Litva: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR ve Vilniusu (Litva)

Litva je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského moře. Na severu sousedí s Lotyšskem, na východě s Běloruskem, na jihu s Polskem a na jihozápadě s ruskou exklávou Kaliningradskou oblastí. Litva je členem Evropské unie, NATO, Rady Evropy, Schengenského prostoru a eurozóny.

Litva je průmyslový a zemědělský stát. V zemědělství převažuje živočišná produkce nad rostlinnou. Chov prasat, skotu, koní a drůbeže patří k nejdůležitějším oblastem, co se týče zpracování potravin pak dominuje produkce masa, mléka a rybích výrobků. Pěstuje se ječmen, pšenice, žito, len, brambory, cukrová řepa a zelenina.

Hlavní průmyslová odvětví země tvoří strojírenství, elektrotechnika, radioelektronika, papírenský, chemický, potravinářský, textilní, dřevozpracující průmysl a průmysl stavebních hmot. Průmysl je soustředěn zejména do větších měst, jako jsou Vilnius, Kaunas, Klaipėda a Šiauliai.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu

  • Litevská republika (Lietuvos Respublika, Lietuva; Republic of Lithuania)

Hlava státu: Prezident Gitanas Nauseda

Složení vlády

  • Saulius Skvernelis (nestraník zvolený za Litevský svaz rolníků a zelených, LVŽS) předseda  vlády  
  • Vilius Šapoka (nestraník) ministr financí  
  • dočasně Žygimantas Vaičiunas (LVŽS) ministr hospodářství  
  • Linas Linkevičius (dříve Litevská sociálně demokratická strana, LSDP, nyní nestraník) ministr zahraničních věcí  
  • Raimundas Karoblis (nestraník) ministr obrany  
  • Elvinas Jankevičius (Litevská sociálně demokratická strana práce, LSDDP) ministr spravedlnosti  
  • Rita Tamašuniene (Litevská unie svobody, LLS) ministryně vnitra  
  • Andrius Palionis (LSDDP) ministr zemědělství  
  • Jaroslav Narkevič (Volební akce Poláků v Litvě – Aliance křesťanských rodin, AWPL-ZChR) ministr dopravy a spojů  
  • Žygimantas Vaičiunas (LVŽS) ministr energetiky  
  • Kestutis Mažeika (LVŽS) ministr životního prostředí  
  • Mindaugas Kvietkauskas (nestraník) ministr kultury
  • Algirdas Monkevičius (Nová Unie – Sociální liberálové, NS, nyní nestraník) ministr školství a vědy  
  • Linas Kukuraitis (nestraník) ministr práce a sociálních věcí  
  • Aurelijus Veryga (LVŽS) ministr zdravotnictví 

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 2 794 329 obyvatel (předběžný údaj Litevského statistického úřadu z března roku 2020). Přetrvává relativně velký nepoměr mezi muži a ženami (cca 46,7 % versus 53,3 %), podobně jako rozdělení populace mezi město (71,3 %) a venkov (28,7 %). Z hlediska věkové struktury obyvatelstva je podíl osob mladších 15 let (15,1 %) nižší než počet osob v důchodovém věku (19,9 %). V roce 2019 se narodilo 27 632 dětí, o 517 (1,8 %) méně než v roce 2018. V roce 2019 zemřelo 38 281 osob (ve srovnání s předchozím rokem o 3,3 % méně).

Obyvatelstvo

Roční přírůstek/úbytek obyvatel

2014

-9 883

2015

-10 301

2016

-39 241

2017

-42 306

2018

-14 717

2019

-10 649

Zdroj: Litevský statistický úřad

Ekonomická emigrace

V období od znovunabytí nezávislosti do konce roku 2019 se počet obyvatel snížil o 936 tisíc osob, tj. z 3,70 mil. v roce 1990 na 2,79 mil. (emigrace plus přirozený úbytek). Na úbytku obyvatel se podílí jak nízká porodnost, tak vysoká ekonomická emigrace. Emigrace dosáhla prozatímního vrcholu v roce 2010, kdy odešlo cca 83 tisíc osob (v roce 2019 emigrovalo 29 273 osob). Odcházející obyvatele charakterizují dva hlavní rysy: jsou mladí (72,6 % emigrantů je ve věku 15 až 44 let) a dobře vzdělaní. Úbytek kvalifikovaných sil se projevuje hlavně v IT a zdravotnictví.  Poprvé od roku 2001, ze kterého jsou dostupná nejzazší data, byla v roce 2019 čistá migrace na 1000 obyvatel kladná, kdy dosáhla hodnoty 3,8 %. Úroveň imigrace v roce 2019 dosáhla 40,1 tis. osob, což je o 11,2 tisíce osob vice než v roce 2018. Jedná se tak o nejvyšší nárůst přistěhovalců od obnovy nezávislosti země. Více než polovinu těchto osob (50,9 %) tvořili navrátivší občané Litvy. Zbytek představovali Ukrajinci (22,1 %), Bělorusové (15,9 %) a Rusové (2,6 %). V roce 2019 opustilo zemi 29 273 osob (z toho 16 160 mužů a 13 113 žen), což je o 2 933 osob méně než v předchozím roce. Tento pokles byl mj. zapříčiněn jednáními o brexitu, o čemž svědčí i statistiky litevských občanů, navrátivších se ze Spojeného království v roce 2019. Dalším důvodem je dlouhotrvající ekonomický růst země a udržitelnost systému sociálního zabezpečení.
Průměrný věk navracejících se mužů byl 29 let a žen 28 let. Naopak do Velké Británie emigrovalo 12,2 tis. (37,7 %), což je o 1,8krát méně, než v předchozím roce. Do Německa odešlo 3,2 tis. (9,8 %), Norska 3 tis. (9,3 %) a Irska 2 tis. (6,3 %). Do zahraničí se stěhují především mladí lidé kolem 26 let. Podle předběžných odhadů se zdá, že rok 2019 byl prvním rokem od znovunabytí nezávislosti Litvy, kdy počet příchozích do země převýšil počet odcházejících.

 

Národnostní složení

Etnická struktura obyvatel Litvy je stabilní. V roce 2019 tvořili Litevci 86,4 %, Poláci 5,6 %, Rusové 4,5 %, Bělorusové 1,5 % a Ukrajinci 1 %. Hlavní město Vilnius si zachovalo mnohonárodnostní charakter, kde převažují Litevci, významné je zde i zastoupení polské a ruské menšiny. V roce 2011, kdy bylo naposledy prováděno celostátní sčítání lidu, uvedlo 99,4% obyvatel jako svou mateřštinu jeden jazyk (pro 85,4% obyvatel Litvy to byla litevština). Ke dvěma mateřským jazykům se přihlásilo 0,6% obyvatel (17 200). Nikterak překvapivě uvedli nejčastěji kombinaci litevštiny a ruštiny, litevštiny a polštiny a ruštiny a polštiny. Je však nutné podotknout, že informace v tomto směru, s ohledem na migraci, není možné považovat za setrvalou.

Náboženské složení

Podle údajů z roku 2011 více než tři čtvrtiny obyvatelstva vyznávají katolické náboženství: 77,3 %; 4,1 % se hlásí k pravoslaví, 0,8 % jsou pravoslavní starověrci (stoupenci původního pravoslaví před náboženskou reformou v polovině 17.století), 6,1 % obyvatelstva je bez vyznání.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Hrubý domácí produkt

Po mimořádně příznivém roce 2018 pro litevskou ekonomiku s růstem HDP o 3,9 procent došlo k očekávanému dalšímu růstu ekonomiky země. Přesto Ministerstvo financí a později Litevská centrální banka musely aktualizovat prognózu růstu HDP v reakci na dosavadní či předpokládané negativní jak externí, tak domácí vlivy na litevskou ekonomiku. Pro rok 2020 uvádí aktualizované znění prognózy -1,3 procenta růstu HDP, oproti dřívějším 2,4 procentům. K úpravě došlo i v případě předpovědi pro rok 2021 na 2,2 procenta a 2022 na 2,2 procenta. Aktualizovaná verze se snaží reflektovat geopolitické napětí, protekcionistickou politiku ostatních států a ekonomické zpomalení v rámci všech zemí kvůli pandemii koronaviru. Zároveň zpráva zohledňuje relativně nízkou míru inflace, klesající ceny paliv i pokles průmyslových cen, ale i státní podporu pro příliv zahraničních investic mezi lety 2019 – 2021. Předpověď růstu HDP zveřejněná Litevskou centrální bankou v prosinci 2019 byla ve výši 2,3 procenta.

HDP v běžných cenách (mil. EUR)

2015

2016

2017

2018

2019

37 433,9

38 893,4

42 264,4

45 264,4

48 339,2

Nominální HDP per capita (EUR)

2015

2016

2017

2018

2019

12 847

13 560

14 944

16 15717 310
Míra inflace (%)

2015

2016

2017

2018

2019

-0,9

0,9

3,7

2,7

2,3

Zdroj: Litevský statistický úřad

Inflace

V únoru 2020 byla měsíční míra inflace 2, 7 % a harmonizovaná míra inflace s EU 1,2 %.

Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti na konci roku 2019 dosáhla 6,3 % práceschopného obyvatelstva, což znamená pokles o 0,2 % meziročně. Ve IV. čtvrtletí 2019 bylo bez práce 93,7 tis. osob. Vyšší míra nezaměstnanosti byla evidována ve městech (49,3 tis. osob) než na venkově (44,4 tis. osob). Zaměstnavatelé nabízeli 17 271 volných pracovních míst. Podle Ministerstva financí Litvy se v roce 2020 nezaměstnanost přiblíží k 8,1 %.

Míra registrované nezaměstnanosti vůči práceschopné populaci (%)

2015

2016

2017

2018

2019

8,7

8,1

7,9

8,5

8,4

Zdroj: Litevský statistický úřad

Minimální a průměrná mzda

V roce 2020 byla minimální mzda zvýšena na 607 EUR, i přesto patří (mezi zeměmi EU, které institut celostátní minimální mzdy zavedly) úroveň minimální mzdy v Litvě v EU mezi nižší.
Průměrná měsíční mzda (brutto) na konci IV. čtvrtletí 2019 činila 1 358,6 EUR. V průměru je hodinová mzda v průmyslu a stavebnictví kolem 8,8 EUR a v sektoru služeb 9,5 EUR. 

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet 2019

Podle údajů statistického úřadu o příjmech státu v roce 2019 dosáhly příjmy 15,64 mld. EUR, což je nárůst o 10,4 procenta oproti předchozímu roku a výdaje 15,343 mld. EUR, čímž vznikl přebytek ve výši 297 mil. EUR. Nárůst vládních výdajů o 9,9 procent ve srovnání s předchozím rokem byl způsoben především vyššími výdaji na oblasti sociálního zabezpečení, školství a zdravotnictví.

Návrh státního rozpočtu na rok 2020

V prosinci 2019 schválil parlament návrh státního rozpočtu pro rok 2020, zaměřený na implementaci strukturálních reforem ve školství, zdravotnictví, sociálním zabezpečení, dále na inovace, boj se šedou ekonomikou, daňové reformy a další priority vlády, jako je financování strategických projektů, financování národní bezpečnosti a implementaci legislativních změn. Litva dále plánuje do roku 2030 navýšení výdajů na obranu na 2,5 procenta HDP.

Státní rozpočet pro rok 2020 se zaměřil zejména na oblasti:
1. Změny v daňovém systému, transparentnější system sociálního pojištění. Nejnižší zdanění práce v baltských státech. Dlouhodobá stabilita a transparentnost daňového systému.
2. Předpokladaného růstu průměrného platu rychleji o 1/6 než dosud a předpoklad rychlejšího růstu HDP.
3. Finanční podpora a motivace a administrativní reforma v oblasti inovací. Předpoklad růstu výdajů na inovace 1,5 krát.
4. Navýšení nejnižších důchodů průměrně o 20 eur. 
5. Rozvoj ambulantních služeb a služeb rodinných lékařů. Optimizace sítě zdravotních zařízení a zvýšení kvality a prestiže lékařské péče. Podpora zdravého způsobu života. Rozvoj služeb v oblasti péče, vytvoření nástrojů ke snížení výdajů za léky. Předpokládá se, že každý rok bude, vzhledem ke zlepšování zdravotní péče, zachráněno přibližně o 350 životů více a průměrná délka života se prodlouží o deset měsíců. Rozvoj systému péče vytvoří podmínky pro prodloužení délky pracovní schopnosti pro 25 000 občanů. Navýšení kapacity zdravotních institucí a zlepšení prevence rizikových onemocnění.
6. Optimizace počtu univerzit a odborných pracovišť. Zvýšení kvality služeb a prestiže vyučujících, jak na úrovni nižšího i vyššího vzdělávání. Rozvoj mimoškolního vzdělávání. Zajištění bezpečného prostředí vzdělávacích institucí. Snížení rozdílu mezi výsledky žáků v městech a na venkově. Snížení nezaměstnanosti mladých o 1/3. Podpora sportovních aktivit mládeže a podpora celoživotního vzdělání.
7. Růst mezd pro méně kvalifikované pracovníky.
8. Vytvoření nástrojů pro příležitosti k vystoupení ze zóny tzv. šedé ekonomiky. Vytvoření podmínek pro uhrazení daní a zajištění odpovědnosti plátců. Zajištění poctivého konkurenčního prostředí a příliv nových investic. 

Státní rozpočet (v mil. EUR)

 

2015

2016

2017

2018

2019

Příjmy

13 036,4

13 314,6

14 146,0

15 640

10 590

Výdaje

13 111,2

13 213,9

13 924,7

15 343

11 706

Saldo

-74,7

100,8

221,3 

297

-1 116

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance

Podle údajů Litevského statistického úřadu dosáhl v roce 2019 vykázal státní rozpočet deficit 1 116 mil. EUR. Nominální hodnota vládního dluhu na konci roku 2019 činila 15 600 mil. EUR. I v roce 2020 se předpokládá deficit státního rozpočtu. 

Vývoj státního rozpočtu Litvy za posledních 5 let (v mil. EUR)
 20152016201720182019
Přebytek/deficit-77,6103,5221,3297-1 116
Nominální hodnota vládního dluhu15 882,015 443,816 084,215 41715 600
Veřejný dluh vůči HDP v %42,740,136,134,231,4

 

Devizové rezervy

Celková výše devizových rezerv dosáhla v březnu r. 2020 hodnoty 4 748,7 mil. EUR (z toho ve zlatě 274,6 mil. EUR). Se vstupem země do eurozóny k 1. 1. 2015 všechny investice v EUR Litevské banky a investice v zahraniční měně v zemích eurozóny nejsou již nadále zahrnovány do oficiálních rezervních aktiv. 

Zahraniční zadluženost

Litva patří mezi nejméně zadlužené státy EU. Podle údajů Litevského statistického úřadu činila zadluženost země v roce 2019 31,4 procenta HDP. Klesající trend litevské zadluženosti se očekává i v dalších letech.

Vývoj čistého zahraničního dluhu Litvy (mil. EUR)

2016

celková hodnota/% HDP

 

2017

celková hodnota/% HDP

 

2018

celková hodnota/% HDP

2019

celková hodnota/% HDP

 

9 531,34

24,6

8 460,07 20,1

6 682,71

14,8

4 444,08

9,2

 

Dluhová služba

Dluhová služba Litvy (splátky hrubého zahraničního dluhu, mil. EUR)
2016201720182019
11 71313 04220 12020 706

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Největší komerční banky působící v Litvě podle objemu spravovaných aktiv

Zdroj: Litevská banka a Asociace litevských bank – www.lba.lt, www.lb.lt a www.vz.lt 

Nejvýznamnější pojišťovny

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Litva má uzavřenou dohodu o zamezení dvojího zdanění se 48 zeměmi světa. Podle Eurostatu má Litva třetí nejnižší daňové zatížení ze všech členských zemí EU (po Slovensku a Rumunsku).

Aktuální vývoj a změny

Rok 2019 přináší výrazné změny v daňovém systému, vycházející z daňové reformy a řešení boje se šedou ekonomikou. Od 1. ledna 2019 platí v Litvě nové daňové sazby: mění se složení mzdy (zavedením superhrubé mzdy) a z toho důvodu měly být pozměněny všechny pracovní smlouvy. Plat zaměstnanců byl násoben 1,289, daňové sazby, platí půlroční daňová amnestie a jiné změny. V roce 2018 zaměstnavatel platil 31,18% a zaměstnanec 9% (11% v případě připojištění) a 15% činila daň z příjmů fyzických osob. Od 1. 1. 2019 bylo na zaměstnance přeneseno sociální a zdravotní pojištění ve výši 19,5% (22,5% v případě připojištění), které v roce 2018 platil zaměstnavatel. Nyní zaměstnavatel na sociální a zdravotní pojištění přispívá pouze 1,47%, dále 0,16% platí do tzv. Záručního fondu a 0,16% do Fondu dlouhodobého zaměstnání. Zaměstnanec odvádí 20% daň z příjmu fyzických osob, tj. celkem z platu zaměstnanec odvádí jako daně 39,5% nebo 42,5% (v případě připojištění). 

Názorný mzdový a daňový rozdíl u stejného zaměstnance za rok 2019 a 2020:

Rok 2019Rok 2020
Mzda zaměstnance – 1 289 EURMzda zaměstnance – 1 289 EUR
ZaměstnavatelZaměstnanecZaměstnavatelZaměstnanec
Soc. a zdr. pojiš. 1,47% – 19 EURSoc. a zdr. pojiš. 19,5% – 251 EURSoc. a zdr. pojiš. 2,71% – 19 EURSoc. a zdr. pojiš. 19,5% – 251 EUR
Záruční fond 0,16%- 2 EUR Záruční fond 0,16%- 2 EURZaměstnanecký fond 0,16 % 
Fond dl. zaměstnání 0,16% – 2 EURDaň z příjmů fyz. osob 20% – 150 EURFond dl. zaměstnání 0,16% – 2 EURDaň z příjmů fyz. osob 20% – 150 EUR
Čistý plat –780 EURČistý plat – 780 EUR
Celkové náklady na mzdu zaměstnance 1 312 EURCelkové náklady na mzdu zaměstnance 1 312 EUR

Byl zaveden daňový “strop” (hranice mzdy, od které se nezdaňuje u sociálního pojištění). V roce 2020 jsou to příjmy přesahující 84 průměrných platů za rok (cca 6 200 EUR/měs. před zdaněním). V roce 2021 tato hranice bude 60 průměrných platů (cca 4 400 EUR měsíčně před zdaněním) a v roce 2022 rovněž. Existuje také nejnižší příjem na sociální pojištění (jedná se o zaměstnance, kteří nedostávají minimální plat, u takových zaměstnanců jejich podíl musí uhradit zaměstnavatel).
Nezdanitelné minimum (NM) v roce 2020, kdy nezdanitelný příjem činí 300 EUR a minimální mzda 607 EUR, se vypočte takto: NM = 300 EUR – 0,15 x (mzda – minimální mzda).
Od roku 2020 došlo ke změně sazeb daně z příjmů fyzických osob: v roce 2019 se uplatňovala sazba 20% nebo 27%, nyní bude 20 % nebo 32 %. Dvacetiprocentní sazba se dotkne všech příjmů z pracovně – právních vztahů, jejichž výše nepřesahuje 84 průměrných platů za rok, v roce 2021 – 60 průměrných platů a v roce 2022 – 60 průměrných platů. Na příjmy nad uvedenou hranicí je uplatňována 32% daňová sazba. 15% sazba daně z příjmů fyzických osob je uplatňována pouze na nemocniční dávky, příjmy z dividend, příjmy nesouvisející s pracovně – právními vztahy (příjmy z prodeje a pronájmu nemovitostí, úroky, autorské poplatky, dary apod.); v případě těchto příjmů nad 84 průměrných platů bude uplatňována sazba 20%. Pro rok 2020 zůstala spotřební daň na cigarety na hodnotě 62,25 EUR za 1000 cigaret. Spotřební daň na doutníky a obdobné výrobky zůstala na 42 EUR za kilogram. Spotřební daň na alkohol je 1832 EUR. Sazba 5% DPH je uplatňována u periodického tisku a v případě dřeva na vytápění pro obyvatele 9% DPH.
V roce 2019 mohly fyzické osoby část svých příjmů za rok 2018 věnovat oficiálním příjemcům podpory (2% daně z příjmů fyzické osoby), politickým stranám (1%) a odborům (1%). V roce 2020 mohou malé podniky dále uplatňovat zvýhodněnou sazbu 5 %, a to dokonce i v případech, že mají dceřiné podniky. Důležité je, aby celkový počet zaměstnanců u takových sdružených podniků nepřekročil 10 a společné příjmy 300 000 EUR. Nově založené podniky mohou v prvním roce působení uplatňovat 0 % sazbu z příjmu právnických osob. I nadále pro rok 2020 mohou právnické osoby, jejichž roční příjmy nepřesahují 300 000 EUR, zvolit tříměsíční platební období na DPH. Firmy s ročním obratem nad 45 000 EUR mají povinnost účtovat DPH.
Od roku 2019 Finanční úřad začal kontrolu u podniků a obyvatel, kteří provozují živnost. V případě nesplnění minimálních kritérií je právnická osoba nebo živnostník zapsána do seznamu nedůvěryhodných plátců daní (Nepatikimų mokesčių mokėtojų sąrašas). Od 1. ledna 2019 tak dodavatelé, kteří nesplní minimální kritéria pro odpovědné daňové plátce, nemají možnost účastnit se veřejných zakázek. Za odpovědného plátce daní je považován ten, kdo si udržuje aktuální záznamy a odvádí daně včas, nebyl trestán za nelegální zaměstnávání a nebyl stíhán za daňové podvody nebo jinou finanční trestnou činnost. Právnická osoba nebo živnostník, který je zapsán na tento “černý” seznam, se nemůže účastnit výběrových řízení v rámci veřejných zakázek, v případě, že se jedná o asociace nebo veřejné podniky se statutem příjemce podpory, o tento statut přijde. Seznam nedůvěryhodných plátců daní je přístupný na webové stránce finančního úřadu www.vmi.lt. Termín promlčení v daňové oblasti se redukuje na aktuální rok a předchozí 3 roky (dříve bylo 5 let). Pouze ve výjimečných případech bude uplatňováno 5 – 10 let. Od roku 2019 je plátce daně za stejné porušení trestán pouze na základě administrativního nebo trestního postupu. V tomto směru vyhlásil litevský Finanční úřad od 1. 1. 2019 do 1. 7. 2019 daňovou amnestii. Plátci daní, kteří z nějakého důvodu nepodali daňová přiznání, resp. neuvedli v daňových přiznáních za období 2014 – 2018 plnou výši příjmů, měli možnost doplatit dlužnou částku, aniž by se ve vztahu k ním uplatňovaly penále a pokuty, obvyklé v případě zjištění těchto okolností ze strany finančního úřadu. Tyto subjekty nebyly zapsány do Seznamu nedůvěryhodných plátců daní. Daňové zadlužení lze zaplatit do dvou let. V případě nutnosti splátkového kalendáře je nezbytné podání odpovídající žádosti na Finanční úřad.

Základní členění daní v Litvě:

  • daň ze zisku právnických osob
  • daň z příjmu fyzických osob
  • daň z přidané hodnoty
  • zdravotní a sociální pojištění
  • spotřební daň
  • poplatek za státní přírodní zdroje
  • ekologický poplatek
  • pozemková daň a daň z nemovitostí
  • poplatek za používání silnic a dálnic
  • daň ze zisku právnických osob
  • daň za ukládání odpadu na skládky (zavedena v roce 2016, v letech 2017 – 2020 se  postupně zvyšuje).

 

Daň z příjmu právnických osob

Daň z příjmu právnických osob činí 15%. Ve svobodné ekonomické zóně se po dobu šesti let snižuje daň ze zisku o 100% a o 50% v dalších deseti letech. Zahraniční investor investující více než 1 mil. USD a přitom vlastnící alespoň 30% základního kapitálu firmy po dobu pěti let neplatí žádnou daň a dalších 10 let platí jen 50% daně ze zisku. Na malé firmy (do 10 zaměstnanců a obratu 300 000 EUR) se vztahuje snížená 0% v průběhu prvního zdaňovacího období a sazba 5% v následujících zdaňovacích obdobích.

Daň z příjmu fyzických osob (DPFO platí Litevci a cizinci s trvalým pobytem v Litvě)

Sazby daně z příjmu:

  • daň z příjmu fyzických osob má základ 15% plus 6% zdravotního a 3% sociálního pojištění,
  • daň z honoráře je 15 % plus 6% zdravotního a 1% až 3% sociálního pojištění, jsou zde ale rozdíly podle profese.
  • daň ze zisku z prodeje/pronájmu nemovitostí je 15%.
  • dividendy se daní sazbou 20%. Osoby s trvalým pobytem v zahraničí, které vlastní více než 10% akcií předmětné společnosti, dividendy nedaní. 
  • daň z úroků je 10%.
  • ztrátu z prodeje cenných papírů lze až 5 let přenášet do dalšího zdaňovacího období.

U daně z příjmu fyzických osob Litva v posledních letech zvýšila výrazně nezdanitelný základ – ze 166 na 200 EUR v roce 2016 a v roce 2017 až na 310 EUR, což by mělo přiblížit zdanění nízkopříjmové skupiny obyvatel na 33,5% v souladu s průměrem v EU. Vládním cílem je postupně dosáhnout úrovně 380 EUR.
Celý daňový systém má řadu dalších pravidel rozlišených podle typu činnosti, podle typu investora a investice a v případě konkrétní potřeby je vždy třeba ověřit svůj daňový případ autorizovanou právní kanceláří.
Základní daňová sazba 20 % se pro rok 2020 vztahuje na příjmy ze zaměstnání nepřesahující 84 násobek průměrné národní mzdy. Příjem přesahující tuto hranici bude zdaněn sazbou 32 %.
Příjem mimo zaměstnanecký poměr, který nepřesahuje 120 násobek průměrné mzdy, je zdaněn základní sazbou 15 %. Příjem přesahující tuto hranici se daní sazbou 20 %.

Daň z přidané hodnoty:

DPH pro rok 2020 byla stanovena na 21%. Redukovaná DPH je 9 %, 5% a 0%. DPH se neplatí za humanitární a dobročinnou pomoc, zboží a finanční prostředky získané od vlád cizích států nebo mezinárodních organizací a za dovoz  osobních předmětů. Ve snížené sazbě 9% byly zatím ponechány knihy a výdaje za otop a ve snížené sazbě 5% léky kryté státním zdravotním pojištěním. Firmy s ročním obratem nad 45 000 EUR mají povinnost účtovat DPH.

Zdravotní a sociální pojištění:

• Odvody se počítají z hrubé mzdy
• Povinné odvody zaměstnance: 19,5 %, z toho
• Zdravotní pojištění: 6,98 %
• Sociální pojištění: 12,52 %
• Povinné odvody zaměstnavatele za zaměstnance:
• Zdravotní pojištění: 1,77 – 3,75 %
• Sociální pojištění: 1,77 %

Spotřební daň:

 Spotřební daň – za některé zboží (např. alkohol, tabák, kávu, čokoládu, zlato, benzin, tech. olej, luxusní auta, elektřinu) je obligatorní daň od 1% do 70 % ze zdanitelné hodnoty.
• Zdanitelná hodnota zboží vyrobeného v Litvě záleží na prodejní ceně bez DPH, pro zboží z dovozu nebo na deklarované celní hodnotě včetně cla. Např. spotřební daň u alkoholu je 1 832 EUR na 100 litrů čistého alkoholu. U vína je stanovena na 65,45 EUR /100 l vína.
• Zboží se zatěžuje spotřební daní v tom státě, kde se spotřebuje. Zboží na tranzitu mezi zeměmi EU je v režimu odložené splatnosti daně.
• Zákon zavádí spotřební daň na uhlí, koks, lignit a elektrickou energii.

Poplatek za státní přírodní zdroje:

Poplatek za využívání přírodních zdrojů. Tyto poplatky zatěžují právnické a fyzické osoby, které používají veřejné přírodní zdroje ke komerční činnosti. Poplatek závisí na druhu přírodního zdroje a je určován každé čtvrtletí podle indexu spotřebitelských cen.

Ekologický poplatek –  27 ,5 EUR za tunu emitovaných nečistot.

Pozemková daň a daň z nemovitostí:

• Jedná se o progresivní daň.
• Nemovitost v hodnotě do 150 000 EUR je vyňata ze zdanění; daňová sazba 0,5 % se uplatní na nemovitosti v hodnotě 150 000 až 300 000 EUR; daňová sazba 1 % se aplikuje na nemovitosti o hodnotě 300 000 až 500 000 EUR; nemovitosti v hodnotě přesahující 500 000 EUR se zdaňují sazbou 2 %.
• Pozemková daň – majitelé nebo nájemci půdy platí daň ve výši 1,5 % z její hodnoty uvedené v katastru nemovitostí.
• Daň z nemovitostí je ve výši 0,5 – 3 % pro nemovitosti s určitým účelem (administrativa, ubytování, obchodování, poskytování služeb, catering, doprava, výroba, průmysl, skladování, zdravotnictví a sportovní aktivity)
• Daň ze zisku z prodeje/pronájmu nemovitostí  je 15 % z příjmu nepřesahujícího 120 násobek průměrné mzdy. Příjem nad tento limit se daní 20% sazbou

Poplatek za používání silnic a dálnic:

Od 31. května 2005 je zavedena povinnost provozovatelů užitkových a nákladních vozů hradit poplatky za používání vybraných silnic a dálnic. Podrobnosti viz stránky Ministerstva dopravy a spojů.

Dědická daň:
Daňová sazba 5 % se vztahuje na dědictví v hodnotě do 150 000 EUR. Pro zděděný majetek v hodnotě přesahující 150 000 EUR se uplatní daňová sazba 10 %. Majetek, jehož hodnota nepřesahuje 3 000 EUR, se vyjímá ze zdanění. Vynětí se vztahuje také na majetek zdědění rodinnými příslušníky.

Zde uvedené informace mají sloužit pro základní orientaci v daňovém systému. Daňové zákony upravují i další typy daní (daně z dividend, odpočitatelné položky, nezdanitelné základy atd.) Aktuální stav a podrobný výklad včetně relevantních čísel zákonů lze najít v Doing Business in Lithuania www.businesslithuania.com), nebo v publikaci Legal Aspects of Undertaking Business Activities by Foreign Investors in Lithuania na www.foresta.lt či na stránkách daňové inspekce www.vmi.lt.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR ve Vilniusu (Litva) ke dni 14. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem