Mauricius: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Pretorii (Jihoafrická republika)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název: Mauricijská republika (ang. Republic of Mauritius).

Premiér: Pravind Kumar Jugnauth (opět zvolen na dalších 5 let, od listopadu 2019)

Prezidenta volí parlament na 5 let a má pouze ceremoniální funkci, prakticky nevykonává téměř žádné pravomoci. Od 2. prosince 2019 nastoupil nový prezident Prithvirajsing ROOPUN – G.C.S.K. 

Seznam mauricijských ministerstev a ministrů/ministryň:

Rezort

Ministr/ministryně

finance, ekonomické plánování a rozvoj

Renganaden Padayachy
energie a veřejné služby

Ivan Leslie Collendavelloo, GCSK, SC

zahraničních věcí, regionální integrace a mezinárodní obchod

Nandcoomar Bodha

obrana, domácí záležitosti, vnější komunikace

Pravind Kumar Jugnauth

ostrov Rodrigues, vzdálené ostrovy a teritoriální integrita

Pravind Kumar Jugnauth

informační technologie, komunikace a inovace

Deepak Balgobin

národní infrastruktura a rozvoj komunit

Mahendranuth Sharma HURREERAM

sociálního integrity, sociálního zabezpečení a národní solidarity

Fazila JEEWA-DAUREEAWOO, GCSK

umění a kulturního dědictví

Avinash TEELUCK

zdravotnictví a kvalitní život

Kailesh Kumar Singh JAGUTPAL

cestovní ruch

Georges Pierre LESJONGARD

školství, vysokoškolské vzdělání, vědy a technologieLeela Devi Dookun-Luchoomun

průmyslový rozvoj, MSP, a firmy

Soomilduth BHOLAH
finanční služby a dobré vládnutíMahen Kumar SEERUTTUN
práce, rozvoj lidských zdrojů a školeníSoodesh Satkam Callichurn
modrá ekonomika, mořské zdroje, rybolov a lodní dopravaSudheer Maudhoo
obchod a ochrana spotřebiteleYogida Sawmynaden 
žívotní prostředí, odpadní řízení a změna klimatuKavydass Ramano
mládež, sport a rekreaceJean Christophe Stephan Toussaint
místní vládnutí a řízení rizikMohammad Anwar HUSNOO
bydlení a plánování využítí půdyLouis Steven OBEEGADOO​ 
agro průmysl a potravinová bezpečnostManeesh GOBIN
rovnost žen a mužů a rodinný blahobytKalpana Devi KOONJOO-SHAH​ 

Více informací včetně odkazů na jednotlivá ministerstva lze nalézt na odkazu: govmu.org.

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografické ukazatele:

  • Počet obyvatel: 1 272 605 (2019)
  • Hustota osídlení na km2: 653 obyvatel/km2
  • Rozloha: 2030 km2 (ostrov Mauricius 1757 km2; ostrov Rodrigues 108 km2 a další drobné ostrovy)
  • Průměrný roční přírůstek obyv.: 0,1 % (průměr za ostrovy)

Národnostní složení:

  • 52 % – mauricijští Indové (Hindu)
  • 27 % – Kreolové (původně otroci z Afriky a Madagaskaru)
  • 17 % – mauricijští Indové (Islám)
  • 2 % – mauricijští Číňané (cca 30 000)
  • 2 % – mauricijští Francouzi (ekonomicky nejsilnější skupina) 

Náboženské složení:

  • 52 % – hinduisté
  • 30 % – katolíci (včetně Kreolů a většiny Číňanů – převážně římští, velmi malé procento protestanti)
  • 17 % – muslimové
  • 1 %  – ostatní (budhisté)

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické ukazatele

Ukazatel

2014

2015

2016 

 2017

2018

2019

2020*

HDP v běžných cenách (mld. USD)

12,8

11,69

12,23

13,2714,18

13,67

14,11

HDP na obyvatele (USD)

10 150

9 260

9 680

10 490

11 238

11 690

11 930

růst HDP v %

3,73,63,83,83,73,53,4

míra inflace v %

0,2

1,3

2,3

4,3

3,2

0,5

2,1

míra nezaměstnanosti %

7,8

7,9

7,3

7,1

7,0

7,0

6,9

Zdroj: EIU – report z dubna 2020,  *odhady

Mauricijská ekonomika zaznamenává poměrně stabilní ekonomický růst, který je však velmi závislý na ekonomickém vývoji v Evropě, USA a Číně. V roce 2019 se dynamika růstu těchto ekonomik mírně zpomalila, což se projevilo i na meziročním ekonomickém růstu Mauriciu, který dosáhl 3,5 % HDP. V roce 2020 se očekává zpomalení mauricijské ekonomiky kvůli nezbytným opatřením proti šíření COVID-19, omezenému cestování a snížené poptávce ze strany hlavních obchodních partnerů. Evropa má na Mauricius největší vliv, protože polovina všech mauricijských vývozů směřuje právě do Evropy a podobně je tomu i u počtu přijíždějících turistů na Mauricius. Navíc deregulace kvót na produkci cukru mezi členskými státy EU uvolnilo na trh EU velké množství levného cukru, což mělo dopad na omezení vývozu cukru z Mauricia. Budoucnost je nyní nejistá a je otázkou, jaký to bude mít vliv na další ekonomické ukazatele. Mauricius očekával v roce 2019 a 2020 vyšší světovou poptávku po textilní produkci a dále plánoval rozvoj přístavní infrastruktury (měla by být dokončena do 2023). Vedle toho se Mauricius zaměřuje na rozvoj finančních technologií (fintech) a vytváří nezbytnou infrastrukturu pro příchod nových investorů, aby mohl diverzifikovat svou ekonomiku postavenou na 4 pilířích – cukr, textil, turistický ruch a finanční služby.

V roce 2019 bylo dosaženo schodku státního rozpočtu ve výši 3,3 % kvůli vyšším výdajům ze státního rozpočtu v souvislosti s volbami, podporou výrobců cukru, oceánské ekonomiky a cestovního ruchu; a snížením příjmů z důvodu rozšíření výjimek u výběru daní. V kontrastu s pozitivními ukazateli se jeví jako riziko vysoký veřejný dluh, který se v roce 2019 dostal na 63,4 % a v roce 2020 se očekává na 66,5 % HDP. Cílem vlády je však jeho snížení na 60 % HDP do roku 2021.

Centrální mauricijská banka se snaží stimulovat ekonomickou aktivitu a v srpnu 2019 tak snížila úrokovou míru na historické minimum z 3,5% na 3,35 %. Rozhodnutí centrální banky bylo podníceno nízkou inflací, oslabením světové ekonomiky a také snížením úrokové míry centrální bankou USA. V roce 2019 se meziroční míra inflace snížila na 0,5 % z 3,2 % v roce 2018. V roce 2020 se naopak očekává opětovný nárůst na 2,1 %. 

Mauricius si udržuje svou pozici nejlépe „business friendly“ země subsaharské Afriky a mauricijská vláda v roce 2019 zintenzivnila úsilí k implementaci opatření na podporu podnikání a přilákání investic do klíčových vývozních oblastí. Na konci července 2019 byl zveřejněn zákon pro usnadnění podnikání (tzv. Business Facilitation Act), kterým pozměnil mnoho nařízení a legislativu. Tento zákon usnadnil obchodování a placení tržních poplatků, ustanovil Odbor firemní a obchodní registrace – CBRD (odbor Ministerstva financí) jako jedno kontaktní místo pro podnikatele a investory (tzv. one stop shop), urychlil vydávání stavebních povolení a obchodní licencí a představil novinky týkající se povolení k pobytu. Díky změnám v legislativě se Mauricius dostal na svou historicky nejlepší pozici v hodnocení Doing Business a posunul se z 20. na 13. místo z celkově hodnocených 190 zemí světa. Mezi nejlepších 10 zemí světa se umístil u ukazatelů placení daní a vydávání stavebních povolení.

Mauricijská vláda má za cíl vybudovat sociální stát a zavedla tak v roce 2019 program podpory příjmů (tzv. Marshallův plán proti chudobě) pro 11 000 rodin s nízkými příjmy. Kromě toho zavedla i další politická opatření na pomoc pracovníkům s nízkými příjmy ve formě záporné daně z příjmu.

Hodnocení mezinárodních ratingových agentur se vůči Mauriciu v roce 2019 nezměnilo. Moody´s potvrdil hodnocení Mauricia na „Baa1“ (mírné úvěrové riziko) a Fitch na „BBB-„ (relativně nízké riziko) s pozitivním výhledem.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2014

2015

 2016

2017

2018

2019

2020*

Příjmy (% podíl na HDP)

20,3

20,5

20,9

23,1

22,5

22,7

23,8

 

Výdaje (% podíl na HDP)

23,5

24,2

24,4

25,1

26,92627,5

Saldo (% podíl na HDP)

-3,2

-3,7

-3,5

-2

-4,4-3,3-3,7

Zdroj: EIU, Country Report z dubna 2020, *odhad

Fiskální rok začíná na Mauriciu od 1. 7. a končí 30. 6., aktuálně platí rozpočet 2019/2020.

Hlavní priority tohoto rozpočtu jsou:

  • ekonomický růst a rozšíření výrobního sektoru (pobídky v zemědělství – rozšíření daňových výhod pro zemědělce k nákupu vozidel, zimní příspěvky pro pěstitele čaje, bezcelní pobídky k rozvoji včelařství, zaručená min. cena pro výrobce cukru; zavedení daňových prázdnin pro služby v přístavu; podpora tzv. MICE událostí, elektronické vydávání licencí a celního odbavení); 
  • projekty v infrastruktuře (oprava a modernizace infrastruktury na různých úrovních – rozšíření letišť, nové silnice, prohlubování přístavů, výstavba vodní přehrady, modernizace autobusového terminálu a řada komunitních projektů);
  • inovační začlenění a lidský rozvoj (výstavba sociálních bydlení, rozšíření přístupu k dotacím na bydlení pro širší příjmovou skupinu, zlepšení státního vzdělávání a zdravotní péče, rodiny zapsané v sociálním registru budou mít přístup k internetu zdarma);
  • ekologická opatření (podpora solární energetiky, zpracování biomasy na elekt. energii, celonárodní úklidová kampaň, snížení daní na nákup elektrických vozidel).

 

 

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2014

2015

 2016

2017

2018

2019

2020
(k dubnu)

Běžný účet (mil. USD)-713-562-516-878-821-802
Kapitálový účet-5-3,950-300
Finanční účet1135523,52676828-906-841
Devizové rezervy (mil. USD)3919426049675984598665976966
Státní dluh vůči HDP (%)6265,466,263,765,263,466,5

Zdroj: Mosambická centrální banka – Bank of MauritiusEIU – report k dubnu 2020

Běžný účet platební bilance Mauricia dosahuje dlouhodobě deficitu, a to zejména kvůli vysokým dovozům. V roce 2019 se schodek mírně snížil, což odpovídalo mírnému snížení dovozu a mírnému zvýšení vývozu. Obchodní bilance byla ve schodku ve výši – 3 186,46 mil. USD. Naopak bilance služeb dosáhla významného přebytku ve výši 820 mil. USD v roce 2019, což je dáno i charakterem maurícijské ekonomiky. Nejvýznamněji k tomu přispěl zejména cestovní ruch, nejméně pak pojišťovací služby.

Zadluženost ekonomiky se pohybuje relativně v podobné výši, nicméně stále se nedaří dosáhnout závazku max. 50 % HDP.

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní soustava se řídí bankovním zákonem z roku 1988 a zákonem o Mauricijské bance (Bank of Mauritius – centrální banka). Oblast směnárenství se řídí zákonem o obchodnících s valutami z roku 1995. Kontrolní a řídící roli zde hraje Odbor dozoru Mauricijské banky (Supervision Department – Bank of Mauritius).

Na Mauriciu působí dále řada pojišťovacích a finančních institucí, které se snaží pronikat i na zahraniční trhy, především do zemí východní a jižní Afriky.
Regulaci a kontrolu sektoru finančních služeb vykonává Komise finančních služeb (Financial Services Commission – FSC), která má dále za úkol regulaci a kontrolu akciového trhu, vydávání pověření k činnosti pro finanční, burzovní a pojišťovací společnosti.

Další institucí činnou v oblasti finančních služeb je Agentura na podporu finančních služeb (Financial Services Promotion Agency – FSPA), která zajišťuje podporu financování obchodu, výroby a služeb.

Přehled hlavních bank na Mauriciu je shrnut na následujícím odkaze na stránkách centrální banky Bank of Mauritius, která jim vydává licence. Na Mauriciu jsou zastoupeny jak mezinárodní, tak i místní banky.

Nejvýznamnější pojišťovnou je Státní mauricijská pojišťovací společnost (SICOM), která byla vyhodnocena jako nejlepší pojišťovna pro životní pojištění na ostrově. Dalšími významnými pojišťovnami jsou Jubilee Insurance, Mauritian Eagle Insurance či pojišťovna Swam

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Mauricius má jednu z nejnižších daňových zátěží na světě a uplatňuje mnoho výjimek.

Přehled daní:

  • daň z přidané hodnoty (VAT) – uplatňuje se ve výši 15 %;
  • daň z příjmů – je aplikována celá řada výjimek, u fyzických osob a zaměstnanců 10-15 %, vývozní společnosti 3 %, ostatní společnosti 15 %;
  • solidární daň – 5 %, počítá se z příjmů přesahující 3,5 mil. rupí (cca 89 073 USD);
  • daň z hazardních her – zahrnuje daň z loterií, kasín, sázek apod., většinou 2-10 %.

Na Mauriciu byla zavedena tzv. záporná daň z příjmů (NIT), která naopak umožňuje mauricijským občanům získat státní podporu, pokud mají měsíční plat nižší jak 9900 mauricijských rupí (cca 251 USD).

Přehled k daním je zveřejněn na stránkách Daňového a celního úřadu – Mauritius Revenue Authority (MRA)

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Pretorii (Jihoafrická republika) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem