Lotyšsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

Název státu:

• Lotyšská republika – zkráceně Lotyšsko
• Lotyšsky: Latvijas Republika, zkráceně Latvija
• Anglicky: Republic of Latvia, zkráceně Latvia
• Kód země: LV

Politický systém: demokratická parlamentní republika v čele s prezidentem voleným parlamentem

Prezident: Egils Levits (zvolen 25.5.2019, ve funkci od 8. 7. 2019)

Název Lotyšska pochází z názvu starobaltského (indoevropského) kmene Latgalů (v lotyšštině latgaľi), z něhož vzešly kořeny budoucího lotyšského národa.

Nejstarší dochované záznamy o červeno-bílo-červené lotyšské vlajce pocházejí z druhé poloviny 13. století. O její obnovení se v době zrodu nezávislého Lotyšska v roce 1918 zasadil Ansis Cīrulis. Vlajka se skládá ze třech příčných pruhů v poměru 2:1:2, oba vnější pruhy mají tmavě červenou barvu, vnitřní menší pruh je bílý.

Státní hymna: „Dievs, svētī Latviju!“ ( Bože, žehnej Lotyšsku!)

Složení vlády

Lotyšská vláda premiéra Arturse  Karinše (funkční období od 23. 1. 2019)

Předseda vlády	Arturs Krišjánis Kariņš	Nová jednota
Ministerstvo
financí	Jānis Reirs	Nová jednota
zahraničních věcí	Edgars Rinkēvičs	Nová jednota
vnitra	Sandis Ģirģens	KPV LV
školství a vědy	Ilga Šuplinska	Nová konzervativní strana
dopravy	Tālis Linkaits	Rozvoji / ANO!
obrany	Artis Pabriks (místopředseda vlády)	Rozvoji / ANO!
zdravotnictví	Ilze Viņķele	Rozvoji / ANO!
sociálních věcí	Ramona  Petraviča	KPV LV
zemědělství	Kaspars Gerhards	Národní Aliance
hospodářství	Jānis Vitenbergs	KPV LV
kultury	Nauris Puntulis	Nacionální sdružení
spravedlnosti	Jānis Bordāns (místpoředseda vlády)	Nová konzervativní strana
životního prostředí  a regionálního rozvoje	Juris Pūce	Rozvoji / ANO!

 

K 1. 1. 2020 žilo na území Lotyšska 1.919.968 obyvatel.

Tempo úbytku populace se zejména v posledních letech zrychluje, což je zapříčiněno zejména dvěma souběžnými jevy – poklesem přirozeného přírůstku a poměrně masivní emigrací. Za roky 2011 – 2012 ubylo odhadem dalších 50 tisíc osob. Tento trend pokračuje, v roce 2014 populační křivka Lotyšska prolomila psychologickou hranici dvou miliónů obyvatel – a v posledních letech se počet obyvatel snižuje průměrně o 15 tis ročně.

Podle lotyšského Centrálního statistického úřadu pokles přirozeného přírůstku se na celkovém snížení populace v „nulté“ dekádě podílel počtem 119 tisíc osob, zatímco na zahraniční emigraci připadlo až 190 tisíc statisticky podchycených případů (ve skutečnosti jich bylo zřejmě ještě víc, protože ne všichni obyvatelé svůj dlouhodobý pobyt v jiné členské zemi EU ohlašují).

Nejmarkantnější odliv populace zaznamenala čtyři velká města: Riga, Liepája, Daugavpils a Rézekne.

Podle šetření Národního pozemkového úřadu lze bezmála 500 lotyšských vesnic považovat fakticky za vymřelé – nikdo v nich nežije a nezbyly v nich žádné obyvatelné domy.

Změna počtu obyvatel v tisících (přirozený přírůstek, migrační saldo)

Populace z hlediska občanství v letech 2000 a 2019

	2000		2019
	počet	podíl v %	počet	podíl v %
Populace celkem	2 377 383	100,00	1 919 968	100,00
občané Lotyšska	1 770 210	74,46	1 631 973	85
neobčané Lotyšska	503 999	21,20	191 996	10
občané jiných zemí	103 174	4,34	95 998	5

Hlavní etnické skupiny a jejich podíl na celkovém počtu obyvatel:

• 62,2 % Lotyši
• 25,2 % Rusové
• 3,2 % Bělorusové
• 2,2 % Ukrajinci
• 2,1 % Poláci
• 1,2% Litevci
• 0,43 % Židé
• 3,9 % jiné národnosti

Náboženské vyznání

Od doby reformačního hnutí v 16. století v Lotyšsku převládá náboženství luteránské (24 %). Náboženství římsko-katolické (18 %) je rozšířeno převážně ve východní části země v regionu Latgale, ortodoxní-pravoslavné (15 %) pak ve velkých městech. Ostatní náboženství tvoří cca 8 %, 35 % obyvatel je bez náboženského vyznání.

 Od prvního pokrizového roku 2010 v Lotyšsku rychle rostl export zboží a služeb, který se stal hlavní hnací silou hospodářského rozvoje. Počátkem roku 2014 byl objem exportu o víc než 20 % vyšší než v předkrizovém období.

Rok 2013 probíhal v Lotyšsku ve znamení přibližování země k eurozóně. Na přelomu června a července 2013 bylo na úrovni EK s konečnou platností rozhodnuto o přijetí Lotyšska jako 18. členského státu do Evropské měnové unie, a to od 1. 1. 2014. Zároveň byl potvrzen směnný kurs 1 EUR = 0,702804 LVL, v němž byla náročná měnová operace uskutečněna.

Lotyšská ekonomika si nadále udržuje finanční a cenovou stabilitu a průběžně vykazuje dynamický růst, zlepšuje se rovněž její mezinárodní úvěrové ohodnocení. Nízká poptávka na zahraničních trzích však ovlivňuje dynamiku vývozu.

Lotyšská ekonomika po mírném zpomalení z roku 2014 způsobeném přímými i nepřímými dopady ukrajinské krize a vývojem v eurozóně se v roce 2015 vrátila k ekonomickému růstu.  V roce 2018 bylo zaznamenáno tempo růstu HDP ve výši 4,8 % a v rove 2019 2,2 %.  Na rok 2020 byl odhadován růst až 2,6%, ale odhady budou muset být vzhledem ke krizi spojené s COVID-19 podstatně revidovány. Vzhledem k tomu, že Lotyšsko je malá, otevřená a na export orientovaná ekonomika, na hospodářský vývoj v zemi má vliv spíše situace v sousedních státech než domácí trh.

Vývoj základních makroekonomických ukazatelů Lotyšska
	2015	2016	2017	2018	2019	2020 (prognóza)
HDP (y/y, %)	2,7	3,4	4,7	4,8	2,2	2,6 (- 6,5*)
Soukromá spotřeba (y/y, %)	2,8	3,7	4,3	4,5	2,8
Veřejná spotřeba (y/y, %)	3,1	1,8		4,0	3,0
Vývoz (y/y, %)	1,2	-0,3	10	7,2	3,6
Dovoz (y/y, %)	-1,3	-1,7	14,5	10,1	-0,4
Spotřebitelské ceny (y/y, %)	0,2	0,1	2,9	2,5	2,8
Veřejný dluh (% HDP)	34	40	39	37	34
Míra nezaměstnanosti ¹(%)	10,9	9,3	7	7,4	6,3	(11*)
Běžný účet platební bilance (% HDP)	1,2	1,5	-0,8	-1,0	-0,5

Zdroj: Ministerstvo hospodářství LV, Lotyšská národní banka

¹ podíl osob hledajících zaměstnání na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob ve věku 15-74 let

* hrubý odhad situace po odeznění krize spojené s COVID-19

Očekávaný vývoj

HDP – Roční růst HDP se dle odhadu Ministerstva hospodářství LV v roce 2020 očekával ve výši  1,9-2,6 %. Vzhledem ke krizi spojené s COVID-19 však bude nutné odhady revidovat.

Nezaměstnanost – Míra nezaměstnanosti v roce 2019 dosáhla úrovně 6,3 %. Nejnižší úroveň nezaměstnanosti vykazuje rižský region  (4 %), naopak nejvyšší míra nezaměstnanosti je na východě země v regionu Latgale (13,8 %). Krize spojená s COVID-19 bude mít na míru nezaměstnanosti neblahý vliv. Již v jarních měsících roku 2020 dosáhla míra nezaměstnanosti 8% a podle odhadů se bude ještě zvyšovat.

Inflace – v únoru 2020 ceny vzrostly meziročně o 2,3%. COVID-19 inflaci pravděpodobně stlačí na 0,5%, ale na přelomu 2020-21 by se podle odhadů mohla vrátit na běžnou úroveň.

Státní rozpočet pro rok 2020 byl schválen lotyšským parlamentem v listopadu 2019. Podle něj jsou příjmy rozpočtu v roce 2020 plánovány ve výši 9,9 mld EUR, výdaje ve výši 10 mld. EUR. Rozpočtovými prioritami jsou posílení obrany a bezpečnosti státu, zlepšní kvality školství a zdravotní péče.  

V předkrizových letech 2007-8 se lotyšská ekonomika vyznačovala relativně vysokým deficitem běžného účtu platební bilance, který se pro ni stal spolu s vysokou inflací jedním z hlavních rizik hospodářského vývoje. V té době mělo největší vliv na růst negativního salda platební bilance rostoucí pasivum v zahraničním obchodu zbožím (zejména nevýrazný lotyšský export na jedné straně a rostoucí poptávka uspokojovaná převážně importem, rovněž rostoucím, na straně druhé). U Lotyšska to konkrétně znamenalo, že před krizí byly všechny zahraniční půjčky použity především na financování domácích investic a podporu domácí spotřeby (výstavba nových nákupních center apod.)

Z makroekonomického hlediska byl vysoký deficit běžného účtu platební bilance způsoben několika faktory:

• rychle rostoucí zadlužeností
• zahraniční kapitál nebyl použit na investice do výroby, ale byl směřován zejména na trh nemovitostí
• zboží na export bylo většinou zboží s nízkou přidanou hodnotou
• lotyšský průmysl závisel a dosud závisí na importu velkého objemu polotovarů

Veřejný dluh Lotyšska se v roce 2010 pohyboval na úrovni 44,7 % HDP, v roce 2011 se snížil na 42,6 % (zatímco maastrichtské kritérium povoluje dluh na úrovni 60 % HDP). Koncem roku 2012 veřejný dluh činil 36 %, o rok později 35 % HDP. Po drastickém ozdravném procesu je na tom Lotyšsko z hlediska veřejných financí lépe než většina evropských zemí. Lotyšské instituce trend drží – v roce 2017 byl veřejný dluh na úrovni 39%, o rok později se snížil na 36% a v roce 2019 na 34%. Na rok 2020 se počítá s úrovní veřejného dluhu ve výši 35%.

 

Vývoj hlavních složek platební bilance v letech 2015–2018

	2015	2016	2017	2018
Běžný účet (% HDP)	-1,2	1,5	-0,8	-1,0
Běžný účet (mil. EUR)	-299,5	369,5	-204	-283
Vnější dluh (gross, % HDP)	143,4	149,2	140,9	121,0
Přímé zahraniční investice (% HDP)	2,6	0,5	2,4	2,5
Přímé zahr. investice (mil.EUR)	640	134	640	380
Devizové rezervy (mil. EUR)	311	124	892

Zdroj:  LNB

Banky

V současné době působí v Lotyšsku celkem 13 bank.  

Vlastnická struktura bankovního sektoru Lotyšska:

Přibližně dvě třetiny bankovního kapitálu v Lotyšsku připadají na zahraniční vlastníky, vedou mezi nimi severské bankovní domy.

Centrální národní bankou je „Latvijas Banka“ (Bank of Latvia), nezávislá finanční instituce. Uplatňuje konzervativní monetární politiku k zajištění stabilního a předvídatelného prostředí v zemi. Její manévrovací prostor je ovšem limitován známými skutečnostmi, zejména zapojením Lotyšska do EMU.

Kontakt:
Latvijas Banka
K. Valdemára ielá 2a, Ríga LV-1050, Latvija/Latvia
Tel. 00371-7-022300, fax 7-022420
Web: http://www.bank.lv

V prvních třech čtvrtletích roku 2019 vykázaly banky zisk (neoficiálně) 198 mil EUR. Zisk se ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 snížil o 34 milionů EUR (-15%). Celková aktiva bankovního sektoru dosáhla 23 miliard EUR, což znamená, že hodnota aktiv se za první tři čtvrtletí roku 2019 stabilizovala (ve srovnání s koncem roku 2018 se jedná o růst 1%). Je třeba poznamenat, že od roku 2016 se hodnota hrubých aktiv bank postupně snižovala. Důvodem znehodnocení aktiv jsou změny v bankovních strategiích a obchodních modelech, optimalizace kapitálových nákladů a zrušení licencí.

Snahou lotyšského státu je stále snížení podílu zahraničních nerezidentních vkladů v lotyšsských bankách po kolapsu jedné z největších bank v zemi, banky ABLV (začátkem roku 2018 banka již nebyla schopna odolávat obviněním z toho, že kryje praní špinavých peněz, a čelila podezření na zapojení do korupce a provádění nezákonných finančních transakcí týkajících se zejm. Ruska, Ukrajiny i Severní Koreje). Lotyšská republika přijala zákon o předcházení praní špinavých peněz a financování terorismu s cílem omezit rizikové finanční operace v lotyšském finačním sektoru.  

Podrobnější informace je možné získat na níže uvedených kontaktech Asociace lotyšských komerčních bank nebo Komise pro finanční a kapitálový trh (FKTK) 

Pojišťovnictví

Lotyšské sdružení pojišťoven sdružuje celkem 12 pojišťovacích institucí.

Podrobné a aktuální informace:

Lotyšská asociace pojišťoven
Latvijas apdrošinátáju asociácija

Toma iela 4, LV-1003 Riga
email: office@laa.lv
web: http://www.laa.lv

 

Základní principy a pravidla daňové politiky v Lotyšsku byly vytyčeny v „Zákonu o daních a poplatcích“, který vstoupil v platnost v únoru 1995.

Po vstupu Lotyšska do EU odpovídá daňový systém standardům EU a doporučením mezinárodních finančních organizací. Zákon o daních a poplatcích z roku 1995 se průběžně novelizuje; správou daní se zabývají Státní finanční úřad a Státní fond sociálního pojištění a městské samosprávy.  

 

 K daním odváděným centrálně patří:

1. Daň z příjmu fyzických osob
2. Daň z mikropodniků
3. Daň z příjmu společností
4. Daň z nemovitostí
5. Daň z přidané hodnoty
6. Spotřební daň
7. Clo
8. Daň z přírodních zdrojů
9. Daň z loterií a hazardních her
10. Sociální daň
11. Provozní daň z vozidla
12. Daň z firemních vozidel
13. Daň z elektřiny
14. Solidární daň
15. Daň z dotované elektřiny

Daň z příjmu fyzických osob
Od 1.1.2018 je v Lotyšsku zavedena progresivní daň z příjmu fyzických osob.

• roční příjem do 20 004 EUR – 20%;
• pro část ročního příjmu převyšující 20 004 EUR avšak nepřesahující 62 800 – 23%;
• pro část ročního příjmu přesahujícího 62 800,00 EUR – 31,4%

Vyšší sazby se nevztahují na celou částku, ale jen na převyšující částku prvního (20 004 EUR) nebo druhého (62 800 EUR) stupně. 

Pro měsíční příjem do výše 1 667 EUR je sazba 20%; na částku přesahující 1 667 EUR se vztahuje sazba 23%. 

Platí se také daň z autorského honoráře: 20%

Daň z kapitálových výnosů: 20%

Daň z kapitálového zisku – za příjem z prodeje kapitálových aktiv: 20%

Daň z výnosů z kapitálových zisků z transakcí s kapitálovými aktivy, které byly zahájeny, ale nebyly dokončeny do 31. prosince 2017 a pro které bylo předloženo prohlášení o kapitálových ziscích: 15%

Sazbou 10% se zdaňují příjmy z hospodářské činnosti, pokud bylo využito právo neregistrovat hospodářskou činnost, a bylo to oznámeno místnímu Finančnímu úřadu (např. daň z pronájmu nemovitostí).

 

Daň z mikropodniků

Daň z mikropodniků je jednotná daň ve výši 15%, která zahrnuje následující daně:

• povinné státní příspěvky na sociální pojištění, daň z příjmu fyzických osob, státní poplatek za obchodní riziko pro zaměstnance mikropodniku;
• daň z příjmu právnických osob, pokud mikropodnik splňuje charakteristiku plátce daně z příjmu právnických osob;
• daň z příjmu fyzických osob majitele mikropodniku za část příjmů z hospodářské činnosti mikropodniku.

Mikropodnik – individuální obchodník, individuální společnost, zemědělské nebo rybářské hospodářství, fyz. osoba, která u finančního úřadu je registrována jako provozovatel hospodářské činnosti, s.r.o.

Právo odvádět daň mikropodniku má osoba, splňující následující kritéria.

– obrat za hospodářskou činnost nepřesahuje 40 000 EUR ročně,

– členové s.r.o. jsou jen fyzické osoby,

– členové představenstva s.r.o. jsou zaměstnanci mikropodniku,

– počet zaměstnanců není větší než 5,

– příjem zaměstnance mikropodniku nepřesahuje 720 EUR měsíčně.

 

Daň z příjmu – společnost

Daň, kterou platí všechny rezidentní společnosti, stanoví se na základě vykázaných čistých příjmů

• sazba je 15 %, pro mikropodniky 9 %
• povinné sociální odvody (tzv. sociální daň) činí celkem 34,09 % na pojištěnce, podílejí se na ní zaměstnanci a zaměstnavatelé (existují různé kategorie pro různé typy plátců)
• pro společnosti neregistrované v zemi (non-residents) je sazba založena na výši zisku dosaženého v Lotyšsku a stanovují se zvláštní sazby na: příjmy z dividend – 10 %, managementu a konzultačních služeb – 10 %, úroků – 10 % (u komerčních bank – 5 %), práv používání duševního vlastnictví – 5 % (literární a umělecké práce, filmy, video a audio nahrávky – 15 %), nájmu majetku na území Lotyšska – 5 %.
• od roku 2010 se podíl reprezentačních výloh, které lze odečíst z daně z příjmu, snížil ze 60 na 40 %.
• pro potřeby zúčtování daně z příjmu podniku se 1,5krát zvýšil objem výloh, o něž se zvětšuje zdanitelný příjem. Jde o výdaje nesouvisející s hospodářskou činností a se ztrátami, které vznikly v procesu údržby objektů sociální infrastruktury.
• Daňoví plátci mají nyní větší možnost samostatně určovat snížené platby předem, pokud se jim snížil objem zisku.

Daň z nemovitostí

• platí všechny rezidentní společnosti, stanoví se na základě vykázaných čistých příjmů
• sazba je 15 %, pro mikropodniky 9 %
• povinné sociální odvody (tzv. sociální daň) činí celkem 34,09 % na pojištěnce, podílejí se na ní zaměstnanci a zaměstnavatelé (existují různé kategorie pro různé typy plátců)
• pro společnosti neregistrované v zemi (non-residents) je sazba založena na výši zisku dosaženého v Lotyšsku a stanovují se zvláštní sazby na: příjmy z dividend – 10 %, managementu a konzultačních služeb – 10 %, úroků – 10 % (u komerčních bank – 5 %), práv používání duševního vlastnictví – 5 % (literární a umělecké práce, filmy, video a audio nahrávky – 15 %), nájmu majetku na území Lotyšska – 5 %.
• od roku 2010 se podíl reprezentačních výloh, které lze odečíst z daně z příjmu, snížil ze 60 na 40 %.
• pro potřeby zúčtování daně z příjmu podniku se 1,5krát zvýšil objem výloh, o něž se zvětšuje zdanitelný příjem. Jde o výdaje nesouvisející s hospodářskou činností a se ztrátami, které vznikly v procesu údržby objektů sociální infrastruktury.
• Daňoví plátci mají nyní větší možnost samostatně určovat snížené platby předem, pokud se jim snížil objem zisku.

Od roku 2013 byly místní samosprávy pověřeny právem stanovit závaznou sazbu daně od 0,2 do 3,0 % z katastrální hodnoty nemovitostí. Sazba daně může překročit hranici 1,5% pouze v případech, kdy nemovitost není spravována v souladu s postupy stanovenými v regulačních předpisech. Najčastější je sazba 1,5 % z katastrální hodnoty daného objektu.

 

DPH

21% –    dodání zboží a podobných transakcí za úplatu;

              poskytování služeb a podobných transakcí za úplatu;

              nákup zboží na území Evropské unie (EU) za úplatu;

              dovoz zboží;

              přijímání služeb na domácím trhu od daňových poplatníků členských států EU, daňových poplatníků třetích zemí;

              nákup nových vozidel v EU jakoukoli osobou.

 

12% –    léky, potřeby pro kojence, pravidelná vnitrostátní přeprava cestujících a jejich zavazadel, tisk, knihy, časopisy, ubytovací služby, tepelná energie, je-li jejím skutečným spotřebitelem rezident, který nakupuje a spotřebovává tepelnou energii pro potřeby domácnosti, aj.

5% –      čerstvé ovoce a zelenina

0% –      vývoz zboží a dodávky zboží, které nebylo puštěno do volného oběhu, jsou-li dodávky zboží prováděny v celních skladech a ve svobodných pásmech;

              dodání zboží, pokud bylo zboží odesláno daňovému zástupci k dalšímu vývozu;

              dodání zboží na území EU, je-li příjemcem zboží osoba povinná k dani registrovaná v jiném členském státě a zboží je dodáno do jiného členského státu;

               dodání nového vozidla jakékoli osobě v jiném členském státě;

              nákup zboží v EU daňovým zástupcem, je-li určen k vývozu;

              dovoz zboží v souladu s ustanoveními § 45 zákona o dani z přidané hodnoty;

              služby poskytované ve vnitrozemí, které:

              – přímo související s vývozem, dovozem, tranzitem zboží, jakož i službami ve svobodných pásmech a celních skladech, které se týkají zboží, které není puštěno do volného oběhu;

              – mezinárodní osobní doprava;

 

Spotřební daň

• Může být vypočítávána procentuálně z hodnoty zboží nebo jsou uplatňovány pevné sazby za jednotku. Dani podléhají alkoholické nápoje (kromě slabšího piva), tabákové výrobky, drahé kovy, drahokamy a polodrahokamy, osobní vozy a pohonné hmoty.
• Minimální sazba akcízu na cigarety se nesmí dostat pod 67,2 EUR za tisíc kusů nebo 1,34 EUR za 1 balení.
• Akcíz na víno a nápoje vznikající kvašením činí 64 EUR za 100 litrů, spotřební daň na meziprodukty s obsahem čistého alkoholu do 15 stupňů včetně je 65 EUR.

Clo

Clo je nástroj zahraničního obchodu, který chrání vnitřní trh Evropské unie (EU). Lotyšsko uplatňuje jednotné clo stanovené EU.

Cla jsou rozdělena na:

dovozní cla (cla a poplatky rovnocenné poplatkům a platbám při dovozu zboží (antidumpingová nebo vyrovnávací cla);

dovozní cla zavedená v rámci společné zemědělské politiky);

vývozní cla (cla a poplatky odpovídající celním poplatkům zaplaceným při vývozu zboží;

vývozní dávky zavedené v rámci společné zemědělské politiky).

 

Daň z přírodních zdrojů

Daň je placena subjekty těžícími přírodní zdroje, znečišťovateli životního prostředí, dovozci či výrobci zboží znečišťujících životní prostředí (týká se např. obalů ze skla, polymerů, plastů, kovů, papíru, kartonu atd. ). Sazba závisí na způsobu výpočtu.

 

Daň z loterií a hazardních her

Dani z loterie podléhají:

příjmy z prodeje ticketů na národní loterie a okamžité loterie;

příjmy z prodeje ticketů na místní loterie a okamžité loterie;

příjmy z prodeje místních jednorázových losovacích lístků.

 

Předměty podléhající dani z hazardních her:

výherní automaty – každý výherní automat, každé herní místo;

ruleta – každý herní stůl připojený k rotačnímu zařízení rulety;

karetní a kostková hra – každá tabulka;

hra bingo – příjmy z organizace hry;

telefonní hazardní hra – příjmy z organizace hry;

sázení – příjmy z organizace hry;

hazardní hry organizované prostřednictvím telekomunikací – příjmy z organizace hazardních her.

Sazby daně z loterií a okamžité loterie jsou 10 procent z tržeb z prodeje lístků. Sazby daně z hazardních her jsou různé – jsou stanoveny v závislosti na typu hazardu.

Daň z hazardních her se převádí ve výši 95 procent do státního základního rozpočtu a ve výši 5 procent – do rozpočtu místní samosprávy, na jejímž území jsou hazardní hry organizovány. Pokud jsou hazardní hry organizovány prostřednictvím telekomunikací, převádí se daň z hazardních her do státního základního rozpočtu.

 

Sociální daň

Druhy soc. daně:

státní důchodové pojištění;

pojištění proti ztrátě práce;

sociální pojištění pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání;

pojištění pro případ invalidity;

mateřské a nemocenské pojištění;

rodičovské pojištění;

zdravotní pojištění.

Sazba povinných příspěvků, pokud je zaměstnanec pojištěn pro všechny typy sociálního pojištění, je 35,09%, z toho 24,09% platí zaměstnavatel a 11% zaměstnanec.

 

Provozní daň z vozidla

Provozní daň z vozidel se vybírá ze všech vozidel, s výjimkou tahačů, přívěsů a návěsů s maximální hmotností nepřesahujících 3 500 kilogramů, tramvají, trolejbusů, terénních vozidel, sněžných skútrů, mopedů a jízdních kol.

Daň z provozu vozidla platí (během roční technické kontroly) každá osoba, která vlastní nebo drží vozidlo registrované v Lotyšsku nebo která vlastní nebo drží tranzitní poznávací značky v Lotyšsku.

Sazby daně z provozu vozidla závisí na typu vozidla a jeho technických parametrech (daň se vypočítá podle emisí oxidu uhličitého, podle výkonu motoru nebo podle hmotnosti, případně podle součtu těchto veličin). Sazba za osobní auto se pohybuje od 30-300 euro (jedná se o orientační hodnoty).

Daň z provozu vozidla se platí do státního rozpočtu za aktuální kalendářní rok, vždy do doby, kdy musí vozidlo podstoupit povinnou roční technickou kontrolu.

 

Daň z firemních vozidel

Daňoví poplatníci pro firemní vozidla:

obchodníci;

pobočky zahraničního obchodníka zapsané v obchodním rejstříku;

zemědělské podniky zapsané v obchodním rejstříku Lotyšské republiky.

Daň z firemního vozidla se platí za následující položky, které vlastní nebo drží daňový poplatník, které se používají na základě pracovní smlouvy nebo jsou zapůjčeny od osoby, která není obchodníkem, pobočkou zahraničního obchodníka nebo zemědělské farmy:

– osobní automobil, který je svou konstrukcí a vnitřním zařízením určen k přepravě cestujících a jejich zavazadel, přičemž počet sedadel, kromě sedadla řidiče, nepřesahuje osm a je registrován jako osobní automobil nebo lehké užitkové vozidlo;

– nákladní automobil s maximální hmotností nepřesahující 3 000 kilogramů, registrovaný jako nákladní automobil, který má více než tři sedadla (včetně sedadla řidiče).

Orientační sazba této daně je 30-60 eur (sazba se stanoví podle objemu motoru).

 

Daň z elektřiny

Daň z elektřiny se vybírá z elektřiny dodané konečnému uživateli, jakož i z elektřiny dodané a použité pro vlastní spotřebu. Výše daně závisí na množství spotřebované elektřiny a je stanovena ve vztahu k jedné megawatthodině a činí 1,01 EUR za megawatthodinu. Postup, sazby a další podmínky pro uplatňování a správu daně z elektřiny jsou uvedeny v zákoně o dani z elektřiny a v příslušných předpisech Úřadu vlády. Plátci daně z elektřiny jsou právnické osoby, které se mohou zabývat obchodem s elektřinou v souladu se zákonem o trhu s elektřinou.

Od zdanění je osvobozená elektřina použitá k přepravě zboží a veřejné osobní dopravy, včetně železniční a městské veřejné osobní dopravy, jakož i elektřina spotřebovaná zákazníky z domácnosti.

Elektřina dodávaná obchodníkům za účelem poskytování služeb pouličního osvětlení podléhá daňovým úlevám a daň bude vypočtena ve výši 0 EUR za megawatthodinu.

 

Solidární daň

Uplatňování a správa solidární daně je upravena zákonem o solidární dani, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2016. Tato daň se vztahuje na sociálně pojištěné osoby – zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné, jejichž příjem v kalendářním roce přesahuje maximální výši povinných příspěvků na státní sociální pojištění 62 800 EUR.

Sazby povinných příspěvků na státní sociální pojištění ve zdaňovacím období jsou stejné jako sazby stanovené pro předmět povinných příspěvků. To znamená, že povinné příspěvky na státní sociální pojištění z příjmů přesahujících maximální částku povinných příspěvků, tj. ze částky přesahující 62 800 EUR, jsou solidární daní. Sazba solidární daně je 25,5 % a tato se v případě nejvyšších příjmů započítává do sociální daně.

Solidární daň je rozdělena takto:

1% na financování zdravotnických služeb,

14% – ve státním speciálním rozpočtu

10,5% – na účtu daně z příjmu fyzických osob.

 

Daň z dotované elektřiny

Daň z dotované elektřiny je daň z příjmu z elektřiny prodané v rámci povinného nákupu, z příjmu ze zaručeného poplatku za kapacitu elektřiny instalované v kogenerační jednotce nebo elektrárně, jakož i z příjmů výrobců, kteří získali stejná práva v souladu s regulačními předpisy platnými před vstupem zákona o trhu s elektřinou v platnost.

Daň z dotované elektřiny se vybírá z příjmu pocházejícího z:

– elektřiny prodané v rámci povinného nákupu;

– zaručených poplatků obdržených za elektrickou kapacitu instalovanou v kogenerační jednotce nebo elektrárně;

– energie prodané výrobci elektřiny, kteří získali rovnocenná práva v souladu s regulačními předpisy platnými před vstupem zákona o trhu s elektřinou v platnost.

Daňoví poplatníci dotované elektřiny jsou výrobci elektřiny, kteří mají právo:

– prodávat elektřinu v rámci povinného nákupu;

– obdržet zaručený poplatek za elektrickou kapacitu instalovanou v kogenerační jednotce nebo v elektrárně.

Příjmy výrobců elektřiny, kteří využívají fosilní energetické zdroje pro výrobu elektřiny z elektřiny prodané v rámci povinného nákupu, se zdaňují ve výši 15%, zatímco příjem výrobců elektřiny, kteří používají obnovitelné zdroje energie pro výrobu elektřiny, se zdaňují ve výši 10%.

Speciální snížené daňové sazby (pod 10%) jsou uplatňovány ve speciálních ekonomických zónách ve městech Liepája a Rezekne, a to v zájmu přilákání investic a podpory rozvoje těchto regionů.

Vzhledem k častým změnám a poměrně složitému daňovému systému v Lotyšsku se doporučuje v případě potřeby vyhledat aktuální informace na webových stránkách lotyšského ministerstva financí (rubrika Taxes).

Formuláře pro DPH jsou k dispozici na webových stránkách Státní daňové služby.