Libanon: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Bejrútu (Libanon)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • arabsky: Al-Džumhúríja al-Lubnáníja
  • česky: Libanonská republika
  • francouzsky: République libanaise
  • anglicky: Republic of Lebanon

Všeobecná informace:

Libanon je parlamentní republika založená na ústavě z roku 1926 s novelou z roku 1943 (vyhlášení nezávislosti). Novela byla doplněna Táifskými ujednáními z roku 1989, kterým byla ukončena 15 let trvající občanská válka. Specifikem Libanonu je přítomnost 18 náboženských komunit a současný systém je nastaven na zamezení střetů mezi nimi. Vrcholné ústavní funkce jsou proto rozděleny (zejména s cílem zachování základní rovnováhy mezi křesťany a muslimy) – ústava dělí moc mezi prezidenta (maronitského křesťana), předsedu parlamentu (šíitského muslima) a premiéra (sunnitského muslima).

Hlava státu:

Prezidentem je Michel Aoun, zvolený 31. října 2016.

Parlament:

Volby do jednokomorového parlamentu (Národní shromáždění, 128 členů) probíhají na 4 leté volební období na základě tzv. politického konfesionalismu založených na Taifských ujednáních z roku 1989. 128 křesel je proporčně rozděleno do okrsků podle náležitosti k určitému vyznání a zásady, že křesťanské i muslimské strany mají k dispozici identický počet křesel, tj. po 64 poslancích. Z deseti náboženství přítomných v parlamentu je nejsilněji zastoupena křesťanská maronitská církev (33 křesel), následovaná šíity a sunnity (po 27 křeslech). Systém je poměrný s pohyblivým volebním prahem. Předsedou parlamentu je od roku 1992 Nabíh Berrí (předseda šíitského hnutí Amal).

Poslední volby se uskutečnily 6. května 2018 (poprvé od roku 2009).

Vláda:

Současná „technokratická“ vláda, v čele s bývalým ministrem školství a universitním profesorem Hassanem Diabem, byla jmenována 21. ledna 2020 po rezignaci premiéra Saada Harírího. Odstoupení Harírího bylo důsledkem celonárodních protivládních protestů, které probíhaly od října 2019 (tzn. „Říjnová revoluce“). Nová vláda složena z „odborníků“ bez politické afiliace získala důvěru parlamentu 11. února 2020 (podpořilo ji 69 poslanců ze 128). Pro vládu hlasovalo hnutí Hizballáh, hnutí Amal, Svobodné vlastenecké hnutí, hnutí Marada a drúzský politik Tamar Arslan.

V současné, 20-ti členné vládě je 6 žen, největší počet v dosavadní historii Libanonu.

 

Předseda vlády

Nezávislý

Hassan Diab

Ministr školství a vyššího vzdělání

Nezávislý

Tarek Majzoub

Ministr telekomunikací

Nezávislý

Talal Hawwat

Ministr vnitra a místních samospráv

Nezávislý

Mohammed Fahmi

Ministr životního prostředí a administrativního rozvoje

Nezávislý

Demianos Kattar

Ministr turistiky a sociálních záležitostí

Nezávislý

Ramzi Mcharrafieh

Ministryně informací

Nezávislá

Manal Abdel Samad

Místopředsedkyně vlády a ministryně obrany

Nezávislá

Zeina Akar

Ministr energetiky a vody

Nezávislý

Raymond Ghajar

Ministryně spravedlnosti

Nezávislá

Marie – Claude Najm

Ministr zahraničních věcí a emigrantů

Nezávislý

Nassif Hitti

Ministr ekonomiky a obchodu

Nezávislý

Raoul Nehme

Ministryně pro záležitosti vysídlenců

Nezávislá

Ghada Chreim

Ministryně  práce

Nezávislá

Lamia Yammine

Ministr dopravy a veřejných prací

Nezávislý

Michel Najjar

Ministryně mládeže a sportu

Nezávislá

Vartiné Ohanian

Ministr financí

Nezávislý

Ghazi Wazni

Ministr kultury a zemědělství

Nezávislý

Abbas Mortada

Ministr průmyslu

Nezávislý

Imad Hoballah

Ministr veřejného zdraví

Nezávislý

Hamad Ali Hassan

 

 

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 4,85 – 6,85 mil. (odhad 2019)

K počtu obyvatel dlouhodobě chybí oficiální libanonské statistické údaje. Světová banka uvádí 6,85 mil. obyvatel 2018, kteří však vedle cca 4,85 milionu Libanonců zahrnují dlouhodobé palestinské uprchlíky (475 000 podle údajů UNRWA z roku 2019), 950 000 syrských uprchlíků (registrovaných u UNHCR, libanonská vláda udává 1,5 milionu) a naopak nezohledňuje cca 170 000 – 500 000 neregistrovaných palestinských uprchlíků a cca 18 500 uprchlíků z Etiopie, Súdánu, Iráku ad. Ze stejného důvodu neexistuje ani oficiální údaj k hustotě osídlení (669.5 obyvatel/km² podle údajů Světové banky z r. 2018). Osídleno je zejména pobřeží se zástavbou jednotlivých vesnic a měst a pohoří Libanon v okolí Bejrútu (88 % obyvatelstva žije ve městech nebo v jejich okolí). Ve světě existuje silná zahraniční diaspora pravděpodobně přesahující 12 milionu Libanonců (dle některých údajů až 15 mil. osob). Průměrný roční přírůstek je 4,2 %, porodnost 1,7 (2019, údaj Světové banky).

Národnostní složení:

Z hlediska současného počtu přítomných obyvatel v zemi (včetně neregistrovaných uprchlíků ze Sýrie) tvoří libanonští občané cca 68 % (z nich cca 10 % jsou Arméni, Kurdové a jiní), Syřané cca 24 % a palestinští uprchlíci cca 8 % obyvatelstva (oficiální údaje se liší – podle sčítání v palestinských táborech z roku 2017 má být v zemi cca 177 000 Palestinců, neoficiální odhady hovoří až o 500 000). Libanonští občané jsou z 95 % arabského etnika, avšak zvláště křesťanští Libanonci se často jako Arabové neidentifikují.

Náboženské složení:

Pozn.: oficiální údaje neexistují, informace je odvozena z nezávislých zdrojů a nezohledňuje uprchlické skupiny.

V Libanonu je oficiálně registrováno 18 náboženských komunit – 12 křesťanských, 5 muslimských a 1 židovská (lze nalézt i údaj 17 komunit, který z politických důvodů nezohledňuje právě židovskou obec).

Největší komunitou jsou křesťané (odhadem 34 %), kteří se dělí do několika dalších skupin (převažují maronité  24 % z celkového počtu obyvatel; následují řečtí pravoslavní; řečtí katolíci; arménští křesťané, aj.). Muslimové tvoří cca 61 % obyvatel  (cca 30 % muslimští šíité, 30% muslimští sunnité a menší skupiny Alavitů  a Ismaelů). Politicky významní jsou drúzové, k nimž se hlásí přibližně 5 % obyvatelstva.

Jednotlivé náboženské komunity jsou na území Libanonu zastoupeny nerovnoměrně: šíité žijí zejména na jihu země, v údolí Bekáa a na jižním předměstí Bejrútu, sunnité obývají okolí Tripoli, Saidy a Bejrútu, drúzské osídlení je významné v pohoří Šúf. Převaha maronitské komunity je v oblasti Mount Lebanon a ve východním Bejrútu. K židovskému vyznání se hlásí Libanonci v řádu stovek osob.

 

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Všeobecné informace:

Libanon je rozvojovou zemí se svobodným trhem a silnou tradicí „laissez-faire“. Vláda podporuje soukromé investice, veřejné vlastnictví se omezuje prakticky pouze na infrastrukturu a poskytování veřejných služeb.

Malá rozloha a tradiční skladba ekonomiky (5 % zemědělství, 15 % průmysl, 80 % služby) předurčují Libanon k silné závislosti na bezpečnostní situaci v  regionu. Právě tato skutečnost se v současné době promítá do nenaplnění jeho značného ekonomického potenciálu. Ten je dán především výhodnou geografickou polohou (atraktivní krajina na pobřeží Středozemního moře s celoročně zasněženými horami), vzdělaným obyvatelstvem, dobrými obchodními vztahy s EU a unikátní historií.

Libanon historicky patřil mezi hospodářsky nejrozvinutější země regionu, nicméně občanská válka v letech 1975–1990 jeho dobrou ekonomickou základnu významně narušila a zemi připravila o pozici bankovního a obchodního centra regionu. Po válce se sice fyzickou a finanční infrastrukturu podařilo přebudovat, stalo se tak nicméně za cenu značného státního zadlužení, se kterým se země vypořádává dodnes. Období obnovy a rekonstrukce bylo opětovně přerušeno válečným konfliktem mezi Hizballáhem a Izraelem v létě 2006. Libanon utrpěl vážné škody v oblasti infrastruktury, bylo zničeno na 30 000 bytových jednotek a prakticky všechny silniční mosty.

Libanon se těší relativně dobrým obchodním vztahům s EU. V r. 2002 byla sjednána mezi EU a Libanonem Asociační dohoda, jejímž cílem je liberalizace vzájemné směny průmyslových a převážné většiny zemědělských výrobků. V prvních letech implementace Asociační dohody Libanon zaznamenal poměrně silný hospodářský růst (v letech 2007 až 2010 se pohyboval v rozmezí 7 – 10 %), který odrážel zejména zájem investorů ze zemí Perského zálivu.

Od roku 2011, v důsledku krize v Sýrii, se ekonomická  situace v Libanonu (do té doby slibně se vyvíjející) začala zhoršovat. Dopady tohoto dlouhotrvajícího konfliktu – příliv více než 1,1 milionu registrovaných uprchlíků, růst vnitřního napětí, uzavření tradičních obchodních cest, pokles zájmu investorů – zapříčinily ekonomický propad (1 – 2 % v letech 2011 – 2017). V roce 2019 se vlivem politické, ekonomické a finanční  krize  propadla libanonská ekonomika  ještě hlouběji (0,3% růst v roce 2018, 0,2% v roce 2019 a následkem současné pandemie COVID-19 se v roce 2020 očekává negativní růst libanonské ekonomiky.

Tradiční motory libanonské ekonomiky (nemovitosti, stavební průmysl, turismus) přestaly fungovat a bankovní sektor, který dlouhodobě odolával, se ukázal jako zranitelný.

V roce 2019 se špatná ekonomická situace v Libanonu nadále zhoršovala, což vyvolalo obavy z jejího zhroucení. V souvislosti se zpomalením ekonomického růstu a s poklesem významných finančních  transferů libanonské diaspory (v zemích Zálivu působí cca 500 tisíc Libanonců, kteří do vlasti ročně převáděli kolem 8 mld. USD) se již tak jeden z největších státních dluhů ještě zvýšil a v zemi se nedostávalo likvidity. Za účelem získání finančních prostředků se vláda na podzim 2019 dohodla na uvalení daně na internetové hovory (aplikace WhatsApp, FaceTime apod.), čímž spustila největší povstání, které země za desetiletí poznala. Důsledkem pak byla rezignace premiéra Saada Harírího v říjnu 2019.

Veřejný dluh nadále roste, v roce 2019 dosáhl více než 170% HDP a podle odhadů MMF se očekává, že v roce 2020 přesáhne 171%. Libanon je dnes třetí nejzadluženější zemí na světě a nejzadluženější zemí arabského světa.

Devizové rezervy v centrální bance v roce 2019 klesaly. Ke konci roku 2019 deklarovala libanonská vláda rezervy ve výši 31 mld. USD. Růst bankovních vkladů je od léta 2019 záporný, v prosinci 2019 dosáhly vklady negativní zůstatek ve výši 5 miliard USD)

Jako následek „Říjnové revoluce“ byly banky na podzim 2019 na dva týdny uzavřeny, což způsobilo paniku mezi vkladateli. Stát omezil výběry a vnitrostátní i zahraniční transfery, čímž dále klesala kupní síla, zvyšovala se nezaměstnanost a dovozci nemohli financovat importované nákupy. V druhé polovině 2019 vznikl paralelní devizový trh, který se rychle odpoutal od státem fixovaného pevného kurzu LBP k USD (1507.5 LBP/USD) a na konci roku 2019 se 1 USD měnil za cca 2000 LBP/USD. Důvodem byl nedostatek likvidity komerčních bank, který byl způsoben spekulativním odlivem financí do zahraničních bank.

Země čelila v roce 2019 kromě makroekonomických a politických výzev mnoha sociálním problémům. Masivní příliv syrských uprchlíků dlouhodobě otřásl demografickou rovnováhou země, trhem práce a vyvíjel tlak na ceny nájmů, infrastrukturu a dodávky veřejných služeb (voda a elektřina), zvýšila se nezaměstnanost, především v neformálním sektoru. Následkem „Říjnové revoluce“ 2019 se situace ještě zhoršila, došlo ke ztrátě stovek tisíc pracovních míst, uzavírání podniků a prohlubování chudoby.

Počátkem roku 2018 libanonská vláda podepsala dlouho očekávané smluvní dohody s mezinárodním konsorciem pro průzkum a těžbu ropy a zemního plynu v rámci prvního kola zahraničního licencování. V roce 2019 byly vkládány velké naděje do začátku průzkumných vrtů v pobřežních vodách Libanonu. Vláda deklarovala, že ekonomická situace se během krátké doby, díky objevům ložisek ropy a zemního plynu, zlepší a Libanon vstoupí do elitního klubu exportérů. V roce 2020 se situace již tak optimisticky nejeví, velkým otazníkem zůstává vztah mezi náklady na těžbu a vlastními objemy ložisek, navíc se do těchto kalkulací negativně promítá současná krize v energetických komoditách na světových trzích.

Pozn.: Od r. 2018 bylo velké očekávání vkládáno do aktivit tříčlenného konsorcia Total, Eni & Novatek, vedené francouzským gigantem Total, které získalo licenci na průzkum a přípravné práce spojené s těžbou ropy a zemního plynu v oblasti libanonského teritoria ve Středozemním moři. Smlouvy o zahájení vrtů byly uzavřeny v únoru 2018, nadále však trvají spory s Izraelem o okrajovou část mořského území, kde se uhlovodíkové zásoby nacházejí. Průzkumné vrty byly zahájeny v únoru 2020.

V souvislosti s podzimní revolucí a následně s pandemií COVID-19 libanonská vláda v roce 2020 očekává:

– Pokles HDP o 12 % (v roce 2019 pokles o 6,9%)

– Nárůst inflace na 27,1 %

– Další růst nezaměstnanosti (v roce 2019 dosáhla 11 %)

Prioritou nové vlády Hassana Diaba je obnovení politické stability a uskutečnění nezbytných reforem pro hospodářské oživení a získání mezinárodního financování.

 

Základní makroekonomické ukazatele (2015 – 2019)

  

2015

2016

2017

2018

2019

Nominální HDP (mld. USD)

49,46

49,61

51,46

56,4

58,6

HDP per capita (mil. USD)

11 177

11 105

8778

9251

9655

Růst reál. HDP (%)

0,8

1

1,2

0,3

0,2

Inflace (%)

-3,7

-0,8

4,5

6,1

3,1

Zdroj: MMF

Pozn. Oficiálně deklarovaná výše inflace 3,1 % za rok 2019 nekorespondovala s realitou. Hodnota inflace je uměle držena díky přetrvávajícímu státnímu subvencování základních potravinářských komodit (mouka, cukr) a pohonných hmot. Ve druhé polovině 2019, s prohlubující se hospodářskou krizí, reálná inflace rostla z měsíce na měsíc a pohybovala se ve dvouciferných hodnotách.

Současnost a očekávaný vývoj:

Ekonomickému výhledu Libanonu nadále dominuje krize v sousední Sýrii. Od podzimu 2019 se navíc přidala finanční a ekonomická krize, která je dále posílena a prohloubena probíhající pandemií COVID-19, uzavřením téměř celé ekonomiky a rostoucí nezaměstnaností.

Soukromé společnosti, které jsou již několik let v recesi, se od října 2019 potýkají s dalším výrazným zhoršením situace vlivem snížení ekonomické aktivity a poklesem likvidity na libanonském finančním trhu.

Bankovní restrikce (regulace směny a výplat USD, omezování domácích i zahraničních transferů) přispěly k dalšímu snižování kupní síly a soukromé společnosti byly nuceny snižovat svoje náklady (zejména spojené se mzdami).

Podle statistického úřadu dosáhla v prosinci 2019 míra nezaměstnanosti 11,4 % (aktivní populace). Mezi mladými lidmi (15-24 let) dosáhla nezaměstnanost 23,3% a nezaměstnaných je až 35,7% mladých vysokoškolských absolventů.

Služby zůstaly nadále dominantním sektorem libanonské ekonomiky, představovaly téměř 75 % libanonského HDP a zaměstnávaly dvě třetiny celkové pracovní síly.

Cestovní ruch představoval 20 % HDP a zaměstnával 18 % aktivní populace. Sektor prosperoval až do počátku syrské krize v roce 2011. V roce 2019 a k jeho konci byl zaznamenán meziroční pokles přijíždějících turistů do Libanonu o 14,2 % a pokles obsazenosti hotelů v hlavním městě o 10 %. V souvislosti s pandemií COVID -19 jej již dnes zjevné, že cestovní ruch utrpí v roce 2020 ještě mnohem větší ztráty.

Sektor nemovitostí, který byl v minulých letech jedním z pilířů libanonské ekonomiky, se začal v roce 2018 utlumovat (pokles nové výstavby a cen nemovitostí). Jev lze vysvětlit jako přirozenou korekci dlouhodobě nadhodnocených nemovitostí, která mj. není bez pozitivních dopadů – např. snížení cen malých bytů se příznivě promítlo do vyšších prodejů. Dlouhé roky centrální banka dotovala půjčky na bydlení přes komerční banky a realitní sektor tak od roku 2012 přispíval k růstu libanonské ekonomiky. Dotace skončily v březnu 2018 a od té doby klesly realitní transakce meziročně o 17 %.

Oficiální výše inflace v roce 2019 dosahovala 3,1 %, ovšem vzhledem k finanční a ekonomické krizi a probíhajícímu ekonomickému útlumu v souvislosti s pandemií COVID-19 se v roce 2020 očekává její prudký růst.

Ekonomický výhled:

Ekonomická politika vlády se bude soustředit na vyřešení problému spojeného s restrukturalizací libanonského dluhu a na přilákání rychlé zahraniční finanční pomoci.

K získání zahraniční finanční pomoci za účelem oživení ekonomiky je zapotřebí provést kompletní reformu bankovního sektoru, rozpočtovou reformu (racionalizace výdajů, restrukturalizace veřejných institucí, zlepšení výběru daní a revize daňového systému, příjmy a výdaje v oblasti elektrické energie, důchodový systém) a přijmout opatření k stimulaci růstu (reformy zákonů o bankrotu, veřejných zakázkách, konkurenci, protikorupční zákon, opatření na podporu produktivních odvětví).

Vláda dosud nepřišla se žádným konkrétním návrhem k restrukturalizaci celkového zahraničního dluhu ve výši 92 miliard dolarů (171% HDP). Vláda se již koncem roku 2019 zavázala, že s věřiteli co nejdříve zahájí jednání o parametrech a finančních podmínkách restrukturalizace dluhu. Počátkem března 2020 oznámila neschopnost splatit svůj roční dluh, v roce 2020 se jedná o 4,5 miliardy USD (domácí dluh včetně eurobondů a úroků). Libanon v současnosti projednává s MMF návrh záchranného plánu své ekonomiky. Navrhované reformy budou vyžadovat financování od MMF a dalších dárcovských zemí a institucí. Reformní plán předpokládá zvýšení růstu ekonomiky na 2% do roku 2024 a vyžaduje bezprostředně 10 až 15 miliard dolarů.

Prognóza pro rok 2020: Vláda předpovídá, že její dluhové břemeno letos poklesne na 92% HDP ze současné (04/2020) úrovně 176%.

Restrukturalizaci dluhu lze očekávat v horizontu let 2020 – 2023.

Lze předpokládat, že stěžejním sektorem Libanonu zůstanou i nadále služby (bankovnictví, pohostinství a turistika), i když byly všechny sektory silně postiženy hospodářskou krizí.

 

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Libanonské veřejné finance jsou dlouhodobě deficitní. Fiskální deficit dosáhl v roce 2019 výše 5,8 miliard USD, což představuje 34,5 % veřejných výdajů a 10,3 % HDP.

Největší výdaje stát vynakládá na obsluhu veřejného dluhu a na platy ve veřejné sféře. Dluh vládu zásadním způsobem omezuje v možnostech investovat do nevyhovující infrastruktury (voda ve vodovodní síti není pitná, elektřina trpí výpadky, veřejná doprava v podstatě neexistuje). Obrovské břemeno v posledních letech představují také výdaje spojené s přítomností syrských uprchlíků a vysídlených osob. Velké výdaje jdou na provoz a dotace státní energetické společnosti Electricité du Liban (EDL). V roce 2019 bylo opět potřeba ze státního rozpočtu ukrojit více než  5 mld. USD na pokrytí ztrát této monopolní energetické společnosti. Více jak třetina státního dluhu je tvořena právě deficitem EDL.

Veřejné finance (2015 – 2019)

 

2015

2016

2017

2018

2019

Příjmy státního rozpočtu (mld. USD)

9,58

9,92

10,9

12,45

11,1

Výdaje státního rozpočtu (mld. USD)

13,53

14,87

15,90

18,10

16,9

Saldo (mld. USD)

-3,95

-4,94

-5,0

-5,65

-5,8

Veřejný dluh (v % k HDP)

140

146

150

151

160

Veřejný dluh (mld. USD)

70,68

75,27

79,5

84,00

92

Zdroj: Ministerstvo financí Libanonu, různé bankovní zdroje

Veřejné finance zaznamenaly v roce 2019 zjevné zhoršení v důsledku hospodářské nestability, léčbou měl být zvýšený tlak na ekonomický růst a výběr daní. Pokles veřejných příjmů nastal navzdory tomu, že vláda v rozpočtu na rok 2019 přijala daňová opatření ke zvýšení příjmů – zvýšení daně z úroků ze 7 % na 10 %, zavedení dodatečné 3 – 10% daně na dovozy zboží.

Vláda se nadále řídí Kapitálovým investičním programem (Capital Investment programme CIP), který schválila v roce 2018 a jehož cílem je především rozvoj a obnova infrastruktury. Syrská krize vyvolala zvýšený tlak na libanonskou infrastrukturu, což vedlo ke zhoršení do té doby postupně obnovující se infrastruktury (od skončení občanské války v roce 1990), zejména v dopravě. Přispěla též k prohlubování mezer zejména v odvětví elektřiny. Program by měl trvat celkem 12 let s objemem financí 22 mld. USD.

Impulsem pro libanonskou ekonomiku měla být finanční podpora mezinárodního společenství, kterou země obdržela během tří mezinárodních konferencí na podporu Libanonu (jaro 2018). Na konferenci CEDRE získal Libanon příslib 10,2 miliard USD ve zvýhodněných půjčkách a 860 mil. USD v grantech. Celkem 4 mld. z celkové částky poskytla Světová banka, 1,35 mld. USD pak Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj a 1 mld. Saúdská Arábie. Libanon se na oplátku zavázal k provedení řady ekonomických reforem. Jejich součástí má být zrušení subvencí cen elektřiny, což by vedlo k prvnímu zvýšení cen od roku 1994. Kromě toho by měla vláda přestat dotovat ceny benzínu a opět zvýšit DPH. Tato opatření by měla Libanonu, spolu s důsledným výběrem daní, pomoci dostát závazku dosáhnout během příštích pěti let 5% růstu HDP, snížit veřejný dluh a dostat se na cestu k makroekonomické stabilitě. Část reforem má být zaměřena na boj s korupcí a zvýšení transparentnosti při zadávání veřejných zakázek.

 

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance, devizové rezervy a HDP (2015 – 2019)

 

2015

2016

2017

2018

2019

Obchodní bilance (mld. USD)

-15,10

-15,60

-18,00

-17,03

-15,5

Kapitálové toky (mld. USD)

14,73

16,21 

22,60

21,80

18,7

Platební bilance (mld. USD)

-3,35

1,24 

-7,30

-8,10

-11

Deviz. rezervy vč. zlata (mld. USD)

45,73

50,33 

53,1

54,60

31

nominální HDP (mld. USD)

50,50

51,55

52,7

52,70

49

Čistý kapitálový účet (mil. USD)

132,18

 

Čistý běžný účet (mil. USD)

-827,67

 

Čistý finanční účet (mil. USD)

229,2

 

Zdroj: Ministerstvo financí Libanonu, různé bankovní zdroje (chybějící údaje nebyly dosud vyhlášeny)

 

Zahraniční zadluženost, dluhová služba (2015-2019)

 

2015

2016

2017

2018

2019

Vnitřní dluh (mld. USD)

43,2

38,3

40,1

48,81

56,8

Zahraniční dluh (mld. USD)

27,1

36,6

39,4

41,67

35,3

Dluh celkem (mld. USD)

70,3

74,9

79,5

90,48

92,1

Zdroj: Ministerstvo financí Libanonu, různé bankovní zdroje

V poměru dluhu k HDP je Libanon nejzadluženější ekonomikou arabského světa a třetím nejzadluženějším státem vůbec. Díky restrukturalizaci dluhu v návaznosti na donorskou konferenci Paříž II (2002) a poměrně vysokému ekonomickému růstu v následujících letech (až do roku 2012) se podařilo veřejný dluh stabilizovat. Válečný konflikt v Sýrii zapříčinil postupný propad libanonské ekonomiky až do současného stavu, kdy zadlužení dosáhlo 171 % HDP a zároveň došlo k výraznému snížení přílivu zahraničního kapitálu a pravidelných remitencí od Libanonců pracujících v zahraničí. Celkový dluh se tak dostal až na úroveň cca 92 mld USD.

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor patřil ještě v I. polovině 2019 k pilířům  libanonské ekonomiky. Na základě nastupující hospodářské a finanční krize začaly komerční banky ztrácet pevnou pozici, resp. důvěru. Podle Heritage Foundation měl Libanon nejliberálnější bankovní systém na celém Blízkém východě, 6 libanonských bank (Audi Saradar, BLOM, BankMed, Byblos, Fransabank a Banque Libano-Française) je pak vedeno mezi první tisícovkou nejlepších ve světě. V bankovním sektoru postupně probíhal proces koncentrace – 70 % trhu ovládlo 10 bank a více než 40 % zisků těchto bank připadá na 4 bankovní domy: Blom, Audi-Saradar, Bank of Beirut  a Byblos. 50 % veškerých vkladů je v těchto 4 libanonských bankách. Většina bank je členem Sdružení libanonských bank (Association of Banks of Lebanon).

Vývoj bankovních depozit (2015 – 2019) v mld. USD

 

2015

2016

2017

2018

2019

Bankovní depozita

151,6

162,5

204,4

173,20

161,1

Zdroj: různé bankovní zdroje

Díky slabé ekonomice a napjaté bezpečnostní situaci v regionu začal bankovní sektor v r. 2019 stagnovat. V roce 2019 dochází k významnému poklesu zisků bank. Bankovní depozita dosáhla celkové výše 161,1 mld. USD; bankovní půjčky klesly ve srovnání s předchozím rokem o 12,3 %, vklady klesaly díky ztrátě důvěry. Čisté zisky 4 největších bank se meziročně propadly o 7 % -8 %. Kombinace spekulativní politiky a spekulativních zahraničních investic i přes mírný nárůst klientských vkladů díky vysokým úrokovým sazbám (v r. 2019 nevyšším ze zemí Středního východu) nezvrátily nepříznivý odliv kapitálu, což vyústilo koncem r. 2019 v neschopnost komerčních bank dostát svým závazkům vůči místním i zahraničním věřitelům.

Úročení USD vkladů : 5 – 8% p.a.

Úročení LBP vkladů : 10 – 12% p.a.

Hlavní banky a pojišťovny:

Na webové stránce libanonské Centrální banky  jsou odkazy na domovské stránky hlavních bank a finančních institucí s měsíčními a čtvrtletními analýzami jak rozvoje vlastní banky, tak celé libanonské ekonomiky a trhu.

V Libanonu působí cca 65 společností a pojišťovacích brokerů (agentů), zabývajících se všemi druhy pojištění a zajištění. V oblasti životního pojištění patří k významnějším Alico, Sogecap Liban, SNA, Bancassurance, Libano-Suisse, ADIR, Libano-Arabe, UFA, CLA a Medgulf. V oblasti jiných druhů pojistek jsou významné Medgulf, Bankers, AXA Middle East, SNA, Libano-Suisse, Al-Mashrek, Libanon-Arabe, Fidelity, Cumberland a Alico. 30 pojišťovacích společností se stará o cca 60 % veškeré produkce. Seznam hlavních pojišťoven lze nalézt zde.

 

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Fiskální rok se v Libanonu kryje s kalendářním: od 1. ledna do 31. prosince běžného roku.

Základní daně a poplatky:

  • Korporační daně z příjmu: rovná daň 15 % pro právnické osoby a progresivní daň 4 % až 21 % pro fyzické osoby
  • Dan z finančních výnosů: 7 % (oproti  5 % v roce 2016)
  • Daně z platů a mezd: progresivní daň 2 % až 20 %
  • Daně z příjmu z movitého majetku: 10 %
  • Povinný odvod do fondů sociálního zabezpečení: 21,5 % pro zaměstnavatele (mateřská péče 7 % z platu, rodinný příspěvek 6 %, důchodový příspěvek 8,5 %) a 2 % pro zaměstnance (mateřská péče)
  • Daň z nemovitosti: pohybuje se od 0 do 14 %
  • Daň z přidané hodnoty: 11 % (oproti 10 % v roce2016)
  • Kolky a cla: obecná kolková povinnost 3 % uvalená na většinu smluv, cla pohybující se od 0 do 70 %

Více k systému daní a daňovým úlevám a osvobozením naleznete na stránkách Agentury pro investiční rozvoj Libanonu (IDAL) v kapitole Tax system.

V  r. 2017 došlo v Libanonu k částečné reformě daňového systému. Součástí reforem bylo zvýšení některých daní (daň z přidané hodnoty, daň z příjmu právnických osob), zavedení daní nových (daň z finančních výnosů) a změn ve zdanění bankovnictví a stavebnictví. Cílem je především zvýšení příjmů do státního rozpočtu a přesvědčení zahraničních donorů o schopnostech země provádět potřebné reformy.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bejrútu (Libanon) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem