Lucembursko: Zahraniční obchod a investice

Obchodní výměna CZ-LU (mil. EUR, STACEC, 5/2019)

Pořadí LU v ZO CZ (dle údajů MPO, 5/2019): export 51., import 52., obrat 55. v pořadí. 

http://www.bcl.lu/fr/statistiques/series_statistiques_luxembourg/09_position_exterieure/index.html

http://www.statistiques.public.lu/stat/ReportFolders/ReportFolder.aspx?IF_Language=fra&MainTheme=5&FldrName=4&RFPath=113

Lucemburský vývoz do EU (v mil. eur)

Zdroj: STATEC, 5/2019

Lucemburský dovoz z  EU (mil. eur)

Zdroj: STATEC, 5/2019

https://statistiques.public.lu/stat/TableViewer/dimView.aspx

Dovozy

 Zdroj: STATEC (v tis. eur)

Vývozy

 Zdroj: STATEC (v tis. eur)

Všech přibližně 90.000 místně registrovaných firem je povinně členem Obchodní komory (vznik 1841).

Po roce 2002 etabluje 11 specializovaných firemních tematických klastrů (auto-moto, bio-zdravotnický, dřevařský, eko-inovativní, ICT, logistický, kongresová turistika, kreativně-umělecký, tzv. nové materiály, vesmírné technologie, klastr námořní).

Svobodná celní pásma (foreign trade zones, free ports) jsou zatím stále pouze plánována.

Lucembursko je pro zahraniční podnikatele přes určitou nákladnost investičního vstupu zajímavou destinací. Dle údajů FDI Magazine zemi patří  9. příčka investiční atraktivity v Evropě. Dle World Economic Forum (WEF) se Lucembursko díky stabilnímu přílivu investic udržuje do 20. příčky konkurenceschopnosti ve světovém měřítku (Global Competitiveness Index, International Institute for Management Development). Ve statistikách Doing Business zaujímá LU do 60. pozice ze 190 ekonomik (doingbusiness.org/rankings). 

Vynikajících parametrů dosahuje  i z hlediska srovnání  transakční transparentnosti a ochrany investorů. Investoři mohou očekávat profesionální administrativu na státní i komunální úrovni i nízkou míru korupce. Transparency International řadí Lucembursko na 9. příčku ze 175 zemí (www.transparency.org/cpi). Z hlediska inovací se Lucemburko pravidelně umisťuje do 10. pozice (globalinnovationindex.org).

Obtíže zaznamenává LU pouze ve výkazech pracovní produktivity a vybraných chybějících služeb (školství, kosmetické, ad.).

Zahraniční firmy s ohledem na strukturu lucemburského hospodářství investují zřídka do průmyslu (výjimkou byl v 2006 odkup státního podílu ve firmě ArcelorMittal / nákup akcií za 400 mil. €), dominantní postavení udržují však služby (zj.  bankovnictví/finance/investiční poradenství, daňová problematika,  e-commerce, hry/gaming, telekomunikace a skladování dat/digitalizace).

V oblasti finančních služeb ukládají zahraniční subjekty volný kapitál zj. do místně domicilovaných či spravovaných investičních, penzijních, důchodových a hedgeových fondů, evt. jejich prostřednictvím k reinvesticím do aktiv ve výhodných 3. destinacích. Největší podíl připadá na portfoliové investice (až 90 %), umisťované prostřednictvím definovaných sdružení finančních společností (Special Purpose Entities, SPE).

Aféry v souvislosti s neveřejnými daňovými stimuly (LuxLeaks, Panama Papers, Paradise Papers) na systému přes globální negativní publicitu prakticky nic nezměnily. V meziročním srovnání do Lucemburska přitéká dokonce ještě větší díl přímých zahraničních investic, 3/4 z nich z ostatních členských států EU, zj. z DE (dle lucemburských statistik patří ke klientům lucemburských daňových poradců př. až 20% nejbohatších německých rodin).

Ministerstvo hospodářství usiluje o stimulacvi investic (pobídky, účast na veletrzích, výběr nových niches) a administrativní zjednodušení.

U všech investičních i podnikatelských společností se předpokládá registrace do místní Obchodní komory (www.guichet.lu, investinluxembourg.lu).

Uplatňována není žádná diskriminační strategie, investiční screening pro zahraniční a domácí investory je na stejné úrovni. Limity v podílech  zahraničního vlastnictví stanoveny nejsou. Zahraniční investoři se mohou účastnit rovněž privatizačních programů. Tendry jsou transparentní.   Zvláštnímu režimu podléhají jen některé strategické projekty (bezpečnostní, vojenská oblast). Se stimuly lze počítat v projektech PPP, zj. v oblasti méně energeticky náročných, inovativních odvětví s vysokou přidanou hodnotou (finance, ICT, ekoprovozy, biotechnologie).

Z hlediska dodržování pravidel konkurenceschopnosti (competition law) případy ad hoc přezkoumává Inspektorát ministerstva hospodářství (země přistoupila ke všem platným úmluvám o artirážním řízení (International Center for Settlement of Investment Disputes Convention, Convention on the Recognition and Enforcement of Foreign Arbitral Awards).

Od 1995 je LU členem WTO, uplatňuje proto politiku konsistentní s požadavky TRIMs (Trade Related Investment Measures) i TRIPs (Trade-Related aspects of Intellectual Property Rights).  Ke všem platným dohodám (Bern Convention, Patent Cooperation Treaty, Paris Convention, Patent Law Treaty, Madrid Agreement and Protocol, European Patent Convention) přistoupila země i v oblasti ochrany intelektuálního vlastnictví, je členem World Intellectual Property Organization/WIPO, www.wipo.int).

www.statistiques.public.lu, www.bcl.lu,

www.tradingeconomics.com/luxembourg/foreign-direct-investment

České investice v LU jsou evidovány jako víceméně rozvinuté, s rámcově stabilní trajektorií.  Realizují se zejména v oblasti portfoliových produktů (akcie, dluhopisy, finanční deriváty, pojištění), či při zakládání evropských správních podnikových centrál. Konkrétní položky jsou neveřejné.  CZ se mezi zahraničními investicemi  objevuje na 5. místě (NL 33, 9 %; SK 15, 9 %; CY 9, 9 %;, RO 5, 3 %; CZ  4, 9 %). 

Lucemburské  investice se koncentrují v CZ do strojní výroby (Accumalux, Paul Wurth, Rotarex), hutnictví (ArcelorMittal), železářství (LINDAB Buildings System/Astron), přesného  strojírenství  (SIMAFORM), chemikálií (DuPount Int. Luxembourg), distribuce (Amazon) či přepravy (Luxair).LU investice v CZ mezi zahraničními investory figuruje na 3. pozici (NL 23, 4 %; DE 14, 1 %;, LU 11, 9 %).

Investiční klima

Systém investičních pobídek existuje, k dispozici jsou:

• Zvýhodněné podmínky pro (re)investice v bývalých průmyslových zónách (Esch-sur-Alzette/Belval, „The Land of the Red Rocks“);
• Kapitálové granty formou střednědobých a dlouhodobých úvěrů (Státní úvěrová a investiční společnost, SNCI.lu);
• Platformy inovačních center na podporu začínajících podnikatelů v oblasti rozvoje vědy a výzkumu (Nyuko.lu);
• Daňová investiční zvýhodnění (hime.kpmg.com).

Viz rovněž kapitola 2.5.