Mauricius: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled
© Zastupitelský úřad ČR v Pretorii (Jihoafrická republika)
- 1.1. Oficiální název státu, složení vlády
- 1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
- 1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
- 1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 1.7. Daňový systém
1.1. Oficiální název státu, složení vlády
Oficiální název: Mauricijská republika (ang. Republic of Mauritius).
Premiér: Pravind Kumar Jugnauth (opět zvolen na dalších 5 let, od listopadu 2019)
Prezidenta volí parlament na 5 let a má pouze ceremoniální funkci, prakticky nevykonává téměř žádné pravomoci. Od 2. prosince 2019 nastoupil nový prezident Prithvirajsing ROOPUN – G.C.S.K.
Seznam mauricijských ministerstev a ministrů/ministryň:
Rezort | Ministr/ministryně |
---|---|
finance, ekonomické plánování a rozvoj | Renganaden Padayachy |
energie a veřejné služby | Ivan Leslie Collendavelloo, GCSK, SC |
zahraničních věcí, regionální integrace a mezinárodní obchod | Nandcoomar Bodha |
obrana, domácí záležitosti, vnější komunikace | Pravind Kumar Jugnauth |
ostrov Rodrigues, vzdálené ostrovy a teritoriální integrita | Pravind Kumar Jugnauth |
informační technologie, komunikace a inovace | Deepak Balgobin |
národní infrastruktura a rozvoj komunit | Mahendranuth Sharma HURREERAM |
sociálního integrity, sociálního zabezpečení a národní solidarity | Fazila JEEWA-DAUREEAWOO, GCSK |
umění a kulturního dědictví | Avinash TEELUCK |
zdravotnictví a kvalitní život | Kailesh Kumar Singh JAGUTPAL |
cestovní ruch | Georges Pierre LESJONGARD |
školství, vysokoškolské vzdělání, vědy a technologie | Leela Devi Dookun-Luchoomun |
průmyslový rozvoj, MSP, a firmy | Soomilduth BHOLAH |
finanční služby a dobré vládnutí | Mahen Kumar SEERUTTUN |
práce, rozvoj lidských zdrojů a školení | Soodesh Satkam Callichurn |
modrá ekonomika, mořské zdroje, rybolov a lodní doprava | Sudheer Maudhoo |
obchod a ochrana spotřebitele | Yogida Sawmynaden |
žívotní prostředí, odpadní řízení a změna klimatu | Kavydass Ramano |
mládež, sport a rekreace | Jean Christophe Stephan Toussaint |
místní vládnutí a řízení rizik | Mohammad Anwar HUSNOO |
bydlení a plánování využítí půdy | Louis Steven OBEEGADOO |
agro průmysl a potravinová bezpečnost | Maneesh GOBIN |
rovnost žen a mužů a rodinný blahobyt | Kalpana Devi KOONJOO-SHAH |
Více informací včetně odkazů na jednotlivá ministerstva lze nalézt na odkazu: govmu.org.
1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
Demografické ukazatele:
- Počet obyvatel: 1 272 605 (2019)
- Hustota osídlení na km2: 653 obyvatel/km2
- Rozloha: 2030 km2 (ostrov Mauricius 1757 km2; ostrov Rodrigues 108 km2 a další drobné ostrovy)
- Průměrný roční přírůstek obyv.: 0,1 % (průměr za ostrovy)
Národnostní složení:
- 52 % – mauricijští Indové (Hindu)
- 27 % – Kreolové (původně otroci z Afriky a Madagaskaru)
- 17 % – mauricijští Indové (Islám)
- 2 % – mauricijští Číňané (cca 30 000)
- 2 % – mauricijští Francouzi (ekonomicky nejsilnější skupina)
Náboženské složení:
- 52 % – hinduisté
- 30 % – katolíci (včetně Kreolů a většiny Číňanů – převážně římští, velmi malé procento protestanti)
- 17 % – muslimové
- 1 % – ostatní (budhisté)
1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
Ukazatel |
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020* |
HDP v běžných cenách (mld. USD) |
12,8 |
11,69 |
12,23 |
13,27 | 14,18 |
13,67 |
14,11 |
HDP na obyvatele (USD) |
10 150 |
9 260 |
9 680 |
10 490 |
11 238 |
11 690 |
11 930 |
růst HDP v % |
3,7 | 3,6 | 3,8 | 3,8 | 3,7 | 3,5 | 3,4 |
míra inflace v % |
0,2 |
1,3 |
2,3 |
4,3 |
3,2 |
0,5 |
2,1 |
míra nezaměstnanosti % |
7,8 |
7,9 |
7,3 |
7,1 |
7,0 |
7,0 |
6,9 |
Zdroj: EIU – report z dubna 2020, *odhady
Mauricijská ekonomika zaznamenává poměrně stabilní ekonomický růst, který je však velmi závislý na ekonomickém vývoji v Evropě, USA a Číně. V roce 2019 se dynamika růstu těchto ekonomik mírně zpomalila, což se projevilo i na meziročním ekonomickém růstu Mauriciu, který dosáhl 3,5 % HDP. V roce 2020 se očekává zpomalení mauricijské ekonomiky kvůli nezbytným opatřením proti šíření COVID-19, omezenému cestování a snížené poptávce ze strany hlavních obchodních partnerů. Evropa má na Mauricius největší vliv, protože polovina všech mauricijských vývozů směřuje právě do Evropy a podobně je tomu i u počtu přijíždějících turistů na Mauricius. Navíc deregulace kvót na produkci cukru mezi členskými státy EU uvolnilo na trh EU velké množství levného cukru, což mělo dopad na omezení vývozu cukru z Mauricia. Budoucnost je nyní nejistá a je otázkou, jaký to bude mít vliv na další ekonomické ukazatele. Mauricius očekával v roce 2019 a 2020 vyšší světovou poptávku po textilní produkci a dále plánoval rozvoj přístavní infrastruktury (měla by být dokončena do 2023). Vedle toho se Mauricius zaměřuje na rozvoj finančních technologií (fintech) a vytváří nezbytnou infrastrukturu pro příchod nových investorů, aby mohl diverzifikovat svou ekonomiku postavenou na 4 pilířích – cukr, textil, turistický ruch a finanční služby.
V roce 2019 bylo dosaženo schodku státního rozpočtu ve výši 3,3 % kvůli vyšším výdajům ze státního rozpočtu v souvislosti s volbami, podporou výrobců cukru, oceánské ekonomiky a cestovního ruchu; a snížením příjmů z důvodu rozšíření výjimek u výběru daní. V kontrastu s pozitivními ukazateli se jeví jako riziko vysoký veřejný dluh, který se v roce 2019 dostal na 63,4 % a v roce 2020 se očekává na 66,5 % HDP. Cílem vlády je však jeho snížení na 60 % HDP do roku 2021.
Centrální mauricijská banka se snaží stimulovat ekonomickou aktivitu a v srpnu 2019 tak snížila úrokovou míru na historické minimum z 3,5% na 3,35 %. Rozhodnutí centrální banky bylo podníceno nízkou inflací, oslabením světové ekonomiky a také snížením úrokové míry centrální bankou USA. V roce 2019 se meziroční míra inflace snížila na 0,5 % z 3,2 % v roce 2018. V roce 2020 se naopak očekává opětovný nárůst na 2,1 %.
Mauricius si udržuje svou pozici nejlépe „business friendly“ země subsaharské Afriky a mauricijská vláda v roce 2019 zintenzivnila úsilí k implementaci opatření na podporu podnikání a přilákání investic do klíčových vývozních oblastí. Na konci července 2019 byl zveřejněn zákon pro usnadnění podnikání (tzv. Business Facilitation Act), kterým pozměnil mnoho nařízení a legislativu. Tento zákon usnadnil obchodování a placení tržních poplatků, ustanovil Odbor firemní a obchodní registrace – CBRD (odbor Ministerstva financí) jako jedno kontaktní místo pro podnikatele a investory (tzv. one stop shop), urychlil vydávání stavebních povolení a obchodní licencí a představil novinky týkající se povolení k pobytu. Díky změnám v legislativě se Mauricius dostal na svou historicky nejlepší pozici v hodnocení Doing Business a posunul se z 20. na 13. místo z celkově hodnocených 190 zemí světa. Mezi nejlepších 10 zemí světa se umístil u ukazatelů placení daní a vydávání stavebních povolení.
Mauricijská vláda má za cíl vybudovat sociální stát a zavedla tak v roce 2019 program podpory příjmů (tzv. Marshallův plán proti chudobě) pro 11 000 rodin s nízkými příjmy. Kromě toho zavedla i další politická opatření na pomoc pracovníkům s nízkými příjmy ve formě záporné daně z příjmu.
Hodnocení mezinárodních ratingových agentur se vůči Mauriciu v roce 2019 nezměnilo. Moody´s potvrdil hodnocení Mauricia na „Baa1“ (mírné úvěrové riziko) a Fitch na „BBB-„ (relativně nízké riziko) s pozitivním výhledem.
1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020* | |
Příjmy (% podíl na HDP) | 20,3 | 20,5 | 20,9 | 23,1 | 22,5 | 22,7 | 23,8 |
Výdaje (% podíl na HDP) | 23,5 | 24,2 | 24,4 | 25,1 | 26,9 | 26 | 27,5 |
Saldo (% podíl na HDP) | -3,2 | -3,7 | -3,5 | -2 | -4,4 | -3,3 | -3,7 |
Zdroj: EIU, Country Report z dubna 2020, *odhad
Fiskální rok začíná na Mauriciu od 1. 7. a končí 30. 6., aktuálně platí rozpočet 2019/2020.
Hlavní priority tohoto rozpočtu jsou:
- ekonomický růst a rozšíření výrobního sektoru (pobídky v zemědělství – rozšíření daňových výhod pro zemědělce k nákupu vozidel, zimní příspěvky pro pěstitele čaje, bezcelní pobídky k rozvoji včelařství, zaručená min. cena pro výrobce cukru; zavedení daňových prázdnin pro služby v přístavu; podpora tzv. MICE událostí, elektronické vydávání licencí a celního odbavení);
- projekty v infrastruktuře (oprava a modernizace infrastruktury na různých úrovních – rozšíření letišť, nové silnice, prohlubování přístavů, výstavba vodní přehrady, modernizace autobusového terminálu a řada komunitních projektů);
- inovační začlenění a lidský rozvoj (výstavba sociálních bydlení, rozšíření přístupu k dotacím na bydlení pro širší příjmovou skupinu, zlepšení státního vzdělávání a zdravotní péče, rodiny zapsané v sociálním registru budou mít přístup k internetu zdarma);
- ekologická opatření (podpora solární energetiky, zpracování biomasy na elekt. energii, celonárodní úklidová kampaň, snížení daní na nákup elektrických vozidel).
1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
|
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
Běžný účet (mil. USD) | -713 | -562 | -516 | -878 | -821 | -802 | – |
Kapitálový účet | -5 | -3,95 | 0 | -3 | 0 | 0 | – |
Finanční účet | 1135 | 523,52 | 676 | 828 | -906 | -841 | – |
Devizové rezervy (mil. USD) | 3919 | 4260 | 4967 | 5984 | 5986 | 6597 | 6966 |
Státní dluh vůči HDP (%) | 62 | 65,4 | 66,2 | 63,7 | 65,2 | 63,4 | 66,5 |
Zdroj: Mosambická centrální banka – Bank of Mauritius; EIU – report k dubnu 2020
Běžný účet platební bilance Mauricia dosahuje dlouhodobě deficitu, a to zejména kvůli vysokým dovozům. V roce 2019 se schodek mírně snížil, což odpovídalo mírnému snížení dovozu a mírnému zvýšení vývozu. Obchodní bilance byla ve schodku ve výši – 3 186,46 mil. USD. Naopak bilance služeb dosáhla významného přebytku ve výši 820 mil. USD v roce 2019, což je dáno i charakterem maurícijské ekonomiky. Nejvýznamněji k tomu přispěl zejména cestovní ruch, nejméně pak pojišťovací služby.
Zadluženost ekonomiky se pohybuje relativně v podobné výši, nicméně stále se nedaří dosáhnout závazku max. 50 % HDP.
1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Bankovní soustava se řídí bankovním zákonem z roku 1988 a zákonem o Mauricijské bance (Bank of Mauritius – centrální banka). Oblast směnárenství se řídí zákonem o obchodnících s valutami z roku 1995. Kontrolní a řídící roli zde hraje Odbor dozoru Mauricijské banky (Supervision Department – Bank of Mauritius).
Na Mauriciu působí dále řada pojišťovacích a finančních institucí, které se snaží pronikat i na zahraniční trhy, především do zemí východní a jižní Afriky.
Regulaci a kontrolu sektoru finančních služeb vykonává Komise finančních služeb (Financial Services Commission – FSC), která má dále za úkol regulaci a kontrolu akciového trhu, vydávání pověření k činnosti pro finanční, burzovní a pojišťovací společnosti.
Další institucí činnou v oblasti finančních služeb je Agentura na podporu finančních služeb (Financial Services Promotion Agency – FSPA), která zajišťuje podporu financování obchodu, výroby a služeb.
Přehled hlavních bank na Mauriciu je shrnut na následujícím odkaze na stránkách centrální banky Bank of Mauritius, která jim vydává licence. Na Mauriciu jsou zastoupeny jak mezinárodní, tak i místní banky.
Nejvýznamnější pojišťovnou je Státní mauricijská pojišťovací společnost (SICOM), která byla vyhodnocena jako nejlepší pojišťovna pro životní pojištění na ostrově. Dalšími významnými pojišťovnami jsou Jubilee Insurance, Mauritian Eagle Insurance či pojišťovna Swam.
1.7. Daňový systém
Mauricius má jednu z nejnižších daňových zátěží na světě a uplatňuje mnoho výjimek.
Přehled daní:
- daň z přidané hodnoty (VAT) – uplatňuje se ve výši 15 %;
- daň z příjmů – je aplikována celá řada výjimek, u fyzických osob a zaměstnanců 10-15 %, vývozní společnosti 3 %, ostatní společnosti 15 %;
- solidární daň – 5 %, počítá se z příjmů přesahující 3,5 mil. rupí (cca 89 073 USD);
- daň z hazardních her – zahrnuje daň z loterií, kasín, sázek apod., většinou 2-10 %.
Na Mauriciu byla zavedena tzv. záporná daň z příjmů (NIT), která naopak umožňuje mauricijským občanům získat státní podporu, pokud mají měsíční plat nižší jak 9900 mauricijských rupí (cca 251 USD).
Přehled k daním je zveřejněn na stránkách Daňového a celního úřadu – Mauritius Revenue Authority (MRA).
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Pretorii (Jihoafrická republika) ke dni
Souhrnná teritoriální informace
- Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled
- Zahraniční obchod a investice
- Vztahy země s EU
- Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR