řecka, Ruska, Německa a Turecka. Podíl dovozu ze zemí EU tvořil přes 40 %, nejvýznamnějšími unijními exportéry byly Itálie (1,3 mld. USD), Řecko (1,4 mld. USD), Německo (0,9 mld. USD), Francie (0,8 mld. USD) a Španělsko (0,5 mld. USD). Srovnatelně s  ČR exportovaly (66,1 mil. USD) do Libanonu z EU zemí Chorvatsko, Finsko, Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Lucembursko a Malta.

Dovoz do Libanonu – nejvýznamnější partneři (2019)

Země

mil. USD

Podíl na celkovém dovozu (%) 

USA

1 704

8,9

Čína

1 626

8,5

Řecko

1 400

7,3

Rusko

1 343

7

Itálie

1 326

6,9

Německo

953

5

Turecko

939

5

Francie

769

4

Španělsko

535

3

Egypt

408

2,1

ČR

66

0,28

Zdroj: Celní úřad Libanonu

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Vývoz z Libanonu:

Hlavní produkty libanonského vývozu – podíl na celkovém vývozu v roce 2019

Kód zboží

 Název kategorie

2019 (v %)

71

Perly, drahokamy, drahé kovy, výrobky bižuterie

20,2

85

Elektrické přístroje, vybavení a součástky

5,5

39

Plasty a výrobky z nich

5,5

84

Reaktory, kotle, přístroje a nástroje mechanické

5,5

33

Kosmetické přípravky

3,9

20

Produkty ze zeleniny, ovoce, ořechů

2,4

72

Železo a ocel

3,8

21

Přípravky potravinové různé

3

74

Měď a výrobky z mědi

2,9

49 Knihy, noviny, tištěné výrobky

2,1

Vývoz celkem (mld. USD)

3,60

Zdroj: Celní úřad Libanonu

Dovoz do Libanonu:

Hlavní produkty libanonského dovozu – podíl na celkovém dovozu v roce 2019

Kód zboží

 Název kategorie

2019 (v %)

27

Paliva, oleje a výrobky z nich 

34

87

Dopravní prostředky (kromě kolejových)

9

30

Výrobky farmaceutické

6

84

Reaktory, kotle, přístroje a nástroje mechanické

5

71

Perly, drahokamy, drahé kovy, výrobky bižuterie

5

85

Elektrické přístroje, vybavení a součástky

5

72

Železo a ocel

4

39

Plasty a výrobky z nich

3
10 Obiloviny

3

62

Odévy a oděvní doplňky (jiné než pletené, háčkované)

1

Dovoz celkem (mld. USD)

19,10

Zdroj: Celní úřad Libanonu

Podrobnou statistiku lze nalézt na webové stránce Celního úřadu.

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Libanonu fungují tři zóny bezcelního obchodu, a to v bejrútském a tripolském přístavu a na bejrútském mezinárodním letišti (Rafik Harírí Airport). Od r. 2015 jsou v provozu zóny volného obchodu na severu Libanonu u města Batroun – tzv. Selaata Free Zone,  Qleiat Free Zone (u hranic se Sýrií) a Zvláštní ekonomické zóny v Tripoli (TSEZ).

Existující zóny nabízejí obchodní a finanční pobídky včetně možnosti 100%  zahraničního vlastnictví, osvobození od placení daní při vstupu a výstupu ze zóny, dlouhodobé nízké náklady pronájmu půdy a budov a nízké náklady pro průmyslové provozy. Pro dočasné dovozy těžkých strojů a vozidel mohou dovozci použít skladů pod celní uzávěrou v prostorách bejrútského přístavu (Beirut Port Authority). Dovozci mohou skladovat své zboží ve skladech, které si soukromě najmou na základě roční bankovní záruky, která je splatná po zaplacení celních poplatků a ročního nevratného skladovacího poplatku.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Podle informací Agentury pro investiční rozvoj Libanonu (IDAL) hodnota přímých zahraničních investic dosáhla v r. 2018 výše 2,88 mld. USD, oproti 2,55 mld. USD v roce 2017, což znamená meziroční navýšení o 13 %.

Dle informací IDAL dosáhla úroveň přímých zahraničních investic za prvních 6 měsíců 2019 výše cca 1 mld. USD, což znamená pokles proti předcházejícímu sledovanému období. Důvodem sestupného trendu byla stoupající nedůvěra zahraničních investorů vyplývající ze zhoršující se ekonomické a finanční situace v zemi a ztráta důvěry v bankovní sektor.

V roce 2019 byla hlavním zahraničním investorem EU s investicemi převážně do rekonstrukce infrastruktury, výstavby komunikací, modernizace letiště a Bejrútského přístavu. Hlavními investory do oblasti těžby ropy a plynu bylo nově vzniklé konsorcium společností Total, ENI a Novatec. Investice směřovaly do průzkumných prací spojených s budoucí těžbou ropy a plynu. Lze konstatovat, že investice do realit a stavebnictví v roce 2019 stagnovaly. Vzhledem k hospodářské a politické situaci zejména ve druhé polovině 2019 se pak výrazně snížil cestovní ruch a příliv zahraničních turistů.

Vzhledem ke klesající ceně ropy na světových trzích zájem tradičních investorů v Libanonu (SAE, Katar, Saúdská Arábie, Egypt) doznal v roce 2019 výrazného poklesu.

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Libanon má podepsané dohody o vzájemné podpoře a ochraně investic s 50 zeměmi světa, mezi nimiž je i ČR. Libanon nabízí svobodné tržní prostředí a je tradičně otevřen zahraničním investicím. Nespornou výhodou je liberální kapitálové prostředí, vyzdvihnout je třeba také vzdělanou a kvalifikovanou pracovní sílu. S výjimkou nabývání pozemků nerozlišují libanonské zákony mezi místními a zahraničními investory. Protipólem těchto výhod je problém korupce, netransparentnost řízení ve vydávání licencí a složité celní postupy.

Podporu investic v Libanonu má na starosti vládní Agentura pro investiční rozvoj Libanonu (IDAL), která vznikla v roce 1994 a je pod přímým dohledem předsedy vlády. IDAL má na starosti určování perspektivních sektorů, poskytování služeb investorům a propagaci libanonského vývozu. V roce 2018 IDAL založil nové oddělení na podporu obchodu (BSU – Business Support Unit), který bude poskytovat služby a podporu start-upům. Agentura zveřejnila přehled investičních příležitostí v Libanonu pro rok 2019.

Právní rámec pro investování v Libanonu stanovuje zákon č. 360 ze dne 16. srpna 2001 o podpoře investic, který současně upravuje poskytování pobídek a podpůrných služeb investorům. Určil i prioritní sektory pro investice: zemědělství, agrární průmysl, průmysl, informační technologie, média, technologie, telekomunikace a turismus.

Libanonská vláda poskytuje domácím i zahraničním investorům řadu zvýhodnění, daňových úlev nebo osvobození od daně za splnění daných podmínek (např. pokud investice spadá pod vymezené oblasti činnosti, vyjmenované zóny či pokud se zamýšlená investice pohybuje od předem určené minimální investované částky). Více informací je k dispozici na webových stránkách IDAL.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bejrútu (Libanon) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem