Mali: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Alžíru (Alžírsko)

Republika Mali patří mezi 25 nejchudších zemí světa, jejíž ekonomika z větší části závisí na vývozech těžby zlata a vývozu zemědělských produktů. Většina ekonomických aktivit se soutředí v povodí řeky Niger, protože asi 65 % území představuje (polo)poušť. Přibližně 10 % obyvatelstva žije kočovným způsobem života, zbytek obyvatelstva v produktivním věku pracuje v oblasti zemědělství a rybolovu, z nichž 40 % žije pod hranicí chudoby. Průmysl je logicky soustředěn na zpracování zemědělských komodit. Vláda subvencuje pěstování obilí, aby tak snížila závislost země na dovozu zemědělských produktů, a zároveň zmírnila citlivost vůči cenovým otřesům. Rozpočet země závisí na cenách zlata a zemědělských komodit, tj. sezónní úrodě. Vývoz bavlny a zlata tvoří kolem 80 % příjmů země. Jinak je Mali závislé na zahraniční pomoci a má zájem o širokou škálu zahraničních investic. Pobídky k investicím spočívají zejména v daňových úlevách.

 

Mali také rozvíjí oblast těžby železné rudy s cílem diverzifikovat zdroj valut. Jak dlouho potrvá, než se podaří zdroj zahraničních příjmů rozšířit, však závisí na globálním vývoji cen. 

Politický převrat z roku 2012 (vzpoura Tuaregů a následná francouzská invaze) sice zpomalil malijskou ekonomiku, ale ta se úspěšně vrátila do původního stavu s růstem HDP přes 5 % v letech 2014 – 2017. Díky většímu dešťovému spádu v roce 2017, který podmínil navýšení úrody bavlny, mohly být státní výdaje zvýšeny o více než 10 %. Větší část těchto výdajů pak směřovala do infrastruktury a zemědělství.  Přesto špatná bezpečnostní situace, rychlý populační nárůst, korupce, nedostatečná infrastruktura a nízká míra lidského kapitálu zamezují většímu ekonomickému rozvoji země.

 

Rozvinutý mechanismus korupce zde prakticky neumožňuje zakládání podnikatelské spolupráce na úrovni B2B. V případě B2G se pak běžně podnikatelé setkávají s neskrývanými žádostmi až vymáháním úplatků ze strany malijských úředníků.

 

Mali je členskou zemí Hospodářského společenství západoafrických zemí (CEDEAO) a Africké unie.

 

Administrativní členění

Mali se dělí na 10 krajů (regions) a okrsek hlavního města (district). Kraje se dále dělí na 49 okruhů (cercles) a 288 okresů (arrondissements).

 

  • Gao
  • Kayes
  • Kidal
  • Koulikoro
  • Mopti
  • Ségou
  • Sikasso
  • Tombouctu
  • Bamako
  • Taoudénit
  • Ménaka

 

Ekonomický růst

Navzdory zhoršující se bezpečnostní situaci reálný růst HDP zůstal poměrně robustní a v roce 2018 se pohyboval kolem 4,9 %. Vzhledem k poklesu výstupu z bavlníkových polí lze však v dalším roce očekávat jeho mírný pokles. Snížení objemu sklizně souvisí se záplavami z období říjen-březen, díky čemuž malijská vláda nenaplnila svůj každoroční cíl 750 000 tun sklizené bavlny. Třetinu malijského HDP tvoří zemědělské produkty (rýže, mango, obilniny, bambucké máslo atd.), takže výkonnost ekonomiky je značně odvislá od projevů klimatických změn. V roce 2018 se rovněž zvýšila těžba zlata, a to díky dolu Yanfolila provozovaném britskou společností Hummingbird. Výnos z těžby pravděpodobně mírně vzroste i díky novému australskému subjektu Resolute Mining’s Syama. Obecně se ale očekává v důsledku zavření dolů Morila a Sadiola a Yatela pokles výnosu ze zlata v roce 2020. Soukromí investoři mimo těžařský průmysl zůstanou zejména v kontextu bezpečnostní situace spíše ostražití. Donátoři budou i nadále podporovat vládní investiční programy, i když se pravděpodobně nepodaří rozvojové projekty realizovat v plném rozsahu s ohledem na bezpečnost a neefektivitu malijské státní správy.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

  • Republika Mali (francouzsky: République du Mali)
  • Složení vlády se uvádí na internetových stránkách malijské vlády www.gouv.ml v sekci Gouvernement

Politická a bezpečnostní rizika

Úřadující prezident Ibrahim Boubacar Keïta byl znovuzvolen 16. srpna 2018, a zemi bude vládnout v rozsahu již druhého pětiletého mandátu. Jakkoliv bylo jeho vítězství očekávané, doprovázely ho tradičně demonstrace a výhružky násilím ze strany opozice, v důsledku čehož bylo uzavřeno na stovky volebních místností. Keïtův mandát bude rovněž slabší než v prvním období v důsledku nízké účasti v druhém kole voleb a narůstajícímu počtu oponentů (v letošních volbách 23 kandidátů).

 

Bezpečnostní situaci v zemi lze stále považovat za relativně špatnou, dle klasifikace MZV kategorie F. Navzdory přítomnosti 13 000 vojáků mírových jednotek OSN se situace nezlepšuje, a OSN rovněž tuto misi vyhodnocuje jako vůbec nejrizikovější ze všech stávajících misí. Podle reportu OSN se v posledním roce počet útoků ztrojnásobil. Ozbrojené konflikty narůstají rovněž v oblasti severní a východní Burkiny Faso. Útokům čelí také v pohraničních oblastech s Nigerem, konkrétně v Menace. Mírová dohoda z Alžíru z roku 2015 dosud nebyla implementována a upevňování státní správy v severních oblastech země postiženými povstaleckými a teroristickými aktivitami, potažmo významné zlepšování podmínek pro hospodářský růst nelze očekávat.

 

Protivládní nálady se projevují i krvavými etnickými čistkami, na příklad boje pastevců kmene Fulan s farmářskými komunitami Dogonů v centrálních oblastech Mali. V březnu 2019 tak zemřelo 140 pastevců v důsledku hromadného nečekaného napadení Dogony. Následovala demonstrace učitelů v hlavním městě Bamaku, která chtěla upozornit na zanedbanou bezpečnostní situaci v zemi. Hned poté premiér Soumeylou Boubey Maiga rezignoval a rozpustil vládu, novým premiérem byl pak jmenován Boubou Cissé. Těsně před svou rezignací se Maiga pokusil o implementací mírové dohody z roku 2015 mezi provládní Groupe autodéfense touareg Imghad et alliés a Coordination des mouvements de l’Azawad (ozbrojené tuarežské separatistické skupiny) s cílem zajistit zemi bezpečnost. Naopak ovšem došlo k nárůstu ozbrojených konfliktů na národní i mezinárodní bezpečnostní složky. Ani výrazné téma poslední vlády, tedy decentralizace státní správy, se nepodařilo nikdy implementovat. Očekává se, že bezpečnost v zemi se bude i nadále zhoršovat ruku v ruce s nepřehlednou situací ve státní správě. 

 

V zemi působí mírovámise OSN MINUSMA, která do značné míry supluje stát. Její kontingent o síle 10 000 mužů je doplněn francouzskou misí Barkhane a spojenými silami G5 Sahel (Burkina Faso, Chad, Mali, Mauritánie, Niger). Financování operací má hned několik zdrojů vedle států EU jde o USA, UAE, Čínu, a Saúdskou Arábii. Čelit guerilovým konfliktům by však vyžadovali ještě větší nasazení.

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 18,3 mil.

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 3%

Demografické složení:

  • 49,6 % – muži
  • 50,4 % – ženy

Věková skladba:

  • 47,2 % – do 14 let věku
  • 50,6 % – ve věku 15 – 64 let
  •   2,2 % – ve věku 65 a více let 

Národnostní složení:

  • 23,9 % – Bambarové
  • 12,2 % – Senufové
  •   8,9 % – Songhajové
  •   8,1 % – Fulbové
  •   7,9 % – Maninkové
  •   7,7 % – Soninkové
  •   5,6 % – Dogoni
  •   5,0 % – Tuaregové
  •   4,7 % – Bozové
  • 16,0 % – jiné národnosti

Náboženství:

  • 94,8 % – muslimové
  •   2,4 % – křesťané
  •   2,0 % – animisté
  •   0,8 % – jiné

Největší města dle počtu obyvatel:

Bamako (hlm.): 1 994 604

Sikasso:              221 327

Kayes:                153 163

Mopti:                106 260

Ségou:               104 881

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2014

2015

2016

2017

2018

HDP/obyv. v USD

704

724

780

 

927

Přírůstek objemu HDP v %

7,2

4,9

5,8

5,3

4,9

Míra inflace v %

0,9

1,4

– 1,8

1,8

2,2

Míra nezaměstnanosti v %

10,3

10,6 10,1 9,4 9,6

 

V dalším vývoji se očekává pokračování zahraniční pomoci, upevňování státní správy v severních oblastech země postižených povstaleckými a teroristickými aktivitami a zlepšování podmínek pro hospodářský růst dle doporučení donorů, zejména zvyšování transparentnosti, prohlubování decentralizace a reforem, stanovení národních priorit rozvoje, posilování právní jistoty firem, zlepšování přístupu k úvěrům pro menší podniky a vracející se uprchlíky. Predikuje se růst inflace a naopak pokles růstu HDP.

 

Reálný růst HDP se od roku 2016 postupně snižoval až k 5 % v roce 2018 pravděpodobně v důsledku poklesu výkonnosti primárního sektoru (nedostatek zemědělských výstupů v důsledku malé dešťové srážky), který tvoří 38 % HDP. Výhled pro rok 2019 hovoří o poklesu růstu na 4,9 %. Bezpečnostní situace v zemi je však stále klíčovým faktorem.

Rozpočtový deficit byl v roce 2017 odhadován na 3,4 %. Díky soustavným pokusům o modernizaci daňového systému a rozšíření daňového základu se zvýšil příjem z daní o 0,3 % HDP. Inflace mírně vzrostla na 2 %, což je stále méně než strop stanovený západoafrickou měnovou unií. Deficit na běžném účtu od roku 2017 postupně klesá na 5,7 % díky obchodu. Veřejný dluh činil v roce 2017, 31,8 % HDP, dle posledních analýz jde však stále o průměrné riziko zadlužení.

 

Úvěrovou rizikovost expertní skupina OECD odhaduje na 7. V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum  (WEF), se Mali  umístilo  na 125. místě ze 140 posuzovaných zemí.

Navzdory lehkému zotavení národní ekonomiky a snahám vlády dostát závazku zajistit základní sociální služby všem obyvatelům Mali, zůstávají nasnadě tři hlavní výzvy: zlepšení bezpečnostní situace, rozvoj soukromého sektoru ve spolupráci s lépe fungující státní správou, která mobilizuje investice, zajistí transparentnost veřejných zakázek a rovnoměrně alokuje  zdroje napříč regiony, a konečně inkluzivní ekonomický růst za prudkého nárůstu populace o celých 3,6 %.

 

Vládní strategie a plány

 

Ústředním tématem fiskálních reforem s cílem zafinancovat vzrůstající nároky na rozvoj země jsou modernizace daňového systému a cel, výnosy z pozemků a především decentralizace financí směrem do krajů. Je zde snaha ukončit neopodstatněnou daňovou svobodu důlních společností, zahraničních ropných konglomerátů, které tak drancují malijský rozpočet.

Malijské ministerstvo pro ekonomiku a finance (MEF) finalizuje národní plán CREDD 2019-2023, zároveň pracuje na dlouhodobém plánu Mali 2040 (nahradí ENP Mali 2025). MEF je zodpovědný za monitoring dodržování SDGs, a jejich národní plány tyto rozvojové záměry plně reflektují. V další fázi se chystají SDGs zapojit i do rozvojových plánů regionů. Při rozdělování rozpočtu jsou prioritní sociální služby a vzdělávání (zde se rozpočet zdá snížený, protože se rozděluje do dvou pilířů – základní a střední vzdělávání, vyšší školství; zemědělství (až 15 %), otázky žen, obrana a bezpečnost. CREDD si dává rovněž za cíl minimalizovat neformální sektor a zlepšit podnikatelské prostředí.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Údaje v mld. XOF 

2014

2015

2016

2017

2018

Příjmy

1 215,2

1 406,5

1 555,0

1 957,6

1 631,14

Výdaje

1 419,8

1 567,8

1 785,5

2 330,8

2 178,96

Saldo

– 204,6

– 161,3

– 230,5

– 373,2

– 547, 82

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2014

2015

2016

2017

2018

Saldo běžného účtu v mld. XOF

– 334,1

– 412,5

– 522,1

 

– 780

Saldo kapitálového účtu v mld. XOF

119,7

202,5

128,3

 

 

Saldo finančního účtu v mld. XOF

– 106,3

– 162,0

– 82,9

 

– 373

Platební bilance v % HDP

– 4,7

– 5,3

– 7,2

– 5,9

– 7,3

Devizové rezervy v mld. USD

0,9

0,6

0,6

0,3

0,9

Výše veřejného dluhu je kolem 39 % hodnoty HDP. Ke konci roku 2016 činil zahraniční dluh 98 % HDP Mali a dluhová služba 4,2 % devizového inkasa. Externí příjmy ve formě odpuštění dluhu a zahraničních darů státu Mali tvoří 10,8 % rozpočtu roku 2018 a jsou nedílnou součástí hospodaření státu.

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Malijský bankovní systém tvoří pobočka centrální banky západoafrických států BCEAO (Banque Centrale des Etats de l’Afrique de l’Ouest) pro Mali v Bamaku a dvě vedlejší pobočky v Mopti a v Sikasso, 13 bank a 3 specializované finanční ústavy. Jejich přehled je uveden na internetových stránkách BCEAO (www.bceao.int) v kapitole Paysage bancaire sekce Système bancaire et financier, například Bank of Africa – Mali, Banque Internationale pour le Commerce et l’Industrie au Mali nebo Banque Internationale pour le Mali.

Hlavní malijské pojišťovny jsou uvedeny na internetových stránkách federace afrických pojišťoven FANAF (http://fanaf.org/) v kapitole Mali sekce Sociétés membres, například Allianz Mali Assurances, Nouvelle Alliance d’Assurance nebo Saham Assurance Mali.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém stanoví daně pro fyzické i právnické osoby. Hlavní daní pro fyzické osoby je daň z příjmu, která je progresivní podle jednotlivých pásem následovně:

Pásmo v XOF

Daňová sazba v %

do 175 000

0

175 001 – 600 000

5

600 001 – 1 200 000

13

1 200 001 – 1 800 000

20

1 800 001 – 2 400 000

28

2 400 001 – 3 500 000

34

nad 3 500 000

40

 

Jednotná sazba daně ze zisku je 35 % a odvod z hrubých mezd 18 %. Srážková daň z dividend a podobných příjmů má sazbu 10 %.

Sazba daně z přidané hodnoty je 18 %. Podrobný přehled všech daní je uveden na internetových stránkách daňové správy DGI (www.dgi.gouv.ml).

Kromě toho na sociální zabezpečení zaměstnanců odvádějí zaměstnavatelé příspěvek odpovídající 21-24 % jejich hrubé mzdy.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Alžíru (Alžírsko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem