Mongolsko: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Ulánbátaru (Mongolsko)

Mongolská ekonomika je jednostranně orientovaná na těžbu a vývoz nerostných surovin, je citlivá na výkyvy cen surovin na světových trzích a výkyvy výkonnosti ekonomik sousedních zemí (Číny a Ruska). Uhlí je hlavní položkou mongolských vývozů. Export uhlí vzrostl v roce 2019 o 288,1 mil. USD. Celkový obrat zahraničního obchodu meziročně (2018/2019) vzrostl o 860,6 mil. USD (6.7 %), z toho vývozy o 608 mil. USD (8.7 %), dovozy o 252,6 mil. USD (4.3 %).  Z Mongolska bylo vyvezeno 36,5 mil. tun uhlí. Vývozy surovin, textilních výrobků, kamenů a drahých kovů se na celkovém exportu podílely 94.9 %. Dovážely se hlavně surovinové produkty, stroje, vybavení, elektrické spotřebiče, vozy a jejich součásti a potraviny (77,7% ). 

Mongolská vláda se snaží o diverzifikaci ekonomiky, cílí na zvýšení exportu zboží s vyšší přidanou hodnotou. Americkému Kongresu byl předložen „Mongolian Third Neighbour Trade Act, jenž by umožnil vývoz mongolských textilních výrobků, zejména kašmíru, do USA bez daně. Podporován je vývoz masa a masných výrobků. 

Mongolsko jako nízkopříjmová ekonomika je příjemcem v evropsko-unijním systému GSP+, který jej opravňuje vyvážet zboží do zemí Evropské unie bez cel (6200 zbožových položek).

V souvislosti s pandemií COVID 19 přijala mongolská vláda koncem března 2020 balíček stimulačních opatření na podporu ekonomiky jak fiskálního, tak monetárního charakteru v navrhované hodnotě 1,8 mld. USD. Prioritou vlády je ochrana pracovního trhu a malých a středních podniků. 1,2 milionů zaměstnanců obdrží v následujících šesti měsících podporu z pěti fondů sociálního pojištění, 38 tisíc podniků získá daňovou úlevu z příjmů. Díky zmíněným opatřením mohlo být dle údajů ČSÚ za první tři měsíce 2020 v Mongolsku odbaveno české zboží v hodnotě přesahující 3 mil. USD, vývoz dosáhl stejné hodnoty jako v loňském roce. Data ukazují, že vývoz do Mongolska může logisticky pokračovat bezproblémově i přes opatření přijatá na hraničních přechodech (na pozemních mongolských přechodech je náklad dezinfikován, kamiony jsou z hraničních přechodů do místa vykládky doprovázeny policejními vozy, řidiči se obratem vrací zpět).

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

V mil. USD 

2015

2016

2017

2018

2019

Obrat

8 466,6

8 275,32

10 536,2

12 886,8

13 747,1

Vývoz

4 669,5

4 917,3

6 200,7

7 011,8

7 619,7

Dovoz

3 797,2

3 357,9

4 335,5

5 875,0

6 127,4

Saldo

872,3

1 559,4

1 865,2

1 136,7

1 492,3

Zdroj: Mongolský statistický úřad

Celkový obrat zahraničního obchodu vzrostl v meziročním porovnání (2018/2019) o 860,6 mil USD (6,7 %), z toho vývozy o 608 mil. USD (8,7 %), dovozy o 252,6 mil USD (4,3 %). V roce 2019 obchodovalo Mongolsko dle údajů mongolského statistického úřadu se 154 zeměmi světa, se kterými dosáhlo celkové obchodní výměny v hodnotě 13 747,1 mil. USD. Export činil 7 619,7 mil. USD, import 6 127,4 mil. USD, konečné saldo obchodní bilance +1 492,3 mil. USD.  Klíčovým partnerem zůstává pro mongolský vývoz ČLR, má téměř 90% podíl na celkovém exportu (88,8 %), následuje Velká Británie (3,8 %), Singapur (2 %), RF (0,9 %) a dalších cca 70 zemí. Do České republiky bylo dle mongolských statistik v roce 2019 vyvezeno zboží v hodnotě 134.8 tis. USD (data ČSÚ registrují zboží v hodnotě 623 tis. USD).

Ve stejném roce dovezlo Mongolsko zboží z více než 150 zemí. Rozhodující podíl měly dovozy z ČLR (33,2 %) a RF (28,2%). Následovalo Japonsko (9,6 %), USA (4,7 %), Korejská republika (4,3 %) a SRN (3,1 %). Z České republiky bylo dle mongolských statistik dovezeno zboží v hodnotě 9,64 mil. USD (dle dat ČSÚ zboží v hodnotě necelých 19 mil. USD).

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Evropská unie je po Číně a Rusku třetím největším obchodním partnerem Mongolska s celkovým obchodním obratem 949 mil. USD v roce 2019. Dovozy mongolského zboží do členských států EU se ve sledovaném období propadly na 362,5 mil. USD, evropské vývozy vzrostly na 586, 5 mil. USD. Dle mongolského celního úřadu vyvezlo do Mongolska v roce 2019 zboží v hodnotě 188,8 mil. USD Německo, 64,4 mil. USD Polsko, 60 mil. USD Itálie, 42 mil. USD Švédsko, 37,3 mil. USD Francie, 34,5 mil. USD Rakousko, 30,9 mil. USD Velká Británie, 17,3 mil. USD Finsko, 17,2 mil. USD Španělsko, 16,9 mil. USD Slovinsko, 14,8 mil. USD Nizozemsko, 9,7 mil. USD Maďarsko a 9,6 mil. USD Česká republika. České statistiky se liší a vykazují hodnotu českého exportu do Mongolska ve výši 19 mil. USD.

V opačném směru, tj. do zemí EU z Mongolska směřovalo nejvíce zboží do Velké Británie (291 mil. USD), Itálie (45,2 mil. USD), Německa (13,4 mil. USD), Francie (5,0 mil. USD), Rakouska (3,6 mil. USD) a Nizozemska (0,7 mil. USD). Z Mongolska se do ČR vyvezlo zboží v hodnotě 134,8 tis. USD. České statistiky registrují hodnotu pohybu zboží přes hranice 623 tis. USD. 

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Klíčové skupiny komodit

Export (tis. USD)

Import (tis. USD)

Potraviny

61 856,4

444 305,9

Živočišné a rostlinné tuky a oleje

654,9

28 679,7

Živá hospodářská zvířata, živočišná produkce

97 610,5

76 806,8

Rostlinná produkce

12 463,3

90 725,2

Nerostné suroviny

6 377 468,7

1 372 298,0

Chemikálie a chemické výrobky

2 260,5

365 835,7

Plasty, guma a výrobky z nich

1 280,9

260 252,4

Surové a zpracované kůže, kožešiny a výrobky z nich

14 119,8

7 088,2

Dřevo a výrobky ze dřeva

604,1

43 504,8

Celulóza, papír a karton, výrobky z papíru

43,2

56 413,5

Textil a textilní výrobky

434 672,3

84 986,3

Obuv, pokrývky hlavy, výrobky z peří

2 543,9

19 859,1

Cement, azbest, sklo a výrobky ze skla

138,7

142 861,1

Cenné kovy, drahé kameny, šperky

419 075,8

2 092,2

Základní kovy a výrobky z nich

77 892,9

541 950,9

Optické přístroje, měřidla, nemocniční a hudební nástroje

1 253,0

89 803,7

Stroje, elektropřístroje, spotřebiče, TV a náhradní díly 

34 794,7

1 240 679,2

Dopravní prostředky, náhradní díly

78 602,3

1 163 725,8

 

Zdroj: Mongolský celní úřad

 

Komoditní struktura mongolského vývozu je stabilně nejvíce orientovaná na vývoz minerálů. V roce 2019 se nerostné suroviny na celkovém vývozu podílely 83,7 % (převážně uhlí, měď), textil a textilní výrobky 5,5 %, kameny, vzácné kovy a šperky 5,4 %, živá zvířata, maso a výrobky živočišného původu 1,3 %, rostlinné produkty 0,2 %.

Hlavní dovozní komoditou jsou ropné produkty, stroje a zařízení, dopravní zařízení, kotle a bojlery, elektrická zařízení, potravinářské výrobky, léky, plastové produkty a chemikálie.

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Mongolsko má tři zóny volného obchodu, z toho dvě na hlavních hraničních přechodech při transmongolské magistrále: s RF v Altanbulagu, na hraničním přechodu s ČLR v Zamiin Uud. Třetím místem je Tsagaan nuur. Zóny upravuje Zákon o zónách volného obchodu Mongolska z roku 2015. Zóna “Altanbulag”, která se nachází 335 km severně od Ulánbátaru, byla oficiálně otevřena dne 22. 6. 2014. Její plocha je 500 hektarů. Sousedí s ruským přechodem Khiagt border port.  Zóna Zamiin Uud sousedí s hraničním městem Zamyn Uud v Dornogobi. Je vzdálena 780 km od Ulánbátaru, 230 km od Sainshandu, 8 km od čínského města Erlian. Rozkládá se na na 900 hektarech, resp. 9 km². Tsagaan nuur je na severozápadě Mongolska, 1700 km od Ulánbátaru, 65 km od of Bayan-Ulgii, 28 km od ruského přechodu. Zónu s rozlohou 708,4 hektarů protíná Euro-Asijská mezinárodní dálnice AN-32. 

V  zónách volného obchodu jsou stanoveny speciální podmínky pro nábor zahraniční pracovní síly, uplatňovány daňové pobídky pro: maloobchod, turismus, hotelový management (poplatek za pozemek, 100 % osvobození prvních pět let, 50 % další tři roky), infrastrukturu a stavebnictví, energetiku, topení, kabelovou síť, dodávky pitné vody, čistění vody, železnici, letiště, silnice (poplatek za pozemek, 100% osvobození prvních deset let, pro projekty v min. výši 500 tis. USD daňová pobídka z příjmu odpovídající 50% celkové investice), pro společnosti, které investovaly min. 300 tis. USD do rozvoje skladů, hotelů, turistických center, továren s výrobou zboží, které je jinak dováženo (daňová pobídka z příjmu odpovídající 50 % celkové investice).

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

V Mongolsku je zastoupeno více než 14 684 zahraničních společností ze 120 zemí. Celková výše kumulovaných zahraničních investic v letech 2010-2019 činila 22 311,9 mil. USD, FDI v roce 2018 vzrostla o 0,744 mld. USD. Přímé zahraniční investice jsou motorem mongolského hospodářského růstu, jejich objem značně závisí  na cenách komodit. Toky přímých zahraničních investic do Mongolska dosáhly v roce 2019 744 mil. USD, v meziročním porovnání poklesly zejména díky zvýšeným nákladům a zpoždění druhé fáze investice v dole Oyu Tolgoi. Australská těžební společnost Rio Tinto dokončila v Oyu Tolgoi v listopadu 2019 stavbu šachty 2. Produkce by se díky tomu měla do roku 2025 zvýšit ze stávajících 120-150 000 tun na 560 000 tun. 66% vlastníkem Oyu Tolgoi LLC je Turquoise Hill Resources – kanadská společnost, která nepřímo vlastní Rio Tinto a důl Oyu Tolgoi, 34% vlastníkem je pak mongolská  vláda.

Světová banka pomohla Mongolsku s aplikací mezinárodních standardů u těžebních investičních plánů. Pomoc nazvaná Projekt podpory investic do důlní infrastruktury (MINIS) byla dokončena v prosinci 2019.

Mongolsko také staví svou první ropnou rafinérii, která by měla být uvedena do provozu do roku 2022. Projekt získal finanční a technickou pomoc z Indie v říjnu 2019.

Hlavními investičními partnery Mongolska jsou Čína, Kanada, Rusko, Velká Británie a Spojené státy americké. Sektory přitahující nejvíce zahraničních investic jsou těžba, ropa a stavebnictví.

Mongolsko zastává 81. místo na seznamu snadného podnikání (Doing Business 2020) Světové banky, ve srovnání s předchozím rokem ztrácí 7 bodů. Země dosáhla určitého pokroku, pokud jde o řešení platební neschopnosti, nicméně zaostává ve zlepšování podnikatelského prostředí. Nestabilita hospodářských politik a předpisů, geografická izolace, korupce a neefektivní dopravní systém znamejí pro přímé zahraniční investice významné překážky. Mongolská vláda zahájila program na zlepšení právního rámce země s cílem toky přímých zahraničních investic podpořit. Zrušila zejména moratorium na nové licence na průzkum nerostů a prodloužila maximální dobu platnosti licencí na průzkum z 9 na 12 let. FDI jsou otevřena všechna odvětví mongolské ekonomiky, včetně surovin, chovu hospodářských zvířat a mnoha dalších odvětví s vysokým rozvojovým potenciálem (těžba, zpracování potravin, telekomunikace, cestovní ruch).

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Mongolsko ztratilo 7 bodů na indexu snadného podnikání (Doing Business 2020) Skupiny Světové banky a obsadilo 81. místo ze 190 ekonomik. V rámci ochrany investorů dosahuje index transparentnosti transakcí 6,0, index manažerské odpovědnosti 8,0, index vlivu akcionářů 8,0 (pro porovnání německé hodnoty činí 5, 5, 5). V ochraně investorů obsadilo v roce 2019 33. místo, ve snadném podnikání 87. místo, v registraci majetku 49. místo, v dostupnosti úvěrování 22. místo a v placení daní 61. místo. Mongolsko má uzavřenu Dohodu o podpoře a ochraně zahraničních investic se 43 zeměmi a Dohodu o zamezení dvojímu zdanění se 26 zeměmi. Rovněž je členem Soulské úmluvy o zřízení mnohostranné agentury pro investiční záruky a Washingtonské úmluvy o vypořádání investičních sporů.

Ratingová agentura Moody´s snížila v květnu 2020 Mongolsku rating z B+ stabilní na negativní. Její rozhodnutí odráží rostoucí zranitelnost Mongolska spojenou s prudkým poklesem příjmů z vývozu, a to v době, kdy je přístup k vnějšímu financování značně nejistý, což ohrožuje již tak nízkou přiměřenost devizových rezerv Mongolska. Navíc vláda bude muset žádat o více půjček kvůli potřebě financovat velký stimulační balíček na podporu ekonomiky v době COVID krize, což zvyšuje rizika likvidity.

Investiční zákon (2013)

Zákon upravuje aktivity domácích i zahraničních investorů. Investiční pobídky, jenž jsou součástí zákona, se dělí na daňové a nedaňové. Daňové pobídky – jedná se především o osvobození od daní, možnosti využití zrychlených odpisů pro daňové účely, přenesení daňové ztráty do dalších let (4 – 8 let) a odpočet nákladů na školení zaměstnanců ze zdanitelných příjmů. Nedaňové pobídky – prodloužení práv k držení půdy, pobídky pro provozování činnosti ve svobodných ekonomických zónách, zvýšení kvóty pro zaměstnávání zahraničních zaměstnanců, zjednodušení vízových náležitostí.

Zákon zavedl „Stabilizační certifikát“ s cílem nastolit stabilnější daňové prostředí v Mongolsku. Investorovi držícímu certifikát je umožněno stabilizovat (ukotvit) výši sazeb na 5-18 let (dle výše investice, sektoru a lokality investice) u těchto daní a poplatků: z příjmu právnických osob, DPH, cel a dani z nerostných surovin (royalty). Zákon rovněž stanoví, že zahraniční přímé nebo nepřímé vlastnictví vyšší než 50 % určuje, že se jedná o zahraniční subjekt.

Neoficiální překlad Investičního zákona v anglickém jazyce nalezenete na internetových stránkách ZÚ Ulánbátar (na spodním okraji stránky).

Koncesní zákon (2010)

Upravuje náležitosti související s organizováním výběrového řízení k udělování koncesí investorům ve vtahu k majetku státu a municipalit, koncesní smlouvy a řešení sporů. PPP strategie (public private partnership) má za cíl přilákat a podporovat zavádění projektů prioritních pro vládu, zintenzivnit růst ekonomiky závislé na soukromých prostředcích a technologiích, liberalizovat ekonomiku větším zapojením soukromého sektoru do vládní investiční politiky a strategie. V roce 2013 byla vládou schválena Rezoluce 317 „Seznam koncesí/PPP projektů“. Koncese jsou stanoveny pro projekty v infrastruktuře a stavebnictví, silniční projekty, letištní, energetické, environmentální, vzdělávací, zdravotnické, umělecké, turistické, železniční. 

Invest in Mongolia One Stop Service Center pro investory

Centrum nabízí od roku 2018 v Ulánbátaru investorům služby a informace o investičním prostředí a příležitostech na trhu, o investičním právním rámci, daňových a nedaňových pobídkách, registraci společnosti, vydávání víz, daňové registraci, sociálním pojištění. Kontaktní adresa je: National Development Agency, Invest in Mongolia One Stop Service Center, United Nations Street 5/1, Ulaanbaatar 15160 Mongolsko, telefon: +976 77001717, e-mail: ossc@investmongolia.com.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Ulánbátaru (Mongolsko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem