Nadnárodní formy společností

Evropská družstevní společnost

Pojem evropské družstevní společnosti

Nejmladší z nadnárodních forem společností je evropská družstevní společnost, označovaná někdy také jako evropské družstvo (dále jen „SCE“).

Zvláštní právní úprava evropské družstevní společnosti byla přijata poměrně krátce po přijetí nařízení o SE s cílem zohlednit zvláštnosti družstev a zajistit jim rovné podmínky pro přeshraniční spolupráci, tak jak je umožněna jiným subjektům prostřednictvím EHZS nebo SE.

Od jiných hospodářských subjektů se družstva odlišují především některými zásadami svého fungování a činnostmi, k nimž patří zejména zásada přednostního postavení jednotlivce, jež se odráží ve zvláštních předpisech pro vznik členství, vystoupení a vyloučení z družstva nebo zásada jeden člověk – jeden hlas, přičemž hlasovací právo je vázáno na jednotlivce a implikuje, že členové nemohou vykonávat žádná práva nad majetek družstva.

Zavedení evropské právní formy pro družstva, založené na společných zásadách, přitom však zohledňující některé jejich zvláštnosti, by mělo družstvům rozvinout činnost za hranicemi jejich států.

Prameny práva SCE a její postavení v právním systému

Základem právní úpravy evropské družstevní společnosti je nařízení Rady č. ES 1435/2003 o statutu evropské družstevní společnosti (dále jen „nařízení o SCE“) a na ně navazující směrnice Rady č. 2003/72/ES, kterou se doplňuje statut evropské družstevní společnosti s ohledem na účast zaměstnanců (dále jen „směrnice o SCE“) upravující otázku zapojení zaměstnanců do záležitostí SCE. Oba uvedené předpisy předpokládají existenci dalších právních předpisů, které komunitární úpravu doplní.

Obdobně jako v případě evropské akciové společnosti tak vzniká poměrně komplikovaný systém právních předpisů, kterými se evropská družstevní společnost řídí v následujícím pořadí:

  • nařízením o SCE;
  • stanovami SCE vydanými na základě nařízení tam, kde to nařízení stanoví;
  • pokud jde o oblasti, které nařízení neupravuje nebo je upravuje pouze částečně, ve věcech, které upraveny nejsou,
    • právními předpisy přijatými členskými státy výhradně k provedení nařízení o SCE;
    • právními předpisy členských států, které by se vztahovaly na družstvo založené podle práva členského státu, ve kterém má SCE sídlo;
    • svými stanovami, ovšem pouze v rozsahu, v jakém to dovoluje právo státu, v němž má SCE své sídlo.

Nařízení o SCE

Nařízení o SCE, které je na území členských států přímo závazné a má aplikační přednost před právem vnitrostátním, upravuje pouze společný základ pro jednotlivé národní varianty evropské družstevní společnosti. Nařízení obsahuje celkem devět kapitol, které upravují zejména způsoby založení SCE, organizační strukturu nebo použití zisku. Kapitoly týkající se účetní závěrky, zrušení, likvidace, platební neschopnost a zastavení plateb jsou omezeny na určení subsidiární právní úpravy, a to převážně prostřednictvím odkazů na právo státu, ve kterém má SCE sídlo, nebo na harmonizační směrnice.

Stanovy přijaté na základě nařízení

Okruh otázek, které mohou stanovy SCE upravit odchylně od nařízení, je nařízením konkrétně vymezen a stanovy SCE se mohou od jednotlivých ustanovení nařízení odklonit, jen pokud to nařízení samo výslovně dovoluje. Takto přijatá ustanovení stanov mají přednost před vnitrostátními právními přepisy.

Stanovy přijaté na základě nařízení musí obsahovat alespoň:

  • firmu SCE, před nebo za níž je dodatek „SCE“,
  • předmět činnosti,
  • jména fyzických osob a názvy právnických osob, které jsou zakládajícími členy SCE, u právnických osob s uvedením jejich předmětu činnosti a sídla,
  • adresu sídla SCE,
  • podmínky a postupy pro přijetí, vyloučení a vystoupení člena,
  • práva a povinnosti členů a jednotlivé kategorie členů, pokud existují, a práva a povinnosti členů v každé kategorii,
  • jmenovitou hodnotu upsaných podílů, částku upsaného základního kapitálu a údaj, že základní kapitál je proměnný,
  • zvláštní pravidla pro případné přidělení části nerozděleného zisku do rezervních fondů,
  • pravomoci a příslušnost členů jednotlivých orgánů SCE,
  • pravidla jmenování a odvolávání členů těchto orgánů,
  • pravidla usnášeníschopnosti a většiny při hlasování,
  • dobu trvání společnosti, je-li založena na dobu určitou.

Zákon o SCE

Záležitosti, které nařízení neupravuje a záležitosti, které upravuje jen částečně, se v rozsahu neupraveném nařízením řídí právními předpisy přijatými členskými státy k provedení nařízení o SCE. V České republice byl k provedení statutu o SCE přijat zákon č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní společnosti, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 126/2008 Sb. (dále jen „zákon o SCE“).

Základem pro národní úpravu jsou obdobně jako v případě evropské akciové společnosti ta ustanovení nařízení o SCE, která členským státům umožňují nebo přikazují upravit konkrétní záležitosti speciálně pro SCE. Zákon o SCE sestává ze dvou základních částí, z nichž první obsahuje ustanovení provádějící nařízení o SCE, druhá pak upravuje otázku zapojení zaměstnanců do záležitostí SCE v souladu se směrnicí o SCE.

Právní předpisy členského státu, ve kterém má SCE sídlo

Záležitosti týkající se evropské družstevní společnosti, které nejsou upraveny nařízením a nařízení ohledně nich neobsahuje zmocnění k úpravě ve stanovách nebo prostřednictvím zvláštní právní úpravy přijaté speciálně pro SCE, se řídí právními předpisy členského státu, které by se vztahovaly na družstvo založené podle práva členského státu, ve kterém má SCE sídlo. Jak již bylo výše uvedeno, uplatní se příslušné právní předpisy členských států zejména v otázkách účetních závěrek, včetně jejich ověřování a zveřejňování, dále v otázkách zrušení, likvidace, platební neschopnosti, zastavení plateb, podmínek zápisu do rejstříku apod.

Ustanovení stanov přijatá v rámci vnitrostátního práva

Poslední článek v hierarchii právních přepisů aplikovatelných na SCE tvoří stanovy společnosti, ovšem tentokrát pouze v rozsahu, v jakém to dovoluje právo státu, v němž má evropská družstevní společnost své sídlo. Shodně se stanovami SE, se také stanovy SCE uplatní ve dvou rovinách. Zatímco ustanovení přijatá na základě zmocnění obsaženého přímo v nařízení o SCE mají přednost před národní právní úpravou, ustanovení stanov přijatá v rozsahu stanoveném národním právem se uplatní až na posledním místě.

Způsoby založení SCE

Úprava založení SCE je v mnoha ohledech shodná s principy popsanými výše ohledně zakládání evropské akciové společnosti. Konkrétní způsoby založení evropské družstevní společnosti taxativně vymezuje článek 2 nařízení o SCE, který současně vymezuje okruh subjektů, které se mohou na zakládání SCE účastnit. Základním předpokladem pro založení SCE je opět existence nadnárodního prvku daná požadavkem, že zakladatelé musí mít své bydliště v různých členských státech nebo se řídit právem alespoň dvou členských států.

SCE může být založena:

  • alespoň pěti fyzickými osobami s bydlištěm alespoň ve dvou členských státech,
  • alespoň pěti fyzickými osobami a společnostmi ve smyslu čl. 48 odst. 2 SES a jinými veřejnoprávními nebo soukromoprávními právnickými osobami založenými podle práva členského státu, které mají bydliště v nejméně dvou různých členských státech nebo se řídí právem alespoň dvou různých členských států,
  • společnostmi ve smyslu čl. 48 odst. 2 SES a jinými veřejnoprávními nebo soukromoprávními právnickými osobami založenými podle práva členského státu, které se řídí právem alespoň dvou různých členských států,
  • fúzí družstev založených podle práva členského státu, která mají sídlo i správní ústředí ve Společenství, řídí-li se alespoň dvě tato družstva právem různých členských států,
  • přeměnou družstva založeného podle práva členského státu, které má sídlo i správní ústředí ve Společenství, pokud má po dobu alespoň dvou let provozovnu nebo dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu.

Založení SCE fúzí národních družstev

Založení SCE fúzí se mohou účastnit pouze již existující družstva se sídlem na území Společenství za předpokladu, že alespoň dvě z nich se řídí právním řádem různých členských států. Výchozím dokumentem fúze je projekt zpracovaný orgány fúzujících družstev, který musí obsahovat minimálně následující údaje:

  • firmu a sídlo každého z fúzujících družstev a navrhovanou firmu a sídlo SCE;
  • výměnný poměr upsaných členských podílů a popřípadě výši doplatku na dorovnání. Nejsou-li žádné podíly, přesné rozdělení majetku a jeho hodnoty v podílech;
  • podmínky rozložení podílů SCE;
  • den, od kterého vznikne majiteli podílů SCE právo na podíl na zisku, a případné zvláštní podmínky týkající se tohoto práva;
  • den, od kterého se pro účely účetnictví považují jednání fúzujících družstev za jednání SCE;
  • zvláštní podmínky či výhody spojené s dluhopisy nebo jinými než podílovými cennými papíry, které nezakládají členství v SCE;
  • práva poskytnutá SCE držitelům podílů spojených se zvláštními právy a držitelům jiných než podílových cenných papírů nebo navrhovaná opatření vůči těmto osobám;
  • opatření na ochranu práv věřitelů fúzujících družstev;
  • případné zvláštní výhody poskytnuté znalcům, kteří přezkoumávají projekt fúze, nebo členům správních, řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánů fúzujících družstev;
  • stanovy SCE;
  • údaje o postupu, jímž se určí podmínky zapojení zaměstnanců podle směrnice 2003/72/ES.

Spolu s projektem fúze jsou fúzující družstva povinna zpracovat podrobnou písemnou zprávu, ve které z právního a hospodářského hlediska vysvětlí a odůvodní projekt fúze, a zejména výměnný poměr členských podílů. Návrh projektu fúze schvaluje valná hromada každého fúzujícího družstva. Uskutečnění fúze je podmíněno také získáním osvědčení o splnění všech zákonných podmínek, a to v každém členském státě, jehož právem se postup fúze řídí. Takové osvědčení je v České republice oprávněn vydat v souladu se zákonem o SCE pouze notář.

V rámci řízení o zápisu evropské družstevní společnosti do příslušného rejstříku státu sídla SCE je každé fúzující družstvo povinno předložit příslušnému orgánu členského státu vydané osvědčení dokládající soulad fúze s platnými právními předpisy. Pověřený orgán na základě doložených osvědčení přezkoumá soulad fúze s právem a rozhodne o tom, zda byly splněny všechny podmínky pro zápis SCE do příslušného rejstříku.

Založení SCE přeměnou stávajícího družstva na SCE

Podmínkou přeměny stávajícího družstva na SCE je skutečnost, že družstvo založené podle práva některého členského státu, které má sídlo i správní ústředí ve Společenství, má po dobu alespoň dvou let provozovnu nebo dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu. Obdobně jako založení SCE fúzí je také založení SCE přeměnou stávajícího družstva vyhrazeno výlučně družstvům.

Hlavním dokumentem přeměny je projekt vypracovaný orgány dotyčného družstva spolu se zprávou, která odůvodňuje a vysvětluje právní a hospodářská hlediska přeměny, jakož i její dopady na zaměstnanost a uvádí důsledky přechodu na právní formu SCE pro členy a zaměstnance družstva.

Projekt přeměny schvaluje valná hromada družstva. Před konáním valné hromady osvědčí splnění všech podmínek přeměny nezávislý znalec jmenovaný nebo schválený v souladu s vnitrostátními právními předpisy soudem nebo správním orgánem členského státu, jehož právem se družstvo řídí. V České republice vydá osvědčení znalec jmenovaný soudem.

Dle výslovného ustanovení čl. 35 nařízení o SCE nevede přeměna družstva na SCE k zániku družstva ani k vytvoření nové právnické osoby.

Založení nové SCE

Na založení SCE jako nového subjektu se mohou účastnit fyzické osoby, společnosti ve smyslu čl. 48 odst. 2 Smlouvy a jiné veřejnoprávní nebo soukromoprávní právnické osoby založené podle práva členského státu, za předpokladu, že mají bydliště v nejméně dvou různých členských státech nebo se řídí právem alespoň dvou různých členských států a pokud zakladateli je:

  • alespoň pět fyzických osob,
  • alespoň pět fyzických osob a společností ve smyslu čl. 48 odst. 2 SES a jiné veřejnoprávní nebo soukromoprávní právnické osoby,
  • alespoň 2 společnosti ve smyslu čl. 48 odst. 2 SES a jiné veřejnoprávní nebo soukromoprávní právnické osoby.

Ustanovení doplňující způsoby založení SCE

Vedle fyzických osob, společností a jiných veřejnoprávních nebo soukromoprávních právnických osob založených podle práva některého členského státu se na založení SCE, která bude mít sídlo na území České republiky, může podílet i právnická osoba, jejíž skutečné sídlo leží mimo území členských států Evropské unie nebo jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor, jestliže je založena podle práva některého členského státu, má zapsané sídlo v členském státě a má trvalý a efektivní vztah k ekonomice členského státu.

Způsoby založení evropské družstevní společnostiPrávní formy společností, které se mohou podílet na zakládání SCEPožadavky týkající se sídla a správního ústředí zúčastněných společnostíNadnárodní prvek
Založení SCE fúzí
  • Družstva založená podle práva některého členského státu
  • Družstva, založená podle práva členského státu, která mají sídlo i správní ústředí ve Společenství
  • Právnické osoby, jejichž správní sídlo se nenachází ve Společenství, jsou-li založené podle práva členského státu, mají v tomtéž členském státě sídlo a mají skutečnou a trvalou vazbu na hospodářství členského státu
  • Nejméně dvě družstva podléhají právním předpisům různých členských států
Založení SCE přeměnou stávajícího na SCE
  • Družstvo založené podle práva některého členského státu
  • Družstvo, založené podle práva členského státu, které má sídlo i správní ústředí ve Společenství
  • Družstvo má nejméně dva roky provozovnu nebo dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu
Založení nové SCE
  • Společnosti ve smyslu čl. 48 odst. 2 SES
  • Jiné veřejnoprávní nebo soukromoprávní právnické osoby
  • Fyzické osoby
  • Alespoň 5 fyzických osob a právnická osoba založená podle práva členského státu, které mají sídlo i správní ústředí ve Společenství
  • Alespoň 5 fyzických osob s bydlištěm ve 2 různých členských státech
  • Alespoň 2 právnické osoby založené podle práva členského státu
  • Alespoň 5 fyzických osob a právnická osoba založená podle práva členského státu, které mají bydliště v nejméně dvou členských státech, nebo se řídí právem alespoň dvou různých členských států
  • Alespoň 5 fyzických osob s bydlištěm ve 2 různých členských státech
  • Alespoň 2 právnické osoby založené podle práva členského státu, které se řídí právem alespoň dvou různých členských států

Organizační struktura SCE

Obdobně jako evropská akciová společnost také evropská družstevní společnost má možnost volby mezi monistickým a dualistickým systémem řízení společnosti.

V obou případech je hlavním orgánem společnosti valná hromada a buď řídící orgán a dozorčí orgán (dualistický systém), nebo správní orgán (monistický systém), podle toho, kterou možnost obsahují stanovy.

Organizace a jednání valné hromady se řídí společně s postupem pro hlasování právními předpisy vztahujícími se na družstva v členském státě, ve kterém se nachází sídlo SCE.

Dualistický systém

V dualistickém systému odpovídá za řízení SCE řídicí orgán, který ji zároveň zastupuje při jednání se třetími osobami a před soudem. Člena nebo členy řídícího orgánu jmenuje a odvolává dozorčí orgán, nestanoví-li stanovy, že člena nebo členy řídícího orgánu jmenuje a odvolává valná hromada. V čele řídícího orgánu stojí jeho předseda zvolený ostatními členy.

V dualistickém systému nesmí být nikdo současně členem orgánu řídícího i dozorčího. Dozorčí orgán však může ustanovit jednoho ze svých členů k výkonu funkce člena řídícího orgánu v případě, že toto místo není obsazeno. Po tuto dobu se pozastavují funkce dotyčné osoby jako člena dozorčího orgánu. Počet členů řídícího orgánu nebo pravidla pro jeho stanovení určují stanovy SCE.

Dozorčí orgán dohlíží na výkon povinností řídícího orgánu, sám však není oprávněn vykonávat jakékoli řídící pravomoci.

Členy dozorčího orgánu jmenuje a odvolává valná hromada. Členové prvního dozorčího orgánu však mohou být jmenováni stanovami. Počet členů dozorčího orgánu nebo pravidla pro jeho stanovení určují stanovy. Členský stát však může stanovit počet členů nebo složení dozorčího orgánu SCE se sídlem na jeho území nebo nejnižší nebo nejvyšší počet členů. V čele dozorčího orgánu stojí předseda zvolený ostatními členy.

Monistický systém

V monistickém systému jsou funkce řídící i kontrolní svěřeny jednomu správnímu orgánu, který řídí SCE a zastupuje ji při jednání se třetími osobami a před soudem. V čele správního orgánu stojí jeho volený předseda.

Počet členů správního orgánu nebo pravidla jeho stanovení určují stanovy SCE s tím, že každý členský stát je oprávněn stanovit jejich nejnižší a případně i nejvyšší počet. Členy správního orgánu, a určují-li tak stanovy, též jejich náhradníky, jmenuje valná hromada.

Společná ustanovení pro monistický a pro dualistický systém

Členové orgánů SCE jsou jmenováni na dobu určenou ve stanovách, která však nesmí být delší než šest let. S výhradou omezení uvedených ve stanovách mohou být členové těchto orgánů opětovně jmenování jednou či vícekrát na dobu stanovenou v předchozí větě.

Nestanoví-li toto nařízení nebo stanovy jinak, platí pro usnášení schopnost a rozhodování v orgánech SCE tato pravidla:

  • usnášeníschopnost: musí být přítomna nebo zastoupena nejméně polovina členů s hlasovacím právem;
  • rozhodování: většinou přítomných nebo zastoupených členů s hlasovacím právem.

Nepřítomní členové se mohou účastnit rozhodování buď zmocněním jiného člena orgánu, nebo náhradníka, který byl současně s nimi jmenován k jejich zastupování. Neurčí-li stanovy jinak, má předseda každého orgánu v případě rovnosti hlasů rozhodující hlas.

Zapojení zaměstnanců do záležitostí SCE

Nedílnou součástí nařízení o SCE jsou pravidla o zapojení zaměstnanců do záležitostí SCE stanovená směrnicí o SCE, která musí být uplatňována současně s nařízením o SCE.

Dle článku 2 směrnice o SCE se zapojením zaměstnanců rozumí mechanismus, včetně informování, projednávání a účasti, pomocí něhož mohou zástupci zaměstnanců ovlivňovat rozhodnutí, která mají být ve společnosti přijata.

Na rozdíl od úpravy týkající se evropské akciové společnosti závisí uplatnění pravidel o zapojení zaměstnanců na způsobu jakým je SCE založena. Je-li SCE založena výlučně fyzickými osobami nebo fyzickými osobami a jedinou právnickou osobou, vztahují se na ni pravidla o zapojení zaměstnanců stanovená v druhém oddílu směrnice o SCE jen pokud zakladatelé dohromady zaměstnávají alespoň 50 zaměstnanců nejméně ve dvou členských státech. V případě kdy zakladatelé zaměstnávají dohromady méně než 50 zaměstnanců nebo zaměstnávají alespoň 50 zaměstnanců pouze v jednom členském státě, uplatní se následující ustanovení o zapojení zaměstnanců:

  • na samotnou SCE se vztahují předpisy členského státu sídla použitelné pro jiné subjekty stejného typu,
  • na její dceřiné společnosti a závody se vztahují předpisy členského státu, ve kterém se nacházejí, použitelné pro jiné subjekty stejného typu.

V případech kdy evropská družstevní společnost vzniká fúzí, přeměnou nebo založením právnickými osobami uplatní se pravidla obsažená v druhém oddíle směrnice o SE v plném rozsahu.

Oddíl druhý směrnice o SCE ukládá orgánům společnosti, aby bezprostředně poté, co vypracují plán na založení SCE zahájili vyjednávání se zástupci zaměstnanců zúčastněných právnických osob o způsobu jejich zapojení do záležitostí týkajících se SCE. Za tímto účelem jsou povinny zřídit zvláštní vyjednávací výbor. Základní pravidla pro sestavení vyjednávacího výboru jsou obsažena ve směrnici o SE, v podrobnostech se však uplatní právní úprava státu, ve kterém má mít SCE sídlo.

Cílem vyjednávání orgánů zúčastněných společností a vyjednávacího výboru je dosažení dohody o úpravě pro zapojení zaměstnanců v SCE. Minimální obsahové náležitosti dohody jsou následující:

  • oblast působnosti dohody;
  • složení, počet členů a rozdělení křesel zastupujícího orgánu, který je partnerem pro vyjednávání příslušného orgánu SCE v souvislosti s úpravami informování a projednání se zaměstnanci SCE a jejích dceřiných společností a závodů;
  • pravomoci a postup informování a projednání se zastupujícím orgánem;
  • četnost zasedání zastupujícího orgánu;
  • finanční a hmotné prostředky, které je třeba zastupujícímu orgánu poskytnout;
  • rozhodnou-li se strany v průběhu vyjednávání zavést jeden nebo více postupů pro informování a projednání namísto zřízení zastupujícího orgánu, úpravy pro provádění těchto postupů;
  • rozhodnou-li se strany v průběhu vyjednávání zavést úpravu pro účast, obsah této úpravy včetně (případně) počtu členů v správním nebo dozorčím orgánu SCE, které jsou zaměstnanci oprávněni volit, jmenovat, doporučovat nebo zamítat, postupy pro volby, jmenování, doporučování nebo zamítání těchto členů zaměstnanci a jejich práva;
  • den vstupu dohody v platnost a doba jejího trvání, případy, ve kterých by měla být dohoda znovu sjednána, a postup pro nové jednání, případně též pro případ změn ve struktuře SCE a jejích dceřiných společností a závodů, které nastanou po založení SCE.

Kromě přijetí dohody o zapojení zaměstnanců do záležitostí SCE může činnost vyjednávacího výboru skončit také přijetím rozhodnutí o nezahájení jednání o zapojení nebo rozhodnutím o ukončení již zahájeného jednání a o použití úpravy o informování a projednání se zaměstnanci platné v členských státech, ve kterých má SCE zaměstnance. Tato možnost je vyjednávacímu výboru dána za předpokladu, že rozhodnutí o nezahájení nebo ukončení již zahájeného jednání bude přijato hlasy dvou třetin členů, kteří zastupují nejméně dvě třetiny zaměstnanců, a tato většina musí zahrnovat hlasy členů, kteří zastupují zaměstnance zaměstnané nejméně ve dvou členských státech.

Pokud strany neuzavřou ve vymezené lhůtě dohodu o rozsahu a způsobu zapojení zaměstnanců do záležitostí SCE a v této lhůtě vyjednávací výbor ani nerozhodne o ukončení (nezahájení) jednání, uplatní se referenční ustanovení, tedy standardní pravidla obsažená ve směrnici o SCE. Tato pravidla se mohou uplatnit také v případech, kdy na ně strany v dohodě výslovně odkáží.

Přehled všech témat Právního průvodce

• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby
• Teritorium: Česká republika

Doporučujeme