Mexiko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

@Zastupitelský úřad ČR v Mexiku (Mexiko)

Mexiko je 15. největší ekonomikou světa a podle odhadů Světové banky by se do roku 2050 mohlo stát pátou největší ekonomikou světa. Mexický trh s více než 120 milióny obyvatel, z nichž zhruba polovina patří ke střední třídě, nabízí zajímavé uplatnění pro české výrobky a služby. Obchod s Mexikem navíc usnadňuje fakt, že má navíc s EU uzavřenu rozsáhlou Dohodu o volném obchodu a s ČR dohodu o vzájemné ochraně investic. Mexiko je také zajímavé možností přístupu na trh USA díky Severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA, resp. nově USMCA).

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu: Spojené státy mexické (Estados Unidos Mexicanos)
Prezident: Andrés Manuel Lopéz Obrador (ve funkci od 1. 12. 2018)

Složení vlády:
Užší kabinet:
• Ministryně vnitra: Olga Sánchez Cordero
• Ministr zahraničních věcí: Marcelo Ebrard
• Ministr financí: Arturo Herrera Gutiérrez (od 18. 7. 2019)
• Ministr národní obrany: generál Luis Crescencio Sandoval González
• Ministr vojenského námořnictva: admirál Jóse Rafael Ojeda Durán
• Ministr veřejné bezpečnosti: Alfonso Durazo
• Generální prokurátor: Alejandro Gertz Manero
• Ministryně hospodářství: Graciela Márquez Colín
• Ministr sociálního rozvoje: Javier May Rodríguez (od 2. 9. 2020)
• Ministr spojů a dopravy: Jorge Arganis Díaz Leal (od 23. 7. 2020)
• Ministryně práce a sociálních věcí: Luisa María Alcalde Luján
• Ministryně životního prostředí a přírodních zdrojů: María Luisa Albores Gonzáles (od 2. 9. 2020)
• Ministryně energetiky: Rocío Nahle Garcia
• Ministr zemědělství a rozvoje venkova: Víctor Villalobos Arámbula
• Ministr školství: Esteban Moctezuma Barragán
• Ministr zdravotnictví: Jorge Carlos Alcocer Varela
• Ministr cestovního ruchu: Miguel Torruco Marqués
• Ministryně pro fungování veřejné moci: Irma Eréndira Sandoval
• Ministr pro zemědělský, územní a obecní rozvoj: Román Meyer Falcón
• Ministryně kultury: Alejandra Frausto Guerrero

Spojené státy mexické jsou federativní prezidentská republika s ústavou z roku 1917. Volební právo mají všichni občané starší 18 let. Hlavou státu je prezident, který je volený přímou volbou na šestileté funkční období, bez možnosti znovuzvolení. Prezident je zároveň předsedou vlády a vrchním velitelem ozbrojených sil. 

Legislativní moc je vykonávána dvoukomorovým parlamentem složeným z Poslanecké sněmovny a Senátu. Dolní komora parlamentu (Cámara de Diputados) má 500 poslanců – 300 poslanců je volných přímou volbou, 200 křesel v poslanecké sněmovně je rozděleno poměrným klíčem podle volebního zisku politických stran. Poslanci jsou voleni na tříleté funkční období, bez možnosti okamžitého znovuzvolení. Horní komoru parlamentu (Cámara de Senadores) tvoří 128 senátorů, kdy 96 senátorů je voleno přímou volbou a 32 křesel je rozděleno poměrným klíčem dle volebního zisku jednotlivých politických stran. Senátoři jsou voleni na šestileté volební období a mají možnost znovuzvolení.

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 126 577 691 (r. 2019)
Podle posledního oficiálního sčítání v r. 2015 mělo Mexiko 119 938 473 obyvatel. Dnes k roku 2019 vláda uvádí 126 577 691 obyvatel. Poslední komplexnější studie byla provedena Centrem mezinárodních studií Gilberta Bosques (realizují studie pro Senát a jeho komise) v roce 2017 a Mexiko má dle jejich posledních propočtů 124 286 623 obyvatel, z toho 48,6 % (59,9 milionů) mužů a 51,4 % (64,3 milionů) žen. Průměrný roční přírůstek činí 1,8 %. V roce 2017 se narodilo 2 188 069 dětí, míra úmrtnosti je 5,9 osob/tisíc obyvatel. Očekávaná délka života je 75,34 let (72,8 muži a 77,9 ženy). Od jara 2020 probíhá opět oficiální sčítání mexických obyvatel (INEGI Censo 2020) a výsledky by měly být známy koncem roku 2020.
Demografické složení:
Nejpočetnější skupinou jsou indiánsko-hispánští míšenci, následuje obyvatelstvo evropského původu a etničtí indiáni.
Úřední jazyk:
Úředním jazykem Mexika je španělština, která se liší od španělské španělštiny v řadě výrazů. Řada slov je v mexické španělštině převzata z domorodých jazyků. Společně se španělštinou se na území Mexika vyskytuje až 364 indiánských jazyků. Téměř 6 milionů Mexičanů mluví indiánským jazykem. Mezi nejvýznamnější indiánské jazyky na území Mexika patří aztécký nahúatl, mayština, huichol, totonaca, mixteco, zapoteco, otomí a tzotzil.
Vyznání:
katolické: 80,8 %
protestantské: 9,2 %
židovské: méně než 1 % 

Administrativní členění

Federální stát

Hlavní město

Rozloha (km2)

Počet obyvatel

(2015)

Hustota obyvatel/km2

Počet provincií

Aguascalientes

Aguascalientes

5.618

1.312.544

210,93

11

Baja California

Mexicali

71.446

3.315.766

44,16

5

Baja California Sur

La Paz

73.922

712.029

8,62

5

Campeche

San Francisco de Campeche

57.924

899.931

14,20

11

Chiapas

Tuxtla Gutiérrez

73.289

5.217.908

65,45

124

Chihuahua

Chihuahua

247.455

3.556.574

13,77

67

Ciudad de México

1.485

8.918.653

5.960,27

16

Coahuila

Saltillo

151.563

2.954.915

20,16

38

Colima

Colima

5.625

711.235

115,65

10

Durango

Victoria de Durango

123.451

1.754.754

13,23

39

Guanajuato

Guanajuato

30.608

5.853.677

179,25

46

Guerrero

Chilpancingo

63.621

3.533.251

53,26

81

Hidalgo

Pachuca de Soto

20.813

2.858.359

128,05

84

Jalisco

Guadalajara

78.599

7.844.830

93,52

125

México

Toluca de Lerdo

22.357

16.187.608

678,80

125

Michoacán

Morelia

58.643

4.584.471

74,20

113

Morelos

Cuernavaca

4.893

1.903.811

363,22

33

Nayarit

Tepic

27.815

1.181.050

39,01

20

Nuevo León

Monterrey

64.220

5.119.504

72,46

51

Oaxaca

Oaxaca de Juárez

93.793

3.967.889

40,54

570

Puebla

Puebla de Zaragoza

34.290

6.168.883

168,56

217

Querétaro

Santiago de Querétaro

11.684

2.038.372

156,45

18

Quintana Roo

Chetumal

42.361

1.501.562

31,29

11

San Luis Potosí

San Luis Potosí

60.983

2.717.820

42,40

58

Sinaloa

Culiacán Rosales

57.377

2.966.321

48,24

18

Sonora

Hermosillo

179.503

2.850.330

14,83

72

Tabasco

Villahermosa

24.738

2.395.272

90,49

17

Tamaulipas

Ciudad Victoria

80.175

3.441.698

40,77

43

Tlaxcala

Tlaxcala de Xicohténcatl

4.016

1.272.847

291,32

60

Veracruz

Xalapa – Enríquez

71.820

8.112.505

106,42

212

Yucatán

Mérida

39.612

2.097.175

49,37

106

Zacatecas

Zacatecas

75.539

1 579 209

19,73

58

Zdroj: INEGI

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Ukazatel

Jednotka

2015

2016

2017

2018

2019

HDP v běžných cenách

mld. USD

1.171

1.078

1.158

1.221

1.301

HDP %

%

3,3

2,9

2,1

2,1

– 0,1

HDP/ob. v běžných cenách

USD

9.605

8.739

9.278

9.673

10.118

Míra inflace

%

2,13

3,36

6,77

4,83

2,83

Míra nezaměstnanosti

%

4,31

3,86

3,42

3,32

3,38

Zdroje: INEGI, Světová banka, EIU

 

Hlavními faktory, které měly vliv na ekonomickou situaci Mexika v roce 2019, byly 1) nástup nové vlády, 2) vývoj ve vztahu s USA a v USA, 3) situace státní ropné společnosti PEMEX.

První rok vlády prezidenta Lopéze Obradora (AMLO) byl charakterizován zpomalením růstu a řadou politických změn v prioritních oblastech ekonomiky. Nová vláda zahájila sociální programy a oznámila nové projekty v oblasti infrastruktury a energetiky. Spolu s rozsáhlou obměnou v celé státní správě to způsobilo zpomalení státních výdajů a nejistotu investorů ohledně nového směřování země. To se projevilo ve zpomalování mexického hospodářství.

Mexickou ekonomiku opakovaně ovlivnila i politika USA. Krom zpomalení amerického hospodářství, kam směřuje 80 % mexického vývozu, to byly politické rozepře s USA např. v oblasti migrace. Naopak zásadně pozitivním faktorem pro mexické hospodářství bylo úspěšné ukončení jednání o modernizaci NAFTA. Text dohody (USMCA/šp. T-MEC) byl sice před koncem roku 2019 znovu otevřen, následná ratifikace Sněmovnou reprezentantů v USA (Mexiko novou verzi ratifikovalo v podstatě obratem) ale přinesla dlouho očekávané zklidnění trhů. Pro EU a pro Českou republiku přináší uzavření USMCA komplikaci zejména v podobě zvýšení podílu automobilových součástí severoamerického původu z 62,5 % na 75 %. Pozitivní dopad měla v omezeném horizontu i obchodní válka mezi USA a Čínou, kdy Mexiko zaplnilo trh USA po omezení přílivu čínské produkce.

Zatímco předchozí administrativa se zaměřovala na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, nová vláda investuje hlavně do ropy a plynu jako hlavních zdrojů energie a chce obnovit silné postavení státních energetických společností jako je např. státní ropná společnost PEMEX.

Mexická ekonomika během roku 2019 prudce zpomalila a došlo dokonce k poklesu růstu HDP o 0,1 %, tedy daleko 2 % odhadům, se kterými počítal státní rozpočet. Toto zpomalení nelze přičíst pouze zpomalení ekonomiky USA, růst HDP v USA se totiž v roce 2019 pohyboval kolem 2,0 %. I přes pokračující význam ekonomické vazby Mexika na USA se zdá, že poprvé za posledních 25 let by se ekonomické cykly mohly vydat jiným směrem.

Pokud jde o zahraniční obchod, poměrně se dařilo vývozu – ten v prvních devíti měsících roku 2019 vzrostl o 3,3 %, částečně i kvůli obchodní válce mezi USA a Čínou. V některých důležitých oblastech ale došlo k poklesu vývozu – u ropy o 29,3 % a u automobilů o 2,8%. Zároveň i dovoz mírně poklesl (o 0,5 %), zejména v důsledku snížení domácní poptávky (soukromá spotřeba z 2,2 % HDP v roce 2018 na 1,1 % a vládní výdaje z 1,4 % na – 0,5 % HDP). Tím došlo ke snížení deficitu obchodní bilance, který dosáhl 6,631 mld. USD. Míra inflace klesla z 4,83 % (2018) na 2,83 % a pohybovala se pod 3 % inflačním cílem Mexické centrální banky.

Během roku 2019 snížila Mexická centrální banka mezibankovní úrokovou sazbu hned čtyřikrát, celkově z počátečních 8,25 % v lednu 2019 na 7,25 % v prosinci 2019. Míra nezaměstnanosti zaznamenala mírný meziroční nárůst, i tak ale zůstala po celé období velmi nízká, celoročně se pohybovala kolem 3,38 % (pro srovnání v roce 2019 kolem 3,32 %).

Mexická ekonomika také zaznamenala nárůst přímých zahraničních investic (za období 1-9/2019 o 7,8 %), přičemž 35 % pocházelo z USA a mířilo do výrobních závodů. V žebříčku UNCTAD (World Investment Report 2019) se Mexiko umístilo na 13. místě mezi světovými příjemci přímých zahraničních investic.

Finance zasílané od rodinných příslušníků z USA, tzv. remesas, které jsou důležitým příjmem pro 1,7 mil. mexických domácností a tvoří 2,7 % HDP, dosáhly za 10 měsíců r. 2019 částky 30,08 mld. USD a meziročně vzrostly o 9,3 %.

Kurz mexického pesa byl ve sledovaném období poměrně stabilní, po propadu pesa s nástupem nové vlády (prosinec 2018) na 20,57 MXN/USD se rychle vrátil a po většinu období se pohyboval mezi 19,00 až 19,50 MXN/USD s výkyvy v období ekonomických hrozeb USA. V závěru roku peso posílilo v důsledku uzavření dohody s USA a Kanadou ohledně nového znění a ratifikace NAFTA/USMCA na 18,93 MXN/USD (31.12.).

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Federální rozpočet pro rok 2020 pokračuje ve fiskální střídmosti i za současného stagnujícího stavu hospodářství. Schválený návrh rozpočtu ve výši 6,096 bilionů pesos (314,60 mld. USD) je hodnocen jako realistický, ačkoliv na straně příjmů jako poněkud optimistický. Oproti loňskému roku byl rozpočet navýšen o 5 % (z 5,8 bilionů pesos). Mezi hlavní priority rozpočtu patří sociální programy vlády, bezpečnost a oblast energetiky.

Návrh státního rozpočtu Mexika (mld. MXN)

 

2016

2017

2018

2019

2020

Příjmy

4763,874

4888,893

5279,667

5814,291

6096,335

Výdaje

4763,874

4888,893

5279,667

5814,291

6096,335

Saldo

0

0

0

0

0

Zdroj: Secretaría de Hacienda y Crédito Público, Banco de México

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

V roce 2019 vykázal běžný účet platební bilance deficit 2,444 mld. USD. V případě kapitálového účtu to vedlo ke schodku ve výši 56 mld. USD.

  2015 2016 2017 2018 2019
Běžný účet platební bilance (v mld. USD) -32,381 -27,858 -18,831 -22,186 -2,444
Kapitálový účet platební bilance (v mil. USD) 33,826 35,873 150,0 -65,0 -56,0
Finanční účet platební bilance (v mld. USD)

-33,826

-31,601 -26,261 -32,992 -11,314
Devizové rezervy (v mld. USD) 177,597 178,025 175,450 172,802 181,177
Hrubá zahraniční zadluženost (v mld. USD) 82,320 86,666 90,625 95,3 456,251

Zdroj: Banco de México

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém Mexika je zastřešen nezávislou Mexickou centrální bankou. Bankovní sektor je převážně v soukromých rukou, krom klasických komerčních bank ale existuje i sedm rozvojových bank (např. proexportní BANCOMEXT). Největší komerční bankou je Banamex – vlastněná americkou Citigroup. Španělský bankovní dům BBVA vlastní banku Bancomer známou jako BBVA Bancomer. Dalšími jsou španělská Santander, britská Banorte a HSBC a kanadská Scotiabank. Všechny komerční banky poskytují standardní bankovní služby.
Podrobné informace o mexickém bankovním sektoru poskytují webové stránky Mexické centrální banky (Banco de México) a Mexické bankovní asociace (Asociación de Bancos de México), kde lze nalézt všechny potřebné údaje o finančních skupinách, které působí na mexickém bankovním a finančním trhu (banky, pojišťovny, směnárny, burzovní domy, faktoringové a investiční společnosti atd.), včetně zákonných norem, statistických údajů a výročních zpráv jednotlivých finančních institucí.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Mexický daňový systém je poměrně komplikovaný. Dle úrovně státní moci, která je vybírá, rozlišuje tři typy daní: federální, státní a lokální. Na federální úrovni je finanční správa zastřešena Ministerstvem financí a jemu podřízeným Úřadem pro finanční správu (Sistema de Administración Tributaria, SAT).
Nejdůležitější federální daně jsou 1) daň z příjmů fyzických a právnických osob, 2) daň z přidané hodnoty a 3) spotřební daň na zvláštní služby a výrobky. Daň z příjmů se na celkovém objemu vybraných daní podílí zhruba 40 %, stejně jako daň z přidané hodnoty.

Daň z příjmů (Impuesto sobre la Renta, ISR) je vybírána z příjmů od daňových rezidentů – mexických státních občanů a právnických osob – ze všech jejich světových příjmů, ale i od cizinců a zahraničních subjektů z jejich příjmů v Mexiku. Konkrétní nastavení řeší smlouvy o zamezení dvojího zdanění, takovou smlouvu má Mexiko uzavřeno i s Českou republikou. V případě fyzických osob je daň nastavena progresivně s procentuální sazbou od 1,92 do 35 %, příjem právnických osob je zdaněn 30% lineární sazbou. Příjmy a majetek nabyté dědictvím jsou od daně osvobozeny zcela, příjmy a majetek nabyté darováním za určitých okolností (příbuznost, hodnota atd.).
Dani z přidané hodnoty (Impuesto al Valor Agregado, IVA) podléhá většina zboží a služeb. Základní sazba je 16 %. Od daně jsou osvobozeny potraviny, léky a knihy. V některých příhraničních oblastech s USA byla daň z přidané hodnoty snížena na 8 %.

Sazba spotřební daně se liší podle komodit, na které je uvalena. Z nejběžnějších: alkohol 21 %, pivo 10 %, tabákové výrobky 120 %, pohonné hmoty zhruba 4 MXN za litr.
Dále jsou vybírány majetkové daně jako např. 2% daň z převodu nemovitostí nebo daň z nemovitosti, která se odvíjí od umístění a ceny nemovitosti.
Sociální pojištění, které zahrnuje mj. důchodové a nemocenské pojištění, má sazbu 9,23 %, z níž většinu platí za zaměstnance zaměstnavatel. Od 1. 1. 2019 byla zvýšena minimální mzda z 88,36 MXN/den na 102,68 MXN/den. V oblasti severní hranice, tzv. „Zona Libre de la Frontera Norte“ (43 municipalit při hranici s USA), byla minimální mzda stanovena na 176,72 MXN/den.
Mexiko vykazuje nejhorší poměr vybraných daní k HDP ze všech států OECD (pouze 16 %). Na vině je jistě i rozsáhlá šedá ekonomika, která podle odhadů tvoří až 25 % mexické ekonomiky.
Blíže k daňovému systému lze najít např. v analýze Deloitte Mexico Tax Guide.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Mexiku (Mexiko) ke dni 28. 4. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem