Mexiko: Zahraniční obchod a investice

@Zastupitelský úřad ČR v Mexiku (Mexiko)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance (mld. USD)

 

2015

2016

2017

2018

2019

Vývoz

380,772

373,947

409,401

450,572

461,116

Dovoz

395,232

387,064

420,369

464,277

455,295

Bilance

-14,460

-13,118

-10,968

-13,704

5,820

Obrat

776,004

761,011

829,770

914,849

916,411

 Zdroj: Banco de México

Oproti předchozímu období vzrostl v roce 2019 export o 2,34 %, import klesl o 2 % a obrat vzrostl o 0,17 %.

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavní obchodní partneři Mexika podle podílu na vývozu (r. 2019) – USA (76,0 %), Kanada (3,0 %), SRN (1,5 %), Čína (1,5 %), Tchaj.-wan (1,4 %), Brazílie (0,9 %), Japonsko (0,8 %), Kolumbie (0,7 %), Velká Británie (0,6 %), Korea (0,5 %), Nizozemsko (0,4 %), Guatemala (0,4 %) a ČR (0,1 %).
Hlavní obchodní partneři Mexika podle podílu na dovozu (r. 2019) – USA (44,1 %), Čína (17,8 %), Japonsko (3,8 %), SRN (3,8 %), Jižní Korea (3,8 %), Malajsie (2,5 %), Kanada (2,1 %), Tchaj-wan (2 %), Brazílie (1,4 %), Itálie (1,3 %), Vietnam (1,3 %), Thajsko (1,3 %), Indie (1,1 %) a ČR (0,1 %).
Mexiko bylo 12. největším partnerem pro vývoz zboží z EU (41,2 bil. USD, 1,8 %) a 15. největším partnerem pro dovoz zboží do EU (26 bil. USD, 1,3 %).

Postavení zemí EU v mexické teritoriální relaci (r. 2019, mil. USD, %)

Země

Obrat

Podíl na obratu EU

SRN

24 671,7

35,29

Itálie                   

7 471,7

10,69

Francie

5 933,3

8,49

Španělsko

5 832,7

8,34

Velká Británie

5 170,6

7,40

Nizozemsko

4 124,0 

5,90

Belgie

2 486,4

3,56

Irsko

2 109,1

3,02

Rakousko

2 047,6

2,93

ČR                      

1 706,3

2,44

Maďarsko           

1 597,2

2,28

Polsko                

1 493,4

2,14

Švédsko

1 109,7

1,59

Dánsko               

844,7

1,21

Rumunsko

676,1

0,97

Portugalsko        

658,8

0,94

Finsko

633,9

0,91

Slovensko           

535,4

0,77

Řecko

210,1

0,77

Bulharsko

140,6

0,20

Slovinsko           

133,1

0,19

Lucembursko

92,5

0,13

Estonsko             

71,3

0,10

Malta                   

60,1

0,09

Lotyšsko             

47,0

0,07

Chorvatsko

35,3

0,05

Litva

25,3

0,04

Kypr       

1,7

0,00

Celkem

69 920,7

100,00

Zdroj: UN Comtrade Database; Trade Map

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Deset nejdůležitějších položek mexického vývozu a dovozu v roce 2019:

Vývoz
HS 8703 Osobní automobily a jiná motorová vozidla především pro přepravu osob
HS 9999 Produkty jinde nespecifikované
HS 8471 Zařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotky
HS 8708 Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705
HS 8704 Motorová vozidla pro přepravu nákladu
HS 2709 Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, surové
HS 8528 Monitory a projektory, bez vestavěného televizního přijímacího přístroje
HS 8517 Telefonní přístroje, vč. telefonů pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové sítě
HS 8544 Izolované (též s lakovaným povrchem, anodickým okysličením) dráty, kabely
HS 8701 Traktory (jiné traktory než tahače čísla 8709)

Dovoz
HS 9999 Produkty jinde nespecifikované
HS 2710 Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, jiné než surové
HS 8708 Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705
HS 8542 Elektronické integrované obvody
HS 8517 Telefonní přístroje, vč. telefonů pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové sítě
HS 8471 Zařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotky
HS 8703 Osobní automobily a jiná motorová vozidla především pro přepravu osob
HS 8473 Části, součásti a příslušenství (jiné než kryty, kufříky a podobné výrobky) vhodné pro použití výhradně nebo hlavně se stroji a přístroji č. 8469 až 8472
HS 2711 Ropné plyny a jiné plynné uhlovodíky
HS 8536 Elektrická zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně elektrických obvodů

Zdroj: Trade Map

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Mexiku bylo vytvořeno sedm zvláštních ekonomických zón (Zonas Económicas Especiales, ZEE), jejichž fungování upravuje na federální úrovni (Ley Federal de Zonas Económicas Especiales). Protože jedním z důvodů jejich vzniku je socioekonomický rozvoj regionů, byly situovány v jižních, chudších státech Mexika.

Jejich budoucí fungování je ale nyní nejisté. Nová vláda Andrése Manuela Lopéze Obradora totiž v dubnu 2019 prohlásila, že tyto zóny brzy zaniknou, jelikož nepřináší slibované výsledky, které regionům měly poskytnout. Jejich transformace je obsažena v Národním rozvojovém plánu na rok 2019 – 2024. Do konce roku 2019 nebyly vyhlášeny jakékoliv konkrétní změny, ale očekávají se během daného prezidentského mandátu v zatím nespecifikované době.

Nová administrativa zahájila v lednu 2019 dvouletý program, který vytvořil zvláštní příhraniční ekonomické zóny v 43 městech šesti severních států v pásmu 25 km od hranice s USA. Program zahrnuje: 1) nižší DPH a daň z příjmu, 2) zvýšení minimální mzdy na 176,72 MXN/ 8,75 USD za den a 3) postupnou harmonizaci cen energií se sousedícími státy USA. Cílem programu je zvýšit investice, produktivitu a vytvořit více pracovních míst v regionu.

Zvláštní ekonomické zóny:
Lázaro Cardenas – La Unión (Michoacán a Guerrero)
Puerto Chiapas (Chiapas)
Coatzacoalcos (Veracruz)
Progreso (Yucatán)
Salina Cruz (Oaxaca)
Paraíso (Tabasco)

Ciudad del Carmen a Seybaplaya (Campeche)

Zdroj: Banco de México

Jednotlivé zóny jsou zaměřené na specifické průmyslové obory, převažuje zemědělský průmysl. Pro společnosti, které mají zájem v rámci zóny operovat, byly připraveny fiskální pobídky jako např. kompletní prominutí daní v prvních 10 letech, možnost odepsat si z daní náklady na zaškolení zaměstnanců, osvobození od daně z nemovitosti, osvobození od daně z přidané hodnoty pro zboží vyrobené v zóně a do zóny importované, speciální celní režim atd.
Zcela specifickým jevem jsou tzv. maquiladoras, montážní pobočky zahraničních firem, cca z 80 % americké. Produkce montoven postavených zejména při hranici s USA využívají s úspěchem především výhod relativně levné pracovní síly.
Dále v Mexiku existují průmyslové zóny a technologické parky, které podporují především místní vlády. Rozsah investičních pobídek se kvalitativně i kvantitativně liší. Tyto zóny se nemohou opřít o jednoznačnou legislativní podporu na úrovni federace, což může být zdrojem sporů investorů s místní nebo federální vládou.
K zvláštním ekonomickým zónám lze využít i zprávu UNCTAD 2019 World Investment Report.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Mexiko je pro zahraniční investory atraktivním teritoriem hned z několika důvodů. Jedním z nich je existence zóny volného obchodu s USA a Kanadou nastavená Severoamerickou dohodou o volném obchodu (NAFTA), resp. její nástupkyni USMCA, která má nabýt účinnosti v roce 2020. Díky tomuto provázání se silným severoamerickým trhem se Mexiko v 90. letech stalo jedním z největších příjemců přímých zahraničních investic na světě a pro řadu investorů se stala bránou do USA. Nad rámec toho nabízí Mexiko i kvalifikovanou a poměrně levnou pracovní sílu a stabilní ekonomiku. Dnes téměř 31 % zahraničních investic pochází ze zemí Evropské Unie (zejm. Španělsko, Německo a Itálie), což je i důsledek nadstandardních ekonomických vztahů zakotvených v Dohodě o volném obchodu mezi EU a Mexikem.

V roce 2019 mexická ekonomika přilákala přímé zahraniční investice v hodnotě 32,921 mld. USD, což je o 4,2 % více než v r. 2018. Nové přímé zahraniční investice tvořily 37 %. Pokud bychom se podívali na sektorovou strukturu, 47,2 % směřovalo do zpracovatelského průmyslu, 15,3 % do finančních služeb, 9,7 % do obchodu, 5,5 % do hromadných sdělovacích prostředků a stejně tak 5,5 % do těžby, 3,8 % do výroby elektřiny a zpracování plynu a vody a 13 % do zbývajících sektorů; podle země původu pocházelo 36,8 % z USA, 12,1 % ze Španělska, 9,7 % z Kanady, 9,2 % ze SRN, 4,5 % z Itálie a 27,7 % z ostatních zemí. V rámci Mexika směřovaly přímé zahraniční investice zejména do hlavního města (29,31 %) a států stát Mexiko (7,76 %), Nuevo León (6,47 %), Jalisco (6,07 %) a Puebla (4,72 %). Mezi zbývajících 27 států Mexika bylo rozděleno zbývajících 45,67 %.[1] V Mexiku působí kolem 3.500 velkých a malých firem se zahraničním kapitálem.

Přímé zahraniční investice 2015 – 2019 (mld. USD)

 

2015

2016

2017

2018

2019

Přímé zahraniční investice

28,38

26,74

29,695

31,604

32,921

Zdroj: Secretaría de Economía

[1] Údaje za leden – červen 2019. Secretaría de Economía.

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Hlavní normou stanovující pravidla v této oblasti je zákon o zahraničních investicích (Ley de Inversión Extranjera, LIE) a jeho prováděcí předpis (Reglamento de la Ley de Inversión Extranjera a Registro Nacional de Inversiones Extranjeras, RNIE).

Zákon o zahraničních investicích určuje, že zahraniční subjekty mohou podnikat nebo být jinak účastny výdělečných aktivit v Mexiku, pokud zákon nestanoví jinak. Těmito zákonem stanovenými výjimkami jsou zejména o strategické oblasti, které jsou vyhrazeny státu (jaderná energetika, poštovní služby, tisk oběživa atd.), případně mexickým společnostem (vnitrostátní doprava, bankovnictví atd.), nebo ve kterých je podíl zahraničního kapitálu omezen buď 10 % (výrobní družstva), 25 % (domácí letecká doprava), nebo 45% (zbrojní průmysl, domácí rozhlasové a televizní sektor atd.) – investice nad tuto hranici vyžadují souhlas Národní komise pro zahraniční investice. Specifickou oblastí je těžba ropy a výroba elektrické energie, která je ústavou svěřena státu, po energetické reformě (2013) ale stát může umožnit vstup soukromých subjektů na základě koncese.

Hlavním správním orgánem zabývajícím se zahraničními investicemi v Mexiku je Vrchní ředitelství pro zahraniční investice (Dirección General de Inversión Extranjera, DGIE), které podléhá Ministerstvu hospodářství. Vrchní ředitelství vede Národní rejstřík zahraničních investic (Registro Nacional de Inversiones Extranjeras), který připravuje smlouvy o vzájemné podpoře a ochraně investic, a funguje jako sekretariát mezirezortní Národní komise pro zahraniční investice (Comisión Nacional de Inversiones Extranjeras), která schvaluje zákonem specifikované zahraniční investice.

Vrchní ředitelství sdružuje investiční nabídky mimořádného rozsahu nebo ve vládou preferovaných odvětvích (např. automobilový průmysl a aeronautika). Zpracování nabídek pak provádí Ministerstvo zahraničních věci společně s ambasádami a oddělení podpory zahraničních investic (Unidad de Promoción de Inversiones Extranjeras). Toto oddělení se zabývá jednotlivými investičními projekty klíčového charakteru, je jakýmsi ombudsmanem investic v Mexiku. Dané instituce často spolupracují s Národní bankou pro zahraniční obchod (Bancomext – Banco Nacional de Comercio Exterior), která některé projekty financuje.

Do roku 2018 byla jednou z hlavních institucí pro podporu zahraničních investic agentura ProMéxico (obdoba CzechTrade a CzechInvest). Tato státní agentura fungovala mezi lety 2007 a 2018 a byla jedním z hlavních zprostředkovatelů zahraničních investic a hlavním partnerem zahraničních investorů. V rámci úsporných opatření nové vlády byla tato instituce na konci roku 2018 zrušena a její funkce byly převedeny na Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo hospodářství a síť ambasád. Nové nastavení kompetencí ale teprve vzniká.

Důležitou roli ve vytváření podmínek pro vstup zahraničních investic hrají i jednotlivé mexické státy, které definují své investiční potřeby a stanoví autonomně fiskální i nefiskální pobídky.

Příklady fiskálních pobídek jsou snížení nebo osvobození od daně z příjmu, daně z nemovitosti, spolufinancování pozemků a infrastruktury, případně daňové úlevy spojené s jejich získáním, snížení poplatků spojených se zápisem do obchodního rejstříku apod. Příklady nefiskálních pobídek jsou podpora při hledání nejlepší lokality pro otevření výrobního podniku, podpora při obstarávání licencí a povolení, podpora při dodávkách pitné vody a dalších služeb, vzdělávací programy pro zaměstnance apod.

Mexiko má uzavřeno 32 bilaterálních dohod o podpoře a vzájemné ochraně investic se 33 státy, z nichž 30 z nich je v současné době účinných. Jedná se o státy: Argentina, Austrálie, Bahrajn, Bělorusko, Česká republika, Čína, Dánsko, Finsko, Francie, Haiti (v procesu), Indie, Itálie, Island, Jižní Korea, Kuba, Kuvajt, Nizozemsko, Panama, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Singapur, Slovensko, SRN, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Trinidad a Tobago, Turecko, Uruguay, Velká Británie a Belgicko-lucemburská ekonomická unie. S řadou dalších států je podpora a vzájemná ochrana investic ošetřena v rámci dohod o volném obchodu (např. s EU v rámci Globální dohody nebo s USA a Kanadou v rámci NAFTA, resp. budoucí USMCA).

Více k investicím v Mexiku lze nalézt také ve zprávě 2019 Investment Climate in Mexico (US Department of State).

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Mexiku (Mexiko) ke dni 28. 4. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem