Lotyšsko: Zahraniční obchod a investice

Lotyšský dovoz  v březnu 2018 meziročně stoupl o 0,2 % a dosáhl hodnoty 1,22 mil. EUR. Naopak lotyšský vývoz poklesl  o 6,1 % a dosáhl úrovně 966,2 mil. EUR.  Na negativním vývoji lotyšského exportu měl vliv  především pokles objemu vývozu mechanických zařízení, minerálních paliv a farmaceutických výrobků.

Obchodní bilance Lotyšské republiky (tisíce EUR)

Zdroj:  Národní statistický úřad Lotyšska, květen 2018

Hlavními obchodními partnery Lotyšska jsou země EU, na něž připadá okolo 75 %  zbožových obchodních operací. Pořadí největších obchodních partnerů z členských států EU v zahraničním obchodě Lotyšska ukazuje následující tabulka. Podíl ostatních členských zemí EU na zahraničním obchodě Lotyšska nepřesahuje 5 %.

Podíl členských zemí EU na zahraničním obchodě Lotyšska (stav k březnu 2019)

Zdroj: tradingeconomics. com/latvia

Lotyšsko patří k zemím s vysokým podílem služeb ve vývozu. V sektoru služeb zaujímá hlavní místo logistika a doprava,  na které připdadá cca 30  %.

Pokud jde o vývoz zboží, jsou z hlediska komoditní skladby pro lotyšský vývoz nosnými obory: 

• zemědělství a potravinářství (20,4 %  z celku)
• dřevařský průmysl (15,9 %
• strojírenství (15,6 %)
• kovovýroba a kovoobrábění (10,5 %)
• chemický a farmaceutický průmysl (9,8 %)
• těžba a opracování nerostných surovin  (8,7 %)
• lehký průmysl (4,9 %)
• dopravní prostředky (4,5 %)
• ostatní druhy výroby (9,7 %)

Komoditní struktura

 Zdroj : Statistický úřad Lotyšské repobliky      

V Lotyšsku fungují celkem čtyři zóny volného obchodu (FTZ, z toho 2 speciální), jejichž působení by mělo být na základě jednání s EU prodlouženo do roku 2037. Jsou to:

• Rižský přístav
• přístav na Baltu ve městě Ventspils 
• Speciální ekonomická zóna (SEZ) v baltském přístavu Liepája
• SEZ Rézekne (město ležící ve vnitrozemí ve východní části Lotyšska, poblíž hranic s Ruskem a Běloruskem)

Z hlediska cel a daní není území zón považováno za vnitrostátní teritorium a jsou zde proto uplatňovány daňové úlevy; všechny tyto privilegované zóny nabízejí většinou investorům podobné pobídky, které ovšem nesmějí překročit hodnotu 50 % celkové hodnoty projektu.

Základem pobídkového systému pro společnosti operující v těchto zónách jsou:

• sleva u daně z nemovitosti ve výši 80 %
• 80% sleva na dani z příjmu právnických osob (základní sazba je 25 %)
• 80% sleva na dani z dividend, platů administrativního personálu a z poplatků za využívání intelektuálního vlastnictví
• DPH 0 % na většinu zboží včetně jeho skladování a služeb poskytovaných uvnitř volných zón
• osvobození od spotřební daně a od cel u výrobků přivážených ze zahraničí (třetích zemí) a vyvážených do zahraničí

Navzdory všem těmto příznivým podmínkám se zatím nepodařilo získat pro investování žádnou českou firmu.

Finanční a hospodářská krize vedla ke zmírnění předchozího enormního přílivu přímých zahraničních investic (PZI) do Lotyšska, který od přelomu dekády zpomalil, ovšem podobné tendence se projevily i v sousedních zemích. Kumulované PZI do Lotyšska od ledna do června 2019 činily 14 miliard EUR.

Vůbec největším investorem v Lotyšsku je Švédsko – na konci 2014 představovaly vklady švédských firem do lotyšské ekonomiky 22 % veškerých PZI a směřovaly prioritně do finančního sektoru. 

Podle dostupných údajů ze září 2014 za Švédskem s jeho podílem veškerých kumulovaných investic (vč. realitního trhu) v rozsahu 31 % následují Nizozemsko (11 %), Kypr (10 %), Německo (8 %), Estonsko (7 %), Dánsko (6 %), Litva (5 %), Velká Británie, Malta a Lucembursko (po 4 %), Finsko a Maďarsko (po 3 %); na ostatní země připadají dohromady zbylá 4 %.

Z odvětvového hlediska směřovaly investice přednostně do  finančního sektoru (24,8 %), jiných služeb (23,8 %), do realit (12,6 %), zpracovatelského průmyslu (12,2 %), obchodu a turistických služeb (12,0 %), do stavebnictví (3,3 %), dalšího průmyslu (4,3 %), dopravy a skladování (3,3 %) a zemědělství (2,6  %).  

V globálním ratingu Doing Business se Lotyšsko v tomto deseiletí pohybuje mezi 21. a 31. příčkou, v roce 2013 bylo na 25. místě a v roce 2014 se zvedlo o jednu příčku na 24. pozici.

Korupce a především existence povážlivě silné stínové ekonomiky (v roce 2014 cca 23,5 % HDP) však zůstávají hlavními problémy z hlediska mezinárodního renomé země a působí jako brzda při rozhodování zahraničních investorů a firem vůbec.

Lotyšský trh je v zeměpisném i v některých dalších ohledech faktickým centrem regionu jižního Pobaltí, i když na roli tohoto „centra“ pretendují i sousedé a rivalita mezi trojicí pobaltských zemí je nesporná. Lotyšsko nabízí příznivé podnikatelské prostředí a liberální ekonomickou politiku. Jako malá země s omezenými zdroji soukromého kapitálu si je Lotyšsko plně vědomo velké důležitosti přímých zahraničních investic pro svůj další ekonomický rozvoj. Toto vědomí vedlo vedení země k vytvoření přehledného a příznivého podnikatelského klimatu, jež patří k dlouhodobým prioritám lotyšských vlád.

„Zákon o zahraničních investicích v Lotyšsku“, který byl přijat v listopadu 1991 a spolu s pozdějšími úpravami stanovil základní principy pro investování, je poměrně velmi rozsáhlý. V zásadě jsou harmonizovány požadavky na založení a provoz investičních společností v rámci EU. Dnešní legislativní rámec je extrémně liberální. Zahraniční investoři jsou plně zrovnoprávněni s domácími podnikateli od zakládání společnosti až po repatriaci zisků včetně výhodné a jednoduché daňové soustavy. 

Od roku 1999 lotyšská vláda každoročně vypracovává tzv. „Akční plán zlepšení podnikatelského prostředí“ ve spolupráci se zástupci místní podnikatelské sféry, zejména s Agenturou pro malé a střední podnikání a řemeslníky a s Národním hospodářským výborem. Dozor nad implementací „Akčního plánu zlepšení podnikatelského prostředí“ vykonává Lotyšská investiční a rozvojová agentura „LIAA“ (Latvian Investment and Development Agency), která je pověřena získáváním zahraničních investorů do Lotyšska a poskytováním potřebné podpory; služby LIAA jsou převážně placené. Na webových stránkách této agentury lze nalézt oborový adresář lotyšských firem.

Kontakt:
LIAA, Pērses iela 2, Rīga, Latvija, LV-1442, Latvia
Tel. +371 67039499
Fax +371 67039401
E-mail: liaa@liaa.gov.lv
Web: www.liaa.gov.lv

Investiční společnosti podléhají národnímu dozoru kapitálového trhu. V Lotyšsku je tento dozor prováděn Komisí pro finanční a kapitálový trh.

Lotyšská vláda udržuje dialog s Výborem zahraničních investorů Lotyšska, (založen v lednu 1997, tvořen zástupci největších zahraničních investorů) o zlepšování investičního prostředí. Podle Evropské banky pro obnovu a rozvoj má lotyšské podnikatelské prostředí jeden z nejnižších stupňů vládních zásahů a naopak jeden z nejvyšších stupňů ekonomické svobody v regionu střední a východní Evropy. Ani v nejhlubší krizi nenastal velký odliv investorů a od konce roku 2010 zájem o Lotyšsko roste.

Za největší a hlavní problém Lotyšska ve vztahu k zahraničním investorům bývá označován nedostatek kvalifikované pracovní síly a v neposlední řadě také dosud nedostatečně rozvinutá dopravní infrastruktura.

Pokud jde o státní podporu investic v Lotyšsku, lotyšskou prioritou je vytvořit příznivé prostředí pro podnikání a investováni s důrazem na zboží a inovace s vysokou přidanou hodnotou; ne vždy se však daří tento záměr naplňovat. Jak v roce 2013, tak i v roce 2014 byly přijaty výrazné změny v daňovém systému. V roce 2013 vláda porušila slib o snížení daně z příjmu fyzických osob o 2 %. Vláda schválila hlavní směry Národní industriální politiky vypracované Ministerstvem hospodářství na období let 2014-2020. Cílem tohoto strategického materiálu je podpořit strukturální změny v lotyšské ekonomice, zvýšit význam průmyslu a výroby s vysokým podílem přidané hodnoty, modernizovat výrobu a služby a rozvíjet export.

V Lotyšsku jsou zejména vítány investice, které vytvářejí nová pracovní místa (v IT, špičkových technologiích a ve službách) či napomáhají zřizovat či obnovovat průmyslová odvětví s vysokým know-how a zvyšují tak lotyšskou produktivitu a exportní kapacity.

Lotyšská vláda zavedla velmi výhodná povolení a daňové pobídky pro velké, středně velké a malé investory. V tomto ohledu zaujímá Lotyšsko čtvrté místo v Evropě z hlediska daňových lhůt (daňových zatížení). Lotyšsko má stále ještě relativně levnou a poměrně vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a nízké daňové zatížení poskytující silné zázemí pro nové i existující společnosti i mnoho příležitostí pro investory.

Daňové úlevy

Jedním z vůbec nejatraktivnějších rysů lotyšského podnikatelského prostředí je 15% daň z příjmu společností, která je jednou z nejnižších v EU. Na základě „Zákona o dani z příjmů právnických osob“ při velkých investičních projektech je možno uplatnit rychlejší odpisy při investování do základního majetku. Rovněž je možné převádět ztrátu po dobu dalších 5 let pro účely optimalizace daní. Podle uvedeného zákona může být místní samosprávou poskytnuta také daňová úleva na daň z nemovitosti do 90 % výšky sazby daně a 0 % DPH. Cla se samozřejmě netýkají investorů ze zemí EU a EHP.

Výrazné daňové úlevy jsou poskytovány ve speciálních ekonomických zónách (viz dále).

Granty (nenávratné finanční příspěvky):

Jako investiční stimul mohou sloužit i granty (nenávratné finanční příspěvky) v rámci grantových schémat. Lotyšská agentura pro investice a rozvoj (LIAA) implementuje schéma modernizace podnikatelské infrastruktury, vývoje nových výrobků a technologií, rizikového kapitálu pro malé a střední podniky, pro zvyšování vzdělání zaměstnanců a rozvoje podnikání v méně rozvinutých oblastech.

Příspěvky na vytvoření pracovního místa:

Tyto příspěvky může zaměstnavatel získat v případě zaměstnání nezaměstnaných osob podáním projektu na Lotyšský úřad práce; projekty na vytvoření pracovních míst jsou pak posuzovány na základě stanovených kritérií.

Pronájem či prodej nemovitosti za cenu nižší než je tržní:

Samosprávy mohou investorovi pronajmout či prodat nemovitost za cenu nižší než je tržní cena v případě, že chtějí podpořit rozhodnutí o investování. Některá lotyšská města iniciovala vznik vlastních průmyslových zón, jejichž využití za výhodných podmínek nabízejí potenciálním investorům.

 Legislativní rámec pro zahraničního investora (ZI):      

• ZI má stejná práva a povinnosti jako místní podnikatelé;
• ZI je osvobozen od DPH a celní daně ze základního jmění dováženého jako součást dlouhodobých investic, investic do kapitálu a cenných papírů a služeb s tím spojených, z exportu zboží za hranice Lotyšska a služeb s tím spojených;
• ZI může provádět volně dovoz a vývoz kapitálu;
• ZI je osvobozen od dovozního cla a DPH na komodity a produkty, které jsou do Lotyšska dováženy na přechodnou dobu za účelem zpracování;
• ZI má nárok na slevu z daně z příjmu rovné dani placené v zahraničí;
• ZI může po zaplacení všech daní vyvézt zisk;
• ZI je oprávněn za určitých podmínek nakupovat půdu a nemovitosti půdu je možno získat na leasing na dobu 99 let;
• Lotyšsko zaručuje ochranu zahraničních investic.