Norsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

Od roku 2004 jsou obchodní vztahy ČR a Norska upraveny v rámci Dohody o EHP mezi zeměmi EU a zeměmi ESVO. ČR a Norsko uzavřely rovněž dohodu o podpoře a ochraně investic.

Český vývoz do Norska vykazuje za posledních 5 let (tj. od roku 2015) meziročně rostoucí tendenci. Norsko je dle statistiky obchodní výměny za rok 2019 celkovou hodnotou vývozu zboží a služeb z ČR 27. nejvýznamnějším obchodním partnerem, u dovozu do ČR je na 44. místě. Z Norska do ČR bylo vyvezeno zboží v hodnotě 8,4mld. Kč (+33% v meziročním srovnání) a opačným směrem z ČR do Norska putovalo zboží v hodnotě 19,8 mld. Kč (+5%). Českému vývozu do Norska dominují silniční vozidla, stroje a přepravní zařízení. Naopak z Norska do ČR se dováží především ryby a neželezné kovy.

Mezi perspektivní obory z hlediska českého exportu do Norska patří především petrolejářský sektor, který  v letech 2018 – 2020 prochází obdobím vysokých investic do rozvoje přenosové infrastruktury a těžby. Pro další rozvoj tohoto odvětví budou klíčovými proměnnými zejména schopnost tranzice na nízko-emisní těžbu, aplikace technologií na zachytávání a skladování emisí oxidů uhlíku (CCS), vznik trhu pro hydrogen a širší otevření Barentsova moře pro průzkum a těžbu ropy a zemního plynu.  

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

 

2015

2016201720182019

Dovoz

8,411,76,26,28,4

Vývoz

17,117,618,218,819,8

Obrat

25,529,324,425,028,2

Bilance

+8,7+5,9+12,0+12,6+11,4

Údaje v mld. Kč

Bilance vzájemné obchodní výměny mezi ČR a Norskem a ČR byla do roku 2013 záporná právě kvůli velkým objemům nakupovaného zemního plynu: představoval více než tři čtvrtiny veškerého dovozu z Norska. Po odečtení této položky nicméně zůstávala obchodní výměna ČR s Norskem v tradičních komoditách pozitivní. V roce 2014 nastalo omezování akvizic norského plynu, který ČR nově kontrahuje nejčastěji v Německu. Vůči Norsku tato fakturační změna postavila ČR do pozice výrazně aktivnějšího exportéra a hodnoty vývozu z ČR do Norska vykazují dlouhodobě stoupající tendenci. Mezi lety 2017 a 2016 se kladná obchodní bilance ČR vůči Norsku zdvojnásobila. V roce 2019 bylo dosaženo nadprůměrných meziročních temp růstu jak ve vývozu, tak i v dovozu. Výrazně vzrostl zejména objem dovozu, čímž bylo mírně zredukováno aktivum obchodní bilance z roku 2018, kdy dosáhlo dosud svého maxima.

Zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Hlavní vývozní komodity ČR:

  • osobní automobily, přívěsy a návěsy, jízdní kola s elektrickým motorem, pneumatiky
  • stroje pro automatizované zpracování dat (kancelářské, záznamové)
  • železo a ocel
  • průmyslové stroje
  • elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče
  • zařízení pro telekomunikaci a záznam či reprodukci zvuku
  • stroje a zařízení k výrobě energie
  • výrobky z nekovových nerostů
  • kovové výrobky
  • různé výrobky, j.n.

Hlavní dovozní komodity ČR:

  • ryby, korýši a rybí maso (chlazené, zmrazené)
  • feroslitiny, hliník, měď, zinek a výrobky z nich
  • lékařské nástroje, léky a farmaceutické zboží
  • zemědělské, lesnické a zahrádkářské stroje a ruční nářadí
  • vodík, acyklické alkoholy, chemické izotopy, radioaktivní směsi
  • potravinové přípravky, škroby
  • minerální chemická hnojiva
  • novinový papír a lepenka
  • železo a ocel
  • silniční vozidla

Zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Obrat obchodu se službami mezi ČR a Norskem za rok 2019 činil 4,05 mld. Kč s kladnou bilancí ve prospěch ČR ve výši 1,5 mld. Kč. Nejvyšší obrat vykázaly obory cestovní ruch, doprava a telekomunikační a IT služby. Zájmem je zvyšování objemu služeb poskytovaných v rámci incomingového cestovního ruchu do ČR. Praha byla v uplynulých letech několikrát vyhlášena destinací roku pro víkendové zájezdy a je oblíbeným dějištěm pro pořádání svatebních obřadů a hostin norských párů. 

V sektoru turistického ruchu lze doporučit propagaci českého lázeňství norské klientele ve spojení s poskytováním komplexních služeb specializovaných rehabilitačních a zdravotnických zařízení (oftalmologické a stomatologické zákroky, kosmetické kliniky).

Mezi ČR a Norskem poskytují letecké služby formou přímého spojení bez mezipřistání aerolinie Norwegian Air Shuttle a SAS Scandinavian Airlines. V důsledku pandemie COVID-19 bylo přímé letecké spojení mezi ČR a Norskem v 1. pol. r. 2020 výrazně omezeno. Obě aerolinky během 2. pol. roku plánují letecké spojení obnovit.

Perspektivu rozvoje v Norsku mají dále IT služby z ČR (vývoj mobilních aplikací na míru, grafické práce, architektonické návrhy apod.).

Zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Žádná rozsáhlá investice z české strany v Norsku se t. č. nerealizuje. V letech 2003 – 2019 byl zaregistrován pouze jeden významný projekt norských investic v ČR v hodnotě 14,7 mil. EUR v roce 2008. Formou joint-venture v Norsku působí firmy Wikov Industry (Scania Wikov) a Ferram (Smith-Ferram). Sicar Nordic, dceřiná společnost firmy Sicar, se zabývá výrobou a servisem sanitních vozidel.

K hlavním českým vývozcům do Norska patří firmy: ELFE, s. r. o. (subdodávky pro námořní plošiny); FAGUS a.s. (montované stavby); Hutní montáže, a.s. (jeřábová technika); Chart Ferox, a.s. (zařízení pro přepravu a uskladnění zkapalněných plynů); JUTA a.s. (fólie pro stavebnictví, agrotextilie, hydroizolační fólie); KOMA Modular s.r.o. (montované stavby); Metrostav a.s. (výstavba dopravní infrastruktury); Sandvik Chomutov Precision Tubes, spol. s r.o. (speciální nerezové oceli a titan); ŠKODA AUTO a.s. (osobní automobily), Třídič, s. r. o. (mobilní třídící a drtící stroje). Na norském trhu se v současné době snaží etablovat např. Marlenka (cukrárenské výrobky) či TATRA (nákladní vozidla).

K nejvýznamnějším dovozcům z Norska se řadí firmy: EGO Zlín, spol. s r.o. (zdravotnická technika); Isola Powertekk s.r.o. (střešní krytiny); Jotun Powder Coatings CZ a.s. (práškové nátěry); VERNELAND GROUP CZECH s.r.o. (zemědělská technika); PragoNord Praha s.r.o. (přímotopné panely);  Ronal CR s.r.o. (zpracování hliníku); Scandique spol. s r.o. (krby); Trímet Prag s.r.o. (zpracování hliníku); Yara Agri Czech Republic, s.r.o. (průmyslová hnojiva).

Z norských investoru v ČR působí mj. firmy Norske Skog (bývalé Papírny Štětí), Orkla Foods (pizza Guseppe, vlastník potravinářských firem Vitana Byšice a Hamé Kunovice), Norwood (výroba špejlí pro lízátka – Central Sticks) a Jotun Powder Coating (chemička v Ústí nad Labem). Pokud jde o investiční pobídky, byla poskytnuta norské straně jediná, a sice firmě ALUCZECH, s.r.o. v roce 2001 na vytvoření pracovních míst a rekvalifikaci.

Norský Vládní penzijní fond Global investuje rovněž v ČR. Drží akcie společností Komerční banka, a. s., MONETA Money Bank, a. s. a Kofola ČeskoSlovensko a. s., jejichž hodnota na konci roku 2019 činila 555 mil. Kč. Fond rovněž investuje do státních dluhopisů ČR – na konci roku 2019 držel objem v hodnotě zhruba 453 mil. Kč. Investiční expozice fondu vůči ČR se však v posledních letech snižuje.

Zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

  • Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Královstvím norským o vzájemném osvobození leteckých podniků od zdanění, částka 4/1963 Sb., v platnosti od 25. 10. 1962.
  • Obchodní dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Norským královstvím, částka 19/1974 Sb., v platnosti od 1. 1. 1974.
  • Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Norského království o zrušení vízové povinnosti, částka 461/1990 Sb., v platnosti od 15. 7. 1990.
  • Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Královstvím Norska o vzájemné podpoře a ochraně investic, částka 530/1992 Sb., v platnosti od 6. 8. 1992.
  • Program kulturní, školské a vědecké spolupráce mezi vládami České republiky a Norského království, částka 310/1997 Sb., v platnosti od 11. 11. 1997.
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Norského království o vzájemné pomoci v celních otázkách, částka 299/1999 Sb., v platnosti od 8. 11. 1999.
  • Dohoda mezi Českou republikou a vládou Norského království o mezinárodní silniční dopravě, částka 64/2001 Sb.m.s., v platnosti od 29. 5. 2001.
  • Dohoda o letecké dopravě mezi vládou České republiky a vládou Norského království, částka 92/2001 Sb.m.s., v platnosti od 4. 6. 1998.
  • Mnohostranné memorandum o porozumění ohledně Evropských závazků v oblasti organizace výzkumu, programů a aktivit (EUROPA), částka 112/2002 Sb.m.s., v platnosti od 13. 6. 2002.
  • Memorandum o porozumění pro implementaci finančního mechanismu EHP 2004-2009 mezi Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím a Českou republikou, částka 36/2005 Sb.m.s., v platnosti od 2. 12. 2004.
  • Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Norského království o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů, částka 121/2005 Sb.m.s., v platnosti od 9. 9. 2005.
  • Dohoda mezi Norským královstvím a Evropskou unií o bezpečnostních postupech pro výměnu utajovaných informací, částka 29/2009 Sb.m.s., v platnosti od 1. 12. 2004.
  • Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Norského království o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací, částka 72/2009 Sb.m.s., v platnosti od 1. 10. 2009.
  • Memorandum o porozumění o implementaci finančního mechanismu EHP 2009-2014 mezi Českou republikou a Islandem, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím, částka 84/2011 Sb.m.s., v platnosti od 18. 6. 2011.
  • Memorandum o porozumění o implementaci finančního mechanismu Norska 2009-2014 mezi Českou republikou, částka 85/2011 Sb.m.s., v platnosti od 17. 6. 2011.
  • Memorandum o porozumění o implementaci Finančního mechanismu EHP na období 2014-2021 mezi Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím a Českou republikou, částka 59/2017 Sb.m.s., v platnosti od 5. 9. 2017.
  • Memorandum o porozumění o implementaci Finančního mechanismu Norska na období 2014-2021 mezi Norským královstvím a Českou republikou, částka 60/2017 Sb.m.s., v platnosti od 5. 9. 2017.

Zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

ČR a Norsko si vzájemně neposkytují žádnou rozvojovou ani technickou pomoc.

V letech 2004-2014 čerpali příjemci v ČR z Fondů EHP a Norských fondů prostředky v úhrnné výši 242,7 mil. EUR. Finance byly použity k ochraně kulturního dědictví, životního prostředí, na zdravotní a dětskou péči, posílení neziskového sektoru, na spolupráci v rámci Schengenu a ve školství, vědě a výzkumu.

Pro období 2014-2021 je pro ČR vyhrazena k čerpání částka 95,5 mil. EUR z Fondů EHP a 89 mil. EUR z Norských fondů. Hlavními programovými oblastmi jsou výzkum a vzdělávání, podpora podnikání mladých, rozvoj občanské společnosti, nediskriminace a sociální inkluze, zdravotní osvěta, ochrana životního prostředí, péče o kulturní dědictví a bilaterální projekty spolupráce policejních sborů a vězeňských služeb.

Zpět na začátek

Zastupitelský úřad

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem