Německo: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Berlíně (Německo)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Spolková republika Německo je federativní republika sestávající z 16 spolkových zemí (Bundesländer), kancléřská a parlamentní demokracie. Vláda je rozdělena mezi federální úroveň a jednotlivé spolkové země. Podrobnější informace jsou k dispozici na:

• www.bundesregierung.de
• www.bundestag.de
• www.bundesrat.de

V nové vládě po volbách v září 2017, kterou po dlouhých vyjednáváních složila velká koalice CDU/CSU a SPD, došlo k výrazným personálním změnám. Angela Merkel se počtvrté stala kancléřkou.

 

Spolkový ministr hospodářství a energetiky
Peter Altmaier (CDU)
Bundesministerium für Wirtschaft und Energie
Scharnhorststr. 34-37, 10115 Berlin
www.bmwi.de

Spolkový ministr zahraničí
Heiko Maas (SPD)
Auswärtiges Amt
Werderscher Markt 1, 10117 Berlin
www.auswaertiges-amt.de

Spolkový ministr vnitra, stavebnictví a vlasti
Horst Seehofer (CSU)
Bundesministerium des Innern, für Bau und Heimat
Alt Moabit 101 D, 10559 Berlin
www.bmi.bund.de

Spolková ministryně spravedlnosti a ochrany spotřebitelů
Katarina Barley (SPD)
Bundesministerium der Justiz und für Verbraucherschutz
Mohrenstrasse 37, 10117 Berlin
Heinemannstr. 6, 53175 Bonn
http://www.bmjv.de/

Spolkový ministr financí (a zároveň vicekancléř)
Olaf Scholz (SPD)
Bundesministerium der Finanzen
Wilhelmstrasse 97, 10117 Berlin
Graurheindorfer Str. 108, 53117 Bonn
www.bundesfinanzministerium.de

Spolkový ministr práce a sociálních věcí
Hubertus Heil (SPD)
Bundesministerium für Arbeit und Soziales
Mohrenstrasse 62 10117 Berlin
Rochusstr. 1, 53123 Bonn
www.bmas.bund.de

Spolková ministryně pro výživu a zemědělství
Julia Klöckner (CDU)
Bundesministerium für Ernährung und Landwirtschaft
Wilhelmstraße 54, 10117 Berlin
https://www.bmel.de

Spolková ministryně obrany
Ursula von der Leyen (CDU)
Bundesministerium der Verteidigung
Stauffenbergstrasse 18, 10785 Berlin
Hardthöhe, 53125 Bonn
www.bmvg.de

Spolková ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež
Franziska Giffey (SPD)
Bundesministerium für Familie, Senioren, Frauen und Jugend
Taubenstrasse 42/43, Glinkastrasse 18-24, Jägerstrasse 8/9, 10117 Berlin
Rochusstrasse 8-10, 53123 Bonn
www.bmfsfj.de

Spolkový ministr zdravotnictví
Jens Spahn (CDU)
Bundesministerium für Gesundheit
Wilhelmstrasse 49, 10117 Berlin
Am Probsthof 78a, 53123 Bonn
https://www.bundesgesundheitsministerium.de/

Spolkový ministr dopravy a digitální infrastruktury
Andreas Scheuer (CSU)
Bundesministerium für Verkehr und digitale Infrastruktur
Invalidenstrasse 44, 10115 Berlin
Robert-Schumann-Platz 1, 53175 Bonn
http://www.bmvi.de

Spolková ministryně životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti
Svenja Schulze (SPD)
Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit
Alexanderplatz 6, 10178 Berlin
Heinrich-v.-Stephan-Str. 1, 53175 Bonn
www.bmu.de

Spolková ministryně pro vzdělávání a výzkum
Anja Karliczek (CDU)
Bundesministerium für Bildung und Forschung
Hannoversche Strasse 28-30, 10115 Berlin
Heinemannstr. 2, 53175 Bonn
www.bmbf.de

Spolkový ministr pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
Gerd Müller (CSU)
Bundesministerium für wirtschaftliche Zusammenarbeit und Entwicklung
Europahaus, Stresemannstrasse 94, 10963 Berlin
Friedrich-Ebert-Allee 40, 53113 Bonn
www.bmz.de

Spolkový ministr pro zvláštní úkoly, vedoucí úřadu spolkového kancléřství
Helge Braun (CDU), Bundesminister für besondere Aufgaben
Bundeskanzleramt
 Willy-Brandt Str. 1, 10557 Berlin
www.bundeskanzlerin.de

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

 

Počet obyvatel SRN (k 31. 12. b. r.):

• 2019: 83,1 mil.
• 2018: 83 mil.
• 2017: 82, 8 mil.
• 2016: 82,8 mil.
• 2015: 81,69 mil.
• 2014: 81,1 mil.
• 2013: 80,77 mil.

 

 

Počet obyvatel (v 1000)

31.03.2018*

30.06.2018*

30.09.2018*

Celkem

82 793,8

82 887,0

82 979,1

muži

40 854,2

40 907,0

40 953,7

ženy

41 939,5

41 980,0

42 025,4

německá národnost

73 013,3

72 992,0

72 974,6

muži

35 649,9

35 641,1

35 634,2

ženy

37 363,4

37 350,9

37 340,5

ostatní

9 780,5

9 894,9

10 004,5

muži

5 204,3

5 265,8

5 319,6

ženy

4 576,2

4 629,1

4 684,9

*předběžná čísla

Počet obyvatel (v 1000)

31.03.2019*

30.06.2019*

30.09.2019*

Celkem

83 042,2

83 073,1

83 149,3

muži

40 988,0

41 000,5

41 036,5

ženy

42 054,2

42 072,5

42 112,7

německá národnost

72 862,3

72 830,7

72 813,4

muži

35 582,0

35 566,7

35 559,9

ženy

37 280,4

37 264,0

37 253,6

ostatní

10 179,9

10 242,4

10 335,8

muži

5 406,1

5 433,8

5 476,7

ženy

4 773,8

4 808,5

4 859,2

Zdroj: DESTATIS

Počet obyvatel SRN dle věkových skupin (data k 31. 12. 2017):

Na konci roku 2019 žilo v Německu přibližně 45 milionu lidí v produktivním věku (25 až 59 let).  V Německu je od roku 1972 stále vyšší úmrtnost než porodnost obyvatelstva.

Obyvatelstvo podle věkových skupin (v mil.)

31.12.2018

pod 1 rok

0,78

1-5 let

3,88

6-14 let

5,87

15-17 let

3,06

18-20 let

2,59

21-24 let

3,72

25-39 let

15,84

40-59 let

23,9

60-64 let

5,49

65 a více let

17,88

Zdroj: DESTATISTA

Migrace obyvatelstva v SRN (1991– 2017)

Statistika ukazuje příliv a odliv obyvatelstva do/z Německa v letech 1991 – 2019 (v tisících).

Rok

Přistěhovalo se

Odstěhovalo se

 

Saldo

 

1991

1 198 978

596 455

 

602 523

 

2001

879 217

606 494

 

272 723

 

2008

682 146

737 889

 

-55 743

 

2009

721 014

733 796

 

-12 782

 

2011

958 299

678 969

 

279 330

 

2012

1 080 936

711 991

368 945

2013

1 226 493

797 886

428 607

2014

1 464 724

914 241

550 483

2015

2 136 954

997 552

1 139 402

2016

1 865 122

1 365 178

499 944

2017

1 550 721

1 134 641

416 080

 

2018

1 585 112

1 185 432

399 680

2019

1 542 919

1 248 838

294 081

Zdroj:  Zdroj: destatis

Příslušnost obyvatelstva k náboženským skupinám (k 31. 12. 2018)

Náboženské skupiny v Německu

Hodnoty

Počet členů římsko-katolické církve

23,002 mil.

Počet členů evangelické církve

21,141 mil.

Počet členů muslimské církve

4,255 mil.

Počet členů židovské církve

0,096 mil.

Zdroj: https://fowid.de/meldung/religionszugehoerigkeiten-2018

26,0 % Němců ve věku 16+ se hlásí k protestantskému náboženství (evangelismu). Ke katolickému náboženství pak 28,2 %. Islámská náboženská komunita tvoří asi 5 %.

Náboženské skupiny

Hodnoty v %

Evangelické církve

26,00

Katolická církev

28,20

Islám

5,00

Ortodoxní církve

1,90

Budhisté

0,20

Hinduisté

0,10

židé

0,10

Průměrný roční přírůstek obyvatel v SRN

Počet narozených dětí v SRN po letech pomalu stoupá, avšak úmrtnost je stále vysoká. Důsledkem toho je nepříliš vysoký přírůstek obyvatelstva s hodnotou okolo 0,5 % (v roce 2020 se počítá s deficitem porodnosti 150 – 180 000). Pozitivní přírůstek byl důsledkem migrační vlny především z let 2015 – 2016. Důsledkem migrační vlny lze nepříliš vysokou, ale stále pozitivní hodnotu přírůstku obyvatelstva očekávat také ve statistikách v roce 2020. Bez přistěhovalectví by se počítalo v roce 2050 s poklesem na 59 milionů obyvatel.

 

 

Narozených

 

Zemřelých

 

Rok

 

Celkově

 

na  1 000 ob.

 

Celkově

 

na 1 000 ob.

 

2019

778 129

939 536

2018

787 523

9,5

954 874

11,5

2017

784 901

9,5

932 272

11,3

2016

792 131

9,6

910 902

11,0

2015

737 575

9,0

925 200

11,3

2010

 

677 947

 

8,3

 

858 768

 

10,5

 

2000

 

766 999

 

9,3

 

838 797

 

10,2

 

Zdroj: DESTATIS

Počet cizinců žijících v SRN (k 31. 12. 2018) podle země původu:

K 31. 12. 2019 žilo v Německu přibližně 11,2 mil. cizinců. Jejich počet se meziročně navýšil o cca 2,9% (330 000 osob) oproti roku 2016 se zvýšil přibližně o 900 tisíc. Největší menšinou žijící v Německu je dlouhodobě turecká, následovaná polskou a syrská menšina je potom třetí nejpočetnější. Nicméně v letech 2017 a 2018 byl pozorován značný růst počtu obyvatel ze zemí Západního Balkánu. Podle výsledků za rok 2018 tvoří cizinci z Albánie, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Montenegra, Kosova a Makedonie dohromady skoro 25 % všech cizinců žijících v Německu (do SRN odcházejí především za pracovními příležitostmi). Naopak pokles byl v loňském roce pozorován u turecké a polské menšiny. Počet Čechů žijících v SRN k 31. 12. 2018 byl 65 000 osob. 

Země původu

 

2019

Změna oproti 2017

Turecko

 

1 480 000

– 0,5 %

Polsko

 

860 000

– 0,8 %

Sýrie

 

750 000

+ 6,7 %

Itálie

 

640 000

+ 0,1 %

Chorvatsko

 

400 000

+ 7,5 %

Řecko

 

360 000

+ 0,3 %

Bulharsko

 

340 000

+ 8,6 %

Afghánistán

 

260 000

+ 2,2 %

Rusko

 

250 000

+2,1 %

 

 

 

Zdroj: Handelsblatt

 

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Souhrnná ekonomická data jsou k dispozici na stránkách Spolkového statistického úřadu, prognózy poradního orgánu spolkové vlády pro makroekonomický vývoj najdete na webu Sachverständigenrat.

Níže uvádíme ekonomická data a aktuální prognózy.

HDP 2009 – 2019, cenově očištěný, meziroční změny v %

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

 

2016

2017

2018

2019

– 5,7

4,2

3,9

0,4

0,4

2,2

1,7

 

2,2

2,5

1,5

0,6

Zdroj: Statistisches Bundesamt

Základní makroekonomické ukazatele SRN, 2017 – 2019

 

Jednotka

2017

2018

2019

HDP

Cenově očištěný

%

2,5

1,5

0,6

V běžných cenách

mld. EUR

3 245,0

3 344,4

3 435,8

Na 1 obyvatele

EUR

39 259

40 339

41 342

Míra inflace

%

1,5

1,8

1,4

Trh práce

Výdělečně činní

1 000

44 248

44 854

45 251

Nezaměstnaní

1 000

1 621

1 468

1 376

Míra zaměstnanosti

%

55,3

55,7

55,9

Míra nezaměstnanosti

%

3,5

3,2

3,0

Produktivita práce

Na osobu

%

1,1

0,1

– 0,3

Hodinová

%

1,3

0,3

– 0,0

Příjmy

Hrubý národní důchod

mld. EUR

3 328,0

3 437,9

3 535,4

Národní důchod

mld. EUR

2 430,5

2 503,1

2 561,5

Hrubé mzdy a příjmy

Měsíční hrubá mzda zaměstnanců

EUR

2 902

2 994

3 085

Hodinová hrubá mzda zaměstnanců

EUR

26,10

26,90

27,75

Čisté mzdy a příjmy

Měsíční čistá mzda zaměstnanců

EUR

1 938

1 997

2 071

Hodinová čistá mzda zaměstnanců

EUR

17,44

17,94

18,66

Hospodaření státu

Příjmy

mld. EUR

1 481,7

1 552,9

1 608,6

Výdaje

mld. EUR

1 441,4

1 490,5

1 558,8

Finanční saldo

mld. EUR

40,3

62,4

49,8

Zdroj: Statistisches Bundesamt

Jarní hospodářská prognóza spolkové vlády, údaje v %, meziroční změny

 

2019

2020

2021

HDP

0,6

– 6,3

5,2

Spotřeba domácností

1,6

– 7,4

6,5

Výdaje státu

2,6

3,7

1,3

Hrubé fixní investice

2,6

– 5,0

3,5

– z toho stroje a zařízení

0,6

– 15,1

8,7

– stavby

3,9

– 1,0

1,1

Domácí poptávka

1,0

– 4,5

4,6

Vývoz

0,9

– 11,6

7,6

Dovoz

1,9

– 8,2

6,5

Inflace

1,4

0,5

1,5

Zaměstnanost (v mil. osob)

45,3

44,9

45,0

Nezaměstnanost (v mil. osob)

2,27

2,62

2,46

Zdroj: Spolkové ministerstvo hospodářství a energetiky  

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Podrobně zpracované informace naleznete na stránkách spolkového ministerstva financí, resp. na zvl. webu ke spolkovému rozpočtu: https://www.bundeshaushalt-info.de

Spolkový rozpočet, 2014-2019, údaje v mld. EUR

Rok

2014

2015

 

2016

2017

2018

2019

Příjmy

296,5

306,9

 

316,9

330,7

343,6

356,4

Výdaje

296,5

306,9

 

316,9

330,7

343,6

356,4

Zdroj: Spolkové ministerstvo financí

Rozpočet německé spolkové vlády dosáhl za loňský rok 2019 rekordního přebytku ve výši 13,5 mld. EUR. Jedná se o nejvyšší přebytek od znovusjednocení země v roce 1990. Předchozí rozpočtový rekord byl z roku 2015, kdy přebytek dosáhl 12,1 mld. EUR. Spolkový rozpočet byl deficitní do roku 2013, v roce 2014 byl vyrovnaný a od roku 2015 se pohybuje v kladných číslech.

Německý spolkový sněm schválil dne 29. 11. 2019 spolkový rozpočet na rok 2020, jehož příjmy/výdaje měly činit 362,0 mld. EUR – jedná se již o 7. vyrovnaný rozpočet v řadě. Rozpočet měl být primárně financován z daňových příjmů ve výši 324,96 mld. EUR. Na investice bylo určeno 42,91 mld. EUR.

Spolková vláda schválila dne 23. 3. 2020 návrh upraveného státního rozpočtu na rok 2020, na základě kterého budou realizována opatření na boj s epidemií koronaviru a s jejími následky. V této souvislosti spolková vláda počítá v tomto roce s citelným poklesem HDP a s tím spojeným poklesem příjmů z daní ve výši 33,5 mld. EUR. Revidovaný rozpočet dále předpokládá zvýšení výdajů o 122,5 mld. EUR. Navýšení rozpočtu ve výši 156 mld. EUR (poklesem příjmů 33,5 mld. EUR + navýšení výdajů 122,5 mld. EUR) bude kryto z úvěrů.

Spolkový rozpočet 2020 (schválený, upravený), údaje v mld. EUR

 

Schválený rozpočet 2020

Změny

Upravený rozpočet 2020

Výdaje

362,0

+ 122,5

484,5

– Investiční výdaje

42,9

+ 5,9

48,8

Příjmy

362,0

+ 122,5

484,5

– Daňové příjmy

325,0

– 33,5

291,5

Úvěry

+ 156,0

156,0

Zdroj: Spolkové ministerstvo financí

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

Platební bilance zahr. obchodu a kapitálový účet (zdroj: Bundesbank)                                                        

Pozice    Mld. €

2015

2016

2017

2018

2019

  1. Platební bilance(Saldo)

271,4

268,8

253,9

247,4

245,5

  1. Obchod se zbožím 1)

261,1

268,0

252,8

226,2

221,3

                  Vývoz(fob)

1179,1

1192,1

1256,5

1292,9

1307,8

                  Dovoz (fob)

918,0

924,1

1003,7

1066,8

1086,5

             Zahraniční obchod2)

244,3

248,9

247,9

228,7

223,5

                  Vývoz(fob)

1193,6

1203,8

1279,0

1317,4

1327,8

                  Dovoz (fob)

949,2

954,9

1031,0

1088,7

1104,3

 

 

 

 

 

 

  1. Služby

 

 

 

 

 

                 (Saldo)3)

-16,9

-19,9

-24,4

– 19,7

– 20,5

                z toho:

 

 

 

 

 

               Cestovní ruch (Saldo)

-36,6

-38,2

-43,6

– 44,5

– 44,9

  1. Primární příjmy

67,2

60,6

75,4

89,5

92,3

                z toho:

 

 

 

 

 

        Majetkové příjmy(Saldo)

66,0

60,9

77,3

91,4

94,5

 

 

 

 

 

 

  1. Sekundární příjmy(Saldo)

-40,0

-39,9

-50,0

– 48,6

– 47,6

 

 

 

 

 

 

  1. Saldo změněné majetkové bilance

0,5

3,5

-3,0

0,4

– 0,3

 

 

 

 

 

 

III. Saldo kapitálové bilance 4)

239,4

257,7

283,2

236,9

204,6

  1. Přímé investice

67,5

31,2

38,7

4,4

55,7

 

 

 

 

 

 

  1. Investice v cenných papírech

192,9

206,7

205,3

157,2

95,2

 

 

 

 

 

 

  1. Finanční deriváty5)

26,0

32,5

11,0

23,1

22,4

 

 

 

 

 

 

  1. Ostatní kapitálové investice6)

-44,8

-14,4

29,5

51,8

31,9

 

 

 

 

 

 

  1. Měnové rezervy7)

-2,2

1,7

-1,3

0,4

– 0,5

 

 

 

 

 

 

  1. Transakce statisticky nezařaditelné

– 32,5

– 14,6

32,3

– 10,9

– 40,6

 

Pozice         Mld. €

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Saldo kapitálové bilance1)

218,9

244,4

239,4

257,7

283,2

236,9

204,6

  1. Přímé investice

21,6

79,4

67,5

31,2

38,7

4,4

55,7

     Domácí investice v zahraničí2)

68,7

85,7

116,1

83,0

143,9

148,0

100,8

     Zahraniční investice v tuzemsku2)

47,1

6,2

48,6

51,8

105,2

143,6

45,1

  1. Investice v cenných papírech

160,5

137,4

192,9

206,7

205,3

157,2

95,2

     Domácí investice v cenných papírech

 

 

 

 

 

 

 

     zahraničních emitentů2)

140,4

149

124,1

98,2

115,5

83,2

123,7

          Akcie3)

18,9

12,4

19,7

17,3

14,7

9,6

14,2

          Podíly investičních fondů4)

32,4

41,3

35,8

36,1

58,6

28,3

52,9

          Dlouhodobé

 

 

 

 

 

 

 

          dluhopisy5)

84,5

95,8

74,3

51,0

42,7

41,6

54,5

          Krátkodobé

 

 

 

 

 

 

 

          dluhopisy6)

4,5

-0,5

-5,7

-6,2

-0,5

3,8

2,0

    Zahraniční investice 

 

 

 

 

 

 

 

    v cenných papírech

 

 

 

 

 

 

 

   domácích eminentů2)

-20,2

11,6

-68,8

-108,5

-89,8

– 74,0

28,5

            Akcie3)

4,9

5,1

10,6

0,3

-0,7

– 30,7

– 6,4

           Podíly investičních fondů

6,1

-5,2

7,4

-6,9

-2,5

– 6,3

– 5,0

           Dlouhodobé dluhopisy5)

-8,3

14,8

-96,0

-97,3

-72,3

– 41,4

32,9

           Krátkodobé dluhopisy6)

-22,9

-3,2

9,3

-4,6

-14,3

4,3

6,9

  1. Finanční deriváty7)

23,9

31,8

26,0

32,5

11,0

23,1

22,4

  1. Ostatní kapitálové investice8)

11,9

-1,6

-44,8

-14,4

29,5

51,8

31,9

  Monetární finanční instituty9)

101,4

43,8

-49,1

-68,1

-38,5

85,8

19,3

          dlouhodobé

-34

35,7

16,7

39,2

12,1

12,9

7,2

          krátkodobé

135,4

8,1

-65,9

-107,3

-50,6

72,9

12,1

Podniky a soukromé osoby10)

23,3

-24,3

-33,5

-10,0

-16,2

22,5

– 9,3

         dlouhodobé

20,2

4,1

-3,9

-6,9

-9,2

9,4

– 1,8

         krátkodobé

3,1

-28,4

-29,7

-3,1

-7,1

13,1

– 7,4

   Stát

9,9

22,8

-1,1

4,0

4,7

– 11,6

– 4,5

         dlouhodobé

6,7

0,5

-3,6

-2,9

-0,7

– 1,7

– 3,2

         krátkodobé

3,2

22,2

2,5

7,0

5,4

– 9,9

– 1,3

  Bundesbank

-122,6

-43,9

39,0

59,6

79,5

– 44,9

26,4

  1. Měnové rezervy11)

0,8

-2,6

-2,2

1,7

-1,3

0,4

– 0,5

 

Veřejný dluh/HDP, údaje v %

 

2014

2015

2016

2017

2018

2019

SRN

75,7

72,1

69,2

65,3

61,9

59,8

Zdroj: Bundesbank

Konsolidovaný stav státního dluhu (brutto), údaje v mld. EUR

Dle nominálních hodnot ke konci roku

2014

2015

2016

2017

2018

2019

 

2.215

2.185

2.169

2.119

2.069

2.053

Zdroj: Bundesbank

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální bankou vykonávající bankovní dohled nad fungováním celého bankovního systému v SRN je Deutsche Bundesbank, která tuto činnost vykonává za přispění svých 16 zemských poboček v jednotlivých spolkových zemích. Doprovodným dozorčím orgánem bankovního systému je rovněž Spolkový dozorčí úřad pro úvěrování (Bundesaufsichtsamt für das Kreditwesen) se sídlem v Berlíně. Do kompetencí Deutsche Bundesbank patří mimo jiné i vydávání mincí (vydávání a povolování emisí bankovek spadá do kompetence Evropské centrální banky – EZB). Bankovní instituce působící na území SRN musí prokázat, že disponuje vlastním kapitálem v minimální výši 5 mil. €.

Německý bankovní systém se vyznačuje zejména univerzálností úvěrových ústavů – obchodních bank. Většina bankovních institutů provádí všechny myslitelné bankovní obchody pod jednou střechou. Obchodní banky se dají rozdělit podle své velikosti a významu na tři základní skupiny:
• privátní obchodní banky (kreditní banky) s dalším dělením na velké banky s celostátní působností, regionální banky, privátní bankéře, jakož i pobočky zahraničních bank. Celkový podíl této skupiny na obchodním obratu všech obchodních bank dosahuje jedné třetiny.
• spořitelny a zemské banky s veřejně-právním statutem, které jsou specialitou německého bankovního systému. (Landesbanken, Landessparkassen – ZBS). Tyto veřejnoprávní subjekty náleží do kompetence zemí a jsou zřizovány zemskými zákony. Jejich cílem je zajištění region. finanč. infrastruktury a za tímto účelem poskytuje jejich zřizovatel (země) věřitelům ZBS neomezené ručení a další služby subvenčního charakteru. Tím získávají tyto subjekty konkurenční výhodu, která jim na dotčených trzích umožňuje dominovat nad soukromými bankami, jež tak jsou nuceny směřovat své aktivity do jiných, rizikovějších oblastí.
• družstevní lidové banky (Volksbanken) a raiffeisenky (Raiffeisenbanken) a jejich centrály.

Vedle univerzálně působících bank existují v Německu i speciální bankovní ústavy, které jsou činné jen v určitých oblastech bankovních obchodů. K těmto bankám se řadí hypoteční banky (Bayerische Hypotheken- und Vereinsbank je universální bankou) a instituty, specializující se na dlouhodobé úvěry (stavební úvěry, nákup nemovitostí).
Poslední skupinou jsou banky se speciálním statutem a zvláštními úkoly, mezi něž např. patří veřejně-právní KfW – Kreditanstalt für Wiederaufbau a stavební spořitelny pro drobnou klientelu.
Statistické a strukturální údaje o bankách, bankovních obchodech, platebním styku, finančních trzích viz stránky Spolkového svazu německých bank (Bankenverband)

 

10 největších bank v SRN (k 31. 07. 2019) dle bilanční sumy v mld. EUR

V letošním roce doposud nebyl zveřejněn žebříček 10 největších bank v SRN. Top 10 bank v oboru bylo proto převzato z loňského hodnocení a byly u nich aktualizovány hodnoty celkových aktiv tak, jak jsou zveřejněny ve výročních zprávách jednotlivých firem. Postavení v žebříčku zůstalo víceméně neměnné, vedoucí pozici si udržela Deutsche Bank AG.

Deutsche Bank AG 

1 348

DZ Bank AG

518

KfW-Konzern

485

Commerzbank AG

462

Unicredit Bank AG

286

Landesbank Baden-Württemberg (LBBW)

241

Bayern LB

220

ING

171

Hessen-Thüringen LB

162

Norddeutsche LB

154

Zdroj: http://www.optionen-insider.de/banken-in-deutschland/

Německé pojišťovny plně pokrývají veškerá možná rizika formou příslušných pojištění: nemocenské, úrazové, životní, stejně jako pojištění proti nejrůznějším škodám. Pojišťovny působící na německém trhu je možné rozdělit dle jejich právních forem na akciové společnosti, tzv. pojišťovací spolky na bázi reciprocity (tzv. vvag), veřejnoprávní pojišťovny a filiálky zahraničních pojišťoven. Činnost těchto pojišťovacích ústavů podléhá plné konkurenci a řídí se dvěma hlavními zákonnými normami (pojišťovací zákon, tzv. Versicherungsvertragsgesetz a zákon řídící právo všeobecných obchodních podmínek, tzv. AGB-Gesetz). Finanční situace pojišťoven je přísně v pravidelných intervalech přezkoumávána spolkovým orgánem, kterým je Spolkový dozorčí úřad pro pojišťovnictví se sídlem v Berlíně. V zájmu ochrany pojištěnců je povinna každá pojišťovna před zahájením vlastní činnosti prokázat stanovenou minimální kapitálovou vybavenost.

Největším německým pojišťovacím ústavem aktivním ve všech odvětvích pojištění je Allianz AG. K dalším předním pojišťovacím ústavům patří Generali, WWK Algemeine Versicherung, UAP, Gothaer, Münchener Rückversicherung, ARAG, Mannheimer Versicherung apod.

V Zaměstnavatelském svazu pojišťoven v Německu je sdruženo na 250 řádných členů. Další informace viz: www.agv-vers.de.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

 

Daňový systém Německa je složitý a vybírané daně na krytí veřejných výdajů se dělí na tři úrovně (spolkové daně, zemské daně a obecní daně a přirážky). Výnos z některých daní se určitým procentem pak ještě přerozděluje mezi tyto skupiny. Vedle tří národních úrovní existuje samozřejmě ještě úroveň čtvrtá – unijní.

 

Struktura daňových příjmů

Daň z příjmu, která zahrnuje daň z příjmu fyzických (daň ze mzdy, daň z příjmu z nezávislé činnosti) a právnických osob (korporátní daň včetně příplatku solidarity) představují nejvýznamnější přímou daň, vybíranou v Německu. Na celkovém výběru daní se podílí cca 40 %. Vybírají ji spolkové země a přerozdělují ve prospěch spolku (42,5 % u daně z příjmu fyzických osob, 50 % u korporační daně), obcí (15% daně z příjmu fyzických osob), zbytek zůstává k dispozici zemským rozpočtům.

Daň z příjmu fyzických osob platí v Německu registrované fyzické osoby ze závislé činnosti  (mzdy, příjmy), ze zemědělství a lesnictví, z řemeslných provozů, z výdělečné činnosti (např. u příslušníků svobodných povolání), z kapitálového majetku, z pronájmů a z propachtování a z jiných specifikovaných příjmů. U daně z příjmu je uplatňováno lineárně-progresivní zdanění.

Z příjmu se odpočítává nezdanitelná částka ve výši 8820 EURO € (u manželů dvojnásobek).

Od roku 2017 se pohybují vlastní sazby daně z příjmu od 14 % do 42/45%. Horní hranice zdanění se aplikuje od zdaňovacího ročního základu 54.057 € u svobodných a bezdětných zaměstnanců (u manželů dvojnásobek). Pokud roční příjem překročí hranici 256 304€, ke 42% dani z příjmu se připočítává paušál ještě 3% navíc.

Platbě daně z příjmu právnických osob (korporátní daň) podléhají právnické osoby (a.s., spol. s.r.o. atd.). Je stanovena ve výši 25,0 % ze zisku. Dividendy jsou zahrnovány jen z poloviny do vyměřovacího základu pro osobní daň z příjmu. (Příjmy společníků se zdaňují podle zákona o dani z příjmu.) Poloviční zahrnování těchto příjmů bylo zavedeno počátkem roku 2001 na základě požadavků EU.

Dále je třeba ještě upozornit na solidární příplatek, který činí 5,5 % ze zisku a který platí nejen podniky, ale i fyzické osoby ve všech spolkových zemích.

Druhou nejvýznamnější daní je DPH s 30 % podílem na celkových daňových příjmech. Má dvě sazby – 7 % a 19 %, s obdobným členěním jako u nás.

Daň vybíraná při dovozu ze zemí mimo EU je nazývána dovozní daní (Einfuhrsteuer). Rozdělení daně z obratu do jednotlivých rozpočtů se počítá následovně: Nejprve dostane spolek 5,63 %, ze zbytku dostanou nejprve obce 2,2 %. Z následného zbytku dostane spolek 49,6 %. Na spolkové země připadá zbývajících 50,4 %.

Systém spotřebních daní zahrnuje některé spotřební daně vybírané i v ČR, ale i další, které náš daňový systém nezná. Všechny spotřební daně jsou vybírány na úrovni spolku a zůstávají příjmovou stránkou jeho rozpočtu, s výjimkou daně z piva, jejíž výnos se dělí mezi spolek a země. Od placení spotřebních daní jsou osvobozena dvě německá území – ostrov Helgoland a oblast Büsingen, která patří ke švýcarskému daňovému a celnímu území.

Spotřební daně se dělí na:
• daň z piva
• daň z šumivého vína
• daň z lihovin (Zwischenerzeugnissteuer)
• daň z minerálních olejů
• daň z elektrické energie
• daň z tabáku
• daň z kávy

 

Ke spotřebním daním se řadí i daň z dovozu, která svým ekonomickým charakterem patří do daně z přidané hodnoty.

Významnou daní je živnostenská daň se zákl. sazbou 7% pro fyzické i právnické podnikající osoby, která se počítá ze základu pro zdanění daně z příjmu či korporační daně. Pro fyzické osoby se snižuje vyměřovací základ o 24 500 € až do celkového ročního příjmu 72 500 €. K této základní sazbě přistupuje ještě tzv. obecní přirážka, která se pohybuje mezi 200 až 460 %. Živnostenská daň vcelku je tak jen o něco málo nižší než korporační daň (ta je od roku 2009 15 %). Živnostenská daň je nákladovou položkou. Daň vybírají obce a přerozdělují zemím a spolku. Je hlavním zdrojem příjmu obcí. Přehledné Informace zpracované pro investory najdete na stránkách GTAI.

Níže uvádíme kontaktní adresy finančních a daňových institucí v Německu (Sasko, Bavorsko) ve vztahu k ČR :

Bundeszentralamt für Steuern
An der Küppe 1
53225 Bonn
Telefon: +49 (0) 228 406 – 0
Telefax: +49 (0) 228 406 – 2661
E-mail: poststelle@bzst.bund.de

Finanzamt Chemnitz-Süd
Paul-Bertz-Straße 1
09100 Chemnitz
Telefon: 0371/279-0
Telefax: 0371/227065
E-mail: poststelle@fa-chemnitz-sued.smf.sachsen.de

Bundessteuerberaterkammer
Neue Promenade 4
10178 Berlin
Postfach 028855
10131 Berlin
Telefon: 030/240087-0
Telefax: 030/240087-99
E-mail: zentrale@bstbk.de

Bayerisches Staatsministerium der Finanzen
Odeonsplatz 4
80539 München
089/2306-0
Fax: 089/2306-2808

Bayerisches Landesamt für Steuern
Sitz München
Sophienstr. 6
80333 München
0899991-0
Fax: 0899991-1099

Senatsverwaltung für Finanzen
Abteilung III – Steuern
Klosterstr. 59
10179 Berlin
030/9024-100
Fax: 030/9020·284149

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Berlíně (Německo) ke dni 15.5.2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem