Německo: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Berlíně (Německo)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Zahraniční obchod SRN v r. 2019 – v roce 2019 dosáhl německý vývoz hodnoty 1.327,6 mld. EUR (+ 0,8 % oproti roku 2018), dovozy do SRN činily 1.104,1 mld. EUR (+ 1,4 % oproti roku 2018). Saldo zahraničního obchodu bylo aktivní ve výši 223,6 mld. EUR (v roce 2018 činilo 228 mld. EUR).

V roce 2019 bylo do členských států Evropské unie (EU) vyvezeno zboží v hodnotě 777,3 mld. EUR a odtud bylo dovezeno zboží v hodnotě 631,3 mld. EUR. Ve srovnání s rokem 2018 se vývoz do zemí EU snížil o 0,2%, zatímco dovoz ze zemí EU vzrostl o 1,3%.

V roce 2019 bylo do zemí eurozóny dodáno zboží v hodnotě 491,8 mld. EUR (-0,1%) a z těchto zemí bylo dovezeno zboží v hodnotě 409,1 mld. EUR (+0,8%). Zboží v hodnotě 285,5 mld. EUR (-0,4%) bylo vyvezeno do zemí EU mimo eurozónu a zboží v hodnotě 222,3 mld. EUR (+2,1%) z těchto států dovezeno.

V roce 2019 bylo do zemí mimo EU (třetích zemí) vyvezeno zboží v hodnotě 550,3 mld. EUR a z těchto zemí bylo dovezeno zboží v hodnotě 472,8 mld. EUR. Ve srovnání s rokem 2018 se vývoz do třetích zemí zvýšil o 2,2%, dovoz odtud vzrostl o 1,6%.

Zahraniční obchod SRN 2000 – 2019

Zahraniční obchod SRN (mil. €)

 

 

 

Rok

Exporty

Importy

Saldo

ZO

2019

1 327 600

1 104 100

223 600

2018

1 317 631

1 089 842

227 789

2017

1 279 400

1 034 600

257 100

2016

1 207 500

954 600

266 000

2015

1 195 931

948 247

247 684

2014

1 123 746

910 145

213 601

2013

1 088 025

890 393

197 632

2012

1 092 627

899 405

193 222

2011

1 061 225

902 523

158 702

2010

951 959

797 097

154 863

2009

803 312

664 615

138 697

2008

984 140

805 842

178 297

2007

965 236

769 887

195 348

2006

893 042

733 994

159 048

2005

786 266

628 087

158 179

2004

731 544

575 448

156 096

2003

664 455

534 534

129 921

2002

651 320

518 532

132 788

2001

638 268

542 774

95 495

2000

597 440

538 311

59 128

Zdroj: Destatis

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Nejvýznamnějším obchodním partnerem Německa byla v r. 2019 již čtvrtým rokem v řadě opět ČLR – vzájemný objem ZO dosáhl 205,9 mld. EUR (meziročně +3,3 %). Na druhém a třetím místě následovaly NL (190,1 mld. EUR meziročně +0,5 %) a USA (190 mld. EUR, meziročně +6,8%).

Nejvýznamnějšími exportními destinacemi byly v r. 2018 stejně jako v roce minulém USA (118,6 mld. EUR. Na druhém a třetím místě potom následovala Francie (106,7 mld. EUR a ČLR (96 mld. EUR). Nejvíce zboží bylo do SRN importováno z ČLR (109,9 mld.EUR), na druhém místě následovalo NL (98,5 mld. EUR) a USA (71,4 mld. EUR). Nejvyššího pozitivního salda obchodní bilance dosáhlo SRN s USA a FR. Naopak nejvyššího deficitu dosáhlo SRN s ČLR – v roce 2019 vykázal zahraniční obchod přebytek dovozu ve výši 13,9 mld. EUR.

 

Skupiny zemí

Položka

prosinec 2019

Celý

2019

Procentuální změna

 

prosinec 2018

celý 2018

 

Mld. EUR

%

 

Celkový export

98,0

1 32769

2,3

0,8

 

Včetně

 

Členské státy EU

54,4

777.3

-1,5

       -0,2

 

Eurozóna

34,6

491,8

-2,0

-0,1

 

Ostatní

19,8

285,5

-0,5

-0,4

 

Státy mimo EU

43,6

550,3

7,3

2,2

 

Celkový import

82,8

1 104,1

1,2

1,4

 

včetně

 

Členské státy EU

46,5

631,3

-2,0

1,3

 

Eurozóna

29,9

409,1

-4,9

0,8

 

Ostatní

16,5

222,3

3,7

2,1

 

Státy mimo EU

36,3

472,8

5,7

1,6

 

Zdroj: Destatis

Nejvýznamnější obchodní partneři SRN v roce 2019

 

Exporty

 

Importy

 

 

Stát

v mld. EUR

Stát

v mld. EUR

1

USA

118,6

ČLR

109,9

2

Francie

106,7

NL

98,5

3

ČLR

96

USA

71,4

4

NL

91,6

FR

66

5

UK

78,9

Polsko

57,7

6

Itálie

68

Itálie

57,2

7

Rakousko

66

ČR

47,9

8

Polsko

65,9

Švýcarsko

46,3

9

Švýcarsko

56,3

Rakousko

44

10

Belgie

46,1

Belgie

43

11

ČR

44,5

UK

38,3

12

Španělsko

44,3

Španělsko

33,2

13

Maďarsko

27

Ruská federace

31,3

14

Ruská federace

26,5

Maďarsko

28,8

15

Švédsko

24,9

Japonsko

24

16

Japonsko

20,7

Irsko

17,8

17

Turecko

19,6

Slovensko

16,8

18

Dánsko

19,2

Rumunsko

15,8

19

Jižní Korea

17,2

Turecko

15,8

20

Rumunsko

16,9

Švédsko

15,4

21

Slovensko

14,2

Jižní Korea

12,4

 

 

Obrat (exporty + importy)

 

Saldo (exporty – importy)

 

 

Stát

v mld. EUR

Stát

v mld. EUR

1

ČLR

205,9

USA

47,2

2

NL

190,1

Francie

40,7

3

USA

190

UK

40,5

4

Francie

172,7

Rakousko

22

5

Itálie

125,3

Španělsko

11,1

6

Polsko

123,6

Itálie

10,9

7

UK

117,2

Švýcarsko

10

8

Rakousko

110,1

Švédsko

9,5

9

Švýcarsko

102,7

Polsko

8,2

10

ČR

92,4

SAE

7,6

11

Belgie

89,2

Dánsko

7,4

12

Španělsko

77,5

Austrálie

6,2

13

Ruská federace

57,8

Kanada

5,1

14

Maďarsko

55,8

Mexiko

5

15

Japonsko

44,6

Jižní Korea

4,8

16

Švédsko

40,3

Saudská Arábie

4,7

17

Turecko

35,4

Hongkong

4,5

18

Rumunsko

32,7

Řecko

3,9

19

Dánsko

31

Turecko

3,7

20

Slovensko

31

Portugalsko

3,3

21

Jižní Korea

29,6

Brazílie

3,1

Zdroj: Destatis

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

V roce 2019 byly z Německa exportovány automobily a automobilové součástky v hodnotě 223 mld. EUR. Na druhém a třetím místě následovaly stroje (194,5 mld. EUR) a chemické výrobky (118,1 mld. EUR). Meziročně nejvíce vzrostl export u položek ropa a zemní plyn (cca +6 %) a potraviny a živá zvířata (+4 %). Naopak meziroční propad zaznamenaly v exportu položky nápoje, tabák a tabákové výrobky (-3 %) a   tržní výrobky dle materiálu (-2,3 %).

Na straně importu byly nejdůležitější automobily a automobilové součástky (126,5 mld. EUR), přístroje na zpracování dat, elektrické a optické výrobky (117,5 mld. EUR) a stroje (86,7 mld. EUR). Meziročně nejvíce vzrostl import u položek stroje a dopravní prostředky (+2,9 %), průmyslové spotřební zboží (+2,8 %) a potraviny (+1,7 %). Naopak meziroční propad zaznamenaly položky tržní výrobky dle materiálu (-5,4%), minerální paliva a maziva        (-2%) a chemické výrobky (-0,9%).

Největší pozitivní obchodní saldo zaznamenaly již zmíněné stroje (107,8 mld. EUR), automobily a automobilové součástky (96,5 mld. EUR) a chemické výrobky (32,1 mld. EUR).

Negativního salda obchodní bilance dosáhly loni ropa a zemní plyn (51,4 mld. EUR) a také zemědělské výrobky (19,8 mld. EUR).

Z pohledu ČR je důležité, že rostl dovoz, ale i vývoz (zhruba 1/3 – 1/2 českého vývozu do SRN je dále reexportována) hlavních položek CZ-DE ZO. Z hlediska objemu jsou klíčové tři položky – motorová vozidla, stroje a elektrotechnické výrobky – které se podílejí 58,4 % na českém exportu do SRN, resp. 48,9 % na importech ze SRN, potažmo 53,9 % na česko-německém ZO.

 

Komoditní složení německého ZO v roce 2019

Division

Commodity description

in million Euro

Exports

Imports

GP19-01

Products of agriculture and hunting

8,137

28,115

GP19-02

Products of forestry

734

605

GP19-03

Fish and products of fishing

234

720

GP19-05

Coal and lignite

136

4,074

GP19-06

Crude petroleum and natural gas

11,922

63,436

GP19-07

Metal ores

176

7,913

GP19-08

Other mining and quarrying products

1,354

1,583

GP19-10

Food products

56,442

49,624

GP19-11

Beverages

5,782

6,120

GP19-12

Tabacco products

3,242

2,414

GP19-13

Textiles

11,508

10,998

GP19-14

Wearing apparel

21,524

34,371

GP19-15

Leather and related products

10,291

15,149

GP19-16

Wood and of products of wood and cork, except furniture; articles of straw and plaiting materials

7,545

6,838

GP19-17

Paper and paper products

20,142

15,050

GP19-19

Coke and refined petroleum products

12,981

23,954

GP19-20

Chemicals and chemical products

118,383

86,289

GP19-21

Basic pharmaceutical products and pharmaceutical preparations

83,190

58,810

GP19-22

Rubber and plastic products

46,679

31,348

GP19-23

Other non-metallic mineral products

16,427

11,404

GP19-24

Basic metals

57,417

56,582

GP19-25

Fabricated metal products, except machinery and equipment

44,481

30,622

GP19-26

Computer, electronic and optical products

118,383

118,094

GP19-27

Electrical equipment

89,515

66,214

GP19-28

Machinery and equipment n.e.c.

195,263

87,367

GP19-29

Motor vehicles, trailers and semi-trailers

223,527

127,007

GP19-30

Other transport equipment

63,413

38,426

GP19-31

Furniture

10,496

12,706

GP19-35

Energy

3,372

1,806

GP19-89

Other goods

85,098

106,928

Total

1,327,796

1,104,565

Zdroj: Destatis

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Zóna volného obchodu nebo svobodné celní pásmo zůstalo na Labi pouze v přístavu Cuxhaven. Na řece Vezeře/Weser jsou to přístavy Bremerhaven.a Brake (spolková země Dolní Sasko). Na řece Rýn zůstal zónou volného obchodu přístav Duisburg-Ruhrorter (spolková země Severní Porýní- Vestfálsko), na Dunaji je svobodné celní pásmo v Deggendorfu (spolková země Bavorsko) a též ostrov Helgoland v Severním moři (sklady zboží). Důležitými námořními přístavy jsou dále Hamburk, Kiel, Flensburg, Lübeck, Nordenham, Rostock, Sassnitz a Stralsund, celní letiště jsou Berlín-Tegel, Berlín-Schönefeld, Brémy-Neuenland, Drážďany, Düsseldorf-Lohausen, Frankfurt n. M., Hamburk-Fuhlsbüttel, Hannover-Langenhagen, Kolín n. R.- Bonn, Lipsko, Mnichov-Riem, Norimberk, Saarbrücken-Ensheim, Stuttgart-Eschterdingen.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Německé přímé zahraniční investice (zahraničí/všechny země)

Rok

mil. EUR

2015

117 819

2016

101 376

2017

143 931

2018

148 042

2019

100 824

 

Přímé zahraniční investice v SRN

Rok

mil. EUR

2015

56 094

2016

57 986

2017

105 218

2018

143 602

2019

45 136

Zdroj: Bundesbank

Úspěch německého průmyslu je však stále více založen na investicích ze zahraničí. PZI jsou v Německu hnací silou růstu, prosperity a pracovních míst. Zahraniční společnosti prostřednictvím svých investic provozují výrobní zařízení a posilují obchodní vztahy s německými partnery. Tyto investice zajišťují a vytvářejí pracovní místa. Údaje Deutsche Bundesbank ukazují, jak důležité jsou PZI pro německou ekonomiku – kumulovaná výše zahraničních investic v roce 2017 v Německu dosáhla 534 mld. EUR. Zahraniční investoři drží podíly v přibližně 17 000 společnostech v Německu a vytvořili přibližně 3,1 mil. pracovních míst. Zahraniční investoři dosáhli v roce 2017 v Německu obratu 1,6 bil. EUR.

 

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

 

Zahraniční investoři mají stejné postavení jako tuzemští podnikatelé. Je-li pro výkon určité činnosti zapotřebí zvláštní povolení, zahraniční osoby musí splnit stejné požadavky jako němečtí podnikatelé. Z toho vyplývá, že zahraniční osoby – investoři, nemají nárok na žádné jiné pobídky či úlevy, než které mohou získat německé firmy.

SRN má od roku 2017 zpřísněný národní mechanismus na přezkum investic ze třetích zemí 9. pozměňovacím nařízením k nařízení o zahraničním obchodě. V případě akvizice ≥ 25% podílu investory ze třetích zemí bude rozšířen přezkum ohrožení veřejného pořádku nebo bezpečnosti na nové sektory: kritickou infrastrukturu (energetika, vodohospodářství aj.) včetně vývoje softwaru; telekomunikace včetně jejich kontroly; cloudové služby; výrobky a služby spojené s telematickou infrastrukturou. Rozsah přezkumu u všech zahraničních akvizic v případě bezpečnostního a zbrojního (včetně kryptografického) průmyslu bude přezkoumáván i z pohledu významných bezpečnostních zájmů SRN. Katalog položek v rámci tohoto přezkumu bude rozšířen o nové klíčové technologie, jako např. výrobky pro sensoriku či elektronické vedení války. Lhůty pro přezkum budou prodlouženy z 1, resp. 2 měsíců na 3, resp. 4 měsíce. Přezkoumávány budou i akvizice německých společností prostřednictvím v EU zřízenými subjekty ze třetích zemí. Paralelně se změnou legislativy na národní úrovni usiluje SRN společně s Francií a Itálií o úpravu legislativy na úrovni EU.

 

Zahraniční podnikatelé mohou realizovat své záměry některým z následujících způsobů:
• založením podniku v částečném či plném vlastnictví
• koupí existujícího podniku
• podílem v podniku
• založením společného podniku
• vybavením podniku výrobními prostředky či půjčkami

 

Z právních forem podnikání jsou v Německu nejčastěji zakládány kapitálové obchodní společnosti. Společnost s ručením omezeným (GmbH) může založit 1 fyzická nebo 1 právnická osoba, základní kapitál činí min. 25 tis. euro (při založení musí být splaceno min 50% kapitálu), více informací viz právní úprava. Stejně tak akciovou společnost (AG) zakládá min. 1 fyzická či 1 právnická osoba a základní kapitál činí min. 50 tis. euro, více informací viz právní úprava. Další v Německu velmi častou právní formou obchodní společnosti je komanditní společnost (KG). Další možnou formou podnikání je založení samostatné (Firmenniederlassung) resp. nesamostatné pobočky (Zweigniederlassung), přičemž prvně jmenovaná musí být zapsána v německém obchodním rejstříku.

Podle platných pracovně-právních předpisů (Arbeitsgenehmigungsverordnung) zahraniční fyzické osoby, které jsou uvedeny  v §5 odst. 2 zákona (Betriebsverfassungsgesetz) – jednatelé společnosti a jim naroveň postavené osoby, jakož i další vedoucí zaměstnanci firmy, jimž je udělena generální plná moc nebo prokura, nepodléhají povinnosti získat pracovní povolení.

Více informací o právních předpisech upravujících oblast investic a obchodu naleznete v německém i anglickém jazyce na webu GTAI.

Investiční pobídky

Investoři mohou využívat cca. 600 podpůrných programů státu, jednotlivých spolkových zemí a Evropské unie. Nejjednodušší cestou k získání selektovaných informací je rešerše v Förderbank německé spolkové vlády na adrese www.foerderdatenbank.de Tato databáze umožňuje při hledání kombinaci 4 kritérií:

 spolková země – Fördergebiet
• oblast podpory – Förderbereich (např. založení podniku, poradenství, export)
• oprávněný žadatel – Förderberechtigter (např. zakladatel firmy, vzdělávací zařízení)
• druh podpory – Förderart (např. půjčka, záruka)

Programy spolku, spolkových zemí a Evropské unie se koncentrují na 10 oblastí, v jejichž rámci pak dochází k další diferenciaci podle charakteru podpory:
• Podpora zakládání podniků
• Podpora investic
• Ochrana životního prostředí, úspora energií, obnovitelné energie
• Záruky
• Výzkum a inovace
• Podnikatelské šance a kapitál pro získání podílů na podnicích
• Veletrhy, pomoc pro zahraniční aktivity
• Školení, poradenství, kvalifikace
• Pomoc na pracovním trhu
• Infrastruktura, bytová výstavba
Výše zmíněné programy je možné kombinovat.

 

Podpora přímých zahraničních investic

Přímá podpora (Program na podporu hospodářské struktury dle směrnice z 1. 7. 2014, v oblastech s maximální podporou mohou malé podniky získat zpět max. 35 % nákladů, v příhraničních regionech s Polskem až 40% nákladů. Podpora se vztahuje i na některé staré spolkové země, přičemž malé podniky mohou získat zpět 20–30 % investičních nákladů).

Půjčky s výhodnými úroky nabízené Evropskou investiční bankou, bankovní skupinou KfW a bankami jednotlivých spolkových zemí, které mají zvýhodněné programy pro financování investičních projektů. Vlastníky rozvojové banky KfW jsou z 80 % Spolková republika Německo a 20 % spolkové země. Více informací na webu KfW.

 

 

Banka KfW nabízí podpůrné programy pro:
• a) Malé a střední podniky v Německu, včetně začínajících společností. Střednědobá a dlouhodobá finanční podpora je určená k založení nebo rozšíření společnosti, na podporu inovací a aktivit v oblasti ochrany životního prostředí. Banka poskytuje úvěry na financování exportu a další možnosti cíleného financování firem v rámci exportu, správu a výstavbu německé a evropské infrastruktury, včetně odpovídajících dopravních prostředků. Střednědobé a dlouhodobé úvěry jsou určené také pro financování zahraničních investic německých firem.
• b) Komunální společnosti
• c) Soukromé osoby
• d) Podnikatelské záměry v rozvojových zemích nebo zemích s tranzitní ekonomikou
Státní záruky na zajištění půjčky, které jsou poskytované jenom spolkovou zemí nebo prostřednictvím svazu a spolkové země, což se vztahuje jen na nové spolkové země (výše v obou případech se záruka vztahuje na max. 10 mil. €, přičemž může být pokryto až 80% z celkové výše úvěru).

 

Podpora expanze existujících firem

Podpora pracovních míst (asistence při hledání pracovníků poskytovaná úřadem práce, až 100% dotace na vzdělávací kurzy pro nové pracovníky, 50% dotace na školení stávajících pracovníků, podpora zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných, zdravotně postižených).

Podpora výzkumu a vývoje (EU fondy, celonárodní podpora a programy podpory jednotlivých spolkových zemí)

Výše podpory závisí i na druhu odvětví a rozsahu investice (např. stavba nebo rozšíření továrny), důležitým faktorem je i velikost firmy, plánovaná lokace pro investici. 

Kompletní informace včetně přehledu o jednotlivých podpůrných programech naleznete v německém i anglickém jazyce na webu GTAI.

Podpory a pobídky pro pořízení nových investic a modernizaci stávajících jsou zakotveny v zákoně o investičních pobídkách, resp. jeho poslední novely z r. 2010 (Investitionszulage-Gesetz).*  

* Aktuální Investitionszulagengesetz z roku 2010 platí i nadále. Je však zapotřebí vést v patrnosti, že i když zákon nadále platí, tak v § 4 jsou uvedena investiční období. Tento stanoví, že investice jsou dotovány, když spadají pod počáteční investiční záměr, se kterým ten, jenž má nárok na podporu, začal v ustanovení zmíněném období, tedy nejpozději po 31. prosinci 2012 a před 1. lednem 2014 a k ukončení dotované investice došlo po 31. prosinci 2009 a před 1. lednem 2014. Nedošlo-li k ukončení před 1. lednem 2014, pak je zde stanovení výjimka v případě, že před 1. lednem 2014 již došlo ke vzniku dílčích výrobních nákladů.

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Berlíně (Německo) ke dni 15.5.2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem