Lucembursko: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Lucemburku (Lucembursko)

Zahraniční obchod a investice hrají v případě Lucemburska – malé (2.586 km2, 614.000 obyvatel), dynamické, otevřené, vysoce integrované ekonomiky ve středu Evropy – zcela zásadní roli. Lucembursko je zapojeno do regionálních (Celní unie 1841, UEBL 1921, BENELUX 1944) i většiny mezinárodních organizací (OSN 1945, NATO 1949), RE 1949, CECA 1952), EHS 1957/EU 1993, OECD 1960, Schengen 1985, eurozóna 1999).

 

Většina lucemburské produkce (85 %) je určena k exportu, z toho 87 % do ostatních členských zemí EU (jeden z důvodů, proč právě Lucembursko iniciovalo vznik jednotné evropské měny, eura).

Mezi důležité obchodními partnery se ovšem postupně zařazují i asijské (8,2 %), americké (5,84 %, africké (1,8 %) a oceánské země (0,2 %).

 

Země se postupně prosazuje nejen na poli tradičních výrobků (zj. zemědělské, později strojírenské), ale v posledních dekádách zj. na poli služeb (zj. finanční/27 %, kultura volný čas/5,4%, doprava/4,9%, telekomunikace-ICT/4,6 %, turistika/4,4 %, pojišťovnictví/3,2 %, intelektuální vlastnictví/1,4 %, veřejná správa/0,5%, stavebnictví/0,4 %, opravy a údržba 0,1 %). 

 

Bilance je většinově přebytková, tvoří až 5-10 % HDP. V 2020 je kategorie s otazníkem, statistiky k dispozici nejsou.

 

Vláda věnuje pozornost diversifikaci, inovacím, digitalizaci, robotizaci.  Existuje 11 hlavních tematických sektorových klastrů („Automotive, BioHealth, Creative Industries, EcoInnovation, ICT, Logistics, Maritime, MICE/tj. kongresová turistika, Materials, Space, Wood), z toho 8 přímo spravovaných státní agenturou pro inovace, LuxInnovation (automoto, bio-zdravotnictví, eko-inovace, ICT, nové materiály, vesmírné technologie).

 

Na státní i komunální úrovni vzniká řada specializovaných inkubátorů a start-upů. Rozšiřováno je moderní logistické překladiště (Customs Warehousing) Bettembourg, plánována je zóna volného obchodu (Zone Franche Freeport) v blízkosti letiště Findel.

 

 

 

 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

Obchodní výměna CZ-LU (mil. EUR, STACEC, 5/2020)

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo CZ

2015

108,6

122,4

231

+13,8

2016

143,8

165,5

309,3

+21,7

2017

161,8

173,3

335,1

+11,5

2018

185,4

179,8

365,2

-5,6

2019

149,9

182, 8

332,7

+32,9

2020 (5/2020)

37,6

43,5

+5,9

 

Pořadí LU v ZO CZ (dle údajů MPO, 5/2020): export 51., import 52., obrat 55. v pořadí. 

 

http://www.statistiques.public.lu/stat/ReportFolders/ReportFolder.aspx?IF_Language=fra&MainTheme=5&FldrName=4&RFPath=113

 

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

 

Lucemburský vývoz do EU (v mil. eur)

 

DE

FR

BE

EU27

US

Asie

celkem

2017

3.523,5

1.862,8

1.471,5

9.829

428,5

699,3

12.660,5

2018

3.652,9

2.013,3

1.571,1

10.531,4

373,5

697,0

13.288,7

2019

3.503,6

2.113,6

1.619,2

10.467,5

405,6

743,8

13.270,8

2020/I.Q

852,0

513,7

398,7

2.537,2

86

183,6

3.164,8

Lucemburský dovoz z EU (v mil. eur)

 

DE

FR

BE

EU27

US

Asie

celkem

2017

5.036,7

2.321,4

6.407

16.504,3

801,6

800,8

18.983,8

2018

5.318,8

2.369,2

7.117,4

17.808,9

679,8

811,6

19.933,5

2019

5.220,4

2.353,2

7.274,7

18.036,9

641,2

935,1

20.365,3

2020/I.Q

1.235,8

532,7

1.722

4.211

105,4

204,5

4.710,7

 

Zdroj: STATEC, 5/2020

 

https://statistiques.public.lu/stat/TableViewer/dimView.aspx

 

 

 

 

 

 

 

 

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Dovozy

   2015 2016  2017 2018  2019  2020 
Potraviny, živá zvířata 1.643.5  1.578,2  1.597,4 1.718,7 1.72,5  –
Nápoje a tabákové výrobky  523,4  559,6  594,9  665,8  679,4  –
Tuky a zvířecí či rostlinné oleje 1.185,9  1.133,3  1.384,8 1.479,7 1.317   –
Mazadla, minerální hořlavé materiály 1.647,3  1.320,2  1.574,1 2.023,6 2.033,9  –
Chemické výrobky 2.065,6  2.050,9  2.196,3 2.392,1 2.365,2  –
Kovové výrobky 1.471,3  1.432,1  1.555,5 1.734,7 1.581,6  –
Další nezařazené výrobky 1.329,4  1.355,2  1.366,1 1.440 1.462,3   –
Stoje a strojní zařízení 2.582,6  2.978,0  3.153,8 3.218,6 3.419,7  –
Dopravní prostředky 3.343,9  3.308,4  3.654,6 3.245,3 3.659   –
Další 1.865,3  1.920,2  1.906,4 2.015 2.119,7  –

 Zdroj: STATEC, 5/2020 (v mil. eur)

 

Vývozy

   2015 2016  2017 2018  2019  2020 
Potraviny, živá zvířata  912,6  837,9  898,8  971  936,5  –
Nápoje a tabákové výrobky  228  222,1  224  231,9  235,6  –
Tuky a zvířecí či rostlinné oleje  280  286,5  300,5  263,8   249,2  –
Mazadla, minerální hořlavé materiály  547  7,3  9,9  13  12,9  –
Chemické výrobky  1.313,8  1.339,4  1,402,5  1.562  1.549  –
Kovové výrobky  2.832  2.701,5  3.015,3  3.277,9  3.069,2  –
Další nezařazené výrobky  1.840,3  1.909,1  1.944,2  1.986,2  2.024,3  –
Stoje a strojní zařízení  2.059,7  2.253,3  2.403,8  2.507,5  2.606,6  –
Dopravní prostředky  1.074,2  1.194,8  1.240, 4  1.172,9  1.310,2  –
Další  1.077,7  1.151,1  1.221,2  1.303,6  1.277,5  –

 Zdroj: STATEC, 5/2020 (v mil. eur)

 

 https://statistiques.public.lu/stat/TableViewer/tableView.aspx?ReportId=13238&IF_Language=fra&MainTheme=5&FldrName=4&RFPath=113

 

 

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

 

Všech přibližně 90.000 místně registrovaných firem je povinně členem Obchodní komory (vznik 1841).

 

Po roce 2002 etabluje 11 specializovaných firemních tematických klastrů (auto-moto, bio-zdravotnický, dřevařský, eko-inovativní, ICT, logistický, kongresová turistika, kreativně-umělecký, tzv. nové materiály, vesmírné technologie, klastr námořní).

 

Svobodná celní pásma (foreign trade zones, free ports) jsou zatím pouze plánována.

 

 

 

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Lucembursko je pro zahraniční podnikatele přes nepochybnou nákladnost investičních vstupů (i některá omezení daná ochranářskými opatřeními v citlivých sektorech) zajímavou destinací.

 

Dle údajů FDI Magazine zemi patří  9. příčka investiční atraktivity v Evropě. Dle World Economic Forum (WEF) se Lucembursko díky stabilnímu přílivu FDI udržuje kolem 20. příčky konkurenceschopnosti ve světovém měřítku (Global Competitiveness Index, International Institute for Management Development). Ve statistikách Doing Business zaujímá do 60. pozice ze 190 ekonomik (doingbusiness.org/rankings). 

 

Dobrých parametrů dosahuje země i z hlediska relativního srovnání transakční transparentnosti/ochrany investorů (Transparency International řadí Lucembursko na 9. příčku ze 175 zemí, www.transparency.org/cpi).  Investoři mohou očekávat vysoce profesionální administrativu na státní i komunální úrovni i nízkou míru korupce. Z hlediska inovací se Lucemburko nadto pravidelně umisťuje kolem 10. pozice celovnětově (globalinnovationindex.org).

 

Obtíže zaznamenává země pouze ve výkazech pracovní produktivity a ve vybraných chybějících službách (úroveň školství/statistiky PISA, výkonnost stavebních a opravárenských firem, kosmetické služby, ad.).

  

  LU OECD US
Index of Transaction Transparency 6.0 6.0 7.0
Index of Manager’s Responsibility 4.0 5.0 9.0
Index of Shareholders’ Power 7.0 9.0 5.0
Index of Investor Protection 4.3 6.1 8.3  

Zdroj: Doing Business

 

Zahraniční firmy s ohledem na strukturu lucemburského hospodářství investují spíše zřídka do průmyslu (výjimkou byl v 2006 odkup státního podílu ve firmě ArcelorMittal / nákup akcií za 400 mil. €), dominantní postavení udržují služby (zj.  bankovnictví/finance/investiční poradenství, daňová problematika,  e-commerce, hry/gaming, telekomunikace a skladování dat/digitalizace).

 

V oblasti financí ukládají zahraniční subjekty volný kapitál zj. do místně domicilovaných či na dálku spravovaných investičních, penzijních, důchodových a hedgeových fondů, evt. jejich prostřednictvím k reinvesticím do aktiv ve výhodných 3. destinacích. Největší podíl připadá na portfoliové investice (až 90 %), umisťované prostřednictvím definovaných sdružení finančních společností (Special Purpose Entities, SPE).

 

Aféry v souvislosti s neveřejnými daňovými stimuly (LuxLeaks, Panama Papers, Paradise Papers) na systému – přes globální negativní publicitu – prakticky mnoho  nezměnily. V meziročním srovnání do Lucemburska přitéká dokonce ještě větší díl FDI (3/4 dokonce z ostatních členských států EU, zj. z DE/dle lucemburských statistik patří ke klientům lucemburských daňových poradců až 20% nejbohatších německých rodin).

 

Ministerstvo hospodářství usiluje o posilování FDI (pobídky, účast na veletrzích, výběr nových niches) a administrativní simplifikaci.

 

U všech investičních i podnikatelských společností se předpokládá registrace do místní Obchodní komory (www.guichet.lu, investinluxembourg.lu). Uplatňována není žádná diskriminační strategie, investiční screening pro zahraniční a domácí investory je na identické úrovni. Limity v podílech  zahraničního vlastnictví stanoveny nejsou. Zahraniční investoři se mohou účastnit i privatizačních programů. Tendry jsou v zásadě (až na citlivé sektory/vojenství, vesmír) velmi transparentní.  Se stimuly lze počítat v projektech PPP (zj. v oblasti inovativních odvětví s vysokou přidanou hodnotou / finance, ICT, ekoprovozy, biotechnologie).

 

Z hlediska dodržování pravidel konkurenceschopnosti (competition law) případy ad hoc přezkoumává Inspektorát ministerstva hospodářství (země přistoupila ke všem platným úmluvám o artirážním řízení International Center for Settlement of Investment Disputes Convention, Convention on the Recognition and Enforcement of Foreign Arbitral Awards).

 

Od 1995 je LU členem WTO (je konsistentní s požadavky TRIMs / Trade Related Investment Measures i TRIPs / Trade-Related aspects of Intellectual Property Rights).  Ke všem platným dohodám (Bern Convention, Patent Cooperation Treaty, Paris Convention, Patent Law Treaty, Madrid Agreement and Protocol, European Patent Convention) přistoupilo Lucembursko i v oblasti ochrany intelektuálního vlastnictví (je členem World Intellectual Property Organization/WIPO, www.wipo.int).

 

České investice v LU jsou evidovány jako víceméně rozvinuté, s rámcově stabilní trajektorií.  Realizují se zejména v oblasti portfoliových produktů (akcie, dluhopisy, finanční deriváty, pojištění), či při zakládání evropských správních podnikových centrál. Konkrétní položky jsou striktně neveřejné.  CZ se mezi zahraničními investicemi objevuje na 5. místě (NL 33, 9 %; SK 15, 9 %; CY 9, 9 %;, RO 5, 3 %; CZ  4, 9 %). 

 

Lucemburské  investice v CZ se koncentrují do strojní výroby (Accumalux, Paul Wurth, Rotarex), hutnictví (ArcelorMittal), železářství (LINDAB Buildings System/Astron), přesného  strojírenství  (SIMAFORM), chemikálií (DuPount Int. Luxembourg), distribuce (Amazon) a přepravy (Luxair).LU investice v CZ mezi zahraničními investory figuruje na 3. pozici (NL 23, 4 %; DE 14, 1 %;, LU 11, 9 %).

 

Zdroje: www.statistiques.public.lu, www.bcl.lu,¨www.tradingeconomics.com/luxembourg/foreign-direct-investment

 

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční klima

Systém investičních pobídek existuje, k dispozici jsou:

  • Zvýhodněné podmínky pro (re)investice v bývalých průmyslových zónách (Esch-sur-Alzette/Belval, „The Land of the Red Rocks“);
  • Kapitálové granty formou střednědobých a dlouhodobých úvěrů (Státní úvěrová a investiční společnost, SNCI.lu);
  • Platformy inovačních center na podporu začínajících podnikatelů v oblasti rozvoje vědy a výzkumu (Nyuko.lu);
  • Daňová investiční zvýhodnění (hime.kpmg.com).

Viz rovněž kapitola 2.5.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Lucemburku (Lucembursko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem