Moldavsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Kišiněvě (Moldavsko)

Podkapitoly:

1.1. Oficiální název státu, složení vlády
1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
1.7. Daňový systém

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Moldavská republika – Republica Moldova – The Republic of Moldova
  • Zkrácenému rumunskému a anglickému názvu země Moldova odpovídá český název Moldavsko.

Složení vlády:

  • Pavel Filip – předseda vlády
  • Iurie Leanca – místopředseda vlády pro evropskou integraci
  • Cristina Lesnic – místopředsedkyně vlády pro reintegraci
  • Chiril Gaburici – ministr hospodářství a infrastruktury
  • Ion Chicu – ministr financí
  • Victoria Iftodi – ministryně spravedlnosti
  • Alexandru Jizdan – ministr vnitra
  • Eugen Sturza – ministr obrany
  • Monica Babuc – ministryně školství, kultury a výzkumu
  • Silvia Radu – ministryně zdravotnictví, práce a sociální ochrany
  • Nicolae Ciubuc – ministr zemědělství, regionálního rozvoje a životního prostředí

Z titulu funkce jsou členy vlády také předseda Akademie věd MD Ion Tighineanu a předsedkyně Autonomní oblasti Gagauzie (baškan) Irina Vlah. 

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel Moldavské republiky (bez Podněstří) v roce 2018 podle údajů statistického úřadu činil 3 547,5 tis. obyvatel. Výsledky sčítání obyvatel z května 2014, které byly zveřejněny, až na jaře 2017, uvádí počet obyvatel 2 998 235. Počet obyvatel v Podněstří je odhadován na méně, než 500 tis. osob. Skutečný počet obyvatel na pravém břehu Dněstru údajně poklesl na 2,2 – 2,4 mil. obyvatel a v Podněstří na maximálně 300 tis. osob.  Takový úbytek obyvatelstva je přisuzován především odchodu moldavských občanů do zahraničí (většinou z ekonomických důvodů).

 

Demografické složení:          

  • Moldavané 75,1 %
  • Ukrajinci 6,6 %
  • Rusové 4,1 %
  • Gagauzové 4,6 %
  • Rumuni 7 %
  • Bulhaři 1,9 %
  • Romové 0,3 %
  • další národnosti celkem 0,5 %

Oproti údajům ze sčítání obyvatel v roce 2004, došlo k nárůstu obyvatel, kteří se hlásí k rumunské národnosti z 1,9% na 7%.

 

V hlavním městě je ruskojazyčných obyvatel podstatně více, než je podíl etnických Rusů na celkovém obyvatelstvu země, a činí až 50%. Ruština je stále využívána jako dorozumívací jazyk mezi národnostmi žijícími v Moldavsku.

 

Složení podle náboženského vyznání:

  • Pravoslavní  96,8 %
  • Baptisté 1,0 %
  • Svědci Jehova  0,7 %
  • Adventisté 7. dne 0,3 %
  • Pentekostální 0,4 %
  • Pravoslavní starého obřadu 0,2 %
  • Evangelíci 0,2 %
  • Římskokatolíci 0,1 %
  • Ateisté 0,2 %

Kolem 80% obyvatel  pravoslavného vyznání přísluší k moskevskému patriarchátu a jen cca 20% k rumunsko-jazyčné besarabské metropolii.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

 

  2014 2015 2016 2017 2018
HDP / obyv. (USD podle PPP) 5984 6027 6379 6803 7168*
Objem HDP (mil. MDL) 133.482 145.754 160.814 178.881 190.016*
Objem HDP (tis. USD) 9.508.052 7.746.217 8.071.491 9.674.388 11.308.398*
Index reálného objemu HDP ve srovnání s předchozím rokem (%) 105 99,7 104,4 104.7 104.0*
Míra inflace (%) 4,7 13,6 2,4 7.3 0,9
Nezaměstnanost (%) 3,9 4,9 3,8 3.4 3,0

Zdroj: Statistický úřad MD, Moldavská národní banka
* Předběžné údaje

 

 

 

Očekávaný vývoj v teritoriu

Po krizi bankovního sektoru v letech 2014-2015, v jejímž důsledku vyšlo najevo vyvádění prostředků ze tří významných bank, které následně zkrachovaly, se od roku 2016 hospodářská situace do značné míry stabilizovala. Přispělo k tomu i zklidnění na vnitropolitické scéně a vytvoření většinové vlády v lednu 2016 s podporou Demokratické strany.

Moldavská republika vykazuje od roku 2016 poměrně solidní hospodářský růst, který za rok 2018 dosáhl 4,5% a předčil tak očekávání analytiků. Velmi nízkou úrovež zaznamenala rovněž inflace, která dosáhla jen 0,9%.  Ještě v roce 2017 přitom míra inflace činila 7,3%. Pozitivní vývoj moldavského hospodářství se očekává i v roce 2019, růst HDP je odhadován na úrovni 3,5 – 4%. Inflační cíl Moldavské národní banky (5+/- 1,5%) zůstává nezměnen.

Rizikovým faktorem pro nadcházející období zůstává především vnitropolitická situace, kdy se po parlamentních volbách v únoru 2019 prozatím nepodařilo vytvořit parlamentní většinu a kdy je zvažována i varianta předčasných parlamentních voleb. Jistá rizika představují i vnější faktory. Kromě vývoje na trzích hlavních obchodních partnerů to na jedné straně může být schopnost plnit závazky vyplývající z AA/DCFTA, včetně těch politických, a maximálně využívat možností pro přístup na trh EU, na straně druhé existence obchodních a jiných omezení ze strany Ruské federace, která stále představuje významný trh pro moldavskou zemědělskou produkci. Stále platí, že Moldavsko realizuje významnější infrastrukturální projekty s podporou mezinárodních donorů (EBRD, EIB, EU a dalších).

 

 

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

 

  2014 2015 2016 2017 2018
Příjmy 42.455,8 43.660,7 45.946,9 53.379,7 57.964,9
Výdaje 44.402,5 46.393,9 48.434,0 54.524,1 59.576,9
Saldo -1.946,7 -2.733,2 -2.487,1 -1.144,7 -1.612,0

Zdroj: Ministerstvo financí MD, Moldavská národní banka, údaje v mil. MDL

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

  2014 2015 2016 2017 2018 (1-9)
Běžný účet -567,69 -467,72 -285,58 -616,94 -836,49
Kapitálový a finanční účet 647,99 512,92 193,77 539,36 970,27
z toho:  Kapitálový účet 147,18 54,87 -20,79 -30,41 -28,98
Finanční účet 500,81 458,05 214,56 569,77 999,25
Devizové rezervy 2.156 1,756.81 2.205,93 2.803,26 2.885,18
Hrubá vnější zadluženost 6.495,79 6.104,21 6.235,23 6.973,70 7.199,10
z toho: zadluženost vlády 1.320,37 1,353.69 1.481,22 1.722,54 1.703,93
ostatní sektory 2.430,68 2,253.44 2.362,11 2.707,54 2986,00

Zdroj: Moldavská národní banka (v mil. USD)

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Většina bank je privatizována, majoritní kapitál pochází ze zahraničí. Vláda v návaznosti na problémy v bankovním sektoru a doporučení mezinárodních partnerů přistoupila k reformě bankovního a finančního sektoru, jehož cílem je celý systém stabilizovat, zvýšit jeho důvěryhodnost a zprůhlednit jeho vlastnickou strukturu. Hlavním regulátorem bankovního sektoru je Moldavská národní banka (BNM – www.bnm.md), která je v souladu s právním řádem formálně nezávislou institucí.

 

Moldavský bankovní systém tvoří BNM a komerční banky. Jejich přehled je na stránkách BNM. Za  nejdůležitější banky lze považovat níže uvedené instituce, jejichž souhrnná aktiva přesahují 70% aktiv celého bankovního systému:

  • Moldova Agroindbank s.a.
  • Moldindconbank, s.a.
  • Victoriabank, s.a.
  • Mobiasbancă Groupe Societe Generale

Moldavský bankovní sektor se po otřesech, které jej postily po tzv. krádeži miliardy (vyšla najevo během parlamentních voleb v listopadu 2014), se postupně stabilizuje. Problémy v bankovním sektoru se negativně odrazily také na moldavském hospodářství. „Krádež miliardy“ totiž odpovídala cca 12% HDP, v roce 2015 způsobila hospodářskou recesi, devalvaci místní měny a v zásadě také zastavení rozpočtové podpory ze strany mezinárodních donorů.

 

Parlament MD v prosinci 2017 schválil novelu zákona, na jehož základě získal stát možnost vykoupit podíly v tzv. systémových bankách. Jedná se především o Moldova Agroindbank (MAIB – 41,09% podíl) a Moldindconbank (MICB – 63% podíl), které mají největší podíl na moldavském bankovním trhu. Tyto banky společně s Victoriabank se v roce 2016 ocitly pod přísným bankovním dohledem. V případě MICB a MAIB to bylo kvůli netransparentnímu vlastnictví a podezření z finančních machinací, následně došlo k zablokování výše uvedených podílů akcií. Zmíněný zákon měl tímto způsobem umožnit strategickým investorům vstup do bankovního sektoru a zlepšit jeho činnost. Vlastnický podíl ve výši 39,2% ve třetí nejvýznamnější bankovní instituci Victoriabank byl počátkem ledna 2018 prodán druhé nejvýznamnější rumunské Banca Transilvania.  Významným akcionářem této banky (vlastní mírně pod 30% akcií) je rovněž EBRD. Počátkem října 2018 byl prodán 41,09% podíl akcií Moldova Agroindbank (MAIB). Daný podíl koupilo konsorcium zahraničních investorů v čele s EBRD, investičním fondem Invalda INVL (z Litvy) a Horizon Capital (USA). Zájem o poslední nabízenou banku, respektive většinový podíl v MICB, projevil bulharský investiční fond DOVERIE UNITED-HOLDING AD, jehož většinovým vlastníkem je Vienna Insurance Group. Moldavská národní banka dne 22.1.2019 jako regulátor bankovního sektoru vydala předběžný souhlas s prodejem MICB.

 

S podobnými problémy jako v bankovním sektoru se potýká pojišťovnictví, zvlášť problematické je pojištění motorových vozidel a systém tzv. zelené karty. Moldavsku se prozatím daří v tomto systému udržet, i když několikrát čelilo hrozbě vyloučení. V Moldavské republice je registrována řada pojišťoven, některé jsou vázány na zahraniční mateřské firmy. Mezi čistě moldavskými pojišťovnami zaujímají přední místo Moldasig, s.r.l. (se státní účastí) a QBE Asito, s.a. (nicméně má ve svém podnázvu uvedeno – mezinárodní pojišťovací společnost). Jedním z profesních sdružení je například Union of Insurers from Moldova (MD-2004, Republic of Moldova, Chişinău, Ştefan cel Mare str., 182, office 209, tel./fax: (373 22) 29 64 89), jejímiž členy jsou kromě výše uvedených také pojišťovny SA Donaris, SA Grave Carat, SA Klassika Asigurari, SA Moldcargo a SA Victoria Asigurari. Pojištění na život, proti úrazu nebo škodě na majetku je v Moldavsku stále ještě v plenkách nebo vůbec.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém se skládá z celostátních a místních daní a poplatků. Největší podíl rozpočtových příjmů plyne z následujících daní:

  • Daň z příjmu právnických a fyzických osob (právnické osoby – 12%, ve volných ekonomických zónách (VEZ) – 6%; fyzické osoby – 12% podle výše příjmu, daň z dividend činí 12%;
  • Daň z přidané hodnoty (standardní sazba 20%, snížená sazba 10% na restaurační a hotelové služby a 8% na základní potraviny, některé léky a zemědělské produkty);
  • Spotřební daň (výše spotřební daně je různá, přičemž má množstevní a hodnotovou složku);
  • Daň z bankovního výnosu a podnikání pojišťoven
  • Clo        

Uplatňovány jsou i další daně, jako například daň z nemovitostí (z půdy), silniční daň, daň z využívání přírodních zdrojů. Existuje celá řada daňových a investičních pobídek (malé podniky, podniky v IT sektoru, podniky ve volných ekonomických zónách – VEZ). Investiční projekty ve VEZ, získávají v závislosti na výši investovaného kapitálu 3–5 leté daňové prázdniny a 10 let garantovanou stabilitu pro případ změny legislativy. Zákon o daních je k dispozici na  www.fisc.md.

 

Od ledna 2018 je v platnosti zákon o IT parcích, který poskytuje pobídky pro rezidenty IT parků:

  • Jednotná daň ve výši 7% z obratu, která má nahradit daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob, daně z oblasti sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, místní daně a daně z nemovitostí
  • Všechny státní kontrolní agentury musí provézt kontrolu rezidentů IT parku ve stejný den, a to každé tři roky.
  • Stát garantuje preferenční režim stanoveného zákonem minimální na 5 let.

V červenci 2018 byl Parlamentem Moldavské republiky schválen balíček daňových a rozpočtových zákonů. Došlo především ke snížení daně z příjmů, snížení odvodů do sociálního pojištění a snížení DPH u hotelových a restauračních služeb.

 

Daňová reforma, která vstoupila v platnost od 1.10.2018, zavedla:

– Snížení daně z příjmů fyzických osob z 18% na 12%. 

– Osvobození od daní z příjmů do výše 24.000 MDL ročně (nyní do výše 11.280 MDL). U některých skupin plátců (například u veteránů) je odečitatelná položka vyšší. Zvýšení odečitatelné položky na vyživované osoby, u dětí z 2.520 MDL na 3.000 MDL, u osob s postižením z 11.280 MDL na 18.000 MDL.

– Snížení odvodů pro zaměstnavatele do fondu sociálního pojištění z 23% na 18%, u zaměstnanců v zemědělském sektoru z 16% na 12%.

– Snížení sazby DPH u hotelových a restauračních služeb z 20% na 10%.

 

ČR má s Moldavskem podepsanou dohodu o zamezení dvojího zdanění.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Kišiněvě (Moldavsko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem