Moldavsko: Vztahy země s EU

V Moldavské republice působí Delegace EU se sídlem v Kišiněvě.

The Delegation of the European Union to the Republic of Moldova
12 Kogalniceanu Str., MD2001
Chisinau, Moldova
Tel.: +373 22505210
Fax: +373 22272622
E-mail: Delegation-Moldova@eeas.europa.eu

Moldavsko patří mezi šest zemí Východního partnerství, dne 28. 4. 2014 byla zrušena vízová povinnost pro držitele moldavských biometrických pasů. Rámec pro obchodně-ekonomickou spolupráci tvoří AA/DCFTA, kterou obě strany podepsaly 27. 6. 2014 v Bruselu. Moldavský parlament dohodu ratifikoval již 2. 7. 2014, Evropský parlament dohodu ratifikoval dne 12. 11. 2014 a ČR 9. 4. 2015. DCFTA zřizuje oblast volného obchodu mezi EU a Moldavskem, v souladu se zásadami Světové obchodní organizace. Odstraňuje dovozní cla pro většinu zboží, které je předmětem obchodu mezi EU a Moldavskem. Důležitou součástí DCFTA je sladění moldavských zákonů související s obchodem s vybranými legislativními akty EU.

Moldavský export do zemí EU od roku 2014 postupně narůstal, v roce 2017 dosáhl 65%, v roce 2018 se přiblížil 70% a v roce 2019 to bylo 65,9% celkového vývozu. Vývoz zboží do zemí EU (EU-28) v roce 2019 činil 1,8 mil. USD. Dovoz zboží ze zemí EU (EU-28) v roce 2019 dosáhl 2,9 mil. USD o 1,4% více než v roce 2018, s podílem 49,5% na celkovém dovozu. EU se tak stává pro Moldavsko nejvýznamnějším obchodním partnerem.

Moldavsku se nicméně dlouhodobě nedaří naplňovat existující kvóty pro bezcelní vývoz zemědělské produkce (zejména ovoce) do EU. U některých komodit je zase několikanásobně překračuje. Moldavsko prozatím nemůže do EU vyvážet produkci živočišné výroby s výjimkou medu a kaviáru. Moldavsko získalo s platností od 1. 12. 2018 možnost vyvážet do EU semena a sazenice. V roce 2019 EU schválila dodatečné preferenční vývozní příležitosti do zemí EU, bezcelní kvóty se nově týkají třešní a byly navýšeny kvóty na vývoz stolních hroznů a švestek.

Moldavské republice byla poskytována rozvojová pomoc v relativně velké výši prakticky od samého vzniku samostatného státu. Postupně tato pomoc narůstala, a to za přispění mezinárodních institucí, EU a bilaterálních donorů.

Evropská unie zřídila v Moldavsku Delegaci Evropské komise (nyní Delegace Evropské unie), v níž se jeden z úseků, obsazený vyslanými i místními pracovníky, zabývá problematikou rozvojové spolupráce. Více podrobností lze nalézt v příslušné části webových stránek delegace – https://eeas.europa.eu/delegations/moldova_en.

EU spolupracuje s Moldavskem v rámci evropské politiky sousedství a jejího východního regionálního rozměru, Východního partnerství. Evropský nástroj sousedství (ENI) je finanční nástroj EU věnovaný sousedství na období 2014–2020. Hlavním cílem je zlepšení kvality života moldavských občanů hmatatelným a viditelným způsobem, posílení právního státu a zlepšení podnikatelského prostředí s cílem využít výhod plynoucích z DCFTA a podpora většího propojení mezi Moldavskem a EU v oblasti energetiky a dopravy. Část projektů evropské rozvojové  spolupráce směřuje také do Podněstří; tyto projekty jsou realizovány v rámci opatření na posilování důvěry.

Rámcovým dokumentem, který představuje základní rámec pro rozvojovou spolupráci EU s Moldavskou republikou je tzv. Jednotný rámec podpory – Single Support Framework (2017-2020), který definuje čtyři prioritní oblasti spolupráce. Kromě toho zahrnuje horizontální podporu občanské společnosti. Pomoc EU Moldavsku je dále upřesňována v ročních akčních plánech.

Prioritní sektory Single Support Framework:

• Ekonomický rozvoj a tržní příležitosti.
• Posílení institucí a podpora dobrého vládnutí.
• Propojení, energetická účinnost, životní prostředí a změna klimatu.
• Podpora mobility, vzdělání a výzkum.

Značné finanční prostředky byly vyčleněny na implementaci Asociační dohody a DCFTA, tato podpora je realizována prostřednictvím programů CIB (Comprehensive Institution Building), twinningových projektů, dalšími nástroji jsou vysílání poradců (EU High Level Policy Advisors).  Moldavsko rovněž těží z regionálních programů pro region Východního partnerství a podílí se na programech přeshraniční spolupráce. Další možné zdroje financování jsou tematické programy zaměřené na lidská práva a občanskou společnost a makro-finanční pomoc.

Makro-finanční pomoc byla v polovině roku 2018, v důsledku vnitropolitického vývoje v Moldavsku, pozastavena. EU obnovila platby na rozpočtovou podporu v polovině 2019, makro-finanční pomoc je podmíněna plněním stanovených podmínek.

Další státy a mezinárodní organizace

Moldavská republika je členem řady mezinárodních organizací, včetně OSN, Rady Evropy, OBSE, WTO, Světové banky, EBRD, MMF, Energetické charty a regionálních uskupení jako např.: GUAM, Středoevropská iniciativa, SNS, CEFTA, Energetické společenství zemí jihovýchodní Evropy a pod. Moldavsku je poskytována značná rozvojová i transformační spolupráce od USA, Japonska, Německa, Švédska, Švýcarska, Rakouska, Turecka či ČR a značné množství grantů, měkkých úvěrů apod. od WB, EBRD, EIB apod., a to v řádu desítek milionů EUR.