Moldavsko: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Kišiněvě (Moldavsko)

Podkapitoly:

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
2.3. Komoditní struktura
2.4. Zóny volného obchodu, investiční parky, IT parky
2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Vývoz

2.399

2.339

1.966,9

2.045,34

2.424,97

2.706,90

2.779,19 

Dovoz

5.493

5.317

3.986,8

4.020,36

4.831,34

5.764,27

5.841,78

Bilance

-3.094

-2.978

-2.019,9

-1.975,02

-2.406,37

-3.057,37

-3.062,59

Zdoj: Národní statistický úřad MD (v mil. USD)

Kvůli recesi v roce 2015, se zahraniční obchod propadl. Po mírném zotavených v roce 2016, došlo v roce 2017 k prudkému růstu objemu zahraničního obchodu. Mírně rostoucí trend pokračoval i v roce 2019, vývoz vzrostl oproti roku 2018 o 2,7 % a dovoz vzrostl o 1,4%. Saldo moldavského zahraničního obchodu se v roce 2019 zvýšilo o 0,3 %.

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Po předběžné implementaci AA/DCFTA od 1. 9. 2014 a především v důsledku obchodních omezení ze strany Ruské federace se postupně zvyšuje podíl zemí EU na moldavském zahraničním obchodu.

Evropská unie se stala největším obchodním partnerem Moldavska, v roce 2019 směřovalo do EU 65,9% moldavského exportu. Vývoz zboží do zemí EU (EU-28) v roce 2019 činil 1,8 mil. USD (o 1,7% méně než v roce 2018). Většina vývozu zboží do EU směřovala do Rumunska (-3,4%), Itálie (-13,7), Německa (+11,8%) a Polska (+15,3%).

Dovoz zboží ze zemí EU (EU-28) v roce 2019 dosáhl 2,9 mil. USD o 1,4% více než v roce 2018, s podílem 49,5% na celkovém dovozu. Většina dovozu pocházela z Rumunska (+ 0,4%), Německa (+0,1%), Itálie (+4,4%), Francie (+11%) a České republiky (+29,9%).

Obchodní bilance se zeměmi Evropské unie (EU-28) skončila schodkem 1,1 mil USD.

Země SNS se podílely na moldavském vývozu v roce 2019 15,6%, většina zboží směřovala do Ruska, na Ukrajinu do Běloruska. Z ostatních zemí je významný vývoz do Turecka a Švýcarska.

Podíl dovozu ze zemí SNS na celkovém dovozu v roce 2019 byl 24,2%. Z dalších zemí byl významný dovoz z Číny, Turecka a Spojených států.

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura moldavského vývozu a dovozu za rok 2019 

Export – 2.779,19  mil. USD

100,00%

Dovoz – 5.841,78  mil. USD

100%

Stroje a dopravní prostředky

23,3%

Stroje a dopravní prostředky

24,4%

Potraviny a živá zvířata

22,9%

Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu (kód 6 dle SITC)

19,4%

Průmyslové spotřební zboží (kód 8 dle SITC)

20,9%

Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

15,8%

Nepoživatelné suroviny, mimo paliva (kód 2 dle SITC)

10,7%

Chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené

14,4%

Nápoje a tabák

7,9%

Průmyslové spotřební zboží (kód 8 dle SITC)

10,8%

 Zdoj: Národní statistický úřad MD

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Moldavsku je v současné době 9 svobodných ekonomických zón: Expo-Business-Chisinau, Ungheni-Business, Balti, Tvardita, Otaci-Business, Vulcanesti a Taraclia. Statut volné ekonomické zóny  má rovněž Mezinárodní svobodný přístav Giurgiulesti a letiště Marculesti. Největší svobodná ekonomická zóna je v Balti, byla zřízena v roce 2010 na 25 let primárně v rámci pobídek na podporu automobilového průmyslu.

Povolené aktivity: výroba zboží na export; třídění a balení zboží, které má tranzitovat přes území Moldavska, a další podpůrné aktivity. Pro podnikání ve svobodných ekonomických zónách platí především daňová zvýhodnění (daň z příjmu ve výši 6% místo 12%; nulová sazba DPH místo standardní 20% sazby; v případě investice minimálně ve výši 1 mil. USD se poskytují daňové prázdniny na 3 roky a při investicích nad 5 mil. USD činí daňové prázdniny 5 let, v případě opakovaných investic se daňové prázdniny prodlužují). Podmínky pro činnost ve svobodných ekonomických zónách jsou zákonem garantovány na dobu minimálně deseti let.

Dále je v Moldavsku 11 průmyslových parků, které většinou neposkytují daňové úlevy jako svobodné ekonomické zóny, ale nabízení výrazně nižší ceny při nákupu a pronájmu půdy a budov.

Od 01. 01. 2018 zahájil v Moldavsku svou činnost první „Moldova IT Park“, který má umožnit rozvoj tohoto perspektivního sektoru. Rezidenti tohoto virtuálního parku platí jedinou daň ve výši 7% z obratu, která nahrazuje daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob, daně z oblasti sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, místní daně a daně z nemovitostí. Všechny státní kontrolní agentury musí provést kontrolu rezidentů IT parku ve stejný den, a to každé tři roky. Stát garantuje preferenční režim stanovený zákonem na dobu minimálně 5 let.

Podrobnosti o svobodných ekonomických zónách, průmyslových parcích, daňových režimech a investičních zvýhodněních jsou k dispozici na stránkách moldavské agentury na podporu investic – www.invest.gov.md.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Největší příliv zahraničních investic byl zaznamenán v letech 2006 – 2008, tedy po přijetí příslušného zákona v Moldavské republice a před tím, než se projevily důsledky světové finanční a ekonomické krize. Příliv přímých zahraničních investic do Moldavska se v posledních letech snížil, v roce 2018 činil PZI 228 milionů USD, dle předběžných dat došlo v roce 2019 k nárůstu o 7,6%. PZI  dosáhly historicky nejvyššího objemu 292,0 mil. USD v červnu 2019 a rekordního minima 11,4 USD mil. v září 2015.

V geografickém rozdělení přímých investic byl majoritní podíl investorů ze zemí EU  – 86,5%, aktivní je Nizozemí, které je na prvním místě v objemu investovaného kapitálu, následuje Itálie, Kypr a Rumunsko. Zároveň se snížil podíl investorů ze zemí SNS na 4,6%, kde je nejaktivnější Ruská federace. Podíl ostatních zemí je 8,9%, významné jsou investice z Turecka, a to ve stavebnictví, zdravotnictví a obecně v sektoru služeb, a dále z USA.

Ve struktuře PZI převládali investice do bankovnictví (prodej aktiv tří tzv. systémových bank v roce 2018), kde je aktivní Bulharsko a Nizozemsko. Většina dalších PZI směřuje do velko- a maloobchodu, následuje zpracovatelský průmysl, elektrická energie, plynárenství a zásobování vodou, doprava, skladování a komunikace, finanční služby a nemovitosti. Dvě třetiny investic se soustředí do Kišiněva.

Rusko resp. jeho subjekty nebo občané jsou daleko většími vlastníky majetku v Moldavsku, než by se zdálo jen z evidovaných investic. Jedná se mimo jiné o investice do podniků na výrobu vín a vinných destilátů nebo o náhradu v rámci vyrovnání dluhů (například GAZPROM, který vlastní 50%  společnosti MOLDOVAGAZ). Ruští podnikatelé stojí také za investicemi přicházejícími např. z Kypru (off-shorové společnosti).

Bližší informace jsou k dispozici na oficiálním webu Národního statistického úřadu (www.statistica.md), případně Moldavské agentury na podporu investic (www.invest.gov.md).

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Regulační rámec pro investiční klima je dán zákonem „O investování a podnikatelských aktivitách”, který vstoupil v platnost 23. 4. 2004 (Official Journal of RM, nr. 64–66 / 23. 4. 2004). Zákon založil řadu důležitých ustanovení a principů, které dříve v moldavské legislativě chyběly. Jde např. o svobodu investování (investice lze alokovat územně kdekoliv a v kterémkoliv sektoru ekonomiky „v souladu s platnou legislativou” a pokud nenarušují životní prostředí, neodporují veřejnému pořádku a dalším mezinárodně uznávaným omezením). Moldavská republika se v dvoustranných dohodách o vzájemné ochraně a podpoře investic (má uzavřeno na 40 dohod) zavazuje garantovat zahraničním investorům úplnou bezpečnost jejich investice, včetně transferu zisku, zajištění proti znárodnění. Mezinárodní smlouva má nadřazenost nad domácí legislativou.

Dalším principem zákona je transparentnost, chápaná jako povinnost státních orgánů vést konzultace s podnikatelským sektorem před jakýmikoliv změnami investiční politiky. Od zahraničních investorů se očekává dodržování závazků, které pro ně vyplývají z mezinárodních smluv i z podnikatelských kodexů (které obvykle nemívají právní závaznost, avšak stávají se mezinárodní normou chování investorů). Pokud by muselo dojít k ukončení investice ze zákonných důvodů, zákon předpokládá kompenzace. Zákon dává přednost smírnému řešení investičních sporů, nicméně počítá s tím, že budou řešeny před moldavskými soudy a ad hoc arbitrážemi (je však třeba mít na zřeteli nadřízenost ustanovení mezinárodní dohody, platí to co je v dohodě a také fakt, že Moldavsko je členem MIGA – Mnohostranné agentury Světové banky pro ochranu investic a že tedy z tohoto hlediska je její investiční prostředí standardní).

Zákon umožňuje investice ve všech odvětvích hospodářství, zatímco některé činnosti vyžadují obchodní licenci. Národní strategie pro podporu investic a podporu vývozu 2016–2020 určila sedm prioritních odvětví pro podporu investic a exportu: zemědělství a potravinářství, automobilový průmysl, obchodní služby, jako je outsourcing podnikových procesů (BPO), oděv a obuv, elektronika, informační a komunikační technologie (ICT) a strojů.

Podnikům se zahraniční majetkovou účastí je nabízena řada investičních pobídek. Další zvýhodnění jsou poskytována společnostem, které se rozhodnou působit v některé z volných ekonomických nebo průmyslových zón či IT parku Informace o podmínkách pro investování může poskytnout agentura Moldavská agentura na podporu investic –  www.invest.gov.md.

Moldavsko ne jedné straně čelí řadě výzev, včetně potřeby bojovat proti korupci, zlepšit investiční klima, odstranit překážky pro vývozce a rozvíjet spolehlivý finanční sektor. Je rovněž třeba provést správní a soudní reformy. Na druhou stranu by země mohla být mostem mezi trhy západní a východní Evropy. Ve zprávě Světové banky 2020 Doing Business se Moldavsko řadí na 48. místo ze 190 ekonomik, pokud jde o snadnost podnikání (ve srovnání s předchozím vydáním posun o jednu pozici).

 

 

 

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Kišiněvě (Moldavsko) ke dni 15.5. 2020.

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem