Moldavsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Kišiněvě (Moldavsko)

Podkapitoly:

1.1. Oficiální název státu, složení vlády
1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
1.7. Daňový systém

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Moldavská republika – Republica Moldova – The Republic of Moldova
  • Zkrácenému rumunskému a anglickému názvu země Moldova odpovídá český název Moldavsko.

Složení vlády:

  • Ion Chicu  – předseda vlády
  • Oleg Țulea – ministr zahraničních věcí a evropské integrace
  • Cristina Lesnic – místopředsedkyně vlády pro reintegraci
  • Sergiu Railean  – ministr hospodářství a infrastruktury
  • Sergiu Pușcuța  – ministr financí
  • Fadei Nagacevschi  – ministryně spravedlnosti
  • Pavel Voicu – ministr vnitra
  • Alexandru Pînzari – ministr obrany
  • Igor Șarov – ministryně školství, kultury a výzkumu
  • Viorica Dumbrăvianu – ministryně zdravotnictví, práce a sociální ochrany
  • Ion Perju  – ministr zemědělství, regionálního rozvoje a životního prostředí

Z titulu funkce jsou členy vlády také předseda Akademie věd MD Ion Tighineanu a předsedkyně Autonomní oblasti Gagauzie (baškan) Irina Vlah.

 

Současná vláda v čele s Ionem Chicu (bezpartijní) je v aktuálním složení u moci od března 2020, byla sestavena prezidentem jako „vláda technokratů“. Rozhodující vliv na vládu má Socialistická strana s neformální podporou Demokratické strany. Prezidentem země byl zvolen v listopadu 2016 Igor Dodon, který předtím zastával funkci předsedy Strany Socialistů. Příští parlamentní volby by se měly konat v roce 2023, prezidentské volby na podzim  roku 2020.  

 

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel Moldavské republiky (bez Podněstří) v roce 2019 podle údajů Národního statistického úřadu činil 2 681 735 obyvatel. Výsledky sčítání obyvatel z května 2014, které byly zveřejněny až na jaře 2017, uvádí počet obyvatel 2 998 235. Počet obyvatel v Podněstří je oficiálně 480 000, neoficiálně je odhadován na maximálně 300 tis. osob. Úbytek obyvatelstva je přisuzován především odchodu moldavských občanů do zahraničí (většinou z ekonomických důvodů).

 V Moldavské republice žije několik etnických skupin. Podle sčítání lidu v roce 2014 představují etnické menšiny 17,93% populace (s výjimkou Podněstří).

 Demografické složení:          

  • Moldavané 75,1 %
  • Ukrajinci 6,6 %
  • Rusové 4,1 %
  • Gagauzové 4,6 %
  • Rumuni 7 %
  • Bulhaři 1,9 %
  • Romové 0,3 %
  • další národnosti celkem 0,5 %

Oproti údajům ze sčítání obyvatel v roce 2004, došlo k nárůstu obyvatel, kteří se hlásí k rumunské národnosti z 1,9% na 7%.

V hlavním městě je ruskojazyčných obyvatel podstatně více, než je podíl etnických Rusů na celkovém obyvatelstvu země, a činí až 50%. Ruština je stále využívána jako dorozumívací jazyk mezi národnostmi žijícími v Moldavsku a má status „jazyka pro mezietnickou komunikaci“, je úředním jazykem v autonomní oblasti Gagauzie a v Podněstří.

 Složení podle náboženského vyznání:

  • Pravoslavní  96,8 %
  • Baptisté 1,0 %
  • Svědci Jehova  0,7 %
  • Adventisté 7. dne 0,3 %
  • Pentekostální 0,4 %
  • Pravoslavní starého obřadu 0,2 %
  • Evangelíci 0,2 %
  • Římskokatolíci 0,1 %
  • Ateisté 0,2 %

Kolem 80% obyvatel  pravoslavného vyznání přísluší k moskevskému patriarchátu a jen cca 20% k rumunsko-jazyčné besarabské metropolii.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

2019

HDP / obyv. (USD podle PPP)

5984

6027

6379

6803

7307

7703*

Objem HDP (mil. MDL)

133.482

145.754

160.814

178.881

190.016

210.100*

Objem HDP (tis. USD)

9.508.052

7.746.217

8.071.491

9.674.388

11.308.398

 12.000.000*

Index reálného objemu HDP ve srovnání s předchozím rokem (%)

105

99,7

104,4

104.7

104.0*

 103,6*

Míra inflace (%)

4,7

13,6

2,4

7.3

3,1

 4,9*

Nezaměstnanost (%)

3,9

4,9

4,19

4,10

3,41

 3,73*

Zdroj: Statistický úřad MD, Moldavská národní banka
* Předběžné údaje

Očekávaný vývoj v teritoriu

Po krizi bankovního sektoru v letech 2014-2015, v jejímž důsledku vyšlo najevo vyvádění prostředků ze tří významných bank, které následně zkrachovaly, se od roku 2016 hospodářská situace do značné míry stabilizovala. Moldavská republika vykazovala od roku 2016 poměrně solidní hospodářský růst, který za rok 2018 dosáhl 4%. V roce 2019 vykázalo moldavské hospodářství růst HDP ve výši 3,6%. K růstu přispělo zvýšení objemu průmyslové produkce, naopak negativní vliv na index fyzického objemu HDP mělo zemědělství.

K ekonomickému růstu došlo i přes zvýšenou politickou nestabilitu spojenou s častým střídánám vlád v roce  2019, tato nestabilita bude přetrvávat minimálně do prezidentských voleb, které jsou plánovány na podzim 2020. Rizikovým faktorem pro nadcházející období však zůstává především šíření koronaviru a s tím spojená opatření omezující ekonomiku Moldavska a všech jeho obchodních parterů. Podle aktualizované prognózy MMF ze dne 14. dubna 2020 se v důsledku propuknutí COVID-19 očekává, že růst HDP v roce 2020 poklesne na -3%.

Ohrožena může být i schopnost Moldavska plnit závazky vyplývající z AA/DCFTA, včetně těch politických, a maximálně využívat možností pro přístup na trh EU. Překážkou je i existence obchodních a jiných omezení ze strany Ruské federace, která stále představuje významný trh pro moldavskou zemědělskou produkci.

Stále platí, že Moldavsko realizuje významnější infrastrukturální projekty s podporou mezinárodních donorů (EBRD, EIB, EU a dalších).

 

 

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Příjmy

42.455,8

43.660,7

45.953,9

53.377,6

57.995,9

62.954,7

Výdaje

44.402,5

46.393,9

48.462,6

54.522,4

59.608,9

66.033,6

Saldo

-1.946,7

-2.733,2

-2.487,1

-1.144,8

-1.613,0

– 3.078,9  

Zdroj: Ministerstvo financí MD, Moldavská národní banka, údaje v mil. MDL

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

2014

2015

2016

2017

2018 

2019

Běžný účet

-567,69

-467,72

-285,58

-616,94

-1.211,37

-1.159.30*

Kapitálový a finanční účet

647,99

512,92

193,77

539,36

1.149,91

1.153,14*

z toho:  Kapitálový účet

147,18

54,87

-20,79

-30,41

-35,49

-52,08*

Finanční účet

500,81

458,05

214,56

569,77

1.185,40

1.205,95*

Devizové rezervy

2.156

1,756.81

2.205,93

2.803,26

2.885,18

3.059,63

Hrubá vnější zadluženost

6.495,79

6.104,21

6.235,23

6.973,70

7.464,60

7.545,57*

z toho: zadluženost vlády

1.320,37

1,353.69

1.481,22

1.722,54

1.938,89

1.919,15*

ostatní sektory

2.430,68

2,253.44

2.362,11

2.707,54

5.525,71

5.626,42*

Zdroj: Moldavská národní banka (v mil. USD), * Předběžné údaje

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Většina bank je privatizována, majoritní kapitál pochází ze zahraničí. Vláda v návaznosti na problémy v bankovním sektoru a doporučení mezinárodních partnerů přistoupila k reformě bankovního a finančního sektoru. Cílem reformy je celý systém stabilizovat, zvýšit jeho důvěryhodnost a zprůhlednit jeho vlastnickou strukturu. Hlavním regulátorem bankovního sektoru je Moldavská národní banka (BNM – www.bnm.md), která je v souladu s právním řádem formálně nezávislou institucí.

Moldavský bankovní systém tvoří BNM a komerční banky. Jejich přehled je na stránkách BNM. V roce 2019 působilo v Moldavské republice 11 bank licencovaných BNM.  Za  nejdůležitější banky lze považovat níže uvedené instituce, jejichž souhrnná aktiva přesahují 70% aktiv celého bankovního systému:

  • Moldova Agroindbank s.a.
  • Moldindconbank, s.a.
  • Victoriabank, s.a.
  • Mobiasbancă Groupe Societe Generale

Moldavský bankovní sektor se po otřesech, které jej postily po tzv. krádeži miliardy (vyšla najevo během parlamentních voleb v listopadu 2014), se postupně stabilizuje. Problémy v bankovním sektoru se negativně odrazily také na moldavském hospodářství. „Krádež miliardy“ totiž odpovídala cca 12% HDP, v roce 2015 způsobila hospodářskou recesi, devalvaci místní měny a v zásadě také zastavení rozpočtové podpory ze strany mezinárodních donorů.

Parlament MD v prosinci 2017 schválil novelu zákona, na jehož základě získal stát možnost vykoupit podíly v tzv. systémových bankách. Jedná se především o Moldova Agroindbank (MAIB – 41,09% podíl) a Moldindconbank (MICB – 63% podíl), které mají největší podíl na moldavském bankovním trhu. Tyto banky se společně s Victoriabank v roce 2016 ocitly pod přísným bankovním dohledem. V případě MICB a MAIB to bylo kvůli netransparentnímu vlastnictví a podezření z finančních machinací, následně došlo k zablokování výše uvedených podílů akcií. Zmíněný zákon měl tímto způsobem umožnit strategickým investorům vstup do bankovního sektoru a zlepšit jeho činnost.

Vlastnický podíl ve výši 39,2% ve třetí nejvýznamnější bankovní instituci Victoriabank byl počátkem ledna 2018 prodán druhé nejvýznamnější rumunské Banca Transilvania.  Významným akcionářem této banky (vlastní mírně pod 30% akcií) je rovněž EBRD. Počátkem října 2018 byl prodán 41,09% podíl akcií Moldova Agroindbank (MAIB). Daný podíl koupilo konsorcium zahraničních investorů v čele s EBRD, investičním fondem Invalda INVL (z Litvy) a Horizon Capital (USA). Většinový podíl v MICB, koupil v roce 2019 bulharský investiční fond Doverie United-Holding Ad.

V dubnu 2019 zrušil výkonný výbor Moldavské národní banky (NBM) režim intenzivního dohledu nad Agroindbank (MAIB) v únoru 2020 i nad  Moldindconbank (MICB).

S podobnými problémy jako v bankovním sektoru se potýká pojišťovnictví, zvlášť problematické je pojištění motorových vozidel a systém tzv. zelené karty. Moldavsku se prozatím daří v tomto systému udržet, i když několikrát čelilo hrozbě vyloučení. V Moldavské republice je registrována řada pojišťoven, některé jsou vázány na zahraniční mateřské firmy.

Mezi čistě moldavskými pojišťovnami zaujímají přední místo Moldasig, s.r.l. (se státní účastí) a QBE Asito, s.a. (nicméně má ve svém podnázvu uvedeno – mezinárodní pojišťovací společnost). Jedním z profesních sdružení je například Union of Insurers from Moldova (MD-2004, Republic of Moldova, Chişinău, Ştefan cel Mare str., 182, office 209, tel./fax: (373 22) 29 64 89), jejímiž členy jsou kromě výše uvedených také pojišťovny SA Donaris, SA Grave Carat, SA Klassika Asigurari, SA Moldcargo a SA Victoria Asigurari. Pojištění na život, proti úrazu nebo škodě na majetku je v Moldavsku stále ještě v plenkách nebo vůbec. Nejvyšší zisk v uplynulém období získala SA Grawe Carat, následovaná Generali Asigurari, největší ztráty zaznamenal Moldasig.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém se skládá z celostátních a místních daní a poplatků. Největší podíl rozpočtových příjmů plyne z následujících daní:

  • Daň z příjmu právnických a fyzických osob (právnické osoby – 12%, ve volných ekonomických zónách (VEZ) – 6%; fyzické osoby – 12% podle výše příjmu, daň z dividend činí 12%;
  • Daň z přidané hodnoty (standardní sazba 20%, snížená sazba 10% na restaurační a hotelové služby a 8% na základní potraviny, některé léky a zemědělské produkty);
  • Spotřební daň (výše spotřební daně je různá, přičemž má množstevní a hodnotovou složku);
  • Daň z bankovního výnosu a podnikání pojišťoven
  • Clo        

Uplatňovány jsou i další daně, jako například daň z nemovitostí (z půdy), silniční daň, daň z využívání přírodních zdrojů. Existuje celá řada daňových a investičních pobídek (malé podniky, podniky v IT sektoru, podniky ve volných ekonomických zónách – VEZ). Investiční projekty ve VEZ, získávají v závislosti na výši investovaného kapitálu 3–5 leté daňové prázdniny a 10 let garantovanou stabilitu pro případ změny legislativy. Zákon o daních je k dispozici na  www.fisc.md.

Od ledna 2018 je v platnosti zákon o IT parcích, který poskytuje pobídky pro rezidenty IT parků:

  • Jednotná daň ve výši 7% z obratu, která má nahradit daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob, daně z oblasti sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, místní daně a daně z nemovitostí
  • Všechny státní kontrolní agentury musí provézt kontrolu rezidentů IT parku ve stejný den, a to každé tři roky.
  • Stát garantuje preferenční režim stanoveného zákonem minimální na 5 let.

V červenci 2018 byl Parlamentem Moldavské republiky schválen balíček daňových a rozpočtových zákonů. Došlo především ke snížení daně z příjmů, snížení odvodů do sociálního pojištění a snížení DPH u hotelových a restauračních služeb.

Daňová reforma, která vstoupila v platnost od 1. 10. 2018, zavedla:

  • Snížení daně z příjmů fyzických osob z 18% na 12%. 
  • Osvobození od daní z příjmů do výše 24.000 MDL ročně (nyní do výše 11.280 MDL). U některých skupin plátců (například u veteránů) je odečitatelná položka vyšší. Zvýšení odečitatelné položky na vyživované osoby, u dětí z 2.520 MDL na 3.000 MDL, u osob s postižením z 11.280 MDL na 18.000 MDL.
  • Snížení odvodů pro zaměstnavatele do fondu sociálního pojištění z 23% na 18%, u zaměstnanců v zemědělském sektoru z 16% na 12%.
  • Snížení sazby DPH u hotelových a restauračních služeb z 20% na 10%.

V roce 2019 Ministerstvo financí připravilo novelu daňového a celního zákoníku, která by výrazně změnila finanční politiku státu v oblasti daní a poplatků. Jednotná 12% sazba daně z příjmu pro fyzické osoby má zůstat nezměněna. Počítá se například se zvýšením daně ze znečištění životního prostředí, zejména daň z plastů má narůst o 50% a dále se zrušením 10% sazby DPH u hotelových a restauračních služeb.

V květnu 2020  novela zatím nevstoupila v platnost, je předložena k veřejné konzultaci. Odkaz: http://mf.gov.md/ro/content/proiect-de-lege-pentru-modificarea-unor-acte-legislative

ČR má s Moldavskem podepsanou dohodu o zamezení dvojího zdanění.

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Kišiněvě (Moldavsko) ke dni 15.5. 2020.

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem