Niger: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Abuji (Nigérie)

Niger patří do skupiny nejméně rozvinutých zemí, je zemí Sahelu bez přístupu k moři, ? území pokrývá poušť. 85 % obyvatelstva žije v pásu 150 km širokém podél jižní hranice. Sousedí s Alžírskem, Lybií, Čadem, Nigérií, Beninem, Burkinou Faso a Mali. Nejasné vytýčení mezinárodních hranic vedlo v minulosti ke vzniku pohraničních incidentů v blízkosti jezera Čad na západě země (společné hranice mezi Kamerunem, Čadem, Nigerem a Nigérií).

Niger je unitární republikou praktikující prezidentský systém moci s existencí více politických stran. Prezident je volen v přímých volbách na pět let (maximálně na dvě volební období). V čele vlády stojí prezident, který sdílí některé výkonné pravomoci s ministerským předsedou jím jmenovaným. Vláda je rovněž jmenována prezidentem. Zákonodárná moc je ústavou svěřena jednokomorovému Národnímu shromáždění, kde zasedá 113 poslanců. Na dodržování ústavnosti dohlíží Ústavní soud (7 soudců jmenovaných prezidentem na dobu 6 let). Nová ústava byla přijata v referendu dne 31. 10. 2010.

Niger je členskou zemí Hospodářského společenství zemí západní Afriky ECOWAS/CEDEAO. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) bylo vytvořeno v roce 1975 a má v současné době 15 členských zemí – Benin, Burkina Faso, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Libérie, Mali, Kapverdy, Niger, Nigérie, Pobřeží slonoviny, Senegal, Sierra Leone a Togo. Sídlem Komise organizace je Abuja. Hlavním cílem ECOWAS je vytvoření celní, ekonomické a monetární unie, přičemž konečným cílem je pak vytvoření funkční ekonomické a měnové unie, sblížení makroekonomické politiky členských zemí a vzájemná harmonizace odvětvové hospodářské politiky, jednotné vnější tarify a odstranění existujících vnitřních obchodních bariér. ECOWAS také zřizuje soudní dvůr, kam se subjekty i občané budou moci obracet s případy souvisejícími s agendami ECOWAS. Země ECOWAS se na konci roku 2000 dohodly na ustavení společné centrální banky a zavedení společné měny od roku 2003, k tomuto však doposud nedošlo (a v dohledné době ani nedojde).

Podobně jako většina frankofonních zemí (s výjimkou Guineje) je Niger rovněž členskou zemí Ekonomické a měnové unie WAEMU/UEMOA a používá jednotnou měnu – západoafrický frank vázaný pevně na Euro (www.uemoa.int).
Dlouhodobě patří mezi nejchudší a nejméně rozvinuté země světa. Na seznamu rozvoje společnosti UNDP figuruje Niger v roce 2016 na posledním místě ze 186 hodnocených zemí.  Většina obyvatel je ohrožována cyklickými suchy ničícími úrodu a hladomorem. Sucha, odlesňování, velmi rychlý růst počtu obyvatelstva a v současné době i bezpečnostní situace na jihu země znamenají trvalou hrozbu rozvoji země. Ekonomika je orientovaná na komodity bez vyšší přidané hodnoty a je tak velmi zranitelná a závislá na vnějších vlivech. Hospodářství rovněž trpí značnou odlehlostí od ostatního světa a nerozvinutou infrastrukturou.

Ekonomika Nigeru je malá a velmi málo diverzifikovaná. Niger má velké zásoby nerostných surovin (uran, ropa, uhlí, zlato atd.), přesto se jedná o jednu z nejchudších zemí, jejíž hospodářství do velké míry závisí na zemědělství a pastevectví (poskytují obživu 90 % obyvatelstva), těžbě uranu, v poslední době i ropy a na zahraniční pomoci. Přes pozitivní ekonomický růst se podmínky života zlepšují jen pomalu díky obrovské porodnosti. Počet obyvatel se za posledních 15 let zvýšil dvakrát na současných cca 20 miliónů. Vzhledem k rychle rostoucímu počtu obyvatel, klimatickým podmínkám země a nedostatku jiných přírodních zdrojů představuje zajištění obživy resp. potravin klíčový problém země. Průmysl se na tvorbě HDP podílí 18,6 %. Průmyslová výroba zaměřena na zpracování zemědělských surovin, výrobu mýdla, potravin a nápojů, textil a cement.

Očekává se, že ekonomika v roce 2020 díky investicím rychle poroste. Mezinárodní finanční podpora by měla umožnit, aby veřejné investice významně přispěly k růstu financováním řady projektů. Hlavní hnací silou by však měly být soukromé investice, přičemž projekty by byly financovány hlavně z těchto prostředků. Soukromé investice se také zvýší díky rozšíření bankovního úvěru a dodržování programu MMF, který investory uklidňuje. Očekává se, že hlavními příjemci budou sektor stavebnictví a služeb (zejména telekomunikací), protože projekty se zintenzivňují, včetně výstavby vodní nádrže Kandadji, obnovy letiště Niamey a výstavby cementárny Garadawa. Rovněž se zvýší soukromé investice a granty související s infrastrukturou pro těžební průmysl. Zejména výstavba 2 000 km plynovodu Čínské národní ropné společnosti pro přepravu ropy do přístavu Seme Terminal v Beninu může působit jako investiční katalyzátor a umožnit Nigeru stát se vývozcem do roku 2022. Produkce ropy je v současné době omezená kapacitou národní rafinerie na 20 000 barelů denně a nedostatkem potrubí.

Očekává se, že spotřeba domácností poroste díky nárůstu zemědělských příjmů. Toto odvětví (80% zaměstnanosti a 40% vnitrostátní produkce) bude těžit z veřejných investic v rámci plánu Nigeriens Feed Nigeriens (3N), jehož cílem je zvýšit produktivitu a přidanou hodnotu v zemědělství, lesní hospodářství a zlepšit hospodaření s vodou. Očekává se, že zejména zavlažovací projekt v regionech Agadez, Tahoua, Dosso a Tillabéry, který má finanční podporu Mezinárodní rozvojové asociace, zvýší zemědělské výnosy a příjmy.

Dále se předpokládá, že schodek veřejných financí bude nadále klesat. Země se zapojuje do konsolidace svých veřejných účtů, což byl předpoklad pro to, aby MMF v roce 2017 (který vyprší v lednu 2020) poskytl tříletý rozšířenou úvěrovou facilitu v hodnotě 120 milionů SDR (2% Nigerova HDP). Daňové reformy, včetně opatření na modernizaci správy a zavedení DPH pro bankovní služby, by měly zvýšit příjmy, navzdory nekontrolovatelné korupci v daňové a celní správě. Mezitím také znovuzavedení daně z mezinárodních telefonních hovorů přinese ještě větší daňovou flexibilitu. Výdaje, které jsou primárně zaměřeny na veřejné investice, zůstanou vysoké. Zhoršení sociálního a bezpečnostního klimatu ztěžuje omezování současných výdajů. Granty (40% veřejných výdajů), zvýhodněné půjčky a problémy trhu WAEMU budou financovat schodek rozpočtu a platby veřejného dluhu.

S ohledem na potřeby rozvoje země se očekává, že se schodek běžného účtu v roce 2020 bude dále prohlubovat, přičemž masivní dovozy investičního majetku tlačí na obchodní deficit. Postupný pokles v těžebních odvětvích omezí nárůst vývozu, protože výroba uranu (15% vývozu) bude trpět nízkými cenami a rostoucími náklady v důsledku vyčerpání zásob (což dokládá nadcházející uzavření jedné ze dvou dolů v zemi). ). Bilance výnosů, která je strukturálně v deficitu, se má v důsledku růstu zahraničních investic v posledních letech dále rozšiřovat. Převody, včetně převodů do zahraničí a rozpočtové podpory, budou pokračovat, ale budou příliš nízké, aby zabránily zhoršování schodku běžného účtu. Schodek bude financován z grantů a projektových půjček (dvě třetiny) a z přímých zahraničních investic.

Těžební průmysl
Uran
V Nigeru je v současnosti šest oblastí, kde se uran těží, provádí otvírka, nebo kde probíhá geologický průzkum. Ložiska Arlit, Akouta/Akola a Imouraren jsou těžena nebo osvojována společnostmi, které kapitálově ovládá francouzská Areva. Ložiska Abokorum a Azelik zkoumá (v případě ložiska Azelik již i těží) koncorcium ovládané čínskými firmami. Průzkum na ložisku Madaouela pak provádí koncorcium kanadských, britských a japonských firem. V roce 2013 se vytěžilo 4528 tun uranu, Niger je na čtvrtém místě na světě. Po zahájení těžby v Imourarenu a uvedení ložiska Azelik do plné těžby v roce 2015 (mělo by se tam těžit 2500 tun) se ale stane druhým největším světovým producentem uranu. Koncentrát je dopravován po silnici do přístavu v Beninu a dopravován ke konečnému zpracování do Francie. V květnu 2014 byla dokončena dva roky trvající jednání mezi vládou a francouzskou firmou Areva o podmínkách těžby uranu. Areva souhlasila s většími odvody do státního rozpočtu (podle nigerského horního zákona z r. 2006 budou odvody státu zvýšeny z 5,5 na 12 %) a bude zrušena výjimka Arevy na platbu DPH. Naopak bude z ekonomických důvodů znovu odloženo otevření dolu Immouraen, který má být jedním z největších uranových dolů na světě.

Ropa
Niger se v roce 2011 stal producentem a vývozcem ropy a ropných produktů – těžba byla zahájena na ložisku Agadem čínskou firmou China National Petroleum Corporation. V současné době se těží cca 20000 barelů/den, v budoucnosti by měla dosáhnout objemu 80 000 barelů/den. Prokázané zásoby ropy na bloku Agadem dosahují 483 mil. barelů ropy, zásoby zemního plynu 10 mld m3. Většina ropy je zpracovávána v nové rafinerii v Zinderu (rovněž postavené CNPC) jejíž kapacita je cca 20000 barelů/den (1/2 produktů se vyváží). Plánuje se výstavba ropovodu do Čadu a dále do Kamerunského přístavu Kribi (Niger a Čad v roce 2012 podepsaly MoU o výstavbě tohoto ropovodu, financovat, stavět ho s nejvyšší pravděpodobností budou čínské firmy). Na dalších dvou blocích na východu země Ténere/Bilma (operuje CNPC) ani severovýchodním bloku Kafra (operuje Sonatrach) nebyly dosud komerční zásoby uhlovodíků nalezeny. V novém kole biddingu v červnu – srpnu 2012 uspěly tři nigerijské společnosti Labana Petrol bude provádět průzkum na blocích Dibella 1 a Dallol, Sirius Energy (blok Grein) a Advantica (blok Mandaram 2). Australská International Petroleum Ltd získala práva průzkumu na 4 licencích Manga 1, Manga 2, Aborak a Ténéré l’Ouest. Další licence získaly čínská Shenshui oil and Gas a britská Savannah Petroleum. Pro rok 2020 se plánuje zvýšení soukromých investic a grantů souvisejících s infrastrukturou pro těžební průmysl. Zejména výstavba 2 000 km plynovodu Čínské národní ropné společnosti pro přepravu ropy do přístavu Seme Terminal v Beninu může působit jako investiční katalyzátor a umožnit Nigeru stát se vývozcem do roku 2022. Produkce ropy je v současné době omezená kapacitou národní rafinerie na 20 000 barelů denně a nedostatkem potrubí.

Další nerostné suroviny
Société Nigerienne de Charbon d’Anour-Araren (SONICHAR) těží uhlí na ložisku Anour Araren na západním okraji pohoří Air. Uhlí je spalováno v tepelné elektrárně, která zásobuje elektřinou město Arlit a uranové doly v jeho okolí. V roce 2006 objevila čínská expedice ložisko uhlí (30 mil. tun) v okolí Tahoua. V zemi se dále těží v menší míře zlato.

Stavebnictví
Podílí se cca 2,6 % na tvorbě HDP. Řada infrastrukturních projektů je financována velkými zahraničními těžebními společnostmi, další jsou realizovány z peněz mezinárodních donorů nebo pomocí nízko úročených čínských půjček. Tento sektor by se měl v budoucnosti rychleji rozvíjet v souvislosti s realizací programů obnovy a výstavby silniční sítě (mimo jiné by měly být po silnici dostupné všechny sousedící státy) a zavlažovacích systémů. Výstavba přehrady v Kandadji se neustále opožďuje a bude dokončena nejdříve v roce 2017.  Francouzská firma Bolloré by měla realizovat dostavbu železnice z Cotonou do Niamey.

Zemědělství
Zemědělství zůstává páteří nigerské ekonomiky. Vzhledem k rychle rostoucímu počtu obyvatel, klimatickým podmínkám země a nedostatku jiných přírodních zdrojů představuje zajištění obživy resp. potravin klíčový problém země. Na celkové tvorbě HDP se sektor zemědělství v roce 2014 podílel 37,7%, zaměstnává však až 90 % obyvatel. Přestože se neustále rozšiřuje uměle zavlažovaná plocha, je stále ještě silně závislé na monzunových deštích. Opakovaná sucha a nálety kobylek často ničí podstatnou část úrody a přináší hladomor. Země stále nedosáhla potravinové soběstačnosti a je závislá na pomoci mezinárodního společenství. Situaci může zlepšit pouze další výstavba zavlažovacích systémů. Dezertifikace je stále větším problémem – pouze 11,8 % půdy je vhodné pro zemědělskou výrobu (v roce 1960, kdy měl Niger pouze ? současného počtu obyvatel, to bylo 25 %). Nejdůležitějším odvětvím je živočišná výroba – vývoz jatečních zvířat je druhým největším zdrojem příjmů státního rozpočtu. Chovají se velbloudi, koně, hovězí dobytek, kozy, ovce a drůbež. Ve větší míře se pěstuje cibule, proso, rýže, vigna, podzemnice olejná a bavlna.
Vyřešit základní problémy s výživou obyvatelstva a zabránit opakujícím se hladomorům má plán nazvaný „Tři N“ – Les Nigériens Nourissent les Nigériens (Nigeřané živí Nigeřany) zaměřený na zvýšení zemědělské produkce, boj s desertifikací a půdní erozí a zpracování potravin.

Služby
Na tvorbě HDP se podílí již 43,7 %. Největší částí tohoto odvětví zůstávají nadále dopravní služby (většina zboží se do země dováží z přístavu v Cotonou, méně z Lomé, Temy, Takoradi; nově i Abijanu nebo Dakaru) a logistika pro regionální obchod (prosté velkoobchodní a maloobchodní služby). Bankovní služby se podílí na tvorbě HDP cca 3 % a zůstávají daleko za standardem ECOWASu. Podobně jako v ostatních afrických zemích se i v Nigeru rozvíjí telekomunikace – operují zde 4 poskytovatelé mobilních sítí (Orange, MOOV, Celtel a Sahelcom), počet mobilních telefonů se odhaduje na 7 mil. Země má nevyužívaný turistický potenciál.

Infrastruktura
Trvale zůstává jedním z nejslabších článků místní ekonomiky, vláda plánuje investovat zisky z prodeje ropy a uranu do výstavby infrastruktury (zejména pozemních komunikací a zavlažovacích systémů). Páteř dopravní sítě tvoří silnice – Niger má kolem 18 949 km cest a silnic, z toho je pouze 3 912 km asfaltovaných. 90 % osob a zboží se přepravuje po zemi. V dubnu 2014 byly zahájeny práce na prvním úseku železnice, která má spojit Cotonou a Niamey, a to z Niamey do Dosso. Stavbu realizuje francouzská firma Bolloré, náklady se odhadují na 1,6 mld. USD. Plánovaný termín dokončení (rok 2015) je ale příliš optimistický, dohoda o financování nebyla dosud podepsána. K lokální říční dopravě je částečně užíváno pouze 300 km řeky Niger. V zemi je 10 letišť se zpevněnou plochou a 20 polních letišť. Mezinárodní letiště v Niamey má s Evropou spojení linkou Air France. Dále sem létají Turkish Airlines a Ethiopian Airlines. Letecká společnost ASKY zabezpečuje spojení mezi hlavními městy západoafrických a středoafrických států. Síť pevných linek je řídká – má zhruba 100 000 účastníků. Naopak rychle roste počet mobilních telefonů, kterých je kolem 7 milionů. V zemi jsou čtyři operátoři mobilních sítí. Internet užívá asi 250 000 obyvatel. Pouze 6,6 % obyvatel žijících ve větších městech nebo těžebních oblastech má elektřinu – většina lidí je závislá na tradičních zdrojích (dřevo, dřevné uhlí). I tam, kde je elektřina dostupná, dochází velmi často k výpadkům proudu. V tepelných elektrárnách (uhlí) se vyrobí 300 mil. kWh elektrické energie, z velké části je ovšem spotřebována společnostmi těžícími uran. Niger není ve výrobě elektřiny soběstačný, z Nigérie se dováží cca 600 mil kWh. Aby vylepšila energetickou bilanci země, vláda zahájila v roce 2008 stavbu přehrady a vodní elektrárny v Kandadji (kapacita 130 MW) -– ta se ale neustále opožďuje. Rovněž plánuje stavbu druhé tepelné elektrárny na uhlí (200 MW) a tepelné elektrárny (diesel, 100 MW). Velký potenciál má solární energetika. Na východě země byla objevena ložiska zemního plynu. V roce 2006 nigerská vláda rozhodla o účasti v projektu transsaharského plynovodu z Nigérie do Alžírska, tento projekt ale zůstává ve stadiu studie proveditelnosti.

Přijímaná rozvojová pomoc
Niger, který patří do skupiny nejméně rozvinutých zemí s nízkým příjmem, zůstává závislý na zahraniční rozvojové pomoci. OECD uvádí, že poskytovaná pomoc dosáhla v roce 2015 výše 866 mil USD. Klíčovými donory jsou EU, WB a IMF, Francie, USA, Německo, Japonsko, Švýcarsko, Kanada, dále pak Africká rozvojová banka, agentury OSN. Pomoc je poskytována na jednotlivé sektoriální politiky nebo přímo do státního rozpočtu. ČLR poskytuje nízko úročené půjčky na výstavbu infrastruktury (realizují ji ovšem výhradně čínské firmy). Světová banka podporuje v Nigeru řadu projektů zaměřených na makroekonomickou stabilitu, správu veřejných financí, zlepšení infrastruktury, zdravotnictví, vzdělání a rozvoj venkova.

10. prosince 2018 dokončila Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) třetí revizi hospodářského a finančního programu Niger podporovaného v rámci systému rozšířených úvěrů (ECF – Extanded Credit Facility). Dokončení přezkumu umožňuje vyplacení 14,1 milionu CFAF (přibližně 19,5 milionu USD), což znamená, že celkové vyplacení v rámci 3. leté dohody (2017-2019) činí 56,4 milionu CFAF (přibližně 78,1 milionu USD).

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • République du Niger
  • Nigerská republika

Současným prezidentem Nigerské republiky je Mahamadou Issoufou. Prezident jmenuje předsedu vlády, se kterým sdílí část pravomocí. Prezident stojí v čele vlády, kterou jmenuje a která je zodpovědná pouze jemu.

Složení vlády (k 1. 5.2020):
Předseda vlády: Brigi Rafini

Minister of State, Minister of the Interior, of Public Security, Decentralization and Customary and Religious Affairs : Mr. Bazoum Mohamed
Minister of State, Minister of Agriculture and Livestock : Mr. Albadé Abouba
Minister of State, Minister of Petroleum : Mr. Foumakoye Gado
Minister of State at the Presidency of the Republic : Mr. Massoudou HASSOUMI
Minister Director of Cabinet of the President of the Republic : Mr. Ouhoumoudou Mahamadou
Minister of Finances : Mr. Mamoudou Diop
Minister of Foreign Affairs, Cooperation, African Integration and Nigeriens Abroad : Mr. Kalla Ankaraou
Minister of Transport:Mr. Mahamadou Karidjo
Minister of National Defense : Mr. Issoufou Katambé
Minister of Water and Sanitation : Mr. Kalla Moutari
Minister of Justice, Keeper of the Seals : Mr. Marou Amadou
Minister of Youth and Sports : Mr. Moctar Kassoum
Minister of Humanitarian Action : Mr. Magagi Laouan
Minister of Communication : Mr. Habi Mahamadou Salissou
Minister of Employment, Labor and Social Protection : Mr. Mohamed Ben Omar
Minister of Planning : Mrs. Kané A?chatou Boulama
Minister of Trade and Promotion of the Private Sector : Mr. Sadou Seydou
Minister of Primary Education, Literacy, Promotion of National Languages ??and Civic Education : Mr. Daouda Mamadou Marthé
Minister of Domains and Housing : Mr. Waziri Mom
Minister of Population : Mrs. Amadou A?ssata
Minister of Higher Education, Research and Innovation : Mr. Yahouza Sadissou
Minister of Posts, Telecommunications and Digital Economy : Mr. Sani Ma?gochi
Minister of Equipment : Mr. Kadi Abdoulaye
Minister of Mines : Mr. Hassane Barazé Moussa
Minister of Energy : Mrs. Amina Moumouni
Minister of Public Health : Dr. Idi Illiassou Ma?nassara
Minister of Professional and Technical Education: Mr. Tidjani Idrissa Abdoulkadri
Minister of Secondary Education : Mr. Mohamed Sanoussi Elhadji Samro
Minister of Cultural Renaissance, Arts and Social Modernization : Mr. Assoumana Mallam Issa
Minister of Tourism and Handicrafts : Mr. Ahmed Boto
Minister of Public Service and Administrative Reform : Mrs. Kaffa Rakiatou Christelle Jackou
Minister responsible for Relations with the Institutions : Mr. Barka? Issouf
Minister of Youth Entrepreneurship : Mr. Ibrahim Issifi Sadou
Minister for the Promotion of Women and the Protection of Children : Mrs. Elback Zeinabou Tari Bako
Minister of the Environment and Sustainable Development : Mr. Almoustapha Garba
Minister of Community Development and Town and Country Planning : Mr. Amani Abdou
Minister at the Presidency : Mr. Rhissa Ag Boula
Minister of Industry : Mr. Mallam Zaneidou Amirou
Minister Spokesperson for the government : Mr. Zakaria Abdourahamane
Minister Delegate to the Minister of State, Minister of the Interior, public security, decentralization and customary and religious affairs, responsible for public security : Mr. Alkache ALHADA
Minister Delegate to the Minister of State, Agriculture and Livestock, responsible for Livestock : Mr. Mohamed Boucha
Minister Delegate to the Minister of Finance, responsible for the Budget : Mr. Ahmat Jidoud
Minister Delegate to the Minister of Foreign Affairs, Cooperation, African Integration and Nigeriens Abroad, in charge of African Integration And Nigeriens Abroad : Mrs. Lamido Ousseini Salamatou Bala Goga
Minister Delegate to the Minister of State, Minister of the Interior, Public Security, Decentralization and Customary and Religious Affairs, responsible for Decentralization : Madame Ma?zoumbou Hapsatou Djibrilla

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 22,3 mil. (odhad 2019)
  • Hustota osídlení: 13,8 obyvatel/km2
  • Ekonomicky činné obyvatelstvo: 4,7 mil.
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení v roce 2014: 3,28 % (7. místo na světě).

Věkové složení:

  • 0–14 let: 49,8 % • 15–64 let: 46,9 % • nad 65 let: 3,3 %

Niger je multietnickým státem (cca 60 etnik).

Etnické skupiny:

  • Hausa • Djerma (Sonrai) • Peul • Fulani • Tuaregové • Kanouri • Dále v Nigeru žijí Libanonci, Nigerijci, Francouzi.

Hlavním náboženstvím v Nigeru je islám (vyznává ho asi 80 % populace). Zbytek tvoří křesťané a animisté.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2015

2016

2017

2018

2019

HDP (mld USD)

7,1

7,5

7,8

8,0 9,4

Růst reál. HDP (%)

 

3,6

3,8

4,9

5,3 6,2

HDP/obyv.(USD)

1 100

1 100

388

414 405

Infl. spotř. cen prům. (%)

 

1,0

1,1

2,4

3,9 -1,3

Populace (mil.)

19,9

20,7

21,5

22,3 23,3

Bilance běž účtu (mil. USD)

 

-1,307

-1,274

-1,072

-1,440 na

Zdroj: EIU

 

Niger dlouhodobě zůstává jednou z nejchudších na světě, nemá přístup k moři, ekonomika je malá a velmi málo diverzifikovaná. Závisí z podstatné části na zemědělství, těžbě uranu, v poslední době i ropy a na zahraniční pomoci. Vzhledem k rychle rostoucímu počtu obyvatel, klimatickým podmínkám země a nedostatku jiných přírodních zdrojů představuje zajištění obživy resp. potravin klíčový problém země.
Růst reálného HDP byl v roce 2019 odhadován na 6,2%, což představuje pokles oproti 6,4% v roce 2018, což odráželo politické a volební změny v zemi a zejména bezpečnostní ohrožení na hranicích s Mali a konfrontace s Boko Haram, které pohltilo 15-20% rozpočtu na navýšení výdajů na obranu.  Přesto se nigerské vládě podařilo realizovat některá reformní opatření, jako renovace hlavního letiště a otevření nového ropovodu z/do Cotonou, díky kterému počítá Niger s navýšením produkce ropy z 20 tis na 50 tis/den do roku 2030.
Hospodářský výhled je příznivý, přičemž reálný růst HDP by měl v roce 2020 dosáhnout opět 6,5. Otázkou zůstává, jaké dopady bude mít COVID-19. Hospodářská činnost by měla i nadále těžit ze silné výkonnosti v zemědělském odvětví, které je podpořeno rozšiřováním zavlažované půdy a rozvojem výstavby malých přehrad. Plán hospodářského a sociálního rozvoje na období 2017–2020 počítá s řadou projektů v oblasti infrastruktury, zejména s výstavbou železniční tratě Cotonou – Niamey – Ouagadougou – Abidjan, ropovodu pro vývoz ropy, projektu stavby elektrárny Salkadamna a kombinované vodní a závlahové přehrady Kandadji.

Zotavování ekonomické situace v Nigérii by mělo být také výhodné pro Niger. Účinnost těchto vyhlídek je však podmíněna riziky spojenými s klimatickými otřesy, poklesem vývozní ceny ropy, možným zpožděním v projektu výstavby ropovodu a teroristické hrozbě v Sahelu. Nově také rozhodnutím Nigérie uzavřít hranice s okolními státy v srpnu 2019 s cílem povzbudit vlastní ekonomiku, bohužel s negativním dopadem na přeshraniční obchodní výměnu.

Inflace  se pohybovala v roce 2019 však na úrovni -1,3%, což je pozitivní ukazatel.

 

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (v mld. USD

2015

2016

2017

2018 2019

příjmy

n/a

1 715

1 757

n/a 1 389

výdaje

n/a

2,25

2 171

n/a 1 615

deficit

n/a

– 7,1% HDP

-5% HDP

n/a -226

Zdroj: IMF

 

Státní rozpočet Nigerské republiky na rok 2020 stejně jako v v předchozích letech zohledňuje směry renesančního programu a priority a strategické volby stanovené vládou, zejména v Plánu hospodářského a sociálního rozvoje (PDES 2017–2021) a v Hospodářském a finančním programu (PEF) 2017-2020) uzavřeným s Mezinárodním měnovým fondem (MMF).

Souhrnný státní rozpočet na rok 2020 v příjmech a výdajích činí 2 266,15 miliard CFA franků což představuje navýšení o 108,84 miliardy CFA franků proti 2 157,31 miliardy CFA franků v roce 2019 (5,05 %). Rozpočtový rámec pro rok 2020 je založen na parametrech růstu HDP, na předpokládané míře inflace na 2%, na ceně barelu ropy za 57,4 dolaru s produkcí 20 000 barelů / den.

Očekává se, že schodek veřejných financí bude nadále klesat. Země se zapojuje do konsolidace svých veřejných účtů, což byl předpoklad pro to, aby MMF v roce 2017 (který vyprší v lednu 2020) poskytl tříletý rozšířenou úvěrovou facilitu v hodnotě 120 milionů SDR (2% HDP). Daňové reformy, včetně opatření na modernizaci správy a zavedení DPH pro bankovní služby, by měly zvýšit příjmy, navzdory nekontrolovatelné korupci v daňové a celní správě. Mezitím také znovuzavedení daně z mezinárodních telefonních hovorů přinese ještě větší daňovou flexibilitu. Výdaje, které jsou primárně zaměřeny na veřejné investice, zůstanou vysoké. Zhoršení sociálního a bezpečnostního klimatu ztěžuje omezování současných výdajů. Granty (40% veřejných výdajů), zvýhodněné půjčky a problémy trhu WAEMU budou financovat schodek rozpočtu a platby veřejného dluhu.

S ohledem na potřeby rozvoje země se očekává, že se schodek běžného účtu v roce 2020 bude dále prohlubovat, přičemž masivní dovozy investičního majetku tlačí na obchodní deficit. Postupný pokles v těžebních odvětvích omezí nárůst vývozu, protože výroba uranu (15% vývozu) bude trpět nízkými cenami a rostoucími náklady v důsledku vyčerpání zásob (což dokládá nadcházející uzavření jedné ze dvou dolů v zemi). Bilance výnosů, která je strukturálně v deficitu, se má v důsledku růstu zahraničních investic v posledních letech dále rozšiřovat. Převody, včetně převodů do zahraničí a rozpočtové podpory, budou pokračovat, ale budou příliš nízké, aby zabránily zhoršování schodku běžného účtu. Schodek bude financován z grantů a projektových půjček (dvě třetiny) a z přímých zahraničních investic.

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (mld. USA)

2015

2016

2017

2018 2019

Běžný účet

-1 237

-1 350

-1 072

– 1 440 -1 892

Kapitálový účet

n/a

n/a

n/a

n/a n/a

Finanční účet

n/a

n/a

n/a

n/a n/a

Devizové rezervy

 

0,79

-0,62

-1,314

-1,441 n/a

Zahr. dluh

2 611

2 729

3 728

n/a 3 022

Zdroj: IMF, EUI

 

V roce 2000 byl Světovou bankou a MMF přiznán Nigeru statut tzv. Vysoce zadlužené chudé země (HIPC – Highly Indebted Poor Country). Na základě tohoto statutu byla země v roce 2005 z velké části oddlužena (dluhy ve výši 1,18 mld. USD odpustila WB, IMF, ADB i Pařížský klub). Program restrukturalizace a odpouštění větší částí dluhu snížil závazky Nigeru vůči zahraničním věřitelům a umožnil uvolnit finanční prostředky na rekonstrukci infrastruktury, zdravotní péči, základní vzdělání a další kritické sociální služby. Měl rovněž přímý vliv na státní rozpočet, snížila se dluhová služba. Podmínky odpuštění části dluhu zahrnují realizaci programů zaměřených na diverzifikaci hospodářství, privatizaci a posilování ekonomiky země a snižování chudoby (Poverty Reduction Strategy Paper), přijat v roce 2012). Zahraniční dluh země však začíná díky půjčkám (zejména čínským) na výstavbu infrastruktury opět narůstat, poměr dluhu k HDP činí už téměř 70 %. WB hodnotí riziko předlužení země jako střední.
10. prosince 2018 dokončila Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) třetí revizi hospodářského a finančního programu Niger podporovaného v rámci systému rozšířených úvěrů (ECF – Extanded Credit Facility). Dokončení přezkumu umožňuje vyplacení 14,1 milionu CFAF (přibližně 19,5 milionu USD), což znamená, že celkové vyplacení v rámci 3. leté dohody (2017-2019) činí 56,4 milionu CFAF (přibližně 78,1 milionu USD).

 

S ohledem na potřeby rozvoje země se očekává, že se schodek běžného účtu v roce 2020 bude dále prohlubovat, přičemž masivní dovozy investičního majetku tlačí na obchodní deficit. Postupný pokles v těžebních odvětvích omezí nárůst vývozu, protože výroba uranu (15% vývozu) bude trpět nízkými cenami a rostoucími náklady v důsledku vyčerpání zásob (což dokládá nadcházející uzavření jedné ze dvou dolů v zemi). ). Bilance výnosů, která je strukturálně v deficitu, se má v důsledku růstu zahraničních investic v posledních letech dále rozšiřovat. Převody, včetně převodů do zahraničí a rozpočtové podpory, budou pokračovat, ale budou příliš nízké, aby zabránily zhoršování schodku běžného účtu. Schodek bude financován z grantů a projektových půjček (dvě třetiny) a z přímých zahraničních investic.

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální bankou odpovědnou za monetární politiku je Západoafrická centrální banka (Banque Centrale des États de l’Afrique de l’Ouest – BCEAO), jejíž ústředí sídlí v senegalském Dakaru a poskytuje služby všem sedmi členům sdružení UEMOA (Union Monétaire Ouest Africaine). Ta dozírá na činnost komerčních bank v zemích společenství a emituje oběživo. Ve své monetární politice v zásadě kopíruje rozhodnutí Evropské centrální banky. CFA frank je pevně vázán na Euro, směnný kurs je 655,96 FCFA/1Euro.

Bankovní sektor sice prodělává rozvoj je ve srovnání s některými sousedními zeměmi stále ještě málo rozvinutý.

V zemi působí 11 komerčních bank a 1 finanční společnost:

  • Bank of Africa – Niger
  • Banque agricole du Niger
  • Banque Atlantique – Niger
  • Banque Commerciale du Niger (libyjský kapitál)
  • Banque internationale pour l’Afrique au Niger (BIA)
  • Banque Islamique du Niger
  • Banque sahélo-saharienne pour l’investissement et le commerce (BSIC)
  • CBAO Groupe Attijawafa bank (Niger)
  • Orabank Cote d’Ivoire (Niger)
  • Ecobank Niger
  • Société nigérienne de banque (SONIBANK)
  • Société Sahélienne de Financement (SAHFI)

Banky nabízejí běžnou paletu bankovních produktů jak pro soukromé osoby tak i podniky (vedení účtů, akreditivy, komerční úvěry, různé směnky apod.). Úvěry pro středně a dlouhodobé investice soukromých subjektů jsou ale velmi těžce dostupné. Většina výše uvedených bank rovněž vydává mezinárodní platební karty, jejich používání je omezené i v hlavním městě. Finanční operace mimo zónu UEMOA v devizách mohou být provedeny na základě doložení kompletní dokumentace a podléhají kontrole ministerstva financí.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňové povinnosti podléhají společnosti v Nigeru registrované i pobočky nerezidentních společností. Daň ze zisku společnosti se platí ze zisku vytvořeném v Nigeru. Fyzické osoby (tuzemci i cizinci rezidenti) by měli v Nigeru platit daň na základě celosvětového příjmu. Ostatní platí daň pouze z příjmu v Nigeru. Za rezidenta se považuje cizinec, jehož hlavní bydliště nebo ekonomické aktivity jsou v Nigeru.

Nigerský daňový systém tvoří následující základní přímé a nepřímé daně a sociální pojištění zaměstnanců (zdroj: Deloitte):

  • Daň z příjmu fyzických osob (nekomerční příjmy, zaměstnanecké příjmy): progresivní v rozmezí 1 % (roční příjem 0-25000 FCFA) – 35 % (nad 1 mil FCFA),
  • Daň ze zisku společnosti: 35 % (Deloitte uvádí 30 %), případně 2 % z ročního obratu
  • Daň z přidané hodnoty: 19 %, tato daň se nevztahuje na zboží určené na vývoz, některé dovážené zboží (např. farmaceutické výrobky, knihy a vzdělávací materiál, základní potraviny), dále na lékařské, bankovní služby a kulturní představení
  • Sociální pojištění (Social Insurance): 15,9 % ze mzdy odvádí podnik, 5,25 % zaměstnanec

Podniky a fyzické osoby jsou povinny odvádět další platby a daně jako např. daň ze mzdy (payroll tax – 2 % tuzemci, 4 % cizinci),daň z nemovitosti (1 % právnické osoby, 5–10 % fyzické osoby),srážkovou daň (witholding tax: 10% dividendy a licenční poplatky, 16 % služby, 20 %  úroky) atd. Kapitálové zisky jsou zahrnovány do zisku společnosti.

Rozsáhlé daňové výhody mohou získat následující podnikatelské subjekty:

Zákon o investicích rozlišuje režim A (promoční), B (zvýhodněný), C (speciální)v závislosti na výši investic a počtu nově vytvořených míst. Noví investoři nebo firmy zavádějící nové aktivity mohou v závislosti na zařazení do privilegovaného režimu získat různé daňové výhody, mohou bezcelně dovážet po určitou dobu zařízení; pokud investují více než 2 mld FCFA nebo vytvoří více než 400 místě (režim C) je jim přiznán speciální daňový a celní režim a další úlevy. Společnosti investující do oblastí Agadez, Zinder, Diffa a Tahoua nebo investující do prioritních sektorů (energetika, těžba surovin, zemědělství, výroba potravin.) získají výše uvedené výhody na 3 roky. Podmínkou získání výhod je rovněž školení zaměstnanců, užívání nigerských materiálů a surovin ve výrobě a dodržování zákonů.

Podrobné informace viz: IZF.net, deloitte.com, droit-afrique.com, ccaian.org.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Abuji (Nigérie) ke dni 13. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem