Malta: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

 

 

2015

 

2016

2017

2018

2019

Obrat

 

1 943 358

 

2 010 399

1 873 023

1 631 510

1 822 250

Vývoz

 

908 919

1 020 071

1 004 647

748 182

706 062

Dovoz

 

1 073 567

 

990 328

868 376

883 329

1 116 188

Saldo

 

-203 776

 

29 743

136 270

-135 147

-410 126

údaje v tis. CZK

 

Zdroj: MPO ČR podle dat Č

 

Oficiální údaje o vzájemném obchodu s Maltou potvrdily mírné zvýšení vzájemného obchodu, který sice do roku 2016 zaznamenal pozitivní trend, od r. 2017 se ale mírně snižuje. V r. 2019 dosáhl celkový obrat výše 1,82 mld. CZK (oproti 1,6 mld. CZK v předchozím roce), z této částky český vývoz dosáhl 708 mil. CZK (mírné snížení oproti r. 2018, kdy činil 748  mil CZK). Saldo bylo v r. 2019 pro ČR negativní, protože maltský dovoz zaznmenal výrazné navýšení a převýšil o téměř 400 mil. CZK český vývoz na Maltu. V tomto období se na českém vývozu na MT nejvíce podílely položky tištěné obvody, následované osobními automobily, zařízeními pro automatizované zpracování dat a ostatní elektronikou. Významný podíl na českém vývozu tvoří rovněž výrobky z plastů, sklo či nábytek.

 

Zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Dovoz z Malty v roce 2019

Název zboží

Netto (kg)

Stat. hodnota CZK(tis.)

Hračky hry potřeby sportovní

449 463

433 804

Výrobky farmaceutické

51 939

204 341

Plasty a výrobky z nich

16 892

44 263

Přístr el záznamu reprodukce zvuku TV obrazu

14 909

59 757

Chemické výrobky

2 279

31 891

Reaktory kotle přístroje nástroje mechanické

24 032

21 212

Přístroje optické foto kinem lékař chirurg ap

13 094

20 480

Papír karton lepenka a výrobky

9 818

13 504

Knihy noviny obrazy aj výr polygraf tištěné

178 507

13 180

Sklo a výrobky skleněné

2 393

5 676

Vozidla motorová traktory kola aj vozidla

19 345

5 538

 

Vývoz na Maltu v roce 2019

Název zboží

Netto (kg)

Stat. hodnota CZK(tis.)

Přístr el záznamu reprodukce zvuku TV obrazu

133 227

237 317

Reaktory kotle přístroje nástroje mechanické

164 034

172 454

Vozidla motorová traktory kola aj vozidla

620 142

119 622

Nábytek lůžkoviny svítidla stavby montované

94 722

35 893

Tabák náhražky tabákové vyrobené

112 433

28 116

Plasty a výrobky z nich

191 176

21 801

Výrobky farmaceutické

3 028

11 925

Přístroje optické foto kinem lékař chirurg ap

9 755

9 006

Papír karton lepenka a výrobky

339 316

8 674

Přípravky z obilí mouky škroby mléka pečivo

115 443

7 917

Zdroj: Český statistický úřad

 

Vývoz na Maltu

Z hlediska českého vývozu byla v roce 2019 nejdůležitější položka přístroje elektrického záznamu, reprodukce zvuku a televizního obrazu. Tradičně vysoký je vývoz vozidel z ČR na Maltu. V roce 2019 vzrostl vývoz reaktor, kotlů a mechanických přístrojů a nástrojů. Vyšší vývoz zaznamenala položka tabáku, nábytku a montovaných staveb, farmaceutických výrobků a optických přístrojů. V neposlední řadě pak papírenských výrobků a přípravků z obilí a mouky.

Perspektivními položkami z hlediska českých vývozů na Maltu se v současnosti jeví výrobky s vyšší přidanou hodnotou, jako například dopravní prostředky a součástky dopravních prostředků. Další zajímavou kategorií je elektronika a elektronické součásti, které mohou být využity jako polotovary v továrnách na Maltě. Tradičně mají šanci vývozci oceli, dekoračního skla a keramiky, nábytku a prefabrikovaných staveb.

 

Dovoz z Malty

Tradiční dovozní komoditou jsou hračky a sportovní potřeby, které dominují dovozu dlouhodobě, léčiva a farmaceutické výrobky, chemické a plastové výrobky a kancelářské stroje a odborné, vědecké a řídící přístroje.

K významným dovozním položkám v roce 2019 patřila rovněž elektrická zařízení a přístroje, výrobky ze skla a knihy a polygrafické výrobky.      

Zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

 

 Vzájemnou výměnu v oblasti služeb popisuje tabulka příjmů a výdajů za poskytnuté služby z pohledu ČR v roce 2019 (v mil. CZK).

 

Příjmy

Výdaje

Saldo

Dopravní

87,5

35,7

51,4

Cestovní ruch

82,8

6,1

76,8

Finanční služby

13,4

15,7

2,9

Poplatky za využívání duševního vlastnictví

166,9

78,1

88,8

Telekomunikační služby

536,0

59,7

476,2

Podnikatelské služby

525,9

53,6

472,3

Služby celkem

1 427,3

257,8

1 169,4

Zdroj: ČNB

 

 

 

 

Zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Stav přímých zahraničních investic

 Maltské investice v ČR (v mil. CZK)

 

Základní kapitál

Reinvestovaný zisk

Ostatní kapitál

Celkem

2016

11 016,6

-1 616,8

1 864,8

11 264,6

2017

11 784,8

-881,1

526,7

11 430,5

2018

11 965,5

284,3

1 658,0

12 205,6

České PZI na Maltě (v mil. CZK)

 

Základní kapitál

Reinvestovaný zisk

Ostatní kapitál

Celkem

2016

450,4

658,3

-12,2

1 096,5

2017

51,1

C

0,0

1 140,9

2018

45,7

C

0,0

373,7

Zdroj: ČNB květen 2020

Pozn.: ČNB zveřejňuje stavy investic s odstupem 15 měsíců od konce sledovaného období

 

Příliv přímých zahraničních investic z Malty do ČR (v mil. CZK)

 

 

Základní kapitál

 

Reinvestovaný zisk

 

Ostatní kapitál

 

Celkem

 

2018

894,2

 

772,2

 

-967,1

 

699,8

 

2019

180,6

-10,3

-561,1

-390,7

Odliv PZI  z ČR na Maltu (v mil. CZK)

 

Základní kapitál

 

Reinvestovaný zisk

 

Ostatní kapitál

 

Celkem

 

2018

 

0

 

499,4

 

0

 

499,4

 

2019

0

752,4

0

761,4

Zdroj: ČNB květen 2020

 

Maltské investiční projekty v ČR

Rozhodující část dosavadních maltských investic byla umístěna v sektoru pohostinství a ubytování. Nejznámější z nich byla investice do hotelu Forum v Praze patřícího nyní do skupiny hotelů Corinthia.

 

Hlavní české firmy obchodující s Maltou

  • Český vývoz: Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav
  • Český dovoz: Busak + Shamban, spol. s r.o., Rakovník

 

České firmy, které mají zájem o navázání obchodní spolupráce s maltskými společnostmi, mohou využít možností konzultovat situaci na maltském trhu s pracovníky ekonomického oddělení Velvyslanectví ČR v Římě, které je akreditováno rovněž pro Maltu.

 

Zájem čeští podnikatelé projevovali v minulých letech především o tyto obory:

 

  • ICT – některé české firmy dodávaly softwarová řešení pro finanční instituce na Maltě.
  • Energetika – maltská vláda si uvědomuje vysokou závislost na dovozech ropných produktů a zvažuje větší využívání obnovitelných zdrojů, včetně větrné energie.
  • Finanční služby

Smluvní základna mezi oběma státy

Základním smluvním dokumentem upravujícím, kromě jiného, podmínky pro rozvoj hospodářských a obchodních vztahů se země EU včetně Malty, je Smlouva o přistoupení ČR k EU,  jejíž ratifikační listiny byly uloženy dne 3. listopadu 2003. 

Vedle toho uzavřelo bývalé Československo nebo již samostatná ČR s Maltou následující smlouvy, které mají alespoň částečně hospodářský charakter (v chronologickém pořadí): 

 

  • Obchodní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky, La Valletta , 16.07.1976, č. 29/1977 Sb.
  • Dohoda o hospodářské, průmyslové a technické kooperaci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky, La Valletta , 29.08.1980
  • Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu, La Valletta , 26.05.1981
  • Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky o leteckých službách mezi jejich územím a za ním, La Valletta , 11.11.1981, č. 129/1982 Sb.
  • Smlouva mezi Českou republikou a Maltou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, Crans Montana , 21.06.1996, č. 164/1997 Sb.
  • Dohoda mezi Českou republikou a Maltou o podpoře a vzájemné ochraně investic, Valletta , 09.04.2002, č. 115/2003 Sb. m. s.

Pozn.: v souvislosti se sjednocováním pravidel ochrany investic v rámci jednotného vnitřního trhu EU jsou postupně vypovídány smlouvy o vzájemné ochraně investic mezi ČS EU, proto byl 1. prosince 2008 zahájen proces směřující k ukončení její platnosti, který se uzavřel v září 2010.

 

Další bilaterální smlouvy:

 

V chronologickém pořadí:

 

  • Úmluva mezi Československou republikou a Velkou Británií, týkající se vzorků obchodních cestujících, Londýn, 31.01.1923, č. 185/1923 Sb., 55/1925 Sb.
  • Dohoda o přístupu některých britských dominií k Úmluvě mezi Československou republikou a Velkou Británií ze dne 31. ledna 1923, týkající se vzorků obchodních cestujících sjednaná výměnou nót, Londýn , 02.01.1924, č. 55/1925 Sb.
  • Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky, Praha , 10.09.1979, č. 76/1980 Sb.
  • Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví změněná výměnou nót ze dne 24.11. 1994 a 8.2. 1995, Praha , 11.01.1980, č. 2/1981 Sb., 97/1997 Sb.
  • Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Republiky Malta o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty sjednaná výměnou nót, Sliema, 28.09.1990, č. 12/1991 Sb.
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Maltské republiky o sukcesi do dvoustranných smluv sjednaná výměnou nót, La Valletta , 28.04.1999
  • Program spolupráce v oblasti školství, kultury, vědy, mládeže a sportu mezi vládou České republiky a vládou Maltské republiky na léta 2009 – 2011, Praha , 09.12.2008, č. 9/2009 Sb. m. s.

Pozn.: Sukcese do dohod, uzavřených mezi Československou socialistickou republikou, resp. Československou federativní republikou a Maltskou republikou, proběhla formou výměny nót v dubnu 1999 (nóta MZV ČR z 28.10. 1998 a nóta MZV Malty z 28.4. 1999). Tím byla potvrzena platnost smluv sjednaných za existence Československa.

 

 

 

Zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

 

Rozvojová spolupráce (mil. USD)

Rozvojová spolupráce/HND (%)

2015

16,0

0,20

2016

14,0

0,15

2017

21,0

0,20

2018

26,0

0,22

2019

40,0

0,29

Zdroj: OECD

Ze zprávy OECD vyplývá, že výše rozvojové pomoci Malty se v r. 2019 oproti roku 2018 výrazně zvýšila z 28 mil. USD na 40 mil. USD. Strategie maltské rozvojové spolupráce (hlavní principy, prioritní země a sektory) spadá do gesce Ministerstva zahraničních věcí. Rozvojová pomoc Malty se zaměřuje na tyto geografické oblasti: Afriku – zvláštní pozornost je věnována Etiopii a Somálsku (rozvojové projekty a programy s cílem uspokojení základních potřeb), malé země a ostrovy (podpora mezinárodních programů na posílení jejich ochrany) a Střední Východ se zaměřením na Palestinu (vzdělávací programy ve školství a zdravotnictví).

V oblasti humanitární pomoci má Malta dlouholeté zkušenosti, neboť mnohé náboženské organizace a misionáři aktivně přispívali a stále přispívají rozvojovým i humanitárním misiím po celém světě.

Zpět na začátek

Zastupitelský úřad

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem