Myanmar: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Rangúnu (Myanmar)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

mld. USD

2014/15

2015/16

2016/17

2017/18

2018/19

Bilance

-4,1

-4,6

-4,0

-3,9

-1,0

Vývoz

12,5

14,3

11,7

14,8

17,1

Dovoz

16,6

18,9

15,7

18,7

18,1

Zdroj: Ministerstvo obchodu

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Nejvýznamnějším partnerem Myanmaru pro dovoz i vývoz je Čína. Pořadí dalších zemí je v obou kategoriích mírně odlišné. Významnými dovozci do Myanmaru jsou zejména státy ASEAN. Ze Singapuru je do země reexportováno množství výrobků ze třetích zemí. Významným odbytištěm pro myanmarské produkty jsou vyspělé země, především EU a státy východní Asie. EU je druhým největším exportním trhem pro Myanmar, ale také šestým nejdůležitějším importérem zboží do země.

Teritoriální struktura zahraničního obchodu Myanmaru v roce 2019 (v mil. EUR)

Poř.

Vývoz

Dovoz

Země

mil. EUR

Země

mil. EUR

1

Čína

5 008

Čína

5 829

2

EU27

2 967

Singapur

2 607

3

Thajsko

2 949

Thajsko

2 094

4

Japonsko

1 268

Indonésie

888

5

Indie

703

Malajsie

852

6

Jižní Korea

575

EU27

654

7

Spojené království

534

Indie

637

8

Hongkong

295

Vietnam

573

9

Singapur

267

Jižní Korea

481

10

Vietnam

211

Japonsko

448

Zdroj: Eurostat

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Mezi hlavní vývozní komodity patří zejména ropa, plyn a týkové dřevo, dále pak zemědělské plodiny jako luštěniny, rýže, kaučuk, sezamová semínka či kukuřice. Podstatné jsou také ryby a další mořské produkty, stejně jako jadeit a další minerály. V posledních letech se mezi hlavní vývozní artikly zařadily také textilní výrobky a obuv.  

Hlavními dovozními komoditami jsou stroje a dopravní zařízení, surová ropa, kovy a výrobky z nich, elektrické stroje, farmaceutika, výrobky z gumy, cement, chemikálie a hnojiva.

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Zvláštní ekonomická zóna (Special Economic Zone, SEZ) je území určené pro podnikání za specifických, zvýhodněných podmínek. Cílem zřizování SEZ je snaha vlády přilákat zahraniční investice, vytvořit pracovní místa a zvýšit objem zboží vyráběného přímo v Myanmaru oproti dovozům.

V roce 2011 byl vládou založen Centrální úřad pro SEZ, který má na starosti zřizování a regulaci těchto zón. Od počátku se počítalo s existencí tří SEZ:  

  • Dawei Special Economic Zone – v oblasti Tanintharyi  
  • Kyauk Phyu Special Economic Zone – ve státě Rakhine  
  • Thilawa Special Economic Zone – 20 km jižně od Rangúnu.  

Ze tří zřízených SEZ je pouze Thilawa plně funkční, a to od roku 2015, kdy zde zahájily činnost první podniky. SEZ Dawei je ve výstavbě, v případě Kyaukpyu byla v roce 2019 dokončeno vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) a předběžný geologický průzkum. V tuto chvíli probíhají jednání o možnosti zřízení čtvrté SEZ v Sittwe ve spolupráci s Indií.Nově byla otevřena příhraniční ekonomická zóna na hranicích s Čínou – Muse s cílem posílit další obchodní možnosti (cílem je vybudovat suchý přístav pro příliv čínského zboží). Příhraniční ekonomické zóny mají podobné výhody jako SEZ, ale v zásadě se počítá, že v nich budou investovat firmy z konkrétního sousedního státu. 

SEZ mají sloužit jako vstupní bod pro zahraniční firmy, které chtějí investovat v Myanmaru a přispět průmyslovému a ekonomickému rozvoji země. V SEZ jsou v souladu se zákonem o zvláštních ekonomických zónách uplatňovány následující pobídky:  

  • tax holiday – 5 let  
  • druhých 5 let – 50 % odpuštění daní z příjmu z prodeje výrobků v zahraničí  
  • třetích 5 let – 50 % odpuštění daní z příjmu na reinvestice získané z exportu výjimky z dovozního cla na dovážené suroviny, stroje, zařízení v zónách zajišťujících export, stroje a auta po dobu 5 let, 50 % zvýhodnění na následujících 5 let   

Detailní rozbor myanmarských SEZ včetně aktuálního stavu prací na jejich rozvoji a kontaktů na správy jednotlivých SEZ naleznete v průběžně aktualizovaném článku na webových stránkách ZÚ Rangún.

Myanmar jako člen sdružení ASEAN schválil zásady  zóny volného obchodu AFTA (ASEAN Free Trade Area). Tyto principy v praxi znamenaly snížit do roku 2015 clo pro průmyslové výrobky ve vzájemném obchodě členských států ASEANu na 0–5 %. Myanmar má spolu s dalšími nově přijatými zeměmi (Vietnam, Laos, Kambodža) výjimku, znamenající pětiletý odklad k naplnění stanovené výše cel.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Ve fiskálním roce 2018/19 byl v Myanmaru hlavním investorem Singapur, následovaný Čínou a Hongkongem. Celkově došlo ve zmíněném roce k propadu investic o přibližně 1,7 mld. USD, přičemž nejrazantnější byl úbytek investic v oblasti nemovitostí, hotelů a cestovního ruchu. Důvodem tohoto úbytku zčásti mohlo být nasycení trhu v předchozích letech. Úbytek investic do cestovního ruchu a hotelů byl zapříčiněn také zhoršením bezpečnostní situace v Arakanském státě, kde se nacházejí přímořská letoviska.

Zahraniční investice (aprobované projekty) podle zemí ve fiskálním roce 2018/19: 4,158 mld. USD

Stát

mil. USD

Singapur

2 409

Čína

634

Hongkong

456

Thajsko

221

USA

98

Jižní Korea

89

Tchaj-wan

81

Japonsko

42

Nizozemí

32

Spojené království

23

Ostatní země

115

Celkem

4 158

Zdroj: Ministerstvo plánovaní, financí a průmyslu

Zahraniční investice podle sektorů ve fiskálním roce 2018/19

Sektor

mil.USD

%

doprava a komunikace

1 538

36,99

výroba

1 348

32,42

nemovitosti

211

5,07

živá zvířata a rybolov

157

3,77

elektrická energie

93

2,24

hotely a turismus

83

1,99

průmyslové nemovitosti

49

1,18

zemědělství

19

0,45

Ropa a plyn

10

0,25

těžba

0

0,00

ostatní

650

15,64

celkem

4 158

100,00

 Zdroj: Ministerstvo plánovaní, financí a průmyslu

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Zahraniční investice a podnikání zahraničních subjektů v Myanmaru je v kompetenci Ministerstva investic a vnějších ekonomických vztahů, resp. Directorate  of Investment and Company Administration (DICA). Základní informace pro investování lze nalézt na stránkách výše uvedeného ministerstva – http://www.mifer.gov.mm/

Z legislativního aspektu je investování v Myanmaru upraveno Zákonem o zahraničních investicích. Podle zákona o státním podniku existuje 12 oblastí státního zájmu, kde smí podnikat pouze státní podnik a kde jsou zahraniční investice zakázány. V souladu s liberalizací ekonomiky dochází k postupnému otevírání zakázaných oblastí i pro zahraniční investory. Zákon o investicích stanoví následující pobídky pro zahraniční investice:  

  • oproštění od daně z příjmu po dobu 3 let 
  • zrychlený odpis základních prostředků  
  • snížení daně z příjmu až o 50 % v případě proexportní výroby  
  • oproštění od dovozního cla pro stroje a další základní prostředky určené pro výrobu  
  • vláda garantuje, že zahraniční investice nebude znárodněna  
  • převod zisku a vloženého kapitálu do zahraničí  
  • ztráty je možno zahrnout do hospodářského výsledku v následujících 3 letech  
  • oproštění od dovozního cla u dovážených surovin po dobu 3 let od zahájení výroby  

Proces posuzování a schvalování zahraničních investic je poměrně zdlouhavý. Od dubna 2020 v souvislosti se zmírňováním ekonomických dopadů pandemie COVID-19 došlo k mírným úlevám, které spíše než v odpuštění konkrétních kroků spočívají v přislíbeném zrychlení vyřizování konkrétních dílčích souhlasů zodpovědných orgánů. Podrobný výčet konkrétních kroků je uveden v průběžně aktualizovaném článku na stránkách ZÚ Rangún věnovanému ekonomickým dopadům pandemie COVID-19.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Rangúnu (Myanmar) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem