Lotyšsko: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Rize (Lotyšsko)

V pokrizovém období (velká ekonomická krize v roce 2008) rostl vývoz zboží a služeb z Lotyšska od roku 2010 velmi rychle a byl tahounem hospodářského ozdravení. Objemy vývozu v letech 2013-2014 již o plnou pětinu překročily předkrizové hodnoty. V následujících letech 2015-2016 však růst lotyšského exportu zpomalil a pohyboval se na úrovni okolo 10,3 mld. EUR. 

V roce 2017 dle údajů Statistického úřadu Lotyšské republiky však znovu došlo k oživení lotyšského zahraničního obchodu. Export vzrostl o 10 % a dovoz  o 14,5 % oproti roku 2016.   

Navzdory složité geopolitické situaci se zatím Lotyšsku daří udržet i dynamiku v klíčovém sektoru dopravních a logistických služeb, kde je země silně závislá mj. na tranzitu z/do třetích zemí (Rusko, Bělorusko). Nejistotu v této relaci uspokojivě vyvažují zvýšené objemy spoluprácse s unijními sousedy – Litvou a Estonskem. Tyto dvě země jsou pro Lotyšsko tradičně největšími obchodními partnery.

Lotyšské podniky projevují značnou pružnost a vynalézavost v hledání náhradních trhů pro zboží, především pro potravinářské výrobky, kde byl vývoz poznamenán sankční válkou mezi Ruskem a EU. 

2019

Rok 2019 byl pro lotyšské vývozce náročný rok, protože pokles lotyšského vývozu zpomalil pokles vnější poptávky, nejistota spojená s Brexitem, klesající ceny dřeva na světových trzích a klesající zpětný vývoz. Vývoz zboží se vyrovnával na pokraji poklesu po celý rok, ale v roce 2019 byla hodnota vývozu zboží stále vyšší než v roce 2018 a zvýšila se o 0,4%, čímž dosáhla 12,8 miliardy EUR. Pozitivního růstu vývozu bylo dosaženo v posledním měsíci roku, kdy hodnota vývozu zboží vzrostla v prosinci loňského roku o 3,9% ve srovnání s prosincem předchozího roku.

Vzhledem k tomu, že více než 72% veškerého lotyšského zboží bylo vyvezeno do zemí EU v roce 2019, slabší růst hospodářství EU rovněž snížil objemy lotyšského vývozu do tohoto regionu. Druhým faktorem, který negativně ovlivnil hodnotu vývozu zboží a zejména vývozu dřeva, byl pokles cen dřeva. Pokles vývozu dřeva v prosinci i v předchozích měsících roku 2019 byl zaznamenán v několika zemích, konkrétně ve Velké Británii, Německu, Švédsku nebo na nejdůležitějších trzích s vývozem dřeva. V roce 2019 dosáhl lotyšský obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 28,52 miliard EUR – o 14,7 milionu EUR, tj. o 0,1% méně než v roce 2018. Hodnota vývozu činila 12,8 miliardy EUR (nárůst o 52 milionů EUR nebo 0,4%), ale hodnota dovozu – 15,73 miliardy EUR (pokles o 66,7 milionu EUR nebo 0,4%).

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

Obchodní bilance Lotyšské republiky (mld. EUR)

 Rok 2016 20172018 2019
 Vývoz10,3610,3512,2812,8
 Dovoz12,4912,4915,5215,73
 Obrat22,8522,8527,8028,52
 Saldo– 2,12– 2,12– 2,24-2,93

Zdroj:  Národní statistický úřad Lotyšska, duben 2020

Nejdůležitější změny ve vývozu v prosinci 2019 ve srovnání s prosincem 2018:

– vývoz rostlinných produktů vzrostl o více než 31 mil. EUR nebo 43,3%,

– vývoz potravinářských výrobků vzrostl o více než 21 mil. EUR nebo 22%,

– vývoz strojů, mechanických spotřebičů a elektrických zařízení vzrostl o více než 10,1 mil. EUR nebo 5,9%,

– vývoz dřeva a dřevařských výrobků klesl o 19,2 mil. EUR nebo 11,2% méně

– vývoz nerostných produktů klesl o 10,4 mil. EUR nebo 18,5% méně.

Nejdůležitější změny v dovozu v prosinci 2019 ve srovnání s prosincem 2018:

– dovoz vozidel a jejich vybavení vzrostl o více než 124,1 mil. EUR nebo 70,7%,

– dovozy strojů, mechanických zařízení a elektrických zařízení vzrostl o více než 15,2 mil. EUR nebo 5,6%,

– dovoz potravinářských výrobků vzrostl o více než 10,9 mil. EUR nebo 10,5%,

– dovozy základních kovů a předmětů z obecných kovů klesl o 21,9 mil. EUR nebo 21,6% méně.

dovoz nerostných produktů klesl o 10,6 mil. EUR nebo 10,7% méně.

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavními obchodními partnery Lotyšska jsou země EU, na něž připadá okolo 75 %  zbožových obchodních operací. Pořadí největších obchodních partnerů z členských států EU v zahraničním obchodě Lotyšska ukazuje následující tabulka. Podíl ostatních členských zemí EU na zahraničním obchodě Lotyšska nepřesahuje 5 %.

Podíl členských zemí EU na zahraničním obchodě Lotyšska (stav k prosinci 2019)

 Dovoz  Vývoz 
 Litva 16,2 % Litva 16,4 %
 Německo 10,9 % Estonsko 11,4 %
 Polsko 8,0 % Německo 6,1 %
 Estonsko 7,1 % Švédsko 5,6 %

Zdroj: tradingeconomics. com/latvia

Pozn.: ČR se podílí na dovozu do Lotyšska 1,4% (celkově 19. místo v rámci zemí EU). Do ČR je vyváženo 1% objemu zboží a služeb (22. místo v rámci zemí EU)

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Lotyšsko patří k zemím s vysokým podílem služeb ve vývozu. V sektoru služeb zaujímá hlavní místo logistika a doprava,  na které připdadá cca 30  %.

Pokud jde o vývoz zboží, jsou z hlediska komoditní skladby pro lotyšský vývoz nosnými obory: 

  • dřevo, výrobky ze dřeva a dřevěné uhlí (15% z celku)
  • elektrické spotřebiče a el. zařízení (10,7%)
  • stroje a mechanická zařízení (7,1%)
  • alkoholické a nealkoholické nápoje (6,2%)
  • výrobky z obilnin (5,9%)
  • pozemní vozidla a součásti (4,2 %)
  • minerální paliva, ropa a rospné produkty (4,1 %)
  • farmaceutické výrobky (3,5 %)
  • ostatní druhy výroby

Komoditní struktura

Hlavní vývozní komodity Lotyšska  v roce 2019

Název komodity   

mil. EUR

% z celku

dřevo, dřevovýrobky a dřevěné úhlí

2243,2

15

elektrické spotřebiče a elektrická zařízení

1254,0

10,7

stroje a mechanická zařízení

993,2

7,1

pozemní vozidla a jejich součástí

704,3

4,2

minerální produkty

546,7

4,1

farmaceutické výrobky

438,5

3,5

obilí a zemědělské produkty

601,5

5,9

alkoholické a nealkoholické nápoje

627,0

6,2

výrobky ze železa a oceli

356,6

2,6

 Zdroj : Statistický úřad Lotyšské repobliky      

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Lotyšsku jsou tyto zvláštní ekonomické zóny (ZEZ) a volné přístavy:

Liepāja ZEZ – http://liepaja-sez.lv/

Rezekne ZEZ – http://www.rsez.lv/

Volný přístav Rigy – http://www.rop.lv/lv/

Volný přístav Ventspilsu – http://www.portofventspils.lv/lv/

Latgale ZEZ – https://lpr.gov.lv/lv/lsez/

 

Z hlediska cel a daní není území zón považováno za vnitrostátní teritorium a jsou zde proto uplatňovány daňové úlevy; všechny tyto privilegované zóny nabízejí většinou investorům podobné pobídky, které ovšem nesmějí překročit hodnotu 50 % celkové hodnoty projektu.

Základem pobídkového systému pro společnosti operující v těchto zónách jsou:

  • sleva u daně z nemovitosti ve výši 80 %
  • 80% sleva na dani z příjmu právnických osob (základní sazba je 25 %)
  • 80% sleva na dani z dividend, platů administrativního personálu a z poplatků za využívání intelektuálního vlastnictví
  • DPH 0 % na většinu zboží včetně jeho skladování a služeb poskytovaných uvnitř volných zón
  • osvobození od spotřební daně a od cel u výrobků přivážených ze zahraničí (třetích zemí) a vyvážených do zahraničí

Navzdory všem těmto příznivým podmínkám se zatím nepodařilo získat pro investování žádnou českou firmu.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Investice zahraničních investorů do základního kapitálu společností registrovaných v Lotyšsku se již čtvrtým rokem v řadě snížily – v roce 2019 o 186 milionů EUR, ale za posledních pět let již o 560 milionů EUR. Aktivity německých investorů v loňském roce umožnily nicméně udržet pokles v přijatelných mezích: v loňském roce totiž vzrostly investice německých investorů o 365,3 milionu. V důsledku toho objemy investorů z DE přesáhly půl miliardy eur (561 milionů eur), což je nejvíce za 30 let.

Tento růst byl založen hlavně na dvou německých investorech – Schwenk Zement Beteiligungen GmbH, který v loňském roce nabyl podíly ve společnosti Brocēnu cements, a Beteiligungen GmbH, která vlastní Lidl Latvija. Celkem tyto společnosti investovaly 106,5 milionu EUR.

K 1. lednu 2020 dosáhly kumulované přímé zahraniční investice do základního kapitálu lotyšských společností 6,97 miliard EUR, což je stejné jako v roce 2013. V loňském roce se počet společností registrovaných v Lotyšsku se zahraničním kapitálem snížil.

Investoři ze Švédska investovali nejvíce do základního kapitálu společností registrovaných v Lotyšsku – celkem 1,15 miliardy EUR. V loňském roce bylo saldo švédských investorů záporné o 189,1 mil. EUR.

Nizozemsko je z hlediska investic na druhém místě: 636,7 milionů EUR. V průběhu roku 2019 investoři z této země snížili své investice do kapitálu lotyšských společností o 5,9 milionu EUR, zatímco během posledních dvou let – téměř o 24 milionů EUR.

Investice z Ruska naopak zaznamenaly největší pokles. Podle údajů z 1. ledna 2020 investovalo do lotyšských společností 5 101 investorů z Ruské federace, celková výše investic klesla na 525,56 milionu EUR ze 708,3 mil. EUR.

V loňském roce se také snížil počet společností registrovaných v Lotyšsku, a to i se zahraničním kapitálem. Na oficiální úrovni v tomto ohledu nevznikají žádné obavy: zdá se, že to souvisí s vyloučením společností z obchodního rejstříku, které neposkytují účetní závěrky, které nezveřejnily jejich skutečné příjemce (shell companies). Mnoho odborníků však zdůrazňuje, že takový postup může souviset s odchodem nerezidentů z Lotyšska po zavedení přísnějších požadavků na jejich obchodní transakce. Banky začaly uzavírat jejich účty, v důsledku čehož investoři musely převést své podnikání do jiných zemí a likvidovat status právnické osoby v Lotyšsku.

V loňském roce (2019) bylo likvidováno několik tisíc společností se zahraničním kapitálem, protože nevyhlásily skutečné příjemce, což obecně snížilo nejen celkovou zahraniční investici do základního kapitálu společností registrovaných v Lotyšsku, ale také celkový počet společností se zahraničním kapitálem v Lotyšsku.

 

Největší investoři v LV – tabulka:

https://www.lursoft.lv/lursoft-statistika/Lielakie-investori&id=7

 

Rozdělení investorů po státech (ČR 20. místo) – tabulka:

https://www.lursoft.lv/lursoft-statistika/Arvalstu-tieso-investiciju-sadalijums-pa-valstim&id=501

 

Z odvětvového hlediska směřovaly investice přednostně do  finančního sektoru (24,8 %), jiných služeb (23,8 %), do realit (12,6 %), zpracovatelského průmyslu (12,2 %), obchodu a turistických služeb (12,0 %), do stavebnictví (3,3 %), dalšího průmyslu (4,3 %), dopravy a skladování (3,3 %) a zemědělství (2,6  %).  

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

V globálním ratingu Doing Business se Lotyšsko v tomto desetiletí pohybuje mezi 19. a 25. příčkou, v roce 2013 bylo na 25. místě a od roku 2014 se o několik míst lepší (v roce 2019 bylo LV na 19. pozici).

Korupce a především existence povážlivě silné stínové ekonomiky (např. v roce 2014 cca 23,5 % HDP) však zůstávají hlavními problémy z hlediska mezinárodního renomé země a působí jako brzda při rozhodování zahraničních investorů a firem vůbec.

Lotyšský trh je v zeměpisném i v některých dalších ohledech faktickým centrem regionu jižního Pobaltí, i když na roli tohoto „centra“ aspirují i sousedé a rivalita mezi trojicí pobaltských zemí je nesporná. Lotyšsko nabízí příznivé podnikatelské prostředí a liberální ekonomickou politiku. Jako malá země s omezenými zdroji soukromého kapitálu si je Lotyšsko plně vědomo velké důležitosti přímých zahraničních investic pro svůj další ekonomický rozvoj. Toto vědomí vedlo vedení země k vytvoření přehledného a příznivého podnikatelského klimatu, jež patří k dlouhodobým prioritám lotyšských vlád.

„Zákon o zahraničních investicích v Lotyšsku“, který byl přijat v listopadu 1991 a spolu s pozdějšími úpravami stanovil základní principy pro investování, je poměrně velmi rozsáhlý. V zásadě jsou harmonizovány požadavky na založení a provoz investičních společností v rámci EU. Dnešní legislativní rámec je extrémně liberální. Zahraniční investoři jsou plně zrovnoprávněni s domácími podnikateli od zakládání společnosti až po repatriaci zisků včetně výhodné a jednoduché daňové soustavy. 

Od roku 1999 lotyšská vláda každoročně vypracovává tzv. „Akční plán zlepšení podnikatelského prostředí“ ve spolupráci se zástupci místní podnikatelské sféry, zejména s Agenturou pro malé a střední podnikání a řemeslníky a s Národním hospodářským výborem. Dozor nad implementací „Akčního plánu zlepšení podnikatelského prostředí“ vykonává Lotyšská investiční a rozvojová agentura „LIAA“ (Latvian Investment and Development Agency), která je pověřena získáváním zahraničních investorů do Lotyšska a poskytováním potřebné podpory; služby LIAA jsou převážně placené. Na webových stránkách této agentury lze nalézt oborový adresář lotyšských firem.

Kontakt:
LIAA, Pērses iela 2, Rīga, Latvija, LV-1442, Latvia
Tel. +371 67039499
Fax +371 67039401
E-mail: liaa@liaa.gov.lv
Web: www.liaa.gov.lv

Akční plán zlepšení podnikatelského prostředí na roky 2020-2022 (- proklik na původní dokument LV vlády)

Prohlášení o zamýšlených činnostech kabinetu ministrů zahrnuje opatření k vytvoření nejlepšího podnikatelského prostředí v pobaltských státech, usnadnění byrokratických procesů pro malé a střední podniky a snížení administrativní zátěže a vytvoření motivujícího prostředí pro placení daní.

Aby bylo zajištěno vytvoření stále atraktivnějšího podnikatelského prostředí pro podnikatele a přitažlivost investic, ministerstvo hospodářství ve spolupráci s různými státními institucemi i nevládními organizacemi neustále pracuje na vývoji a realizaci opatření ke zlepšování podnikatelského prostředí.

Investiční společnosti podléhají národnímu dozoru kapitálového trhu. V Lotyšsku je tento dozor prováděn Komisí pro finanční a kapitálový trh.

Lotyšská vláda udržuje dialog s Výborem zahraničních investorů Lotyšska, (založen v lednu 1997, tvořen zástupci největších zahraničních investorů) o zlepšování investičního prostředí. Podle Evropské banky pro obnovu a rozvoj má lotyšské podnikatelské prostředí jeden z nejnižších stupňů vládních zásahů a naopak jeden z nejvyšších stupňů ekonomické svobody v regionu střední a východní Evropy. Ani v nejhlubší krizi nenastal velký odliv investorů a od konce roku 2010 zájem o Lotyšsko rostl až do roku 2013. V roce 2018 nastal v investiční sféře zlom v podobě rozsáhlých změn zákona o předcházení praní špinavých peněz a financování terorismu (v souvislosti s likvidací jedné z největších bank, ABVL), což mělo za následek odchod mnoha zahraničních investorů.

Za největší problém Lotyšska ve vztahu k zahraničním investorům bývá označován nedostatek kvalifikované pracovní síly a v neposlední řadě také dosud nedostatečně rozvinutá dopravní infrastruktura.

Pokud jde o státní podporu investic v Lotyšsku, lotyšskou prioritou je vytvořit příznivé prostředí pro podnikání a investováni s důrazem na zboží a inovace s vysokou přidanou hodnotou; ne vždy se však daří tento záměr naplňovat. Jak v roce 2013, tak i v roce 2014 byly přijaty výrazné změny v daňovém systému. V roce 2013 vláda porušila slib o snížení daně z příjmu fyzických osob o 2 %. Vláda schválila hlavní směry Národní industriální politiky vypracované Ministerstvem hospodářství na období let 2014-2020. Cílem tohoto strategického materiálu je podpořit strukturální změny v lotyšské ekonomice, zvýšit význam průmyslu a výroby s vysokým podílem přidané hodnoty, modernizovat výrobu a služby a rozvíjet export.

V Lotyšsku jsou zejména vítány investice, které vytvářejí nová pracovní místa (v IT, špičkových technologiích a ve službách) či napomáhají zřizovat či obnovovat průmyslová odvětví s vysokým know-how a zvyšují tak lotyšskou produktivitu a exportní kapacity.

Lotyšská vláda zavedla velmi výhodná povolení a daňové pobídky pro velké, středně velké a malé investory. V tomto ohledu zaujímá Lotyšsko sedmé místo v Evropě z hlediska daňových lhůt (daňových zatížení). Lotyšsko má stále ještě relativně levnou a poměrně kvalifikovanou pracovní sílu a nízké daňové zatížení poskytující silné zázemí pro nové i existující společnosti i mnoho příležitostí pro investory.

Daňové úlevy

Od roku 2018 je daň z příjmu právnických osob v Lotyšsku placena pouze v době rozdělení zisku nebo v případech, kdy je zisk směrován jiným způsobem na takové náklady, které nezajišťují další rozvoj obchodní společnosti (například výdaje nesouvisející s hospodářskou činností, zvýšené úrokové platby, půjčky apod.). Na základě „Zákona o dani z příjmů právnických osob“ při velkých investičních projektech je možno uplatnit rychlejší odpisy při investování do základního majetku. Rovněž je možné převádět ztrátu po dobu dalších 5 let pro účely optimalizace daní. Podle uvedeného zákona může být místní samosprávou poskytnuta také daňová úleva na daň z nemovitosti do 90 % výšky sazby daně a 0 % DPH. Cla se samozřejmě netýkají investorů ze zemí EU a EHP.

Výrazné daňové úlevy jsou poskytovány ve speciálních ekonomických zónách (viz dále).

Granty (nenávratné finanční příspěvky):

Jako investiční stimul mohou sloužit granty (nenávratné finanční příspěvky) v rámci grantových schémat. Lotyšská Investiční a rozvojová agentura (LIAA) implementuje schéma modernizace podnikatelské infrastruktury, vývoje nových výrobků a technologií, rizikového kapitálu pro malé a střední podniky, pro zvyšování vzdělání zaměstnanců a rozvoje podnikání v méně rozvinutých oblastech.

Příspěvky na vytvoření pracovního místa:

Tyto příspěvky může zaměstnavatel získat v případě zaměstnání nezaměstnaných osob podáním projektu na Lotyšský úřad práce; projekty na vytvoření pracovních míst jsou pak posuzovány na základě stanovených kritérií.

Pronájem či prodej nemovitosti za cenu nižší než je tržní:

Samosprávy mohou investorovi pronajmout či prodat nemovitost za cenu nižší než je tržní cena v případě, že chtějí podpořit rozhodnutí o investování. Některá lotyšská města iniciovala vznik vlastních průmyslových zón, jejichž využití za výhodných podmínek nabízejí potenciálním investorům.

 

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Rize (Lotyšsko) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem