Německo: Zahraniční obchod a investice

Zahraniční obchod SRN v r. 2018 – V roce 2018 bylo ze SRN exportováno zboží v hodnotě 1 317,9 mld. € (meziročně  +3 %) a importováno zboží v hodnotě 1 090 mld. € (meziročně +5,7 %). Saldo zahraničního obchodu pokleslo na 227,8 mld. € (meziročně -8 %). Saldo výkonové bilance v roce 2018 dosáhlo přebytku 249,1 mld. € (meziročně -4,6 %). Do zemí EU bylo ze SRN v roce 2018 exportováno zboží v hodnotě 778,7 mld. € (meziročně +3,8 %) a importováno zboží ze zemí EU v hodnotě 623,0 mld.  € (meziročně +6,3). Do zemí eurozóny bylo v roce 2018 vyvezeno zboží v hodnotě 492,0 mld. € (meziročně +4,5 %) a dovezeno zboží v hodnotě 405,0 mld. € (meziročně +6,9). Do zemí EU mimo Eurozónu bylo v r. 2018 vyvezeno zboží v hodnotě 286,7 mld. € (meziročně +2,8 %) a dovezeno zboží v hodnotě 218,1 mld. € (meziročně +5,2 %). Do zemí mimo EU bylo exportováno zboží za 539,2 mld. € (meziročně +1,9 %) a do SRN importováno zboží za 467,0 mld. € (meziročně +5 %).

Zahraniční obchod SRN 2000 – 2018

2018* – předběžné výsledky, Destatis

Nejvýznamnějším obchodním partnerem Německa byla v r. 2018 již třetím rokem v řadě opět ČLR – vzájemný objem ZO dosáhl 199,3 mld. € (meziročně +6,8 %). Na druhém a třetím místě následovaly NL (189,2 mld. €; meziročně +6,7 %) a USA (177,8 mld. €; meziročně +3 %). Nejvýznamnějšími exportními destinacemi byly v r. 2018 stejně jako v roce minulém USA (meziročně + 1,6 %). Na druhém a třetím místě potom následovala Francie (105,3 mld. €) a ČLR (93,1 mld. €; meziročně +8 %). Nejvíce zboží bylo do SRN importováno z ČLR (106,2 mld. €), na druhém místě následovalo NL (98,1 mld. €) a FR (65,2 mld. €). Nejvyššího pozitivního salda obchodní bilance dosáhlo SRN s UK a FR. Naopak nejvyššího deficitu dosáhlo SRN s ČLR – v roce 2018 vykázal zahraniční obchod přebytek dovozu ve výši 13,2 mld. €.

Zdroj: Destatis

V roce 2018 byly z Německa exportovány automobily a automobilové součástky v hodnotě 230,1 mld.  €. Na druhém a třetím místě následovaly stroje (194,2 mld. €) a chemické výrobky (118,2 mld.  €).
Meziročně nejvíce vzrostl export u položek ropa a zemní plyn (cca +47 %), výrobky ze zpracování dřeva (+21,6 %)  a energetika (+12,6 %). Naopak meziroční propad zaznamenaly položky tabák a tabákové výrobky (-10,9 %), farmaceutická výroba (-10,2 %) a zemědělské a lovecké produkty (-7 %).
Na straně importu byly nejdůležitější elektronické a optické součástky (117,9 mld. €), následovaly automobily a automobilové součástky (117,5 mld. €) a stroje (87,5 mld. €). Meziročně nejvíce vzrostl import u položek tabák a tabákové výrobky (+29,3 %), energetika (+29,3 %), koksárenské produkty a výrobky z nerostných surovin (+20,1 %). Naopak meziroční propad zaznamenaly položky uhlí (-7,5 %), a ryby (-5,1 %).
Největší pozitivní obchodní saldo zaznamenaly již zmíněné automobily a automobilové součástky (112,6 mld. €), stroje (106,7 mld. €) a chemické výrobky (29,6 mld. €).
Negativního salda obchodní bilance dosáhly loni ropa a zemní plyn (56,4 mld. €)) a také zemědělské výrobky (21,3 mld. €).
Z pohledu ČR je důležité, že rostl dovoz, ale i vývoz (zhruba 1/3 – 1/2 českého vývozu do SRN je dále reexportována) hlavních položek CZ-DE ZO. Z hlediska objemu jsou klíčové tři položky – motorová vozidla, stroje a elektrotechnické výrobky – které se podílejí 58,4 % na českém exportu do SRN, resp. 48,9 % na importech ze SRN, potažmo 53,9 % na česko-německém ZO.

 Exports and imports (special trade) by division of the national Product Classification for Production Statistics 2018

Zdroj: Destatis

Zdroj: Destatis

Zóny volného obchodu nebo svobodná celní pásma zůstala na Labi pouze v přístavech Cuxhaven a Bremerhaven. Na řece Vezeře/Weser je to přístav Brake (spolková země Dolní Sasko). Na řece Rýn zůstal zónou volného obchodu přístav Duisburg-Ruhrorter (spolková země Severní Porýní- Vestfálsko), na Dunaji je svobodné celní pásmo v Deggendorfu (spolková země Bavorsko).

Důležitými námořními přístavy jsou dále Flensburg, Lübeck, Nordenham, Rostock, Sassnitz a Stralsund, celní letiště jsou Berlín-Tegel, Berlín-Schönefeld, Brémy-Neuenland, Drážďany, Düsseldorf-Lohausen, Frankfurt n. M., Hamburk-Fuhlsbüttel, Hannover-Langenhagen, Kolín n. R.- Bonn, Lipsko, Mnichov-Riem, Norimberk, Saarbrücken-Ensheim, Stuttgart-Eschterdingen.

Německé přímé zahraniční investice (zahraničí/všechny země)

Přímé zahraniční investice v SRN

Zdroj: Bundesbank

Zahraniční investoři mají stejné postavení jako tuzemští podnikatelé. Je-li pro výkon určité činnosti zapotřebí zvláštní povolení, zahraniční osoby musí splnit stejné požadavky jako němečtí podnikatelé. Z toho vyplývá, že zahraniční osoby – investoři, nemají nárok na žádné jiné pobídky či úlevy, než které mohou získat německé firmy.

SRN má od roku 2017 zpřísněný národní mechanismus na přezkum investic ze třetích zemí 9. pozměňovacím nařízením k nařízení o zahraničním obchodě. V případě akvizice ≥ 25% podílu investory ze třetích zemí bude rozšířen přezkum ohrožení veřejného pořádku nebo bezpečnosti na nové sektory: kritickou infrastrukturu (energetika, vodohospodářství aj.) včetně vývoje softwaru; telekomunikace včetně jejich kontroly; cloudové služby; výrobky a služby spojené s telematickou infrastrukturou. Rozsah přezkumu u všech zahraničních akvizic v případě bezpečnostního a zbrojního (včetně kryptografického) průmyslu bude přezkoumáván i z pohledu významných bezpečnostních zájmů SRN. Katalog položek v rámci tohoto přezkumu bude rozšířen o nové klíčové technologie, jako např. výrobky pro sensoriku či elektronické vedení války. Lhůty pro přezkum budou prodlouženy z 1, resp. 2 měsíců na 3, resp. 4 měsíce. Přezkoumávány budou i akvizice německých společností prostřednictvím v EU zřízenými subjekty ze třetích zemí. Paralelně se změnou legislativy na národní úrovni usiluje SRN společně s Francií a Itálií o úpravu legislativy na úrovni EU.

Podrobnější informace k přezkumu investic ze třetích zemí najdete na webových stránkách BMWI.

Zahraniční podnikatelé mohou realizovat své záměry některým z následujících způsobů:

• založením podniku v částečném či plném vlastnictví
• koupí existujícího podniku
• podílem v podniku
• založením společného podniku
• vybavením podniku výrobními prostředky či půjčkami

Z právních forem podnikání jsou v Německu nejčastěji zakládány kapitálové obchodní společnosti. Společnost s ručením omezeným (GmbH) může založit 1 fyzická nebo 1 právnická osoba, základní kapitál činí min. 25 tis. euro (při založení musí být splaceno min 50% kapitálu), více informací viz právní úprava. Stejně tak akciovou společnost (AG) zakládá min. 1 fyzická či 1 právnická osoba a základní kapitál činí min. 50 tis. euro, více informací viz právní úprava. Další v Německu velmi častou právní formou obchodní společnosti je komanditní společnost (KG). Další možnou formou podnikání je založení samostatné (Firmenniederlassung) resp. nesamostatné pobočky (Zweigniederlassung), přičemž prvně jmenovaná musí být zapsána v německém obchodním rejstříku.

Podle platných pracovně-právních předpisů (Arbeitsgenehmigungsverordnung) zahraniční fyzické osoby, které jsou uvedeny  v §5 odst. 2 zákona (Betriebsverfassungsgesetz) – jednatelé společnosti a jim naroveň postavené osoby, jakož i další vedoucí zaměstnanci firmy, jimž je udělena generální plná moc nebo prokura, nepodléhají povinnosti získat pracovní povolení.

Více informací o právních předpisech upravujících oblast investic a obchodu naleznete v německém i anglickém jazyce na webu GTAI.

Investiční pobídky

Investoři mohou využívat cca. 600 podpůrných programů státu, jednotlivých spolkových zemí a Evropské unie. Nejjednodušší cestou k získání selektovaných informací je rešerše v Förderbank německé spolkové vlády na adrese www.foerderdatenbank.de Tato databáze umožňuje při hledání kombinaci 4 kritérií:

• spolková země – Fördergebiet
• oblast podpory – Förderbereich (např. založení podniku, poradenství, export)
• oprávněný žadatel – Förderberechtigte (např. zakladatel firmy, vzdělávací zařízení)
• druh podpory – Förderart (např. půjčka, záruka)

Programy spolku, spolkových zemí a Evropské unie se koncentrují na 10 oblastí, v jejichž rámci pak dochází k další diferenciaci podle charakteru podpory:

• Podpora zakládání podniků
• Podpora investic
• Ochrana životního prostředí, úspora energií, obnovitelné energie
• Záruky
• Výzkum a inovace
• Podnikatelské šance a kapitál pro získání podílů na podnicích
• Veletrhy, pomoc pro zahraniční aktivity
• Školení, poradenství, kvalifikace
• Pomoc na pracovním trhu
• Infrastruktura, bytová výstavba

Výše zmíněné programy je možné kombinovat.

Podpora přímých zahraničních investic
Přímá podpora (Program na podporu hospodářské struktury dle směrnice z 1. 7. 2014, v oblastech s maximální podporou mohou malé podniky získat zpět max. 35 % nákladů, v příhraničních regionech s Polskem až 40% nákladů. Podpora se vztahuje i na některé staré spolkové země, přičemž malé podniky mohou získat zpět 20–30 % investičních nákladů).
Půjčky s výhodnými úroky nabízené Evropskou investiční bankou, bankovní skupinou KfW a bankami jednotlivých spolkových zemí, které mají zvýhodněné programy pro financování investičních projektů. Vlastníky rozvojové banky KfW jsou z 80 % Spolková republika Německo a 20 % spolkové země. Více informací na webu KfW.
Banka KfW nabízí podpůrné programy pro:
• a) Malé a střední podniky v Německu, včetně začínajících společností. Střednědobá a dlouhodobá finanční podpora je určená k založení nebo rozšíření společnosti, na podporu inovací a aktivit v oblasti ochrany životního prostředí. Banka poskytuje úvěry na financování exportu a další možnosti cíleného financování firem v rámci exportu, správu a výstavbu německé a evropské infrastruktury, včetně odpovídajících dopravních prostředků. Střednědobé a dlouhodobé úvěry jsou určené také pro financování zahraničních investic německých firem.
• b) Komunální společnosti
• c) Soukromé osoby
• d) Podnikatelské záměry v rozvojových zemích nebo zemích s tranzitní ekonomikou
Státní záruky na zajištění půjčky, které jsou poskytované jenom spolkovou zemí nebo prostřednictvím svazu a spolkové země, což se vztahuje jen na nové spolkové země (výše v obou případech se záruka vztahuje na max. 10 mil. €, přičemž může být pokryto až 80% z celkové výše úvěru).
Podpora expanze existujících firem
Podpora pracovních míst (asistence při hledání pracovníků poskytovaná úřadem práce, až 100% dotace na vzdělávací kurzy pro nové pracovníky, 50% dotace na školení stávajících pracovníků, podpora zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných, zdravotně postižených).
Podpora výzkumu a vývoje (EU fondy, celonárodní podpora a programy podpory jednotlivých spolkových zemí)
Výše podpory závisí i na druhu odvětví a rozsahu investice (např. stavba nebo rozšíření továrny), důležitým faktorem je i velikost firmy, plánovaná lokace pro investici.
Kompletní informace včetně přehledu o jednotlivých podpůrných programech naleznete v německém i anglickém jazyce na webu GTAI.
Podpory a pobídky pro pořízení nových investic a modernizaci stávajících jsou zakotveny v zákoně o investičních pobídkách, resp. jeho poslední novely z r. 2010 (Investitionszulage-Gesetz).* 
* Aktuální Investitionszulagengesetz z roku 2010 platí i nadále. Je však zapotřebí vést v patrnosti, že i když zákon nadále platí, tak v § 4 jsou uvedena investiční období. Tento stanoví, že investice jsou dotovány, když spadají pod počáteční investiční záměr, se kterým ten, jenž má nárok na podporu, začal v ustanovení zmíněném období, tedy nejpozději po 31. prosinci 2012 a před 1. lednem 2014 a k ukončení dotované investice došlo po 31. prosinci 2009 a před 1. lednem 2014. Nedošlo-li k ukončení před 1. lednem 2014, pak je zde stanovení výjimka v případě, že před 1. lednem 2014 již došlo ke vzniku dílčích výrobních nákladů.