Nepál: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2015

2016

2017

2018

2019

Vývoz (mil. USD)

924,2

898,4

818,7

791,1

785,3

Dovoz (mil. USD

8 560

7 116

4 591,7

11 694,9

9 218,7

Obchodní bilance

-7 635,8

-6 217,6

-3 773

-10 903

-8 433,4

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největším a rozhodujícím exportním partnerem byla Indie, dále následují USA  a  EU. Největším dovozcem byla Indie, dále následuje Čína.

Obchodní obrat s EU činil v roce 2019 322 mil. USD s kladnou bilancí pro EU ve výši 223 mil. USD.

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavními dovozními komoditami byly ropné produkty, vozidla a náhradní díly, ostatní stroje a díly a náhradní díly k letadlům Hlavními exportními komoditami byly vlněné koberce, kardamom, zboží z juty, hotové oděvy a džusy.

 

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Nepál uznává význam zvláštních ekonomických zón (SEZ) pro rozvoj obchodu s výrobky tradičních odvětví i pro moderní technicky a technologicky náročné produkty. Zásadní rozhodnutí o ustavení SEZ bylo přijato již ve finančním roce 2003/04, SEZ spravuje ministerstvo průmyslu, obchodu a dodávek..

V zemi jsou zatím zřízeny dvě SEZ – Bhairahawa a Simara. Vláda dále plánuje  založit SEZ v Biratnagaru (Provincie 1), Panchkhal, Kavre (Provincie 3), Gorkha (Provincie 4), Jumla (Provincie 6) a Dhangadi (Provincie 7). Vláda plánuje zřízení 14 SEZ v celé zemi s alespoň jednou SEZ v každé provincii. Výrobci v rámci SEZ musí povinně vyvážet nejméně 60 % své produkce. Vláda také plánuje zřídit do čtyř let průmyslové vesnice na všech místních úrovních.

 

Parlament v březnu 2019 schválil  návrh novely zákona o zvláštní hospodářské zóně (SEZ), který zavádí nové ustanovení, podle něhož průmyslové podniky  nacházející se v SEZ musí povinně vyvážet pouze 60 % své produkce oproti dřívějším 75 %. Navíc podniky mohou první  rok dodávat veškerou produkci na domácí trh. Vláda také plánuje snížit pronájem za umístění v SEZ. 

Více informací lze nalézt na webové stránce http://www.seznepal.gov.np

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Rok

2015

2016

2017

2018

2019

FDI (mil. NPR)

4 382,6

5 920,9

13 503,9

11 250,1

14 069,6

 

Přímé zahraniční investice poklesly meziročně na 11,25 mld. rupií. Nejvíce PZI bylo vloženo do sektoru energetiky,  zemědělství a lesnictví. Největší počet investic pochází z Indie a Číny, dále z Jižní Koreje, Hongkongu, SAE, Kanady a Japonska.

 

Nepál má dostatečné předpoklady pro zahraniční investice. Vodní elektrárny, cestovní ruch a služby jsou tři prominentní odvětví, ve kterých chtějí investoři investovat. Kromě nich jsou pro investice lákavé i další kategorie, jako např. velké infrastrukturní rozvojové projekty, výstavba mostů, přehrad, trolejbusy, silnice, dálniční tunely, železnice, letiště, výroba cementu a oceli, průzkum a těžba nerostů, doly, přírodní zdroje apod.

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

V Nepálu neexistuje žádná speciální státní agentura, která by zemi propagovala jako destinaci pro zahraniční investory. Vláda poskytuje investorům pobídky, informace o nich je možno získat na webových stranách Department of Industries (www.ip.np.wipo.net). Mezi odvětví, ve kterých nejsou zahraniční investice povoleny, patří výroba zbraní, radioaktivních materiálů, výroba energie v nukleárních elektrárnách, ale i odvětví, která patří mezi tradiční nepálský průmysl, jako je výroba koberců a šál, rukodělných výrobků a některé obory zemědělství a turistika. Přesný seznam je možno získat na výše uvedené adrese.

Nedostatek jasných vládních ustanovení o proveditelnosti financování je velkou překážkou při realizaci velkých zahraničních investic v zemi. Vzhledem k nejednoznačným právním předpisům, které jasně nevymezily úlohu vlády při rozvoji projektů, není The Investment Board Nepal (IBN) schopna poskytnout zahraničním investorům, kteří projevili zájem o investování, kompletní balíček projektů. Neexistují jasná ustanovení o finančním či technickém příspěvku vlády ve velkých projektech, což je pro zahraniční investory klíčové.

Podle Licenční politiky musí být minimální splacený kapitál IDB 20 miliard rupií. Pokud je IDB založena společně se zahraničními investory, zahraniční investoři mohou vlastnit 20 % až 85 % akcií, ale musí uvolnit nejméně 15 % akcií veřejnosti. Pokud je zahraniční podíl 20 % nebo více, ale méně než 50 %, je veřejnosti uvolněno minimálně 30 % akcií.

 

Na základě úpravy zákona o zahraničních investicích a přenosu technologií (Foreign Investment and Technology Transfer Act – FITTA) zahraniční investoři mohou získat povolení od Odboru průmyslu k investování až do výše 5 mld. nepálských rupií (cca 48,9 mil. USD). Předtím to bylo možné pouze do cca 20 mil. USD. Možné je investovat dokonce až do dvojnásobné výše, takové investice však musí být schváleny ze strany Industrial Promotion Board vedeným ministrem průmyslu.

Zahraniční investoři se obávají ve větší míře investovat kvůli nekontrolované korupci ve vládním systému, nedostatku přiměřených zákonů a politik, přebujelé byrokracií a nejistotě v otázce repatriace zisků.

Vláda potvrzuje, že přímé zahraniční investice jsou jednou z priorit hospodářské agendy vlády. Vláda v roce 2019 povolila stoprocentní vlastnictví zahraničních investorů ve většině odvětví s možností repatriace kapitálu a zisků do domovské země investora. Vláda je připravena poskytovat potřebnou infrastrukturu, která by povzbudila investory k investicím do produktivních sektorů. Každé odvětví ekonomiky podle premiéra přijalo závazek k odstranění kartelových dohod a zajištění volné a spravedlivé hospodářské soutěže. Do parlamentu byl v roce 2019  předán zákon o zahraničních investicích a transferu technologií. Ministerstvo vnitra připravuje průmyslovou bezpečnostní politiku pro zajištění bezpečnosti průmyslových podniků.

 

Sněmovna reprezentantů (dolní komora parlamentu) schválila v roce 2019 návrh zákona o zahraničních investicích a transferu technologií (Foreign  Investment and Technology Handover Bill-2075). Návrh byl schválen s cílem přilákat přímé zahraniční investice potřebné k posílení ekonomiky a zvýšení domácí produkce.

 

Ministerstvo  průmyslu, obchodu a zásobování v roce 2019 otevřelo one-point service centre.  Jeho cílem je poskytovat účinné a rychlé služby investorům na jednom místě – schvalovací procedury, registrace, projektové smlouvy, pracovní povolení a další administrativní služby.

Světová banka v říjnu minulého roku uvedla, že prostředí pro podnikání se v Nepálu sice zlepšilo, ale země ztěžuje zahájení podnikání a zdražuje registraci majetku. Podle zprávy Doing Business Report 2020 skončil Nepál na 94. místě ze 190 hodnocených zemí. Loni obsadil 110. místo.  Z 10 ukazatelů se Nepál zlepšil v pěti ukazatelích, zhoršil se ve třech ukazatelích a zůstal konstantní ve dvou ukazatelích.   Země se zlepšila v oblasti získávání úvěrů, přeshraničního obchodování, řešení stavebních povolení, přístupu k elektrické energii a vymáhání smluv. Naopak se zhoršila v oblasti zahájení podnikání, registrace majetku a placení daní. 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Dillí (Indie) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem