Malta: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

  • Maltská republika
  • Republic of Malta
  • Republika Ta`Malta

 

Prezident (zvolen v r. 2019):

  • George Vella

Složení vlády:(na základě legislativních voleb dne 3.6.2017)

  • Robert Abela: předseda vlády
  • Christopher Fearne: mpř. vlády a ministr zdravotnictví
  • Silvio Schembri: ministr hospodářství, investic a malých podniků
  • Owen Bonnici:  minister pro vzdělávání a zaměstnanost:
  • Aaron Farrugia: ministr životního prostředí a změny klimatu:
  • Michael Falzon: ministr pro rodinu a práva dětí:
  • Edward Scicluna: ministr financí
  • Evarist Bartolo: ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí
  • Clint Camilleri: ministryně pro ostrov Gozo
  • Edward Zammit Lewis: ministr spravedlnosti a rovnprávnosti
  • Julia Farrugia Portelli: ministryně pro cestovní ruch
  • Michael Farrugia : ministr energetiky a vodního hospodářství
  • Ian Borg: ministr dopravy, infrastruktury a kapitálových projektů
  • Jose Herrera: ministr kultury a národního dědictví
  • Roderick Galdes: ministr sociálních věcí
  • Anton Refalo: ministr zemědělství
  • Carmelo Abela: ministr pro udržitelný rozvoj (v rámci kanceláře premiéra)

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 493 559obyvatel (k 1.7. 2019) – Národní statistický úřad Malty

Průměrný roční přírůstek: 2,6%

Věková struktura (k 1.7.2019)

  • 0-14 let: 15,7%
  • 15-64 let: 68,5%
  • 65 let a více: 15,8%

Struktura obyvatelstva podle pohlaví:

  • 50,2% (217 357) žen
  • 49,8 % (215 888) mužů

Národnostní složení:

  • 99 % Malťané
  • 1 % Libyjci

Náboženské skupiny:

  • převažuje křesťanství římskokatolické vyznání (98%)

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

(v %)

 

2015

 

2016

 

2017

 

2018

2019

Vývoj růstu HDP

 

10,9

 

5,8

 

6,5

 

7,3

4,4

Míra inflace

 

1,2

 

0,9

 

1,3

 

1,7

1,6

Míra nezaměstnanosti

 

5,8

 

4,7

 

3,5

 

3,8

3,4

Výše deficitu veřejných financí vůči HDP

 

-1,0

 

0,9

 

3,4

 

2,0

1,4

Výše dluhu vůči HDP

 

60,3

 

57,7

 

55,0

 

46,0

42,9

Zdroj: Centrální banky Malty

 

Ekonomický vývoj

Před pandemií koronaviru rostla ekonomika v prvním čtvrtletí roku 2020 tempem 3,5%, ale již v březnu, zvláště po zrušení komerčních letů na ostrov 20. března, se začalo projevovat zpomalení.

Za rok 2019 představoval růst 5% (druhý nejvyšší v Evropě).

Dne 18. března představila maltská vláda balíček opatření v hodnotě 1,8 mld. Eur, jehož cílem bylo mírnit dopady viru na podniky, rodiny a OSVČ. Obsahem bylo 700 mil. Eur daňových odkladů, 900 mil. Eur garantovaných půjček a 210 mil. Eur na podporu ekonomiky, což zahrnuje 35 mil. Eur na posílení zdravotnického systému.

 

Agentura Fitch ponechala Maltě rating A+, ale s revizí na stabilní z původně pozitivního výhledu, odhaduje propad maltského hospodářství v r. 2020 až o -5,9% a růst v r. 2021 o 3,6%.   Potencionálními omezeními pro budoucí ekonomický růst zůstávají vysoké náklady na půjčky, slabá poptávka na pracovním trhu a nedostatečná infrastruktura.

 

Opatření na mírnění dopadů koronaviru

V březnu vyhlášená opatření poskytují až 800 Eur měsíčně pro přibližně 12 000 rodin s malými dětmi. Podnikům, které zavřely, nahradí vláda každé dva dny z pěti. OSVČ obdrží rovněž náhradu za dva dny z pěti, maximálně 800 Eur měsíčně. Ti co přišli o zaměstnání po 9. březnu, dostanou navíc 800 Eur měsíčně, stejně tak lidé s tělesným postižením, kteří nemohou pracovat z domova. Zaměstnavatelé obdrží 350 Eur na každého zaměstnance v karanténě a připravují se opatření pro podniky, které musely být uzavřeny. Bude navýšena podpora bydlení pro rodiny, kde jeden z rodičů přišel o zaměstnání. Vláda omezila přijímání zahraničních pracovních sil ze třetích zemí, aby ochránila pracovní místa. Proti stimulu se ohradila jak opozice, tak například Obchodní komora Malty, která jej považuje za zcela nedostatečný, kdy navrhovaná opatření nemohou nahradit výpadek 97% příjmů a pomoci udržet pracovní místa.

 

Makroekonomický výhled

Vzhledem k tomu, že mezi nejvíce postižené sektory, na které dopadají důsledky pandemie, je turistický průmysl, pocítí Maltská ekonomika výrazné snížení HDP. Za rok 2019 představoval růst 5% (druhý nejvyšší v Evropě). V roce 2020 se počítá až s polovičním propadem (odhad -2,8%). Dle ekonomů bude trvat revitalizace maltské ekonomiky jeden rok, pokud se virus podaří potlačit během čtyř měsíců.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

 

2015

 

2016

2017

 

2018

2019

Celkové příjmy

 

3 694,5

 

3 806,9

4 291,1

4 559,8

5 045,3

Celkové výdaje

 

3 814,7

 

3 798,0

4 108,4

4 629,9

4 974,3

Schodek veřejných rozpočtů

 

-120,3

 

8,87

182,67

70,1

71,0

Zdroj: Národní statistický úřad Malty, údaje v mil. EUR

 

 

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2015

2016

2017

2017

 

2018

Q1-Q3

2019

Q1-Q3

Běžný účet

484,9

356,7

1 173,9

1 187,5

1 132,9

1 154,9

  • zboží

-1 853,6

-1 959,6

-1 478,1

-1,493,7

-1 152,1

-1 135,7

  • služby

2 584,3

3 321,1

3 841,8

3 897,4

3 100,6

3 319,3

  • prvotní důchody

-488,8

-893,8

-1 061,8

-1 075,2

-751,8

-912,3

  • druhotné důchody

243,0

-111,0

-128,8

-141,0

-96,0

-116,4

Kapitálový účet

166,5

32,3

60,2

74,0

29,9

102,5

Finanční účet

-657,1

835,1

1 288.8

1 242,4

827,6

625,3

Chyby a opomenutí

-1,308,5

446,1

54,8

-19,1

-498,2

-632,2

Zdroj: Národní statistický úřad Malty, údaje v mil. EUR

 

Zahraniční zadlužení, veřejný dluh vůči HDP, dluhová služba (v tis. EUR)

 

 

2015

2016

2017

2018

2019

 

Zahraniční půjčky (%)

 

29,8

19,4

8,9

9,2

 15,0

Celkový veřejný dluh

 

5 334,7

5 479,9

5 728,0

5 665,0

5 695,6

HDP

 

9,519,1

10,191,7

11,108,6

12,319,8

13,208,5

Veřejný dluh vůči HDP (%)

 

60,3

 

56.3

50,9

46,0

43,1

Zdroj: Národní statistický úřad Malty

 

 

 

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Domácí bankovní sektor zůstává spolehlivým pilířem maltské ekonomiky, v rámci níž významnou část HDP generují kromě obchodu právě finanční služby. Finanční sektor vytváří kolem 8,5% HDP a podílí se významně i na zaměstnanosti ostrovní ekonomiky. Směřuje do něj objemově kolem 90% FDI a v uplynulých letech zaznamenával setrvalý robustní meziroční růst. Maltský finanční regulátor (MFSA) registroval v r. 2019 na Maltě 120 bankovních poboček, 25 bank, 48 finančních institucí a 63 pojišťovacích ústavů. Dvě hlavní banky na Maltě jsou HSBC (Malta) Ltd. a Bank of Valetta. Každá z nich má na Maltě zhruba 40 poboček a společně ovládají více než 80% maltského bankovního trhu. Dalšími třemi předními bankami jsou Lombard Bank (Malta), Banif Bank a APS Bank. Komerční banky nabízejí všechny formy služeb komerčního bankovnictví. Úrokové sazby z devizových vkladů jsou v souladu s úrokovými sazbami stanovenými mezinárodními peněžními trhy.

Bankovní sektor je silný a těší se dobré kondici. Indikátory stability maltského bankovního sektoru ukazují, že kapitálová přiměřenost se udržuje bezpečně nad požadovanými minimy (oproti r. 2018, kdy činila 20,4% se zvýšila v r. 2019 na 21,2%). Toto platí jak pro celkový poměr kapitálové přiměřenosti, tak pro kapitálový poměr Tier 1, který s úrovní 18,7% výrazně převyšuje požadovanou osmiprocentní hranici. Rovněž ukazatele likvidity jsou v průměru výrazně vyšší, než dosahuje průměr EU. V rámci World Economic Forum Competitiveness Report pro r. 2019 se celkově Malta co do kondice bankovního sektoru umístila na 38. místě (o 2 pozice si oproti r. 2018 pohoršila) mezi 140 zeměmi a na 1. místě podle makroekonomické stability. Maltský finanční regulátor dělí banky do tří kategorií na ty, které mají klíčové propojení s maltskou ekonomikou, banky, které mají tuto vazbu jen částečně a poskytují místním obyvatelům omezené množství bankovních operací. Třetí kategorií jsou banky prakticky bez vazby na místní ekonomiku. Nutno podtrhnout, že jak v případě kapitálové přiměřenosti, tak ukazatele Tier 1, vykazují nejvyšší poměr kapitálu právě banky z posledně jmenované kategorie bank.

V roce 1994 maltská vláda schválila sérii zákonů s cílem vytvořit z Malty offshore centrum finančních služeb. Na Maltě je podle odhadů zaregistrováno přes 2500 offshore společností, které rozvíjely svou činnost na základě příznivé daňové politiky. Zlom v rozvoji finančního sektoru představoval vstup Malty do EU.

 

Níže uvádíme přehled některých vybraných bank, které působí na Maltě a zároveň jsou přítomné nebo známé v ČR:

BAWAG Malta Bank Ltd

Deutsche Bank (Malta) Limited

Fortis Bank Malta Ltd

Úplný a aktuální přehled bank a pojišťoven, které obdržely licenci od Maltského úřadu pro finanční služby lze nalézt na webu www.mfsa.com.mt.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Přímé daně

Typologie příjmů, které jsou zdaněny:

  • Příjmy firem
  • Příjmy samostatně výdělečných osob
  • Příjmy zaměstnanců
  • Kapitálové příjmy

Zdanění příjmů právnických osob

Daň je uvalena na příjmy firem. Zdanitelným příjmem jsou zisky rezidentních subjektů, jakož i zisky nerezidentních firem z podnikání na Maltě. Zdanitelné příjmy firem jsou zdaněny ve výši 35%.

Daňové úlevy jsou poskytovány například v souvislosti s dohodami o zamezení dvojího zdanění – daně uplatňované na společnosti, včetně daně z dividend, které byly zaplaceny v domovské zemi zahraniční společnosti, nebudou vyžadovány na Maltě (pozn.: ČR má s Maltou podepsanou tuto dohodu).

 

Zdanění příjmů fyzických osob

Zdanění je progresivní a příjmy fyzických osob podléhají dani v maximální výši 35%. Jednotlivé stupně progresivního zdanění se mohou rok od roku měnit. Manželé mohou požádat o společné zdanění příjmů.

 

Nepřímé daně

DPH

Základní sazba činí 18%, avšak existují výjimky. U potravin a léků platí nulová sazba a Malta si vyjednala před vstupem do EU přechodné období. Dále se uplatňují výjimky na vnitřní a mezinárodní dopravu, dodávky a opravu letadel, export, poskytování služeb pasažérům lodí, pronajímání apartmánů turistům, hotelové služby, dodávky elektřiny, tiskový materiál, lékařské vybavení, sportovní, kulturní a náboženské aktivity, reklamu v masmédiích, dodávky vody.Od ročního obratu zboží nad částku nad 7 tis. EUR vzniká povinnost registrace plátců daně.

 

Aktuální a podrobné informace o DPH lze nalézt na stránkách Maltského úřadu pro DPH (VAT Department): www.vat.gov.mt

 

 

Daň z převodu nemovitosti

Ve výši 5% je zdaněn převod nemovitostí a práv k nemovitostem.

Ekologická daň

Uvaluje se na některé elektrospotřebiče, baterie, pneumatiky atd. V závislosti na míře škod, které jejich používáním vzniknou na životním prostředí, se stanoví konkrétní výše daně.

Spotřební daň

Cigarety, alkohol a ropné výrobky.Silniční daň

Motorová vozidla jsou při registraci zatížena daní, která se pohybuje od 50,5 do 75% dovozní hodnoty,  v závislosti na síle motoru a stáří vozidla.

Daňová přirážka

Uvaluje se od roku 2005 na reálnou spotřebu elektřiny, na metry krychlové spotřebované vody a na letenky. Její výše se mění každé dva měsíce v závislosti na ceně dovážené nafty.Maltská legislativa je publikována na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti a vnitra Malty. Konkrétní daňové zákony lze vyhledat pomocí následujícího odkazu: www2.justice.gov.mt

 

Podrobné informace o daních lze obdržet na stránkách Maltského finančního úřadu (Inland Revenue Department).

Zpět na začátek

Zastupitelský úřad

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem