Myanmar: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Rangúnu (Myanmar)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu je Republika Myanmarský svaz (Republic of the Union of Myanmar), barmsky v transkriptu – Pyidaunzu Thanmăda Myăma Nainngandaw.  

Poslední parlamentní volby se v zemi konaly v listopadu 2015 a zaznamenaly výrazné vítězství opoziční strany National League for Democracy vedené její předsedkyní Aung San Suu Kyi. Tato strana získala 887 z volitelných 1150 křesel parlamentu (77,1 %). Na druhém místě skončila vládní strana Union Solidarity and Development (USDP) se ziskem 117 míst (10,2 %). Hlavou státu je volený prezident, který stojí v čele výkonné moci – vlády, má dva viceprezidenty. Současným prezidentem (od 30. 8. 2018) je Win Myint, funkce viceprezidentů zastávají Henry Van Thio a Myint Swe.  

Očekává se, že příštíí parlamentní volby se uskuteční v listopadu 2020.

Aktuální složení vlády:   

  • Win Myint – prezident
  • Aung San Suu Kyi – státní poradkyně
  • Myint Swe – viceprezident
  • Henry Van Thio – viceprezident
  • Senior General Min Aung Hlaing – vrchní velitel ozbrojených složek
  • Aung San Suu Kyi – svazová ministryně zahraničních věcí
  • Aung San Suu Kyi – svazová ministryně řídící Úřad prezidenta
  • Kyaw Tint Swe – svazový ministr řídící Úřad státní poradkyně
  • Min Thu – svazový ministr řídící Úřad svazové vlády
  • General Soe Htet – svazový ministr vnitra
  • General Sein Win – svazový ministr obrany
  • General Ye Aung – svazový ministr pro hranice
  • Soe Win – svazový ministr plánování, financí a průmyslu
  • Thaung Tun – svazový ministr investic a zahraničních ekonomických vztahů
  • Kyaw Tin – svazový ministr mezinárodní spolupráce
  • Pe Myint – svazový ministr informací
  • Thura U Aung Ko – svazový ministr náboženství a kultury
  • Aung Thu – svazový ministr zemědělství, živočišné výroby a zavlažování
  • Thant Sin Maung – svazový ministr dopravy a spojů
  • Ohn Win – svazový ministr přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí
  • Win Khaing – svazový ministr elektřiny a energií
  • Thein Swe – svazový ministr práce, imigrace a populace
  • Than Myint – svazový ministr obchodu
  • Myo Thein Gyi – svazový ministr školství
  • Myint Htwe – svazový ministr zdravotnictví a sportu
  • Han Zaw – svazový ministr stavebnictví
  • Win Myat Aye – svazový ministr sociálního zabezpečení, obnovy a přesídlení
  • Ohn Maung – svazový ministr hotelů a cestovního ruchu
  • Naing Thet Lwin – svazový ministr etnických záležitostí

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Myanmar je administrativně rozdělen na 7 států a 7 oblastí, dalšími jednotkami jsou správní obvody. 

Státy: Arakanský (Rakhine), Čjinský (Chin), Kačjinský (Kachin), Kajanský (Kayah), Karenský (Kayin), Monský (Mon), Šanský (Shan)
Oblasti: Iravadi (Ayeyarwady), Makwei (Magway), Mandalaj (Mandalay), Pegu (Bago), Rangún (Yangon), Sakain (Sagaing), Tenaserim (Tanintharyi)
Hlavní město: Neipyijto (Nay Pyi Taw)
Další města: metropole Rangún má 5,1 mil. obyvatel. Druhé největší město Mandalaj (1,3 mil.), dále Nay Pyi Taw (375 tis.), Taunggyi, Moulmein (Mawlamyine), Pegu (Bago), Myitkyina,  Monywa, Basein (Pathein) a Pyay. 

Myanmar je multietnická země. Oficiálně (vláda) se uvádí 135 etnik. Většinou jsou Barmánci, zatímcoostatní etnické skupiny tvoří spolu s dalšími menšími původními etnicky okolo 30 % populace. Mezi nejpočetnější patří Šanové (Shan), Karenové (Karen nebo Kayin), Rohingyové, Arakanci (Arakanese nebo Rakhine), Kačjinové (Kachin), Čjinové (Chin) a Monové. Indové a Číňané, kteří jsou největšími ne-původními skupinami, tvoří 5 % populace. 

Dominantním náboženstvím je théravádový buddhismus (dle sčítání v r. 2014 89,9 % populace), dalšími náboženstvími křesťanství (6,3 %), islám (2,3 %), animismus a hinduismus (0,5 %). Podle výsledků sčítání lidu uveřejněných v srpnu 2014 má země 51 486 253 obyvatel (10 877 832 domácností), z toho 24 824 586 mužů a 26 661 667 žen.  Dle odhadu ministerstva populace z dubna 2019 činí počet obyvatel 54 101 253. Ve městech žije 29,6 % obyvatel, nejnižší podíl městského obyvatelstva je v oblastech Makwei a Iravadi. 

Rozloha země činí 676 578 km2. Celková hustota osídlení je 76 osob/km2, nejvyšší hustota osídlení je v oblasti Rangúnu (716 obyvatel/km2), následované Mandalay (200 obyvatel/km2), nejnižší hustotu osídlení má Čjinský stát (13 obyvatel/km2) a Kačjinský stát (19 obyvatel/km2).

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Myanmar je rozvíjejícím se trhem (emerging market),  uvolnění sankcí a zahájení politických a ekonomických reforem v průběhu poslední dekády vedlo k tomu, že Myanmar znovu vstoupil na mezinárodní scénu.  Rychle se rozvíjející ekonomika Myanmaru představuje i nadále velký investiční potenciál. Průměrný růst HDP se ustálil na velmi dobré hodnotě – kolem 7 %, v roce 2019 se snížil na 6,5 %.  Jelikož i Myanmar zasáhl pokles ekonomiky v prvním pololetí 2020 v souvislosti s pandemií COVID-19, předpokládá se, že v letošním roce se tempo růstu nadále zpomalí, dle různých odhadů na 2 – 4 %. Přesto zůstane jednou ze zemí, které se i v této situaci pravděpodobně podaří udržet ekonomický růst/růst HDP. 

Míra inflace v posledních letech kolísá mezi 7 a 10 %, což odpovídá dynamickému vývoji ekonomiky a také postupnému růstu mezd. Ve prospěch ekonomiky hovoří stabilizovaná nezaměstnanost, která se v posledním období pohybovala podle oficiálních údajů na úrovni 4 %. Pozitivním aspektem je, že pokračuje plynulý nárůst ekonomicky aktivních obyvatel (odhaduje se přes 30 milionů lidí) a průměrný věk v zemi je 28,2 roku.  

Aktuální kurz Myanmarského kyatu (MMK) vůči americkému dolaru je 1428 MMK/USD. V letech 2017 a 2018 se kurz pohyboval převážně v rozmezí 1330 až 1400 MMK/USD, v roce 2019 kyat oslabil a po většinu roku se držel okolo hodnoty 1500 MMK/USD. V prvním čtvrtletí 2020 kyat výrazně posílil a většinu tohoto období se jeho kurz pohyboval okolo 1400 MMK/USD.

Ukazatel

2015

2016

2017

 2018

2019

Růst HDP (%)

7,0

8,1

7,7

6,9

6,5

HDP/obyv. (USD)

1420

1307

1439

1490

1571

Míra inflace (%)

10

9,8

9,0

6,9

8,6

Nezaměstnanost (%)

0,77

1,18

1,55

1,56

1,60

Bilance běžného účtu (mld. USD)

-3,8

-5,7

-6,1

7,0

-3,5

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

V roce 2018 došlo k posunu fiskálního roku  na období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku (původně od 1. dubna do 31. března). Tím pro fiskální rok 2018–2019 vznikl šestiměsíční rozdíl. Toto přechodné období se řídilo rozpočtovým opatřením dle zákona o národním plánování (National Planning Bill).

Státní rozpočet ve fiskálních letech 2014/15 – 2018/19 (mld. MMK)

Mld. USD 2014/15 2015/16 2016/17 2017/18 Přechodné období 2018 2018/2019
Příjmy 16,8 16,7 16,9 17,7 8,8 19,9
Výdaje 17,6 19,6 18,9 19,8 9,4 24,7
Saldo -0,8 -3,0 -1,9 -2,1 -0,4 -4,7

Zdroj: Ministerstvo plánování, financí a průmyslu

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (% HDP) 2014/15 2015/16 2016/17  2017/18 2018/2019
-běžný účet -3,3 -5,2 -3,9 -4,7 -4,8
-obchodní bilance -6,3 -9,1 -6,9 -5,4 -1,3
-finanční účet 7,1 7,0 6,9 6,9 -1,3
PZI (net) 7,1 7,1 5,3 5,8 4,1
Celková bilance 1,8 -0,7 0,6 3,9 -3,5
Veřejný dluh vůči HDP (%) 13,9 15,9 14,5 14,9 15,4
Veřejný dluh (mld. USD) 8,8 9,6 9,1 9,9 10,2
Rezervy:Centrální Banka Myanmaru (mil. USD) 4 803 4 511 5 134 5 336 5357
Domácí úvěr (%) 22,9 32,3 20,1 20,2 17,4

Zdroj: IMF (Mezinárodní měnový fond)

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Po nastartování reformního procesu prošel bankovní sektor významnými změnami. Významným krokem je především otevření akciového trhu a liberalizace pojišťovnictví, které bylo v minulosti monopolem státu. Kapitálový trh a pojistný trh však nadále hraje malou roli ve finančním sektoru. Dominují mu nadále banky. Ačkoli státní banky drží většinu aktiv, těžkopádně konkurují bankám soukromým. Přes současné reformy pokulhává jak právní rámec, tak i  finanční infrastruktura bankovního průmyslu v Myanmaru výrazně za mezinárodními standardy.   

V roce 2014 bylo uděleno 9 bankovních licencí prvním zahraničním bankám: Australia and New Zealand Banking Group (ANZ), Bangkok Bank, Industrial and Commercial Bank of China (ICBC), Mizuho Bank, Sumitomo Mitsui Banking Corporation (SMBC), Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (BTMU), Overseas-Chinese Banking Corporation (OCBC), United Overseas Bank (UOB), Malaysian Banking Berhad (Maybank)). Vybrané zahraniční banky mohou mít pouze jednu pobočku, nemohou poskytovat půjčky v MMK, ale mohou poskytovat půjčky v MMK místním bankám.

V Myanmaru existují 4 státní banky: Myanmar Agriculture and Development Bank (MADB), Myanmar Economic Bank (MEB), Myanmar Foreign Trade Bank (MFTB), Myanmar Investment and Commercial Bank (MICB). Vedle toho existuje 27 bank soukromých a 33 zahraničních bank,  kterým byly uděleny omezené bankovní licence. Seznam soukromých bank s aktuálně platnou licencí je možné nalézt na webových stránkách Myanmarské centrální banky.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Myanmarský daňový systém zahrnuje celkem 15 druhů daní ve 4 základních kategoriích:   

Daň ze zisku podniků – sazba ve výši 30 % (jedná se o firmy založené podle zákona o zahraničních investicích a zákona o společnostech).
Daň z příjmu – progresivní daň se sazbou od 3 do 30 %. Odčitatelné položky mohou dosáhnout až 20 % daňového základu, maximálně 6 000 kyatů. Stejným způsobem jsou zdaněna i družstva.
Daně vybírané srážkou – např. daň z úroku ve výši 15 % u osob s trvalým pobytem, ostatní osoby 20 %.
Clo – cla jsou stanovena podle harmonizovaného celního sazebníku vydaného v březnu 1992. V souladu s vyhláškou ministerstva financí z 27. 5. 1996 bylo dovozní clo sníženo zhruba na desetinu původní sazby a dnes se pohybuje u strojů a zařízení v rozpětí od 5 % do 30 %. Maximální výše cla u všech komodit je 40 %. Myanmar současně uplatňuje u vybraných komodit vývozní clo. U rýže činí 100 kyatů za jednu tunu, 10 % u bambusových výrobků a 5 % u kůže, luštěnin a dalších výrobků.
Obchodní daň – existuje celkem 6 skupin komodit s různou daňovou sazbou od 0 do 25%. Zvláštní sazbu mají benzín, nafta, alkohol, cigarety, perly, drahokamy a polodrahokamy, kde se sazba pohybuje od 30 % do 200 %.

Jako jedno z opatření pro podporu ekonomiky po pandemii COVID-19 vláda odsouhlasila snížení či odpuštění některých daní a poplatků (zejména vývozní daně) a odložení splatnosti daně z příjmů, obchodní daně pro společnosti postižené ekonomickým útlumem. Konkrétní přehled daňových úlev je uveden v průběžně aktualizovaném článku na stránkách ZÚ Rangún věnovanému ekonomickým dopadům pandemie COVID-19.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Rangúnu (Myanmar) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem