Maďarsko: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Budapešti (Maďarsko)

Aktuální informace ohledně ekonomických údajů viz rovněž stránky:

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Maďarský zahraniční obchod

                     2015

2016

2017

2018

2019* 

Vývoz (v mil. EUR)

90 460

92 990  100 680 104 885 108 929

Dovoz (v mil. EUR)

81 865

83 265  92 602 99 335 104 074

Obrat (v mil. EUR)

172 325

176 255  193 282 204 220 213 003

 Saldo (v mil. EUR)

8 595

9 725  8 078 5 520 4 855

Zdroj: Centrální statistický úřad HU (KSH), www.ksh.hu

Celkově se dovoz HU v roce 2019 zvýšil o 5,7 % oproti předchozímu roku, vývoz se zvýšil o 4,2 %, celkový obrat se zvýšil o 4,3 %.

Pozn.: Statistické údaje zahraničního obchodu se odlišují od údajů uvedených v kapitole „5.2. Platební bilance“ z důvodu rozdílů metodiky. Údaje dovozu pocházející od Celní správy jsou v hodnotě CIF (již dovezené do HU), zatímco v údajích platební bilance se započítají FOB (vyvezené ze státu dodavatele). Do údajů platební bilance se započítají i některé položky, které se účtují jinak, nebo nepatří k celní správě (např. leasingové dodávky, najímané pracovní síly atd.)

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura maďarského ZO od roku 2015 (% podíl na celkovém ZO HU)

Dovoz

 

EU 28

mimo EU

Celkem

EU 15

nové ČS EU

Asie

Amerika

2015

76,5

23,5

100

55,2

21,3

12,8

2,7

2016

78,1

21,9

100

56,5

21,8

12,8 

2,8

 2017 

76,6

23,4

100

55,0

21,5

12,2

2,6

2018

75,6

24,4

100

54,1

21,4

13,3

2,3

2019*

73,8

26,2

100

52,5

21,2

14,9

2,5

Vývoz

 

EU 28

mimo EU

Celkem

EU 15

nové ČS EU

Asie

Amerika

2015

79,1

20,9

100

56,9

22,2

5,7

5,1

2016 

79,5

20,5

100

57,0

22,4

5,8

4,9

2017 

79,5

20,5

100

56,7

22,8

5,8

4,5

2018

80,8

19,2

100

57,4

23,3

5,1

4,3

2019*

80,9

19,1

100

57,8

23,1

4,6

4,2

Poznámka: od 1.7.2013 má EU 28 členů místo 27

*předběžné údaje

Zdroj: KSH, www.ksh.hu

 

Teritoriální struktura maďarského ZO od roku 2015 (v mil. EUR)

Dovoz

 

EU 28

mimo EU

Celkem

EU 15

nové ČS EU

Asie

Amerika

2015

62 920

18 944

81 865

45 502

17 419

10 163

2 218

2016

65 056

18 209

83 265

47 070

17 986

10 029

2 297

2017 

70 836

21 663

92 499

50 911

19925

11 272

2 443

2018

75 086

24 249

99 335

53 745

21 341

13 245

2 252

2019*

76 764

27 310

104 074

54 684

22 080

15 467

2 646

Vývoz

 

EU 28

mimo EU

Celkem

EU 15

nové ČS EU

Asie

Amerika

2015

71 509

18 951

90 460

51 442

20 067

5 168

4 566

2016

73 930

19 060

92 990

53 062

20 868

5 403

4 509

2017 

79 925

20 656

100 581

57 023

22 902

5 873

4 572

2018

84 702

20 182

104 885

60 251

24 452

5 336

4 553

2019*

88 091

20 838

108 929

62 915

25 176

5 044

4 610

Zdroj: KSH (Centrální statistický úřad HU), www.ksh.hu

*předběžné údaje

 

Celkový obrat ZO HU v roce 2019 činil 213 003 mil. EUR, přebytek ZO činil 4 855 mil. EUR.
Z hlediska dovozu v běžných cenách bylo v roce 2019 na 1. místě Německo (26 300,6 mil. EUR), dále Čína (6 381, mil. EUR), Rakousko (6 383,8 mil. EUR), Polsko (5 998,9 mil. EUR), Nizozemí (5 302,0 mil. EUR), dále  ČR byla na 6. místě s 5 139,8 mil. EUR (v roce 2018 byla 6. v pořadí s 5 028,5 mil. EUR).
Z hlediska vývozu v běžných cenách bylo v roce 2019 na 1. místě Německo (30 175,4 mil. EUR), Slovensko (5 637,9 mil. EUR), dále Itálie (5 637,4 mil. EUR), Rumunsko (5 516,2 mil. EUR) a Rakousko (4 996,80 mil. EUR). ČR byla v roce 2019 na 8. místě s 4 621,9 mil. EUR (v roce 2018 na 6. místě s 4 676,1 mil. EUR).
Zdroj: KSH (Centrální statistický úřad HU)

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Objemové indexy zahraničního obratu v roce 2019 v případě dovozu zboží celkově činily 105,7 %: EU (EU – 28) 102,9 %, mimo EU 114,5 %, EU – 15 104,3 %, nový členové EU (EU-13) 104,1 %. Z hlediska vývozu zboží činily celkově 104,2 %: EU (EU – 28) 104,3 %, mimo EU 103,8 %, EU – 15 104,5 %, nový členové EU (EU-13) 104,0 %.,

Stroje a dopravní prostředky činily v roce 2019 48,5% z celkového dovozu zboží. Zpracované výrobky se podílely na celkovém dovozu 36,0 %, nositelé energie 8,0 %, suroviny 2,2 % a potraviny, nápoje a tabák 5,3 %.
V případě vývozu zboží v roce 2019 byl následující stav: stroje a dopravní prostředky 57,4 %, zpracované výrobky 30,7 %, nositelé energie 2,6 %, suroviny 2,3 % a potraviny, nápoje a tabák 7,0 %.

Nejvýznamnějšími dovozními položkami (z hlediska objemu) byly v roce 2019: elektrické stroje, zařízení a přístroje (15 467,7 mil. EUR), dopravní silniční prostředky (10 459,7 mil. EUR), telekomunikační přístroje a stroje zachycující zvuk a přehrávání (6 350,9 mil. EUR), všeobecné průmyslové stroje (5 971,6 mil. EUR), stroje a zařízení na rozvoj energie (4 601,7 mil. EUR) a ropa a výrobky z ropy (4 494,3 mil. EUR).
Nejvýznamnější vývozní položky v roce 2019 patří: dopravní silniční prostředky (19 355,4 mil. EUR), elektrické stroje, přístroje a nástroje (14 193,7 mil. EUR), telekomunikační přístroje a stroje zachycující zvuk a přehrávání (9 494,8 mil. EUR), stroje a zařízení na rozvoj energie (8 434,2 mil. EUR), léky a léčivé produkty (5 602,7 mil. EUR) a všeobecné průmyslové stroje (4 796,0 mil. EUR).

Obrat zahraničního obchodu HU podle skupin zboží od roku 2015 (v běžných cenách, v mil. EUR)

Rok

Potraviny, nápoje, tabák

Suroviny

Nositelé energie

Zpracované výrobky

Stroje a dopravní prostředky

Celkem

Dovoz

2015

4 226

1 739

6 698

29 093

40 109

81 865

 2016

4 498

1 731

5 306

30 274

41 456

83 265

 2017

4 893

2 052

7 191

33 558

44 891

92 602

2018

5 129

2 170

8 121

36 571

47 389

99 335

2019*

5 523

2 214

8 397

37 498

50443

104 074

Vývoz

2015

6 585

2 054

2 079

28 075

51 666

90 460

 2016

6 568

2 074

1 696

28 100

53 552

92 990

 2017 

7 244

2 368

2 511

32 337

56 220

 100 680

2018

7 110

2 360

2 953

33 999

58 433

104 885

2019*

7 579

2 496

2 875

33 405

62 574

108 926

Bilance

2015

2 359

316

-4 619

-1 017

11 157

8 595

2016

2 070

343

-3 610

-1 174

12 096

9 725

2017

2 351

299

-4 680

 -1 221

11 329

8 078

2018

1 981

236

-5 168

-2 572

11 044

5 520

2019*

2 056

283

-5 522

-4 093

12 131

4 855

Zdroj: KSH (Centrální statistický úřad HU), * předběžný údaj

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Maďarsku existuje velké množstí průmyslových parků. Jejich seznam je možno nalézt na stránkách maďarské vlády: http://www.kormany.hu/download/7/5c/d0000/Ipari%20parkok%20list%C3%A1ja.pdf .

Existuje rovněž Maďarský svaz vědecko-technických a průmyslových parků (Magyar Tudományos- Technológiai és Ipari Parkok Szövetsége) – www.mattip.hu.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Od června 2014 se v EU používá metodika BPM6, proto může dojít k diferenci čísel mezi údaji jednotlivých roků.

Jedná se o aktuální informace ke dni 4. 5. 2020 (www.mnb.hu).

Celková výše PZI do Maďarska za roky 2014 – 2018

Rok

mil.   EUR

2014 82 630,2

2015

78 959,6

2016

78 092,9

2017

78 127,3

2018

83 699,8

Zdroj: MNB (Maďarská národní banka), www.mnb.hu

 

Co se týče teritoriálního rozdělení investic, 89,0 % PZI pocházelo v roce 2017 z evropských zemí, v roce 2016 tento podíl činil 88,3 %. Postavení jednotlivých zemí ukazuje následující tabulka.

Celková hodnota PZI (FDI stock) podle zemí ke konci let 2016 a 2017 v mil. EUR

Země

2018

Země 

 2017

Německo

16 971,5

Německo

17 956,8

Nizozemsko

15 299,5

Nizozemsko

14 536,3

Rakousko

8 855,8

Rakousko

8 454,4

Irsko

4 782,2

Švýcarsko

4 674,1

Švýcarsko

4 219,4

Lucembursko

3 344,5

Lucembursko

4 175,0

Francie

3 179,9

Francie

3 523,4

Irsko

2 937,9

Itálie

2 662,7

Itálie

2 877,9

Jižní Korea

2 469,3

Belgie

2 083,9

USA

2 372,9

Velká Británie

1 993,8

Evropa

71 910,9

Evropa

70 425,9

Celkem

83 669,8

Celkem

78 127,3

Zdroj: MNB (Maďarská národní banka), www.mnb.hu

Odvětvová struktura PZI– viz tabulka.

Celková hodnoty PZI podle důležitých odvětví v mil. EUR

2018

2017

Zemědělství, lov, lesnictví

515,8

561,6

Těžba a dobývání

365,6

315,4

Zpracovatelský průmysl celkem

32 965,5

32 723,9

– Potraviny, nápoje, tabákové výrobky

1 951,1

2 265,4

– Farmaceutické výrobky

3 457,0

3 232,3

–  Nekovové nerostné výrobky

1 418,5

1 367,3

– Počítače, elektronické a optické výrobky

3 874,3

3 395,1

– Stroje a strojní zařízení

1 593,3

1 054,8

– Dopravní vozidla

9 452,5

11 186,8

Dodávky elektřiny, plynu, klimatizace

1 288,8

1 898,8

Dodávky vody, kanalizace, odpadové hospodářství

66,1

73,5

Stavebnictví

1 027,4

916,8

Služby celkem

42 817,5

37 736,7

– Velkoobchod a maloobchod; opravy dopr. prostředků

9 119,44

8 167,3

– Přeprava a skladování

1 828,7

2 167,4

– Informatika a telekomunikace

4 030,2

4 136,2

– Finanční a pojišťovací služby

9 309,1

6 590,0

– Realitní služby

7 161,3

5 815,3

– Profesionální, vědecké a technické aktivity

5 760,9

5 172,1

CELKEM

83 699,8

78 127,3

Zdroj: MNB (Maďarská národní banka), www.mnb.hu 

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

(pro širší a aktuální informace viz rovněž Národní investiční agenturaHungarian Investment Promotion Agency/Nemzeti Befektetési Ügynökség, HIPA/ – www.hipa.hu)

Investičním prostředím v Maďarsku (HU) se zabývá zákon č. XXIV o všeobecných podmínkách investování zahraničních subjektů z roku 1988, který platí již od roku 1989 a zajišťuje ochranu zahraničních investic v HU.

HU se přidružilo k organizaci MIGA (Multilateral Investment Guarantee Agency), se kterou mohou zájemci o speciální ochranu svých investic uzavřít příslušnou smlouvu.

Zákon č. LIII z roku 2006 se zabývá provedením zrychlení a zjednodušení investic, které jsou z národohospodářského hlediska vyzdvižené. Modifikován byl zákonem č. XXXV z roku 2012. Mezi takové investice patří např. výstavba továrny Lego a velká investice Audi Hungária Motor Kft. V roce 2018 byl vyhlášen zákon č. LVII, který se týká kontroly zahraničních investic porušujících bezpečnostní zájmy Maďarska.

Vláda se snaží primárně podporovat především průmyslovou výrobu. Za účelem podpory investic, ekonomického růstu a pracovních míst zahájila v roce 2012 proces uzavírání strategických dohod o spolupráci s významnými firmami v HU. Jejich seznam najdete na stránkách vlády – https://www.kormany.hu/hu/kulgazdasagi-es-kulugyminiszterium/strategiai-partnersegi-megallapodasok

 

Maďarsko pro investora může být stále zajímavé především z těchto důvodů:

  • výhodná poloha země v EU a blízkost trhů EU,
  • most mezi EU a jihovýchodní Evropou,
  • rozvinutá infrastruktura (zejména silniční dopravy),
  • fungující tržní hospodářství,
  • kvalifikovaná a snadno rekvalifikovatelná pracovní síla.

Některá negativa, které by měl investor vzít v úvah

  • nízká mobilita pracovní síly, atd. 

Investiční pobídky a podpory:

V případě významnějších investic do konce r. 2010 působila Maďarská agentura pro investice a rozvoj obchodu – ITD Hungary jako projektový manažer, tj. zabezpečující a zprostředkovávající kontakt mezi zahraničním investorem a maďarskou vládou. Po jejím zániku byl založen nový institut Národní úřad zahraniční ekonomiky HITA, nyní HIPA (Nemzeti Befektetési Ügynökség, Hungarian Investment Promotion Agency – HIPA) působící pod Ministerstvem zahraničních věcí a obchodu.

 

Konkrétní informace o investičním prostředí v HU a případných investičních pobídkách:

Nemzeti Befektetési Ügynökség (Hungarian Investment Promotion Agency – HIPA)
Adresa: 1055 Budapest, Honvéd u. 20.
E-mail: info@hipa.hu 
Tel: 00 36 1 872-6520
Web: www.hipa.hu

 

Podporou investic maďarského kapitálu za hranicemi HU se zabývá státní agentura Corvinus Zrt., která finančně podporuje slibné projekty v zahraničí. Bližší informace lze najít na www.corvinus.hu.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Budapešti (Maďarsko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem