Lotyšsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

Název státu:

• Lotyšská republika – zkráceně Lotyšsko
• Lotyšsky: Latvijas Republika, zkráceně Latvija
• Anglicky: Republic of Latvia, zkráceně Latvia
• Kód země: LV

Politický systém: demokratická parlamentní republika v čele s prezidentem voleným parlamentem

Prezident: Egils Levits (zvolen 25.5.2019, ve funkci od 8. 7. 2019)

Název Lotyšska pochází z názvu starobaltského (indoevropského) kmene Latgalů (v lotyšštině latgaľi), z něhož vzešly kořeny budoucího lotyšského národa.

Nejstarší dochované záznamy o červeno-bílo-červené lotyšské vlajce pocházejí z druhé poloviny 13. století. O její obnovení se v době zrodu nezávislého Lotyšska v roce 1918 zasadil Ansis Cīrulis. Vlajka se skládá ze třech příčných pruhů v poměru 2:1:2, oba vnější pruhy mají tmavě červenou barvu, vnitřní menší pruh je bílý.

Státní hymna: „Dievs, svētī Latviju!“ ( Bože, žehnej Lotyšsku!)

Složení vlády

K 1. 1. 2019 žilo na území Lotyšska 2 101 061 obyvatel.

Tempo úbytku populace se zejména v posledních letech zrychluje, což je zapříčiněno zejména dvěma souběžnými jevy – poklesem přirozeného přírůstku a poměrně masivní emigrací. Za roky 2011 – 2012 ubylo odhadem dalších 50 tisíc osob. Tento trend pokračuje, v roce 2014 populační křivka Lotyšska prolomila psychologickou hranici dvou miliónů obyvatel – v roce 2014 v Lotyšsku žilo o 22 000 obyvatel méně než v roce 2013.

Podle lotyšského Centrálního statistického úřadu pokles přirozeného přírůstku se na celkovém snížení populace v „nulté“ dekádě podílel počtem 119 tisíc osob, zatímco na zahraniční emigraci připadlo až 190 tisíc statisticky podchycených případů (ve skutečnosti jich bylo zřejmě ještě víc, protože ne všichni obyvatelé svůj dlouhodobý pobyt v jiné členské zemi EU ohlašují).

Nejmarkantnější odliv populace zaznamenala čtyři velká města: Daugavpils (-19,3 %),  Rézekne (-18,1 %), Liepája (-14,6 %) a Riga (-14,2 %).

Podle šetření Národního pozemkového úřadu lze bezmála 500 lotyšských vesnic považovat fakticky za vymřelé – nikdo v nich nežije a nezbyly v nich žádné obyvatelné domy.

Změna počtu obyvatel v tisících (přirozený přírůstek, migrační saldo)

Populace z hlediska občanství v letech 2000 a 2018

Hlavní etnické skupiny a jejich podíl na celkovém počtu obyvatel:

• 59,37 % Lotyši
• 27,57 % Rusové
• 3,57 % Bělorusové
• 2,47 % Ukrajinci
• 2,32 % Poláci
• 1,33% Litevci
• 0,43 % Židé
• 2,94 % jiné národnosti

Náboženské vyznání

Od doby reformačního hnutí v 16. století v Lotyšsku převládá náboženství luteránské (24 %). Náboženství římsko-katolické (18 %) je rozšířeno převážně ve východní části země v regionu Latgale, ortodoxní-pravoslavné (15 %) pak ve velkých městech. Ostatní náboženství tvoří cca 8 %, 35 % obyvatel je bez náboženského vyznání.

 Od prvního pokrizového roku 2010 v Lotyšsku rychle rostl export zboží a služeb, který se stal hlavní hnací silou hospodářského rozvoje. Počátkem roku 2014 byl objem exportu o víc než 20 % vyšší než v předkrizovém období. V závěru roku 2011 vykázalo Lotyšsko meziročně nejdynamičtější hospodářský růst mezi členskými zeměmi Evropské unie. Ve čtvrtém čtvrtletí 2011 proti čtvrtému čtvrtletí 2010 vzrostl HDP o 5,3 %. Na trajektorii růstu se země po hlubokém propadu v letech 2008-2009 vrátila již počátkem roku 2010 a od té doby se její základní ekonomické ukazatele trvale zlepšují. Tento vývoj byl důležitý rovněž pro splnění maastrichtských kritérií pro vstup Lotyšska do Evropské měnové unie v roce 2014.

V pokračujícím úspěšném procesu překonávání krize znamenal pro Lotyšsko důležitý moment prosinec 2011, kdy byl v původně plánovaném termínu fakticky ukončen společný úvěrový program mezinárodních věřitelských institucí, především Mezinárodního měnového fondu a Evropské komise.  V jeho rámci postupně Lotyšsko během tří let vyčerpalo prostředky ve výši 4,4 mld. EUR, což znamenalo, že odsouhlašený  záchranný balík ve výši 7,5 mld. EUR plně nevyčerpalo.

Rok 2013 probíhal v Lotyšsku ve znamení přibližování země k eurozóně. Na přelomu června a července 2013 bylo na úrovni EK s konečnou platností rozhodnuto o přijetí Lotyšska jako 18. členského státu do Evropské měnové unie, a to od 1. 1. 2014. Zároveň byl potvrzen směnný kurs 1 EUR = 0,702804 LVL, v němž byla náročná měnová operace uskutečněna.

Lotyšská ekonomika si nadále udržuje finanční a cenovou stabilitu a průběžně vykazuje dynamický růst, v němž patří k unijním lídrům, zlepšuje se rovněž její mezinárodní úvěrové ohodnocení. Nízká poptávka na zahraničních trzích však ovlivňuje dynamiku vývozu.

Lotyšská ekonomika po zpomalení z roku 2014 způsobeném přímými i nepřímými dopady ukrajinské krize a vývojem v eurozóně se v roce 2015 vrátila k ekonomickému růstu.  Na rok 2018 je odhadováno tempo růstu HDP ve výši 4 % a pro období let 2019-2020 v rozmezí 3-4 %.Vzhledem k tomu, že Lotyšsko je malá, otevřená a na export orientovaná ekonomika, na hospodářský vývoj v zemi má vliv spíše situace v sousedních státech než domácí trh.

Zdroj: Ministerstvo hospodářství LV
¹ podíl osob hledajících zaměstnání na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob ve věku 15-74 let, %
* odhad

Zdroj: Ministerstvo hospodářství LV, Lotyšská národní banka

Očekávaný vývoj

HDP – Roční růst HDP se dle odhadu Ministertsva hospodářství LV v roce 2019 očekává ve výši  3,5 %.

Nezaměstnanost – Míra nezaměstnanosti na konci roku 2018 dosáhla úrovně 7,4 %. Nejnižší úroveň nezaměstnanosti vykazuje rižský reegion  (4,4 %), naopak nejvyšší míra nezaměstnanosti je na východě země v regionu Latgale (16 %).

Inflace – od ledna do července 2019 ceny vzrostly meziročně o 1,6%

Státní rozpočet pro rok 2019 byl schválen lotyšským parlamentem v dubnu 2019. Příjmy rozpočtu jsou v roce 2019  plánovány ve výši 9,2 mld EUR, výdaje ve výši 9,4 mld. EUR. Rozpočtový schodek nesmí překročit 0,5 % HDP. Rozpočtovými prioritami jsou posílení obrany a bezpečnosti státu, zlepšní kvality školství a zdravotní péče.  

V předkrizových letech se lotyšská ekonomika vyznačovala relativně vysokým deficitem běžného účtu platební bilance, který se pro ni stal spolu s vysokou inflací jedním z hlavních rizik hospodářského vývoje. V té době mělo největší vliv na růst negativního salda platební bilance rostoucí pasivum v zahraničním obchodu zbožím (zejména nevýrazný lotyšský export na jedné straně a rostoucí poptávka uspokojovaná převážně importem rovněž rostoucím na straně druhé). U Lotyšska to konkrétně znamenalo, že před krizí byly všechny zahraniční půjčky použity především na financování domácích investic a podporu domácí spotřeby (výstavba nových nákupních center apod.)

Z makroekonomického hlediska byl vysoký deficit běžného účtu platební bilance způsoben několika faktory:

• rychle rostoucí zadlužeností
• zahraniční kapitál nebyl použit na investice do výroby, ale byl směřován zejména na trh nemovitostí
• zboží na export bylo většinou zboží s nízkou přidanou hodnotou
• lotyšský průmysl závisel a dosud závisí na importu velkého objemu polotovarů

Veřejný dluh Lotyšska se v roce 2010 pohyboval na úrovni 44,7 % HDP, v roce 2011 se snížil na 42,6 % (zatímco maastrichtské kritérium povoluje dluh na úrovni 60 % HDP). Koncem roku 2012 veřejný dluh činil 36 %, o rok později 35 % HDP. Po drastickém ozdravném procesu je na tom Lotyšsko z hlediska veřejných financí lépe než většina evropských zemí.

Podle údajů z Centrálního statistického úřadu státní pokladna v prvním čtvrtletí 2014 v konsolidovaném rozpočtu měla našetřen přebytek 27,0 mil. EUR nebo 0,1 % z plánovaného HDP. Příjmy státního konsolidovaného rozpočtu přesáhly o 0,5 % úroveň stejného období v předchozím roce. Zvýšení příjmů je spojeno s vyššími příjmy z daní. Nedaňové příjmy klesly o 31,8 % oproti stejnému období před rokem, hlavně kvůli menším ziskům z využívání státního kapitálu.

Výdaje konsolidovaného rozpočtu se zvýšily o 1,5 %. To bylo předznamenáno vyššími výdaji na mzdy (5,6 %), které je spojeno s růstem minimální mzdy a většími výdaji na dotace a granty (2,6 %).

Celkový dluh centrální vlády a samospráv byl na přelomu let 2014/2015 v rozsahu 8 143,9 mil. EUR (33,1 % plánovaného HDP); oproti počátku roku 2013 se snížil o 22,2 mil. EUR.

Vývoj v této oblasti zachycuje tabulka:

Zdroj:  LNB

Banky

V současné době působí v Lotyšsku celkem 27 bank, z toho deset poboček zahraničních bankovních domů.  

V souvislosti s krizí se situace v lotyšské bankovní sféře výrazně změnila. Stát masívním peněžním zásahem na podzim roku 2008 zachránil tehdy druhou největší komerční instituci v zemi Parex banku a ve shodě s mezinárodními institucemi řídil její ozdravení. V létě 2010 fakticky dovršil plán její restrukturalizace, v jehož rámci byla zdravá aktiva převedena do nově vzniklé Citadele banky a zbylá nezdravá část nasměrována k řízenému úpadku. Stát ještě vlastní 100 % v Hypoteční a pozemkové bance, kterou se snaží transformovat na podnikatelskou komerční banku. Do stabilizace bankovního sektoru směřovaly masívní objemy domácích prostředků i mezinárodní finanční pomoci v řádu miliard EUR.  

Vlastnická struktura bankovního sektoru Lotyšska:

Přibližně dvě třetiny bankovního kapitálu v Lotyšsku připadají na zahraniční vlastníky, vedou mezi nimi severské bankovní domy.

Centrální národní bankou je „Latvijas Banka“ (Bank of Latvia), nezávislá finanční instituce. Uplatňuje konzervativní monetární politiku k zajištění stabilního a předvídatelného prostředí v zemi. Její manévrovací prostor je ovšem limitován známými skutečnostmi, zejména zapojením Lotyšska do EMU.

Kontakt:
Latvijas Banka
K. Valdemára ielá 2a, Ríga LV-1050, Latvija/Latvia
Tel. 00371-7-022300, fax 7-022420
Web: http://www.bank.lv

V první polovině roku 2019 vykázaly banky zisk (neoficiálně) 127 mil EUR. Zisk se ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 snížil o 6 milionů EUR (-5%). Celková aktiva bankovního sektoru dosáhla 22,6miliard EUR, což znamená, že hodnota aktiv se v první polovině roku 2019 stabilizovala, ale ve srovnání s koncem roku 2018 se jedná o pokles -1%. Je třeba poznamenat, že od roku 2016 se hodnota hrubých aktiv bank postupně snižovala. Důvodem znehodnocení aktiv jsou změny v bankovních strategiích a obchodních modelech, optimalizace kapitálových nákladů a zrušení licencí.

Snahou lotyšského státu je stále snížení podílu zahraničních nerezidentních vkladů v lotyšsských bankách po kolapsu jedné z největších bank v zemi, banky ABLV (začátkem roku 2018). Ministerstvo financí Lotyšské republiky navrhlo změny zákona o předcházení praní špinavých peněz a financování terorismu s cílem omezit rizikové finanční operace v lotyšském finačním sektoru.  

hrobnější informace je možné získat na níže uvedených kontaktech Asociace lotyšských komerčních bank nebo Komise pro finanční a kapitálový trh (FKTK) 

Pojišťovnictví

Lotyšské sdružení pojišťoven sdružuje celkem 18 pojišťovacích institucí, z toho polovinu tvoří zahraniční filiálky; na trhu působí osm životních pojišťoven (více na stránkách asociace)

Podrobné a aktuální informace:

Státní dozorčí rada
Apdrošinášana uzraudzíba inspekcija
email: vs@vaui.gov.lv
web: http://www.vaui.gov.lv

Seznam akreditovaných pojišťoven a informace o jejich licencích na webu Komise pro finanční a kapitálový trh.

Základní principy a pravidla daňové politiky v Lotyšsku byly vytyčeny v „Zákonu o daních a poplatcích“, který vstoupil v platnost v únoru 1995.

Po vstupu Lotyšska do EU odpovídá daňový systém standardům EU a doporučením mezinárodních finančních organizací. Zákon o daních a poplatcích z roku 1995 se průběžně novelizuje; správou daní se zabývají Státní finanční úřad a Státní fond sociálního pojištění a městské samosprávy.  

Zatímco do roku 2011 se daně vzhledem ke krizi spíše zvyšovaly, roky 2012 a 2013 přinesly zásadní obrat, a to ve snížení některých z nich – zejména DPH a daně z příjmů obyvatelstva. 

 K daním odváděným centrálně patří:

1. daň z příjmu společností
2. daň z příjmu fyzických osob
3. daň z přidané hodnoty
4. spotřební daň
5. sociální daň
6. daň z nemovitostí
7. daň z přírodních zdrojů
8. cla
9. daň z hazardních her, sázek a loterií
10. silniční daň

 Daň z příjmu společností

• platí všechny rezidentní společnosti, stanoví se na základě vykázaných čistých příjmů
• sazba je 15 %, pro mikropodniky 9 %
• povinné sociální odvody (tzv. sociální daň) činí celkem 34,09 % na pojištěnce, podílejí se na ní zaměstnanci a zaměstnavatelé (existují různé kategorie pro různé typy plátců)
• pro společnosti neregistrované v zemi (non-residents) je sazba založena na výši zisku dosaženého v Lotyšsku a stanovují se zvláštní sazby na: příjmy z dividend – 10 %, managementu a konzultačních služeb – 10 %, úroků – 10 % (u komerčních bank – 5 %), práv používání duševního vlastnictví – 5 % (literární a umělecké práce, filmy, video a audio nahrávky – 15 %), nájmu majetku na území Lotyšska – 5 %.
• od roku 2010 se podíl reprezentačních výloh, které lze odečíst z daně z příjmu, snížil ze 60 na 40 %.
• pro potřeby zúčtování daně z příjmu podniku se 1,5krát zvýšil objem výloh, o něž se zvětšuje zdanitelný příjem. Jde o výdaje nesouvisející s hospodářskou činností a se ztrátami, které vznikly v procesu údržby objektů sociální infrastruktury.
• Daňoví plátci mají nyní větší možnost samostatně určovat snížené platby předem, pokud se jim snížil objem zisku.

Daň z příjmu fyzických osob

• Všeobecná sazba daně z příjmu obyvatelstva se od 1. 1. 2015 snížila z 24 na 23 %. Na tuto úroveň se z dosavadních 15 % zvýšila i sazba daně u osob samostatně výdělečně činných.
• Platí se daň z kapitálových výnosů – 10 % z dividend a úroků, 15 % z přírůstku kapitálu. Na polovinu se snížily daňové úlevy z úspor v penzijních a pojišťovacích fondech.
• Zdanění podléhá například i použití služebního vozu k soukromým účelům, některé mimořádné dary zaměstnavatele zaměstnancům či dary nad 1400 EUR (mezi osobami, které nejsou v příbuzenském vztahu).
• Roční nezdanitelný příjem ze zemědělské výroby a z poskytování agroturistických služeb byl snížen z 5600 EUR na polovinu. Do zdanitelného základu se započítávají i peněžní podpory zemědělského podnikání a rozvoje venkova  z prostředků státu i z evropských fondů.
• Sazbou 10 % se zdaňují příjmy majitele z prodeje lesa určeného ke kácení a tržby z takto získaného dříví; příjmy prostředníků těchto obchodů se zdaňují dle norem platných pro běžnou hospodářskou činnost.

Od 1. 1. 2015 klesla daň z příjmu obyvatel z předchozích 24 % na 23 %. Nezdanitelné minimum je 75 EUR a uvažuje se o jeho dalších úpravách, které by zhodnotily majetkový a sociální status plátce. Vzhledem k tomu, že daň z příjmu fyzických osob je hlavním zdrojem financování místních samospráv, mají být vypracována kompenzační opatření, aby nedošlo k destabilizaci místních rozpočtů.  Korporátních daní se změny nedotkly, protože už nyní patří lotyšská 15% sazba firemní daně z příjmu k nejnižším v EU.

Daň z přidané hodnoty

• Je uplatňována na dodávky zboží, služeb, dovozy, spotřebu. Jako plátce daně musí být registrován subjekt, jehož příjmy za zdaňované období překročí 14 000 EUR. Je umožněno dobrovolně se zaregistrovat jako plátce.
• Od 1. 7. 2012 Lotyšsko snížilo DPH z 22 % na 21 % , redukci umožnil mj. zlepšující se výběr daní; snížená sazba, jež se vztahuje na dodávky plynu, tepla, dříví, na dopravní služby, knihy, noviny a ubytovací služby, činí 12 %; dodávky elektrické energie byly převedeny ze snížené sazby do běžné.
• Od 1. 7. 2011 se zvýšily některé spotřební daně (mj. spotřební daně na tabákové výrobky a alkohol, další zvýšení těchto daní se očekává).
• 0 % sazba se uplatňuje u specifických druhů zboží a služeb (dodání zboží či služeb do jiného státu EU, autorský honorář aj.).
• V souladu se směrnicemi EK byla od 1. 1. 2010 upřesněna a zjednodušena technická pravidla pro různé operace a různé typy plátců DPH – například se prodloužila lhůta pro převod daně do státního rozpočtu, a to na dobu nepřesahující 20 dnů od konce zdaňovacího období.  
• Pro zemědělce byl rozsah kompenzace DPH (vrácení daně) zvýšen z 12 % na 14 %.

Spotřební daň

• Může být vypočítávána procentuálně z hodnoty zboží nebo jsou uplatňovány pevné sazby za jednotku. Dani podléhají alkoholické nápoje (kromě slabšího piva), tabákové výrobky, drahé kovy, drahokamy a polodrahokamy, osobní vozy a pohonné hmoty.
• Minimální sazba akcízu na cigarety se nesmí dostat pod 67,2 EUR za tisíc kusů nebo 1,34 EUR za 1 balení.
• Akcíz na víno a nápoje vznikající kvašením činí 64 EUR za 100 litrů, spotřební daň na meziprodukty s obsahem čistého alkoholu do 15 stupňů včetně je 65 EUR.

Sociální daň

• Povinné sociální odvody činí celkem 34,09 % na pojištěnce, podílejí se na něm zaměstnanci a zaměstnavatelé (existují různé kategorie pro různé typy plátců).
• Zaměstnanec v produktivním věku platí zpravidla 9 %.
• Od r. 2009 jsou zdaněny penze – všechny penze vyšší než 235 EUR podléhají zdanění 25 %  – Lotyšsko je tak jedinou zemí v rámci EU, která takový princip uplatňuje.

Daň z nemovitostí

Daň se dělí se na daň z pozemku a daň z budovy, závisí na hodnotě nemovitosti; základní sazba je 1,5 % z katastrální hodnoty daného objektu.

Daň z přírodních zdrojů

Daň je placena subjekty těžícími přírodní zdroje, znečišťovateli životního prostředí, dovozci či výrobci zboží znečišťujících životní prostředí (týká se např. obalů ze skla, polymerů, plastů, kovů, papíru, kartonu atd. ). Sazba závisí na způsobu výpočtu.

Daň z osobních automobilů a motocyklů

Daň vztahující se na osobní automobily, které nebyly dříve registrovány nebo byly registrovány v zahraničí  po 1. 1. 2009, se určuje podle množství emisí CO²; u motocyklů se vychází z objemu válců motoru.

Roční daň (poplatek) z dopravních prostředků

Sazba pro motocykly činí 35,57 EUR; osobní automobily do 1500 kg 35,57 EUR, o hmotnosti 1501–1800 kg 75,41 EUR, 1801–2100 kg 128,06 EUR, 2101–2600 kg 162,21 EUR, 2601–3000 kg 196,36 EUR, 3001–3500 kg 226,24 EUR, nad 3500 kg 256,12 EUR.        

Speciální snížené daňové sazby jsou uplatňovány ve speciálních ekonomických zónách ve městech Liepája a Rezekne, a to v zájmu přilákání investic a podpory rozvoje těchto regionů.

Vzhledem k častým změnám a poměrně složitému daňovému systému v Lotyšsku se doporučuje v případě potřeby vyhledat aktuální informace na webových stránkách lotyšského ministerstva financí (rubrika Taxes).

Formuláře pro DPH jsou k dispozici na webových stránkách Státní daňové služby.