Německo: Zahraniční obchod a investice

Zahraniční obchod SRN v r. 2019 – v roce 2019 dosáhl německý vývoz hodnoty 1.327,6 mld. EUR (+ 0,8 % oproti roku 2018), dovozy do SRN činily 1.104,1 mld. EUR (+ 1,4 % oproti roku 2018). Saldo zahraničního obchodu bylo aktivní ve výši 223,6 mld. EUR (v roce 2018 činilo 228 mld. EUR).

V roce 2019 bylo do členských států Evropské unie (EU) vyvezeno zboží v hodnotě 777,3 mld. EUR a odtud bylo dovezeno zboží v hodnotě 631,3 mld. EUR. Ve srovnání s rokem 2018 se vývoz do zemí EU snížil o 0,2%, zatímco dovoz ze zemí EU vzrostl o 1,3%.

V roce 2019 bylo do zemí eurozóny dodáno zboží v hodnotě 491,8 mld. EUR (-0,1%) a z těchto zemí bylo dovezeno zboží v hodnotě 409,1 mld. EUR (+0,8%). Zboží v hodnotě 285,5 mld. EUR (-0,4%) bylo vyvezeno do zemí EU mimo eurozónu a zboží v hodnotě 222,3 mld. EUR (+2,1%) z těchto států dovezeno.

V roce 2019 bylo do zemí mimo EU (třetích zemí) vyvezeno zboží v hodnotě 550,3 mld. EUR a z těchto zemí bylo dovezeno zboží v hodnotě 472,8 mld. EUR. Ve srovnání s rokem 2018 se vývoz do třetích zemí zvýšil o 2,2%, dovoz odtud vzrostl o 1,6%.

Zahraniční obchod SRN 2000 – 2019

Zdroj: Destatis

Nejvýznamnějším obchodním partnerem Německa byla v r. 2019 již čtvrtým rokem v řadě opět ČLR – vzájemný objem ZO dosáhl 205,9 mld. EUR (meziročně +3,3 %). Na druhém a třetím místě následovaly NL (190,1 mld. EUR meziročně +0,5 %) a USA (190 mld. EUR, meziročně +6,8%).

Nejvýznamnějšími exportními destinacemi byly v r. 2018 stejně jako v roce minulém USA (118,6 mld. EUR. Na druhém a třetím místě potom následovala Francie (106,7 mld. EUR a ČLR (96 mld. EUR). Nejvíce zboží bylo do SRN importováno z ČLR (109,9 mld.EUR), na druhém místě následovalo NL (98,5 mld. EUR) a USA (71,4 mld. EUR). Nejvyššího pozitivního salda obchodní bilance dosáhlo SRN s USA a FR. Naopak nejvyššího deficitu dosáhlo SRN s ČLR – v roce 2019 vykázal zahraniční obchod přebytek dovozu ve výši 13,9 mld. EUR.

Zdroj: Destatis

Nejvýznamnější obchodní partneři SRN v roce 2019

Zdroj: Destatis

V roce 2019 byly z Německa exportovány automobily a automobilové součástky v hodnotě 223 mld. EUR. Na druhém a třetím místě následovaly stroje (194,5 mld. EUR) a chemické výrobky (118,1 mld. EUR). Meziročně nejvíce vzrostl export u položek ropa a zemní plyn (cca +6 %) a potraviny a živá zvířata (+4 %). Naopak meziroční propad zaznamenaly v exportu položky nápoje, tabák a tabákové výrobky (-3 %) a   tržní výrobky dle materiálu (-2,3 %).

Na straně importu byly nejdůležitější automobily a automobilové součástky (126,5 mld. EUR), přístroje na zpracování dat, elektrické a optické výrobky (117,5 mld. EUR) a stroje (86,7 mld. EUR). Meziročně nejvíce vzrostl import u položek stroje a dopravní prostředky (+2,9 %), průmyslové spotřební zboží (+2,8 %) a potraviny (+1,7 %). Naopak meziroční propad zaznamenaly položky tržní výrobky dle materiálu (-5,4%), minerální paliva a maziva        (-2%) a chemické výrobky (-0,9%).

Největší pozitivní obchodní saldo zaznamenaly již zmíněné stroje (107,8 mld. EUR), automobily a automobilové součástky (96,5 mld. EUR) a chemické výrobky (32,1 mld. EUR).

Negativního salda obchodní bilance dosáhly loni ropa a zemní plyn (51,4 mld. EUR) a také zemědělské výrobky (19,8 mld. EUR).

Z pohledu ČR je důležité, že rostl dovoz, ale i vývoz (zhruba 1/3 – 1/2 českého vývozu do SRN je dále reexportována) hlavních položek CZ-DE ZO. Z hlediska objemu jsou klíčové tři položky – motorová vozidla, stroje a elektrotechnické výrobky – které se podílejí 58,4 % na českém exportu do SRN, resp. 48,9 % na importech ze SRN, potažmo 53,9 % na česko-německém ZO.

Komoditní složení německého ZO v roce 2019

Zdroj: Destatis

Zóna volného obchodu nebo svobodné celní pásmo zůstalo na Labi pouze v přístavu Cuxhaven. Na řece Vezeře/Weser jsou to přístavy Bremerhaven.a Brake (spolková země Dolní Sasko). Na řece Rýn zůstal zónou volného obchodu přístav Duisburg-Ruhrorter (spolková země Severní Porýní- Vestfálsko), na Dunaji je svobodné celní pásmo v Deggendorfu (spolková země Bavorsko) a též ostrov Helgoland v Severním moři (sklady zboží). Důležitými námořními přístavy jsou dále Hamburk, Kiel, Flensburg, Lübeck, Nordenham, Rostock, Sassnitz a Stralsund, celní letiště jsou Berlín-Tegel, Berlín-Schönefeld, Brémy-Neuenland, Drážďany, Düsseldorf-Lohausen, Frankfurt n. M., Hamburk-Fuhlsbüttel, Hannover-Langenhagen, Kolín n. R.- Bonn, Lipsko, Mnichov-Riem, Norimberk, Saarbrücken-Ensheim, Stuttgart-Eschterdingen.

Německé přímé zahraniční investice (zahraničí/všechny země)

Přímé zahraniční investice v SRN

Zdroj: Bundesbank

Úspěch německého průmyslu je však stále více založen na investicích ze zahraničí. PZI jsou v Německu hnací silou růstu, prosperity a pracovních míst. Zahraniční společnosti prostřednictvím svých investic provozují výrobní zařízení a posilují obchodní vztahy s německými partnery. Tyto investice zajišťují a vytvářejí pracovní místa. Údaje Deutsche Bundesbank ukazují, jak důležité jsou PZI pro německou ekonomiku – kumulovaná výše zahraničních investic v roce 2017 v Německu dosáhla 534 mld. EUR. Zahraniční investoři drží podíly v přibližně 17 000 společnostech v Německu a vytvořili přibližně 3,1 mil. pracovních míst. Zahraniční investoři dosáhli v roce 2017 v Německu obratu 1,6 bil. EUR.

Zahraniční investoři mají stejné postavení jako tuzemští podnikatelé. Je-li pro výkon určité činnosti zapotřebí zvláštní povolení, zahraniční osoby musí splnit stejné požadavky jako němečtí podnikatelé. Z toho vyplývá, že zahraniční osoby – investoři, nemají nárok na žádné jiné pobídky či úlevy, než které mohou získat německé firmy.

SRN má od roku 2017 zpřísněný národní mechanismus na přezkum investic ze třetích zemí 9. pozměňovacím nařízením k nařízení o zahraničním obchodě. V případě akvizice ≥ 25% podílu investory ze třetích zemí bude rozšířen přezkum ohrožení veřejného pořádku nebo bezpečnosti na nové sektory: kritickou infrastrukturu (energetika, vodohospodářství aj.) včetně vývoje softwaru; telekomunikace včetně jejich kontroly; cloudové služby; výrobky a služby spojené s telematickou infrastrukturou. Rozsah přezkumu u všech zahraničních akvizic v případě bezpečnostního a zbrojního (včetně kryptografického) průmyslu bude přezkoumáván i z pohledu významných bezpečnostních zájmů SRN. Katalog položek v rámci tohoto přezkumu bude rozšířen o nové klíčové technologie, jako např. výrobky pro sensoriku či elektronické vedení války. Lhůty pro přezkum budou prodlouženy z 1, resp. 2 měsíců na 3, resp. 4 měsíce. Přezkoumávány budou i akvizice německých společností prostřednictvím v EU zřízenými subjekty ze třetích zemí. Paralelně se změnou legislativy na národní úrovni usiluje SRN společně s Francií a Itálií o úpravu legislativy na úrovni EU.

Zahraniční podnikatelé mohou realizovat své záměry některým z následujících způsobů:
• založením podniku v částečném či plném vlastnictví
• koupí existujícího podniku
• podílem v podniku
• založením společného podniku
• vybavením podniku výrobními prostředky či půjčkami

Z právních forem podnikání jsou v Německu nejčastěji zakládány kapitálové obchodní společnosti. Společnost s ručením omezeným (GmbH) může založit 1 fyzická nebo 1 právnická osoba, základní kapitál činí min. 25 tis. euro (při založení musí být splaceno min 50% kapitálu), více informací viz právní úprava. Stejně tak akciovou společnost (AG) zakládá min. 1 fyzická či 1 právnická osoba a základní kapitál činí min. 50 tis. euro, více informací viz právní úprava. Další v Německu velmi častou právní formou obchodní společnosti je komanditní společnost (KG). Další možnou formou podnikání je založení samostatné (Firmenniederlassung) resp. nesamostatné pobočky (Zweigniederlassung), přičemž prvně jmenovaná musí být zapsána v německém obchodním rejstříku.

Podle platných pracovně-právních předpisů (Arbeitsgenehmigungsverordnung) zahraniční fyzické osoby, které jsou uvedeny  v §5 odst. 2 zákona (Betriebsverfassungsgesetz) – jednatelé společnosti a jim naroveň postavené osoby, jakož i další vedoucí zaměstnanci firmy, jimž je udělena generální plná moc nebo prokura, nepodléhají povinnosti získat pracovní povolení.

Více informací o právních předpisech upravujících oblast investic a obchodu naleznete v německém i anglickém jazyce na webu GTAI.

Investiční pobídky

Investoři mohou využívat cca. 600 podpůrných programů státu, jednotlivých spolkových zemí a Evropské unie. Nejjednodušší cestou k získání selektovaných informací je rešerše v Förderbank německé spolkové vlády na adrese www.foerderdatenbank.de Tato databáze umožňuje při hledání kombinaci 4 kritérií:

 spolková země – Fördergebiet
• oblast podpory – Förderbereich (např. založení podniku, poradenství, export)
• oprávněný žadatel – Förderberechtigter (např. zakladatel firmy, vzdělávací zařízení)
• druh podpory – Förderart (např. půjčka, záruka)

Programy spolku, spolkových zemí a Evropské unie se koncentrují na 10 oblastí, v jejichž rámci pak dochází k další diferenciaci podle charakteru podpory:
• Podpora zakládání podniků
• Podpora investic
• Ochrana životního prostředí, úspora energií, obnovitelné energie
• Záruky
• Výzkum a inovace
• Podnikatelské šance a kapitál pro získání podílů na podnicích
• Veletrhy, pomoc pro zahraniční aktivity
• Školení, poradenství, kvalifikace
• Pomoc na pracovním trhu
• Infrastruktura, bytová výstavba
Výše zmíněné programy je možné kombinovat.

Podpora přímých zahraničních investic

Přímá podpora (Program na podporu hospodářské struktury dle směrnice z 1. 7. 2014, v oblastech s maximální podporou mohou malé podniky získat zpět max. 35 % nákladů, v příhraničních regionech s Polskem až 40% nákladů. Podpora se vztahuje i na některé staré spolkové země, přičemž malé podniky mohou získat zpět 20–30 % investičních nákladů).

Půjčky s výhodnými úroky nabízené Evropskou investiční bankou, bankovní skupinou KfW a bankami jednotlivých spolkových zemí, které mají zvýhodněné programy pro financování investičních projektů. Vlastníky rozvojové banky KfW jsou z 80 % Spolková republika Německo a 20 % spolkové země. Více informací na webu KfW.

Banka KfW nabízí podpůrné programy pro:
• a) Malé a střední podniky v Německu, včetně začínajících společností. Střednědobá a dlouhodobá finanční podpora je určená k založení nebo rozšíření společnosti, na podporu inovací a aktivit v oblasti ochrany životního prostředí. Banka poskytuje úvěry na financování exportu a další možnosti cíleného financování firem v rámci exportu, správu a výstavbu německé a evropské infrastruktury, včetně odpovídajících dopravních prostředků. Střednědobé a dlouhodobé úvěry jsou určené také pro financování zahraničních investic německých firem.
• b) Komunální společnosti
• c) Soukromé osoby
• d) Podnikatelské záměry v rozvojových zemích nebo zemích s tranzitní ekonomikou
Státní záruky na zajištění půjčky, které jsou poskytované jenom spolkovou zemí nebo prostřednictvím svazu a spolkové země, což se vztahuje jen na nové spolkové země (výše v obou případech se záruka vztahuje na max. 10 mil. €, přičemž může být pokryto až 80% z celkové výše úvěru).

Podpora expanze existujících firem

Podpora pracovních míst (asistence při hledání pracovníků poskytovaná úřadem práce, až 100% dotace na vzdělávací kurzy pro nové pracovníky, 50% dotace na školení stávajících pracovníků, podpora zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných, zdravotně postižených).

Podpora výzkumu a vývoje (EU fondy, celonárodní podpora a programy podpory jednotlivých spolkových zemí)

Výše podpory závisí i na druhu odvětví a rozsahu investice (např. stavba nebo rozšíření továrny), důležitým faktorem je i velikost firmy, plánovaná lokace pro investici. 

Kompletní informace včetně přehledu o jednotlivých podpůrných programech naleznete v německém i anglickém jazyce na webu GTAI.

Podpory a pobídky pro pořízení nových investic a modernizaci stávajících jsou zakotveny v zákoně o investičních pobídkách, resp. jeho poslední novely z r. 2010 (Investitionszulage-Gesetz).*  

* Aktuální Investitionszulagengesetz z roku 2010 platí i nadále. Je však zapotřebí vést v patrnosti, že i když zákon nadále platí, tak v § 4 jsou uvedena investiční období. Tento stanoví, že investice jsou dotovány, když spadají pod počáteční investiční záměr, se kterým ten, jenž má nárok na podporu, začal v ustanovení zmíněném období, tedy nejpozději po 31. prosinci 2012 a před 1. lednem 2014 a k ukončení dotované investice došlo po 31. prosinci 2009 a před 1. lednem 2014. Nedošlo-li k ukončení před 1. lednem 2014, pak je zde stanovení výjimka v případě, že před 1. lednem 2014 již došlo ke vzniku dílčích výrobních nákladů.