Nepál: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled
© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)
- 1.1. Oficiální název státu, složení vlády
- 1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
- 1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
- 1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 1.7. Daňový systém
1.1. Oficiální název státu, složení vlády
- Česky: Federativní demokratická republika Nepál (Nepál)
- Anglicky: Federal Democratic Republic of Nepal (Nepal)
- Nepálsky: Sanghiya Loktantrik Ganatantra Nepal
Od prosince 2017 je u moci vláda, ve které má absolutní většinu Nepálská komunistická strana.
Seznam členů vlády
Jméno |
Agenda |
Khadga Prasad Sharma Oli |
Předseda vlády |
Ram Bahadur Thapa |
Vnitro |
Pradeep Kumar Gyawali |
Zahraniční věci |
Yubaraj Khatiwada |
Finance |
Lekh Raj Bhatta |
Průmysl, obchod a zásobování |
Raghubir Mahaseth |
Doprava a fyzická infrastruktura |
Barsha Man Pun |
Energetika, vodní zdroje a zavlažování |
Ishwar Pokhrel |
Obrana |
Shiva Maya Tumbahamphe |
Právo, spravedlnost a parlamentní záležitosti |
Rameshwor Raya Yadav |
Práce, zaměstnanost a sociální zabezpečení |
Ghanashyam Bhusal |
Zemědělství |
Padma Kumari Aryal |
Správa půdy a zmírnění chudoby |
Jagat Bishwakarma |
Mládež a sport |
Shakti Bahadur Basnet |
Lesnictví a životní prostředí |
Basanta Kumar Nemwang |
Rozvoj měst |
Gokul Baskota |
Informace a komunikace |
Giriraj Mani Pokharel |
Vzdělávání, věda a technologie |
Hridayesh Tripathi |
Federální záležitosti a obecná administrativa |
Bina Magar |
Dodávky vody |
Bhanu Bhakta Dhakal |
Zdravotnictví a populace |
Parbat Gurung |
Otázky žen, dětí seniorů |
Yogesh Bhattarai |
Kultura, cestovní ruch a civilní letectví |
1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
Počet obyvatel: 30 327 000 (odhad červenec 2020)
Odhadovaný roční přírůstek: 0,98 % (odhad 2020)
Věková struktura:
– 0-14 let: 28,36 %
– 15-24 let: 20,93 %
– 25-54 let: 38,38 %
– 55-64 let: 6,64 %
– 65 let a výše: 5,69 %
Nepálská populace sestává z více než 60 různých etnik a kastovních skupin, jež lze rozdělit na obyvatele tibetsko-nepálského původu (mongoloidní skupina) a obyvatele indicko-nepálského původu (potomci indoárijských přistěhovalců). Etnické skupiny: Chhettri 16,6 %, Brahman-Hill 12,2 %, Magar 7,1 %, Tharu 6,6 %, Tamang 5,8 %, Newar 5 %, Kami 4,8 %, Muslim 4,4 %, Yadav 4 %, Rai 2,3 %, Gurung 2 %, Damai/Dholii 1,8 %, Thakuri 1,6 %, Limbu 1,5 %, Sarki 1,4 %, Teli 1,4 %, Chamar/Harijan/Ram 1,3 %, Koiri/Kushwaha 1,2 %, jiné 19 %.
Hlavní náboženství: hinduismus 81,3 %, buddhismus 9 %, islám 4,4 %, křesťané tvoří 1,4 % aj. (údaje z r . 2011). Některé kmeny se hlásí k místním sektám tibetského buddhismu – lámaismu a jiné stále zachovávají původní kmenové kulty. Kirátský šamanismus vyznává cca 3,1 % obyv.
1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
HDP (mld. USD) |
70,08 |
71,52 |
78,55 |
79,19 |
91,27 |
Meziroční růst HDP (v %) |
3,4 |
0,6 |
7,5 |
5,9 |
6,8 |
HDP na obyvatele (v USD) |
751 |
753 |
824 |
1 012 |
1 174 |
Míra inflace (%) |
7,2 |
9,9 |
4,5 |
3,9 |
4,6 |
Míra nezaměstnanosti (%) |
3,7 |
2,7 |
3,3 |
3,5 |
3,3 |
Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru
Nepál patří mezi nejméně rozvinutí země. I když zemi nepostihly žádné fatální přírodní katastrofy a netrpí politickými krizemi, ani v loňském roce se nepodařilo pozdvihnout ekonomiku země. Ve fiskálním roce 2018-1919 pokračovalo snižování kapitálových výdajů, což zhoršovalo kvalitu investic. Nepál se stále více potýká s rizikem nestability externího sektoru v důsledku velkého schodku obchodu a běžného účtu. Pozitivní byl meziroční nárůst remitencí, které představují významnou složku příjmů země, o 16,5 %. Vláda v květnu 2019 představila v parlamentu své politiky a programy pro nadcházející fiskální rok. Jejich cílem bylo učinit rok 2019-20 rokem „nejrychlejšího rozvojového růstu“ v historii země. Důraz měl být kladen na důsledné monitorování, tvorbu kapitálu, rozvoj projektů a provádění a usnadnění investic. Prezentované politiky předpokládaly také řešení strukturálních překážek hospodářství, zvýšení průmyslové výroby a produktivity, vytváření pracovních příležitostí a zvýšení konkurenceschopnosti vývozu s cílem dosáhnout vyšší růstové trajektorie. Politiky a programy se zavázaly dosáhnout cílů udržitelného rozvoje a učinit z Nepálu zemi se středními příjmy do roku 2030.
Na ekonomický vývoj země však bude mít zásadní negativní vliv pandemie koronaviru. Světová banka předpověděla, že HDP Nepálu se v současném fiskálním roce bude pohybovat v rozmezí 1,5 – 2,8 %, v roce 2020/21 v rozmezí 1,4 – 2,9 % a v roce 2021/22 v rozmezí 2,7 – 3,6 %. MMF snížil prognózu růstu Nepálu na 2,5 %, což je revize směrem dolů z odhadu před COVID-19 ve výši 6 %. Ústřední statistický úřad (CBS) odhaduje růst HDP v současném fiskálním roce na 2,27 % oproti původní vládní prognóze ve výši 8,5 %. Jedním z nejvíce postižených hospodářských odvětví je odvětví cestovního ruchu. Koronavirová krize vedla ke zrušení kampaně nazvané „Visit Nepal 2020“ s odhadovanými 2 milióny návštěvníky. Asociace nepálských hotelů rozhodla zavřít do poloviny listopadu všechny turistické standardní hotely po celé zemi. Jedná se o téměř 1 300 hotelů se 41 000 lůžky. Krize vážně zasáhla oblast trekkingu a horolezectví. Více než 3 500 cestovních kanceláří a 2 600 turistických agentur po celé zemi již ukončilo svou činnost. Cestovní ruch přitom představuje téměř 8 % nepálského HDP. Ministerstvo práce, zaměstnanosti a sociálního zabezpečení zahájilo diskusi o rozpočtu na fiskální rok 2020–2021, přičemž nejvyšší prioritou je vytváření pracovních míst v zemi a podpora podnikání. Důsledkem pandemie koronaviru bude snížení počtu pracovních míst a zvýšení nezaměstnanosti Nepálců po celém světě. V současné době probíhají diskuse o zavedení politik a programů, které mohou pomoci vytvořit pracovní příležitosti v zemi vzhledem k masivnímu návratu migrujících pracovníků. Kromě turistického ruchu postihne pandemie koronaviru také zemědělství. Někteří experti odhadují, že zemědělská produkce může poklesnout až o 20 – 25 %. Pokles zemědělského segmentu zasáhne hrubý domácí produkt Nepálu, když zemědělství přispívá k HDP více než jednou čtvrtinou. Neblahým důsledkem návratu migrujícíh pracovníků bude výrazné snížení remitencí. Světová banka odhaduje, že příliv remitencí může v tomto fiskálním roce poklesnout až o 14 % z loňských 8,1 mld. USD. Závislost na remitencích je v Nepálu všudypřítomná, protože přes 50 % domácností dostává peníze rodinných příslušníků pracujících v zahraničí, kteří jsou nyní hromadně propouštěni nebo odesíláni na dovolenou. Remitence v roční výši cca 8 mld. USD také tvoří čtvrtinu nepálského ročního HDP. Prudký pokles přílivu remitencí by nejen snížil výdaje domácností a narušil životní úroveň, ale také vyvolal krizi likvidity a devizových zásob. Pokles příjmů z remitencí spojený s omezením příjmů z vývozu, příjmů z cestovního ruchu a přímých zahraničních investic způsobí obrovský fiskální schodek.
1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
Rozpočet v mld. USD
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Celkové příjmy |
4,257 |
4,848 |
5,954 |
5,925 |
6,530 |
Výdaje |
4,203 |
5,452 |
5,974 |
5,945 |
7,575 |
Deficit (% HDP) |
0,9 |
3,2 |
2,5 |
7,1 |
8,9 |
1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 (Mil. Rs.) |
2019 (Mil. Rs.) |
Bilance běžného účtu (mil. USD |
1192 |
1 339 |
– 100 |
-204 431 |
-265 365 |
Kapitálový účet (mil. USD) |
140,2 |
145,6 |
164,6 |
0,30 |
15 459 |
Finanční účet (mil. USD) |
2 551 |
541 |
541,5 |
287,7 |
113 012,9 |
Devizové rezervy (včetně zlata, mil. USD) |
7 374 |
8 010 |
8 668 |
9 405 |
9 500 |
Zahraniční zadluženost, dluhová služba
Veřejný dluh (mld. USD) |
|
|
|
|||
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
||
3,96 |
3,73 |
3,58 |
5,85 |
5,85 |
1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Bankovní sektor v Nepálu stále podléhá přísné státní kontrole, byť jeho deregulace formálně proběhla už v 90. letech 20.st. Centrální bankou je Nepal Rastra Bank (NRB). V Nepálu působí celkem 28 komerčních bank spolu se 40 rozvojovými bankami a 32 finančními společnostmi zaměřených na mikrofinance. Největší podíl na finančním sektoru mají komerční banky, dále Nepálská národní banka NRB, za kterou se řadí rozvojové banky a finanční organizace. Nepálská centrální banka snižuje počet bank a finančních institucí (BFI) a trvá na tom, aby se BFI slučovaly. Malé rozvojové banky a finanční instituce tak směřují buď ke sloučení, nebo jsou převzaty komerčními bankami. Zákon o bankách a finančních institucích (BAFIA) číslo 2074 (2017) umožňuje zakládání infrastrukturních bank (IDB), ačkoli se zdráhá vydávat nové licence komerčním bankám a jiným finančním institucím.
1.7. Daňový systém
Nepálský daňový systém v podstatě odpovídá britskému modelu s malými změnami. V zemi se vybírá spotřební daň, DPH (13 %), daň z příjmu (15 % a 25 %), korporátní daň (daň ze zisku firmy, 5 %), mzdová daň (obdoba daně z příjmu, kterou platí zaměstnavatel za své zaměstnance, platí se z ní zdravotní a sociální pojištění), daň z motorových vozidel a další specifické daně.
Vláda v roce 2018 deklarovala chystanou masivní změnu daňové sazby a rozšíření daňové sítě. Zavedla další platové třídy v oblasti daně z příjmů. Jednotlivci nemusí platit daň z příjmů do výše 350 000 rupií za rok. Limit pro manželské páry činí 400 000 ročně. Osoby s příjmem do 450 000 a páry s příjmem do 500 000 rupií musí zaplatit 15% daň z příjmů. Osoby a páry s vyšším příjmem platí 25% daň z příjmů. Vláda zvýšila prahovou hodnotu a zároveň zavedla 10% daň pro osoby, které zatím neplatily daně. Daň z příjmů je druhým největším zdrojem příjmů po DPH.
Více informací naleznete na stránkách Nepálského daňového a finančního úřadu: www.ird.gov.np/
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Dillí (Indie) ke dni
Souhrnná teritoriální informace
- Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled
- Zahraniční obchod a investice
- Vztahy země s EU
- Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR