Nekalá soutěž



Ochrana proti nekalé soutěži

Prostředky ochrany proti nekalosoutěžnímu jednání jsou nikoli pouze soukromoprávní, nýbrž také veřejnoprávní povahy.

Soukromoprávní sankce

V souladu s ustanovením § 2988 občanského zákoníku může osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží porušeno nebo ohroženo, proti rušiteli požadovat,

  • aby se zdržel nekalé soutěže,
  • aby odstranil závadný stav,
  • přiměřené zadostiučinění,
  • náhradu škody,
  • vydání bezdůvodného obohacení.

Uplatnění těchto sankcí však závisí výlučně na iniciativě poškozených nebo ohrožených soutěžitelů, tedy na tom, zda své právo uplatní u příslušného soudu, kterým je ve sporech o ochranu práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním příslušný krajský soud.

Nemajetková újma se v souladu s ustanovením § 2951 odst. 2 občanského zákoníku odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

Nárok na náhradu škody (shodně i nárok na přiměřené zadostiučinění) je založen na subjektivním principu, neboli vznik povinnosti nahradit škodu způsobenou nekalosoutěžním jednáním je vázán zásadně na zavinění rušitele. To je rozdíl oproti dřívější právní úpravě, která pojímala odpovědnost za škodu na principu objektivním.

Ustanovení § 2911 občanského zákoníku upravuje tzv. domněnku nedbalosti – způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. Subjektivní princip se týká pouze nároku na náhradu škody, nikoliv obecného pojetí právní odpovědnosti za nekalosoutěžní jednání. Dřívější pojetí nekalé soutěže jakožto civilního deliktu i judikatura k tomu se vztahující tedy bude plně využitelná i v tomto směru. Rovněž je nutno zdůraznit, že občanský zákoník upřednostňuje náhradu škody uvedením v předešlý stav oproti peněžité náhradě, pokud poškozený nepreferuje peněžitou náhradu.

U nároku zdržovacího, odstraňovacího i nároku na vydání bezdůvodného obohacení postačuje, prokáže-li žalobce naplnění znaků nekalé soutěže, bez ohledu na zavinění rušitele. U nároku na náhradu škody a přiměřené zadostiučinění (peněžité i nepeněžité) je nezbytné rovněž prokázání zavinění rušitele (při uplatnění domněnky nedbalosti podle § 2911 občanského zákoníku).

V úpravě obsažené v občanském zákoníku je, v souladu se dřívější úpravou, zachováno obrácené důkazní břemeno (a to přímo ze zákona) v případě zdržovacího nároku a nároku na odstranění závadného stavu, je-li žalobcem spotřebitel. Nová právní úprava však již nepočítá s možností, aby k obrácení důkazního břemene ve prospěch spotřebitele došlo také v případě nároku na přiměřené zadostiučinění a vydání bezdůvodného obohacení, ale počítá pouze s prokazováním ze strany rušitele, že u nároku na náhradu škody nebyla škoda způsobena nekalou soutěží.

K zmíněnému obrácení důkazního břemene dochází pouze u skutkových podstat podle § 2976 až 2981 občanského zákoníku a § 2987 občanského zákoníku, tedy v případě jednání postižitelného podle generální klauzule nekalé soutěže (§ 2976 občanského zákoníku), klamavé reklamy (§ 2977 občanského zákoníku), klamavého označení zboží nebo služby (§ 2978 občanského zákoníku), vyvolání nebezpečí záměny (§ 2981 občanského zákoníku), ohrožení zdraví nebo životního prostředí (§ 2987 občanského zákoníku) a nově také u skutkové podstaty srovnávací reklamy (§ 2980 občanského zákoníku).

Vedle samotných soutěžitelů, kterým nekalá soutěž působí újmu, mohou uplatnit právo, aby se rušitel nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav, také právnické osoby oprávněné hájit zájmy soutěžitelů (např. obchodní komory) nebo zákazníků (např. sdružení na ochranu spotřebitele). To ovšem neplatí pro skutkové podstaty parazitování na pověsti, podplácení, zlehčování a porušení obchodního tajemství.

Veřejnoprávní sankce

Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže

Sankce za nekalosoutěžní jednání může být uložena také podle ustanovení § 248 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že kdo poruší jiný právní předpis o nekalé soutěži tím, že se při účasti v hospodářské soutěži dopustí

  • klamavé reklamy,
  • klamavého označování zboží a služeb,
  • vyvolávání nebezpečí záměny,
  • parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele,
  • podplácení,
  • zlehčování,
  • srovnávací reklamy,
  • porušování obchodního tajemství, nebo
  • ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí,

a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci. Škodou většího rozsahu podle ustanovení § 138 téhož zákona rozumíme majetkovou újmu vyšší než 50 000 Kč.

Jak již bylo uvedeno výše, dochází v některých případech k částečnému překrývání ochrany poskytované právem proti nekalé soutěži a ochrany plynoucí z práv průmyslových. Tato skutečnost se promítla také do trestního zákoníku. Pro úplnost je tedy vhodné zmínit také ustanovení § 268 a následujících trestního zákoníku, která postihují

  • porušení práv k ochranné známce a jiným označením včetně obchodní firmy,
  • porušení chráněných průmyslových práv (vynálezu, průmyslovému vzoru, užitnému vzoru nebo topografii polovodičového výrobku).

Porušení práv k ochranné známce a jiným označením

Kdo uvede do oběhu výrobky nebo poskytuje služby neoprávněně označené ochrannou známkou, k níž přísluší výhradní právo jinému, nebo se známkou jinak nedovoleně disponuje, může být potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

Stejně tak může být potrestán, kdo pro dosažení hospodářského prospěchu neoprávněně užívá obchodní firmu nebo jakékoliv označení s ní zaměnitelné nebo kdo uvede do oběhu výrobky nebo služby neoprávněně opatřené označením původu nebo zeměpisným označením anebo s takovým označením jinak neoprávněně disponuje.

Porušení chráněných průmyslových práv

Kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do práv k chráněnému vynálezu, průmyslovému vzoru, užitnému vzoru nebo topografii polovodičového výrobku, může být potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Orientace v právních úkonech

Pravidelné novinky e-mailem