Mongolsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Ulánbátaru (Mongolsko)

Mongolská ekonomika vykázala v roce 2019 řadu pozitivních výsledků. Pokračoval silný pětiprocentní růst HDP, který přes všechny proklamace i snahy o restrukturalizaci ekonomiky nadále z převážné části táhly těžební průmysl a export surovin, zejména uhlí. Významnou roli hrál i pokračující příliv zahraničních přímých investic. Vládní dluh mírně klesal, vzrostl vývoz, spotřeba i investice, zvýšily se  čisté devizové rezervy o 20 % na 4,3 mld. USD, míra inflace poklesla znatelně, na 5,2 %. Jelikož přebytek obchodní bilance dosáhl i díky vyšším světovým cenám vyvážených surovin  rekordních 1,4 mld. USD,  dostala se platební bilance navzdory očekávání do mírného přebytku. Vzhledem k blížícím se volbám však rozpočtová bilance skončila oproti předchozímu mírnému přebytku v deficitu ve výši okolo 5 % HDP.

ukazatel

2016      

2017

2018

2019

2020*

Růst HDP (%)

1,0

5,1

6,9

5,1

2,1

HDP/obyv. (USD)  

3866

3900

4017

4133

4584

Míra inflace (%)

1,1

4,6   

8,1   

5,2

6,6

Nezaměstnanost (%) 

8,6

9,0

6,9

8,1

10

Bilance běžného účtu

(mld. USD)

–0,7

–1,15

–1,17

–1,5

–1,818

Populace (mil.)

3

3,1

3,17

3,3

 

Konkurenceschopnost

104/140

102/138

101/137

102/140

 

 Zdroj: MMF, OECD, WEF, ADB

* odhad

Na další směřování země bude mít značný dopad i nově přijtá reforma ústavy, která vedle řady změn v politickém uspořádání země obsahuje i důležitou pasáž o využívání přírodních zdrojů, jež stanoví povinnost zahraničního investora hradit veškeré výdaje na průzkum a stavbu infrastruktury a zaručuje přitom mongolskému státu minimálně 51% podíl na zisku. Přestože mongolská vláda v průběhu roku 2019 v reakci na doporučení APG/FATF novelizovala zákon o boji s praním špinavých peněz a financováním terorismu, aby se vyhnula zařazení země na šedou listinu FATF, tj. na seznam zemí, které vykazují nedostatky v boji proti praní špinavých peněz a v boji proti financování terorismu, nepodařilo se jí to, Mongolsko se na seznam v říjnu 2019 zařadilo a hrozí mu zastavení všech dolarových clearingových plateb.

Rok 2020 je od samého počátku značně turbulentní. Již v lednu jej postihla pandemie onemocnění COVID-19, v jejímž důsledku se očekává prudký pokles ekonomiky. Roční růst HDP by měl dle předběžné prognózy ADB dosáhnout pouhých 2,1 % oproti plánovaným 5,6 %. Situace by se měla zlepšit až v roce 2021, kdy je očekáván růst 4,6 %. Začátkem roku 2020 byla Čína, která je největším obchodním partnerem Mongolska (hlavní odběratel uhlí, na jehož exportu mongolská ekonomika staví), jako první země světa postižena epidemií COVID. Mongolská vláda s Čínou obratem uzavřela 4630 km dlouhou hranici, zrušila pravidelné lety, přijala opatření proti šíření nemoci a zavedla striktní kontroly na hraničních přechodech. Ačkoliv Mongolsko zmrazilo do Číny dočasně vývozy uhlí a z Ruska dovozy PHM, což se projevilo v prvním čtvrtletí v propadu jeho exportu o 41,5 % a importu o 9,7 %, nedotkla se tato restriktivní opatření dovozu dalšího zboží. Export uhlí byl následně od poloviny března obnoven přes hraniční přechody Gashuunsukhait, Zamiin-Uud, Shiveekhuren a Khangi. V březnu se tak již do Číny podařilo vyvézt 90 000 tun uhlí. Pro další export uhlí, měděného koncentrátu a železné rudy byly poté otevřeny i další přechody Bichigt, Bayankhoshuu, Burgastai a Bulgan. 

Koncem března vláda zareagovala na očekávaný ekonomický útlum balíčkem stimulačních opatření na podporu ekonomiky jak fiskálního, tak monetárního charakteru, v navrhované hodnotě 1,8 mld. USD.  Prioritou vlády je ochrana pracovního trhu a malých a středních podniků. 1,2 milionů zaměstnanců obdrží v následujících šesti měsících podporu z pěti fondů sociálního pojištění, 38 tisíc podniků získá daňovou úlevu z příjmů. Balíček na podporu mongolské ekonomiky bude hrazen z vlastních zdrojů a ze zdrojů mezinárodních organizací. Žádost o finanční podporu vláda opírá o prokázanou schopnost splácet 2,9 mld. USD dluh a dodržovat rozpočtovou kázeň.

Vláda sice provádí potřebné reformy bankovního sektoru, snaží se o vyjmutí Mongolska z šedé listiny FATF, avšak nově musí čelit i návrhu na znovuzařazení země na černou listinu Evropské komise, protože selhává v účinné obraně proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Banky a finanční instituce členských států zpřísní v souladu s právem EU kontrolu mongolských účtů, bude zřízen kontrolní orgán EU pro bankovní operace, zaváděny sankce a identifikovány podezřelé transakce. Mongolsko bude mít jen omezený případně žádný přístup k úvěrům.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Mongolsko
  • Mongol Uls

Složení vlády:

Vláda jako vrcholný orgán výkonné moci je sborem, kolektivním exekutivním orgánem, v jehož čele stojí předseda vlády. Je složena z 16 členů, všichni členové vlády jsou příslušníky Mongolské lidové strany (MLS), z nichž 13 vede ministerstva. Řádné parlamentní volby konané v červnu 2016 vyhrála Mongolská lidová strana, která v jednokomorovém parlamentu získala 65 ze 76 křesel, sestavila jednobarevnou vládu pod vedením premiéra Erdenebata. V září 2017 však v reakci na prohru strany v prezidentských volbách parlament vyslovil vládě nedůvěru, premiérem se stal Ukhnaa Khurelsukh a došlo také k obměně kabinetu. Koncem roku 2018 proběhlo druhé hlasování o důvěře vládě kvůli zneužívání prostředků ze státního fondu na podporu malých a středních podniků (SME) vládními poslanci. Hlasování vláda ustála díky hlasům tří poslanců opoziční Demokratické strany a vlastní ministryni školství. Na konci ledna 2019 byl odvolán předseda Parlamentu M. Enkhbold, ve funkci jej nahradil dosavadní předseda Úřadu vlády G. Zandanshatar. V průběhu mandátu odstoupili tři poslanci z Mongolské lidové strany včetně bývalého ministra zemědělství Batzoriga. Termín nových řádných parlamentních voleb je stanoven na 24. června 2020.

 Funkce

 

Jméno (anglická transkripce)

Jméno (česká transkripce)

Premiér

Ukhnaa KHURELSUKH

Uchnaagijn CHÜRELSÜCH

Více premiér

Ulziisaikhan ENKHTUVSHIN

Ülziisajchany ENCHTUVŠIN

Vedoucí úřadu vlády

Luvsannamsrai OYUN-ERDENE

Luvsannamsrain OJUN-ERDENE

Ministerstvo přírody, životního prostředí a cestovního ruchu

Namsrai TSERENBAT

Namsrain CERENBAT

Ministerstvo zahraničních vztahů

Damdin TSOGTBAATAR

Damdiny COGTBAATAR

Ministerstvo financí

Chimed KHURELBAATAR

Čimedijn CHÜRELBAATAR

Ministerstvo obrany

Nyamaa ENKHBOLD

Njamaagijn ENCHBOLD

Ministerstvo rozvoje cest a dopravy

Byambasuren ENKH-AMGALAN

Bjambasurengijn ENCH-AMGALAN

Ministerstvo spravedlnosti a vnitra

Tsend NYAMDORJ

Cendijn NJAMDORŽ

Ministerstvo potravinářství, zemědělství a lehkého průmyslu

Chultem ULAAN

Čultemijn ULAAN

Ministerstvo práce a sociální ochrany

Sodnom CHINZORIG

Sodnomyn ČINZORIG

Ministerstvo stavebnictví a urbanistiky

Khavdislam BADELKHAN

Chavdislamyn BADELCHAN

Ministerstvo vzdělání, kultury, vědy a sportu

Yondonperenlei BAATARBILEG

Jondonperenlein BAATARBILEG

Ministerstvo zdravotnictví

Davaajantsan SARANGEREL

Davaažancangijn SARANGEREL

Ministerstvo těžby a těžkého průmyslu

Dolgorsuren SUMIYABAZAR

Dolgorsurengijn SUMIJABAZAR

Ministerstvo energetiky

Tserenpil DAVAASUREN

Cerenpilijn DAVAASUREN

Hlavou státu je prezident volený jednou za čtyři roky v přímých volbách. Prezident má omezené ústavní pravomoci, je zodpovědný Parlamentu a funkci může vykonávat nejvýše dvě volební období. Ode dne své přísahy je prezident uvolněn ze všech svých předchozích funkcí. V prezidentských volbách konaných 26. června 2017 kandidovali tři kandidáti – Ch. Battulga za Demokratickou stranu, M. Enchbold za Mongolskou lidovou stranu a S. Ganbátar  za Mongolskou lidovou revoluční stranu. Nikdo z kandidátů nezískal v prvním kole většinu, tudíž se poprvé v historii Mongolska  konalo kolo druhé. Ve druhém kole pak 7. července 2017 zvítězil s 55,15 % hlasů Ch. Battulga nad M. Enchboldem.

Přehled prezidentů:

1993 – 1997 – P. Ochirbat, 1997-2005 – N.  Bagabandi, 2005-2009 – N. Enchbajar, 2009-2017 – Tsakhia Elbegdorj, 2017- současnost – Ch. Battulga.

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 3,301 mil. obyvatel (prosinec 2019)
  • Hustota obyvatelstva:  2,1 os./km2 , v Ulánbátaru 317,3 os./km2, na venkově kolem 0,9 os./km2
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva v produktivním věku: 41,5 %
  • Podíl městského obyvatelstva: 67,5 %

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:

  • 2015: 2,2 %
  • 2016: 2,1 %
  • 2017: 1,86 %
  • 2018: 1,91 %
  • 2019: 1,9 %

Demografické složení obyvatelstva:

  • Dle pohlaví: muži (49,1 %), ženy (50,9 %) – (prosinec 2018)
  • Dle věku: 0-14 let (30,94 %), 15-59 let (63,41 %), nad 60 let (6,65 %) – (prosinec 2018)

Národnostní složení obyvatelstva:

  • Mongolská etnika: 87,7 % chalchové (Khalkh – angl., Халх – mong.); 2,7 % durvúdové (Durvud – angl., Дөрвөд – mong.); 1,9 % bajadi (Bayad – angl., Баяд – mong.); 1,7 % burjati (Buryat – angl., Бурят – mong.); dále angl.: Dariganga, Darkhad, Khoton, Myangad, Uuld, Torguud, Tsaatan, Uriankhai, Uzemchin, Zakhchin.
  • Nemongolská etnika: Kazaši (Kazakh – angl., Казах – mong.) – 5,9 %

Náboženské skupiny:

Mongolská společnost je poměrně tolerantní k různým náboženským vyznáním. Ústava z roku 1992 zaručuje svobodu vyznání jako základní lidské a občanské právo. Podle odhadů se k budhismu kloní polovina obyvatelstva, z níž většina jej ani aktivně nepraktikuje, obecně jen sdílí budhistickou filozofii a bez hlubší znalosti zachovává některé budhistické rituály a tradice, 40 % obyvatel se považuje za ateisty či agnostiky. Od roku 1990 však výrazně vzrostl počet obyvatel, kteří se hlásí ke křesťanství, a to z původních několika desítek až stovek na cca 50 tisíc.  

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 ukazatel

2015

2016

2017

2018

2019

HDP na obyvatele (USD)

3 898

3 866

3 900

4 017

4 133

Objem HDP (mil. USD)

11 735

11 112

11 430

12 225

13 637

Růst HDP (%)

2,4

1,0

5,1

6,9

5,1

Míra inflace (%)

6,6

1,1

4,6

8,1

5,2

Míra nezaměstnanosti (%)

8,7

8,6

9,0

6,9

8,1

Zdroj: Asian Development Bank 

Rok 2019:

Mongolská ekonomika zaznamenala v roce 2019 řadu pozitivních výsledků. Především pokračoval silný růst HDP, skončil na 5,1 %. Přes veškeré proklamace i snahy o restrukturalizaci ekonomiky byl růst opětovně z převážné části  tažen odvětvím těžebního průmyslu a exportem surovin, zejména uhlí. Byly to však právě suroviny, resp. propad ceny mědi, nižší obsah u těženého zlata v dole Oyu Tolgoi a pokles produkce uhlí v posledních měsících roku, které způsobily, že se nenaplnil původní odhad růstu 6,9 %. Významnou roli v ekonomice hrál i pokračující příliv zahraničních přímých investic. Vládní dluh dále mírně klesal, vzrostl vývoz, spotřeba i investice, zvýšily se  čisté devizové rezervy o 20 % na 4,2 mld. USD, míra inflace poklesla znatelně, na 5,2 %. Jelikož přebytek obchodní bilance dosáhl i díky vyšším světovým cenám vyvážených surovin  rekordních 1,4 mld. USD, dostala se platební bilance navzdory očekávání do mírného přebytku. Vzhledem k blížícím se volbám však rozpočtová bilance skončila oproti kladnému výsledku roku 2018 v deficitu okolo 5 % HDP.

Nedostatečná teritoriální i komoditní struktura mongolských ekonomických vazeb si žádá nové infrastrukturní projekty, exportně orientovanou zemědělskou produkci, využívání obnovitelných zdrojů energií, vyšší přidanou hodnotu v těžebním průmyslu, investice do vzdělávání a kvalifikace. Na další směřování země bude mít značný dopad i nově přijtá reforma ústavy, která vedle řady změn v politickém uspořádání země obsahuje i důležitou pasáž o využívání přírodních zdrojů, jež stanoví povinnost zahraničního investora hradit veškeré výdaje na průzkum a stavbu infrastruktury a zaručuje přitom mongolskému státu minimálně 51% podíl na zisku.

Rok 2020 je od samého počátku značně turbulentní. Již v lednu jej postihla pandemie onemocnění COVID-19, v jejímž důsledku se očekává prudký pokles ekonomiky. Roční růst HDP by měl dle předběžné prognózy ADB dosáhnout 2,1 % navzdory plánovaným 5,6 %. Situace by se měla zlepšit až v roce 2021, kdy je očekáván růst 4,6 %. Začátkem roku 2020 byla Čína, která je největším obchodním partnerem Mongolska (hlavní odběratel uhlí, na jehož exportu mongolská ekonomika staví), jako první země světa postižena epidemií COVID. Mongolská vláda s Čínou obratem uzavřela 4630 km dlouhou hranici, zrušila pravidelné lety, přijala opatření proti šíření nemoci a zavedla striktní kontroly na hraničních přechodech. Ačkoliv Mongolsko zmrazilo do Číny dočasně vývozy uhlí a z Ruska dovozy PHM, což se projevilo v prvním čtvrtletí v propadu jeho exportu o 41,5 % a importu o 9,7 %, nedotkla se tato restriktivní opatření dovozu dalšího zboží. Export uhlí byl následně od poloviny března obnoven přes hraniční přechody Gashuunsukhait, Zamiin-Uud, Shiveekhuren a Khangi. V březnu se tak již do Číny podařilo vyvézt 90 000 tun uhlí. Pro další export uhlí, měděného koncentrátu a železné rudy byly poté otevřeny i další přechody Bichigt, Bayankhoshuu, Burgastai a Bulgan. Koncem března vláda zareagovala na očekávaný ekonomický útlum balíčkem stimulačních opatření na podporu ekonomiky jak fiskálního, tak monetárního charakteru, v navrhované hodnotě 1,8 mld. USD.  Prioritou vlády je ochrana pracovního trhu a malých a středních podniků. 1,2 milionů zaměstnanců obdrží v následujících šesti měsících podporu z pěti fondů sociálního pojištění, 38 tisíc podniků získá daňovou úlevu z příjmů. Balíček na podporu mongolské ekonomiky bude hrazen z vlastních zdrojů a ze zdrojů mezinárodních organizací. Žádost o finanční podporu vláda opírá o prokázanou schopnost splácet 2,9 mld. USD dluh a dodržovat rozpočtovou kázeň.

Díky zmíněným opatřením mohlo být dle údajů ČSÚ za první dva měsíce 2020 v Mongolsku odbaveno české zboží v hodnotě přesahující 3 mil. USD. Data ukazují, že vývoz do Mongolska může logisticky pokračovat bezproblémově i přes opatření přijatá na hraničních přechodech (na pozemních mongolských přechodech je náklad dezinfikován, kamiony jsou z hraničních přechodů do místa vykládky doprovázeny policejními vozy, řidiči se obratem vrací zpět).

Kritickým momentem v roce 2020 je i ukončení  Záchranného balíčku MMF, které může znamenat, že Mongolsko nebude od r. 2021 schopno splácet zahraniční dluh a nejspíš bude muset deklarovat prodlení se splácením.

Vláda sice provádí potřebné reformy bankovního sektoru, snaží se o vyjmutí Mongolska z šedé listiny FATF, avšak nově musí čelit i návrhu na znovuzařazení země na černou listinu Evropské komise. V květnu 2020 navrhla Evropská komise, aby Mongolsko bylo zařazeno na její černou listinu zemí, které představují vysoké riziko pro finanční systém EU, jelikož selhávají v účinné obraně proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Banky a finanční instituce členských států zpřísní v souladu s právem EU kontrolu mongolských účtů, bude zřízen kontrolní orgán EU pro bankovní operace, zaváděny sankce a identifikovány podezřelé transakce. Mongolsko bude mít jen omezený případně žádný přístup k úvěrům.  Ve stejném období navíc ratingová agentura Moody´s snížila Mongolsku rating z B+(stabilní) na negativní. Její rozhodnutí odráží rostoucí zranitelnost Mongolska spojenou s prudkým poklesem příjmů z vývozu, a to v době, kdy je přístup k vnějšímu financování značně nejistý, což ohrožuje již tak nízkou přiměřenost devizových rezerv Mongolska. Navíc vláda bude muset žádat o více půjček kvůli potřebě financovat velký stimulační balíček na podporu ekonomiky v době COVID krize, což zvyšuje rizika likvidity. Pro další vývoj mongolské ekonomiky shledává Světová banka jako rizikovou i politickou nejistotu, resp. nadcházející volby a otázku ochoty nové vlády pokračovat v reformách finančního sektoru, klesající ceny komodit, zejména mědi a železné rudy (do ztráty se může dostat i největší mongolský důl Oyu Tolgoi), zařazení Mongolska na seznamy EU a FATF zemí nedostatečně bojujících s praním špinavých peněz, a konečně  pokles ekonomického růstu v Číně, na níž je mongolská ekonomika závislá,  z předpokládaných 5,9 na 4,2 %.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 Statní rozpočet

2016

2017

2018

2019

Příjmy (v mld. MNT)

 5 852,1

7 239,1

9 234,9

10 801,6

Výdaje (v mld. MNT)

9 519,9

8 981,0

9 222,9

11 429,4

Saldo (% HDP)

-5,4

-6,4

+0,15

-5

Zdroj: Statistický úřad Mongolska

Od roku 2018 podporuje EU a Světová banka posílení mongolských veřejných financí a jejich správy, resp.vládní úsilí o zlepšení fiskální kázně, správy veřejných financí, posílení transparentnosti a odpovědnosti veřejné správy. Díky grantovému financování Evropské unie ve výši 4,8 milionu EUR je realizován projekt technické pomoci Ministerstvu financí, Rozpočtové radě a mongolskému Národnímu kontrolnímu úřadu v provádění prioritních opatření vládního strategického plánu pro správu veřejných financí na období 2018-2022. 

V souvislosti s COVID 19 bude státní rozpočet v roce 2020 zatížen výdaji na stimulační opatření na podporu ekonomiky. Výdaje ve výši 1,8 mld. USD půjdou od 1.4. na:
Osvobození všech fyzických a právnických osob od placení příspěvků na sociální pojištění po dobu šesti měsíců.

  • Osvobození fyzických osob od platby daní z příjmu fyzických osob po dobu šesti měsíců.
  • Osvobození právnických osob s příjmy nižšími než 540 tis. USD/rok od placení daní z příjmu právnických osob po dobu šesti měsíců.
  • Po dobu 3 měsíců bude stát hradit za každého zaměstnance, jehož místo malé a střední firmy nezruší i přes problémy v podnikání a klesající příjmy, měsíční dotaci 72 USD.
  • Vláda poskytne úvěr 108 mil. USD se zvýhodněným 3% úrokem místním zpracovatelům kašmíru na výkupy této komodity od pastevců. Cena kašmíru bude udržena v max. výši 36 USD, opatření bude mít pozitivní dopad na více než 233 tisíc pasteveckých rodin.
  • Dětské přídavky budou po dobu 3 měsíců zvýšeny ze 7 na 11 USD.
  • Maloobchodní cena PHM bude od 15.4. snížena o 0,1 USD.

Vláda na rozdíl od prezidenta Battulgy trvá na pokračování klíčových rozvojových projektů a na uskutečnění parlamentních voleb v červnu 2020. Udržení velkých projektů podle ní zamezí růstu nezaměstnanosti a předejde úpravám státního rozpočtu, cílem je neodkládat termín voleb. Ministr financí Khurelbaatar očekává zvýšení schodku rozpočtu v letošním roce o 99 mil. USD, balíček 1,8 mld. USD chce uvolňovat kapitálovými opatřeními ze státních fondů. Vláda se opírá o zkušenosti se splacením 2,9 mld. USD dluhu v posledních třech letech (splatnost do 2021) a prokázanou schopnost dodržovat rozpočtovou kázeň. Prioritou je ochrana pracovního trhu a malých a středních podniků. Opatření všeobecně necílí na 100 největších podniků v zemi, které by si ztráty měly pokrýt z vlastních prostředků. Celkem 1,2 mil. zaměstnanců obdrží v příštích šesti měsících podporu z pěti fondů sociálního pojištění (vláda předloží příslušné dodatky k zákonu o sociálním pojištění, zákoníku práce a daňovým zákonům). Přibližně 38 tisíc podniků získá daňovou úlevu z příjmů, 486 tisíc zaměstnanců každý měsíc 72 USD, po dobu 3 měsíců. Vláda navrhovanou částkou 1,8 mld. USD na ekonomický balíček nedisponuje, resp. 1,3 mld. USD musí získat ze zahraničních zdrojů.

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

V mil. USD  

2015

2016

2017

2018

2019

Běžný účet

-948,5

-699,6

-1 155,4

-2 207

-1813

Kapitálový účet

115,7

90,7

77,6

92

116

Finanční účet

788,0

811,9

2 593,3

2 091

2 374

Devizové rezervy

1 323,1

1 296,3

1 234,5

3 541,6

4 348,6

Zahraniční zadluženost

21 603,0

24 264,0

27 493

27 911

30 677,8

Zdroj: Mongolská centrální banka

Hrubé rezervy ve výši cca 4,38 mld. USD nedosahují 100 % indexu ARA, kterým se posuzuje přiměřenost rezerv, a odrážejí velké závazky v zahraničí včetně drahých měnových swapových dohod s Čínou. Měnový swap mezi Mongolskou centrální bankou a Čínskou lidovou bankou by měl být prodloužen v srpnu 2020 a měl by umožnit výměnu úrokových plateb z CNY na MNT v hodnotě 2,2 mld. USD.  Centrální Mongolbanka nicméně uvádí, že aktuální devizové rezervy ve výši 4,38 miliardy USD mohou po 9 měsíců pokrý tpotřebné dovozy, udržet stabilní směnný kurz a omezit růst cen. Banka v únoru2020nakoupila 952,6 kg zlata, jedná se o desetinásobné množství v meziročním porovnání. Do konce roku by se devizové rezervy měly zvýšit o 25 tun zlata nebo o 1,2 miliardy USD (bez započtení ostatních devizových příjmů). Jako pozitivní banka vnímá nižší cenu ropy, jelikož pohonné hmoty jsou hlavním dovozním artiklem v Mongolsku. Výrazný pokles směnného kurzu neočekává vzhledem k velkým zahraničním platbám v příštích letech.

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Přední ratingová agentura Moody’s změnila v květnu 2020 Mongolsku rating B3 (stabilní) na negativní. Rozhodnutí snížit rating agentura vysvětluje rostoucí zranitelností Mongolska kvůli prudkému poklesu příjmů z vývozu v době, kdy je přístup k vnějšímu financování značně nejistý, což ohrožuje již tak nízkou přiměřenost devizových rezerv Mongolska. Navíc vláda bude muset žádat o více půjček kvůli potřebě financovat velký stimulační balíček na podporu ekonomiky v době COVID krize, což zvyšuje rizika likvidity.

Ukončení Záchranného balíčku MMF v roce 2020 může způsobit, že Mongolsko nebude od r. 2021 schopno splácet zahraniční dluh a bude muset deklarovat prodlení se splácením. Přestože mongolská vláda v průběhu roku 2019 v reakci na doporučení APG/FATF novelizovala zákon o boji s praním špinavých peněz a financováním terorismu, aby se vyhnula zařazení země na šedý seznam FATF, tj. na seznam zemí, které vykazují nedostatky v boji proti praní špinavých peněz a v boji proti financování terorismu, nepodařilo se jí to, Mongolsko se na seznam v říjnu 2019 zařadilo a reálně mu hrozí zastavení všech dolarových clearingových plateb.

V květnu 2020 zařadila Evropská komise Mongolsko na černou listinu zemí, které představují vysoké riziko pro finanční systém EU, jelikož selhávají v účinné obraně proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Banky a finanční instituce členských států zpřísní v souladu s právem EU kontrolu mongolských účtů, bude zřízen kontrolní orgán EU pro bankovní operace, případně zaváděny sankce a identifikovány podezřelé transakce. Mongolsko bude mít jen omezený, případně žádný přístup k úvěrům.

Akumulovaná roční inflace dosáhla v únoru 2020 6,4 %. Pokud zůstane stabilní nabídka dovážených potravin a současně klesne domácí cena pohonných hmot díky poklesu světové ceny ropy, lze očekávat, že se utlumí poptávková inflace a sníží volatilita nabídkové/nákladové inflace.   Ve snaze pomoci malým a středním podnikům snížila Mongolská centrální banka v dubnu referenční úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 9 %.  Termín splatnosti spotřebitelských úvěrů bude prodloužen až na 12 měsíců.  Návrh zákona o úrokových sazbách podporuje malé a střední podniky  a doporučuje maximální 18% roční zákonnou úrokovou sazbu u půjček do 100 milionů MNT, maximální 18% roční zákonnou úrokovou sazbu uplatových úvěrů, maximální 12% roční zákonnou úrokovou sazbu u penzijních půjček, maximální 24% roční zákonnou sazbu u všech ostatních typů půjček. Úroková míra střednědobých úvěrů se v roce 2020 pohybuje okolo 17%. V případě angažmá zahraniční (evropské) banky, která poskytne mongolské bance zdroje k financování obchodního případu, je roční úroková míra cca 10-12% díky vysoké rizikové marži lokální banky.

Mimo tradiční bankovní systém v květnu 2011 zahájila činnost Mongolská rozvojová banka, která má sloužit k financování velkých infrastrukturních projektů a jejíž hospodaření je od r. 2015 již součástí kapitol státního rozpočtu.

V souladu s potřebami rozšířeného fondu (EFF) Mezinárodního měnového fondu byl v Mongolsku proveden komplexní audit bankovního systému. Přezkoumání kvality aktiv (posouzení finančního zdraví a odolnosti institucí) provedla PriceWaterhouseCoopers Česká republika, po auditu následovala rekapitalizace a restrukturalizace aktiv jednotlivých bank dle potřeby. Cílem přezkumu bylo posílení regulačního a dohledového rámce bankovního systému. 

Hlavní banky a pojišťovny:

V současnosti je v Mongolsku 13 zaregistrovaných bank, z čehož 1 centrální a 12 komerčních. Mezi největší a nejúspěšnější patří Khan Bank, TDB, Golomt Bank a Khas Bank. Capital Bank byla kvůli vysoké míře nekvalitních půjček Centrální bankou v dubnu 2019 zrušena, aktiva převzala Khan Bank.

  • Bank of Mongolia – centrální banka Mongolska
  • Trade Development Bank (TDB)
  • Golomt Bank
  • Khan Bank
  • Khas Bank
  • State Bank
  • Kapitron Bank
  • Chinggis Khaan Bank
  • Trans Bank
  • Arig Bank
  • Ulaanbaatar Bank
  • Credit Bank of Mongolia
  • Chorongo Oruulaltin Bank (český překlad: Národní investiční banka)

Pojišťovny (celkem 16), z nich nejvýznamnější:

  • Pojišťovna „Mongol Daatgal“
  • Pojišťovna „BODI“
  • Pojišťovna „Nomin“
  • Pojišťovna „Prime Daatgal“

Kancelář (representative office) zde má 6 zahraničních subjektů: ING Bank, která však v souvislosti se zařazením Mongolska na šedou listinu FATF zvažuje odchod, Standard Chartered Bank, Sumitomo Mitsui Banking Corporation, Bank of Tokyo Mitsubishi UFJ, Gazprom Bank a od ledna 2013 Bank of China.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daně jsou rozděleny na přímé a nepřímé (DPH, spotřební daň), státní a místní. Všeobecně platí, že mongolští rezidenti (FO i PO dle definice) odvádějí daně ze svých celosvětových příjmů, zatímco nerezidenti pouze z příjmů generovaných v Mongolsku. Česká republika společně s dalšími 25 zeměmi má s Mongolskem uzavřenu Dohodu o zamezení dvojího zdanění (DTAs).

Daně z příjmů právnických osob (PO)

Daně z příjmů PO ošetřuje The Corporate Income Tax (CIT) law a jsou uplatňovány na:

stálé rezidentní daňové plátce

– ekonomické subjekty založené dle mongolských zákonů,

– zahraniční ekonomické subjekty s centrálou v Mongolsku.

nerezidentní daňové plátce v Mongolsku

zahraniční ekonomické subjekty, které řídí své obchodní aktivity v Mongolsku prostřednictvím vlastního zastoupení (pobočka, továrna, obchod a služby, ropa a plyn, těžba přírodních zdrojů)

– zahraniční ekonomické subjekty, které získaly příjem na území Mongolska nebo ze zdroje v Mongolsku jinou formou než prostřednictvím zastoupení/kanceláře.

příbuznou stranu

– vlastní 20 nebo více procent akcií,

– má nárok na 20 nebo více procent z dividend a podílů, 

– má právo rozhodovat o 20 nebo více % společnosti

ze svých zdrojů v Mongolsku jiným způsobem.

S novelizací tzv. Taxpayers‘ Registration Regulation z 12.6. 2013 mohou daňové úřady registrovat a vystavovat certifikáty daňového plátce pro „permanent establishment (PE)“. PE zahraničního právního subjektu je povinen se zaregistrovat jako daňový plátce do 30 dnů od zahájení aktivit v Mongolsku.

Zdanitelné příjmy PO u rezidentních plátců:

– příjmy z obchodních aktivit, prodeje práv, podílů, kurzových rozdílů, nájmu, prodeje movitého majetku  – příjem 0-3 mld. MNT je zdaněn 10%, příjem přesahující 3 mld. MNT je zdaněn 300 mil. MNT+25 % z příjmu přesahujícího 3 mld. MNT

– příjmy z vlastnictví zdrojů – nájmy, royalties (poplatky v těžebním sektoru), dividendy a úroky – 10 %,

– příjmy z prodeje práv – 30 %

– příjmy ze sázek, loterie, erotických publikací, atp. – 40 %

– příjem z prodeje nemovitého majetku – 2 %.

Daň u nerezidentních plátců:

20% sazba se aplikuje na příjmy z dividend, úroku z úvěru a platbu za vystavení garance, příjmy z honorářů, prodaného zboží, poskytnutou práci a služby na území Mongolska, pronájem hmotných a nehmotných aktiv, v případě, že kancelář převede vlastní zisk do zahraničí. 

Spotřební daň

Spotřební daň se platí z alkoholu, osobních automobilů, cigaret, tabáku, PHM a některého luxusního zboží. Zákon rovněž uvaluje daň na hrací zařízení.

Daň z nemovitého majetku: Sazba daně je v rozmezí 0,6% – 1% z hodnoty majetku a je placena ročně. Výše sazby závisí na lokalitě, účelu užití, tržní poptávce, apod.

Poplatek za znečišťování ovzduší (Air Pollution Payment): příslušný zákon vstoupil v platnost v červenci 2010, producenti surového uhlí, dovozci rozpouštědel či starších automobilů jsou předmětem daně (pozn.: od května 2019 platí v hlavním městě zákaz používání surového uhlí).
Daň z přidané hodnoty

DPH na zboží, služby a práce vyprodukované v Mongolsku a dovezené do Mongolska je jednotná ve výši 10 %. Zákon o DPH stanovuje nulovou sazbu daně a výjimky z platby daně. Plátci daně – právnické i fyzické osoby – jsou povinni se registrovat pro účely DPH, jestliže jejich zdanitelný obrat přesahuje 10 mil. MNT.  Pokud investice přesahuje 2 mil. USD, plátci platí DPH za práce a služby poskytnuté v Mongolsku, zboží prodané v Mongolsku, zboží dovezené do Mongolska za účelem prodeje nebo použití a zboží vyvážené z Mongolska za účelem použití a spotřeby mimo území Mongolska. 

Nulovou sazbu DPH mají následující položky: export zboží, mezinárodní dopravní služby, služby poskytované mimo území Mongolska, služby poskytované zahraničním občanům či právnickým osobám nepřítomným na území Mongolska během poskytnutí služby, domácím a mezinárodním leteckým společnostem provozujícím mezinárodní lety, státní medaile a mince mongolské produkce, export zpracované těžební produkce. Ačkoliv většina exportu není zdaněna, některé exporty jako uran, střelné zbraně a některé nebezpečné a otravné chemické látky jsou zakázané.

Dále je od daně osvobozena celá řada produktů a služeb, např: letouny a náhradní díly civilního letectví, zlato, výsledky vědeckého výzkumu, zpracované maso, mléko a mléčné produkty, zařízení a náhradní díly vyrobené a prodané v Mongolsku pro užití ve výrobních linkách malých a středních podniků, apod.

Daně z příjmů fyzických osob (FO)

Příjmy fyzických osob jsou zdaňovány plošnou 10% daní. Navrhované progresivní zdanění po demonstracích občanů na konci roku 2017 neprošlo.

Daně rezidentů klesly z 20 % na 15, s úrokem 10 %, odečet daní u prvních majitelů domácností vzrostl ze 3 na 6 mil. MNT.

Daňový kredit bude poskytnut u rozdílu mezi úroky na účtu za hypoteční úvěry a subvenčními úvěry.

Přehled daňových úprav:

  • zavedení daně z příjmu fyzických osob u nerezidentů (platné od 1. 1. 2018) – ve 20% výši u příjmu z mongolského zdroje.
  • zvýšení spotřební daně u alkoholu (platnost od 1. 1. 2018) – zvýšení o 10% v roce 2018, 5 % v roce 2019 a 5 % v roce 2020. Vyjádřeno v místní měně se u litru čistého alkoholu zakoupeného od výrobce zvýšila v roce 2018 daň z 1450 MNT na 1595 MNT a dále se v roce 2019 zvýší na 1670 MNT a  v roce 2020 na 1740 MNT. Výše daně u spotřebního zboží je určena druhem a množstvím alkoholu, např. u vodky a likérů od 25 do 40 % alkoholu došlo ke zvýšení ze současných 5800 MNT na 6380 MNT v roce 2018, 6670 MNT v roce 2019 a 6960 MNT v roce 2020, u koňaku, whisky, rumu a ginu (25-40%) ke zvýšení ze současných 14500 MNT na 15950 MNT v roce 2018, 16700 MNT v roce 2019 a 17400 MNT v roce 2020. 1 litr vína pod 35 % alkoholu bude zdaněn místo původních 727 MNT 800 MNT v roce 2018, 835 MNT v roce 2019 a 870 MNT v roce 2020, daň u 1 litru piva vzroste ze současných 291 MNT na 320 MNT v roce 2018, 335 MNT v roce 2019 a 350 MNT v roce 2020.
  • zvýšení spotřební daně u tabáku (platnost od 1. 1. 2018) – zvýšení o 10 % v roce 2018, 5 % v roce 2019 a 5 % v roce 2020. U 100 ks cigaret se současná daň 3482 MNT zvýšila na 3830 MNT v roce 2018, 4000 MNT v roce 2019 a 4180 MNT v roce 2020. 1 kg tabáku se zdaněním 2609 MNT v roce 2017, byl v následujících letech zdaněn 2870 MZV (2018), 3000 MNT (2019), resp. 3130 MNT (2020).
  • zavedení cla u dováženého tabáku – (platnost od 1. 5. 2017) – po dohodě s WTO je zavedena maximální sazba této mezinárodní organizace, zvýšeno z původních 5 % na 20-30 % podle klasifikace
  • zavedení spotřební daně u domácí produkce pohonných hmot (platné od 1. 1. 2018) – na 1 tunu je u benzínu s oktanovým číslem nižším než 90 zavedena daň 0-15 950 MNT, s číslem vyšším než 90 daň 17 400 MNT, u nafty 0-21 750 MNT. Tyto hodnoty platí pro celé období 2017-2020.
  • úprava spotřební daně u dovážených vozů (platnost od 1. 5. 2017) – osvobození od daně se nadále nevztahuje na hybridní, LPG a elektrické vozy, je pouze možné vyžádat vrácení 50 % zaplacené daně. Výše daně je ovlivněna stářím a objemem vozu, může dosahovat u objemu 1-1,5L 725 tis. MNT u nového vozu a 8,7 mil. MNT u vozu 10 a více let starého. U obsahu 2,5-3,5 L 2,9 mil. MNT u nového vozu a 11,6 mil MNT u vozu 10 let starého. U obsahu 3,5-4,5L pak 6,5 mil. MNT u nového vozu a 15,255 mil MNT u vozu 10 let starého.
  • zavedena srážková daň 10% z výnosů z úroků na spořicích účtech (platné od 1. 5. 2017). Taktéž zavedena daň pro úroky na spořicích účtech v zahraničí, zde od 1. 1. 2018 platná 10% daň z příjmů fyzických osob.
  • zvýšení sazby pojistného na sociální zabezpečení (platné od 1. 1. 2018) – Povinné odvody zaměstnavatelů i zaměstnanců progresivně vzrostou na roční bázi v letech 2018-2020. Příspěvky na důchodové pojištění vzrostly v roce 2018 o 1 %, 2019 o 0,5 % a 2020 o 1 % u zaměstnavatele i u zaměstnance, tzn. celkově budou v letech 2018-2020 u zaměstnavatele činit 12-14 % v roce 2018, 12,5-14,5 % v roce 2019 a 13,5-15,5 % v roce 2020 a u zaměstnance 11 % v roce 2018, 11,5 % v roce 2019 a 12,5 % v roce 2020. V roce 2020 nebyla zvýšená sazba pojistného.

V případě pozdního zaplacení daně je třeba uhradit úrok kalkulovaný na denní bázi za období od splatnosti daně po termín jejího skutečného uhrazení. Pokud je soudně prokázáno vyhýbání se dani, může být tento trestný čin penalizován pokutou až do výše 48 mil MNT (cca 16 000 EUR), konfiskací majetku a vězením až do 3 let.

Daňové kontroly právnických osob jsou v Mongolsku prováděny v průměru každé 2-3 roky. Účetní a daňová dokumentace musí být firmami archivována za období posledních 5 let.

Daňové pobídky existují v rámci přijatého Investičního zákona z r. 2013 v oblasti zemědělství a těžebního průmyslu. Jedná se především o osvobození od daní, možnosti využití zrychlených odpisů pro daňové účely, přenesení daňové ztráty do dalších let (4 – 8 let) a odpočet nákladů na školení zaměstnanců ze zdanitelných příjmů.

Daňová přiznání mohou vyplnit plátci daně, daňoví agenti nebo jejich zástupci; musí být podána v mongolštině (podpůrná dokumentace taktéž) v papírové podobě i elektronicky.

Mongolský daňový systém není jednoduchý a doporučuje se proto mít daňového poradce.

Ve shodě s aktualizovaným zněním Zákona o ropě a ropných produktech (Petroleum Law z 1.7.2014) se osvobozují od cla a DPH dovozy zařízení pro těžbu konvenční i nekonvenční ropy na dobu 5 let.

V Mongolsku působí Celní úřad, Daňový úřad, Státní registrační úřad a úřad pro duševní vlastnictví a Národní statistický výbor. V roce 2018 vzniklo centrum podpory pro investory Invest in Mongolia.

V roce 2018 předložil Parlament návrh daňové reformy, která upravuje Zákon o daních, Zákon o dani z příjmů právnických osob, Zákon o DPH, Zákon o dani z příjmů fyzických osob. Balíček dodatků k daňovým zákonům byl schválen v březnu 2019 s platností od ledna 2020:
Změny v zákonu o daních:

Zavádí se jednoúrovňový systém Rady pro řešení daňových sporů, Rada může rozhodnout o pozastavení věci a nařídit finanční správě, aby případ znovu přezkoumala, jsou-li splněny určité podmínky.

Plátci daně mohou požádat o prodloužení splatnosti, a to až o 2 roky.

Daňový dluh lze vymáhat s okamžitou platností, pokud je jeho výběr jakkoliv ohrožen. Při výběru může finanční správa vyvlastnit majetek, zmrazit bankovní účty a instruovat banky k převodu a úhradě daňového dluhu, rovněž může instruovat třetí stranu, k vymáhání daně může využít různé právní procedury.

Za nedodržení daňové povinnosti lze kromě splatných daní dlužníkovi uložit sankci ve výši 30 až 50%. Zavádí se pravidla proti daňovým únikům (GAAR) s cílem potlačit domnělé vyhýbání se platbám daní. GAAR je zákonný mechanismus k odepření daňových výhod plynoucích z transakcí nebo ujednání, u nichž lze předpokládat, že nemají jinou obchodní podstatu nebo účel než generování získaných daňových výhod.Zavedení pravidel pro stanovení převodních cen, povinné přílohy musí obsahovat všechny dokumenty k transakci, místní soubor, hlavní soubor, zprávu z každé země. Změny, jež podle požadavků OECD zamezující erozi daňového základu a přesouvání zisků (BEPS). Změny v zákonu o DPH – pro Domy a stavby: vstupní DPH je vrácena za 10 let ve stejné výši; pro Zařízení/těžbu: vstupní DPH je vrácena za 5 let ve stejné výši, pro Ostatní kapitálová aktiva: vstupní DPH je vrácena ve stejném roce, ve kterém společnost aktivum získalaVracení DPH z úroků z úvěru je pro výjimky platné i u úroků z korporátních půjček.  

Změny v zákonu o dani z příjmů právnických osob
Příjmy z obchodních aktivit, prodeje práv, podílů, kurzových rozdílů, nájmu, prodeje movitého majetku u příjmů 0-6 mld MNT) jsou zdaněny 10 %,  u příjmů přesahujících 6 mld. MNT 25 %, příjmy do 300 mil MNT ročně 1%, příjmy z prodeje práv 10 %. Příjem investičního fondu není nadále osvobozen od daně. Firmy, které provozují činnosti v oblasti: zemědělské výroby, potravinářské výroby, výroby oblečení a tkaných věcí, výroby stavebního materiálu, a jejich příjmy  nepřesahují 1,5 mld. MNT, získají 90 % daňovou úlevu po neomezenou dobu, daňová úleva se vztahuje nově i na průzkum, těžbu, používaní, přepravu a prodej nerostných surovin a radioaktivních látek, výrobu a import alkoholických nápojů a cigaret, pěstování tabákových rostlin, výrobu produktů ze zemního oleje, import pohonných hmot, velkoobchodní a maloobchodní prodej, průzkum nalezišť zemního oleje, těžbu a jeho prodej.
Odpisy z příjmu lze realizovat po dobu čtyř po sobě jdoucích let.

Odpisy:

Základní jmění

Dle původního zákonného znění

novelizace

Stavba a domy

40

25 ( v případě důlního sektoru zůstává 40 let)

Auto, zařízení, technika,

10

10

počítače a jejich náhradní díly součástky

3

2

Nehmotný majetek s neurčitou dobou použití

10

10

Nehmotný majetek s určitou dobou použití (patří k nim průzkumné a těžební licence nerostných surovin)

Podle doby platnosti licence

Podle doby platnosti licence

Ostatní základní majetek

10

10

 Daňové přiznaní:

 

Dle původního zákonnného znění

novelizace

Daňové přiznání

Každé čtvrtletí, nezávislé od míry přijmu

Pod 6 mld. MNT ročně – 2x ročně
Nad 6 mld. MNT – 4x ročně

Rezidentní daňový poplatník 

 

Dle nového zákona se zahraniční právnické osoby  považují za rezidentní daňové poplatníky případě splnění 3 podmínek :

  • 50 % a více akcionářů (nebo jejich zástupců) žije v Mongolsku
  • 50 a více % zasedání akcionářů se konalo v Mongolsku v posledních 4 letech
  • finanční a účetní doklady jsou ukládany v Mongolsku
  • 25 % a více členů či jejich zástupců, předseda představenstva žije v Mongolsku
  • Ne méně než 60% z celkového přijmu je z mongolského zdroje

Změny v zákonu o dani z příjmu fyzických osob

Daňový poplatník, rezident v Mongolsku je: 1. Fyzická osoba, která má bydliště v Mongolsku po dobu 183 nebo více dní v daném po sobě jdoucím 12 měsíčním období. 2. příjmy z mongolských zdrojů představují více než 50% z jeho celosvětového příjmu. Rezident podléhá dani ze svého celosvětového příjmu, zatímco nerezident pouze z příjmu z mongolského zdroje. Zákon usnadňuje systém daní placených v zahraničí, s cílem snížit daňové zatížení daňových poplatníků. Daň zaplacená v zahraničí je zahrnuta do základu odpočitatelné daně. Došlo k úpravě kategorie a definice zdanitelného příjmu, byly přijaty mezinárodní standardy pro platy, odměny, pobídky a podobné příjmy ze zaměstnání, nepřímé příjmy a příjmy pocházející z Mongolska. Přijata jsou pravidla pro zdroje příjmů nerezidentů. Definice „příjmu pocházejícího z Mongolska“ zahrnuje všechny typy příjmů stanovené zákonem. Zahraniční daňové úlevy jsou platné podle národního zákona o dani z příjmů fyzických osob bez ohledu na uzavřené daňové smlouvy. Díky zavedení daňových úlev a osvobození od daně, bude daňovým poplatníkům daň po jejím zaplacení vrácena, což je bude vést k větší odpovědnosti a de facto dojde ke zvýšení daňových výhod.      

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Ulánbátaru (Mongolsko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem