Nabývání vlastnictví

Vlastník a jeho postavení

Zákonem (i samotnou Listinou základních práv a svobod) je garantováno všem vlastníkům stejné postavení a stejná možnost výkonu jejich práv a povinností. Současně  se všem vlastníkům garantuje stejná úroveň právní ochrany. Vlastník má především právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje, zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. Toto ustanovení je základem pro uplatňování tzv. vlastnických žalob.

Vlastník je při nakládání se svým majetkem limitován, a to tak, že se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Vlastník tedy nemůže se svojí věcí nakládat libovolně, ale pouze tak, aby neohrožoval výkon vlastnických práv ostatních. Toto se týká především tzv. sousedských práv, tedy ochrany před takovými zásahy osob, které mohou znesnadňovat nebo dokonce znemožňovat poklidný výkon práva jiného. Mezi jednání, která by mohla narušit práva jiného, patří třeba obtěžování sousedů kouřem, prachem, plyny, pachem, vypouštěním odpadů, stíněním (imise) apod. Důležité je říci, že se nejedná o úplný zákaz takového jednání, ale pouze o jeho regulaci a snahu o udržení takového jednání v rozumných mezích.

Dále je vlastník omezen i tím, že je povinen umožnit sousedovi vstup na svůj pozemek, a to na nezbytnou dobu, v nezbytném rozsahu a způsobem nezbytným k údržbě sousedního pozemku, nebo k hospodaření na něm, Zároveň je vůči tomu, kdo takto na jeho pozemek vstupuje, i chráněn, a to pokud dojde ke škodě na jeho pozemku. V tom případě ji musí ten, kdo ji způsobil, nahradit.

V určitých případech je možné, že soud uloží vlastníku pozemku povinnost jeho oplocení. Tak tomu bude tehdy, je-li třeba zamezit obtěžování souseda a případně i předejít hrozícím škodám.

Je-li pro to rozumný důvod, může vlastník pozemku po sousedovi požadovat, aby např. nesázel stromy v těsné blízkosti společné hranice pozemků, nebo je i nechal odstranit, jsou-li již vzrostlé. Vlastník pozemku má také možnost požadovat, aby soused v těsné blízkosti hranice pozemků nezřizoval stavbu či aby stavbu na sousedním pozemku upravil tak, aby z ní nestékala voda nebo nepadal sníh či led na jeho pozemek.

Ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu je vlastník povinen strpět, aby byla na nezbytnou dobu a v nezbytné míře použita jeho věc. Takto lze postupovat jen tehdy, nelze-li účelu dosáhnout jinak

Způsoby nabývání vlastnického práva

Nabytím vlastnického práva se rozumí stav, kdy se vlastníkem konkrétní věci stane někdo, kdo jejím vlastníkem doposud nebyl. Z teoretického hlediska lze rozlišovat několik způsobů nabývání vlastnictví.

Za prvé lze rozlišovat nabytí vlastnického práva podle toho, zdali dochází ke změně vlastníka, a tedy i změně vlastnického práva k věci mezi živými (inter vivos), nebo pro případ smrti dosavadního vlastníka (mortis causa).

Nabytí vlastnictví může být dále originární (původní) nebo derivativní (odvozené). Derivativním způsobem vzniká vlastnické právo v případě, že již někdo danou věc vlastnil, tj. nabyvatel vlastnického práva odvozuje toto právo od jeho právního předchůdce (zcizitele). Originární nabytí vlastnického práva připadá v úvahu v případě nově vzniklé věci (res nullius) a dále v případě věci, která byla již někým vlastněna, a to za podmínky vzniku vlastnického práva na jiném základě, nežli nabytím vlastnictví smlouvou (tedy například vydržením, zpracováním atd.).

Podle toho, zdali dochází ke změně vlastnického práva na základě vůle dosavadního vlastníka nebo bez jeho vůle, případně proti jeho vůli, můžeme rozlišit převod vlastnického práva (s vůlí vlastníka) a přechod vlastnického práva (bez vůle vlastníka).

Na závěr je ještě vhodné připomenout, že vlastnické právo k věci nemůže vzniknout na základě protiprávního jednání, tedy protiprávního přisvojení si cizí věci. Zejména jde tedy o nemožnost přisvojit si věc získanou trestným činem (zejména krádeží, loupeží, případně jiným společensky nežádoucím jednáním).

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.




• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby