Norsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

Norsko je skandinávským státem, nezávislým od roku 1905. Rozlohou je čtyřnásobně větší než ČR (385 178 km2), velikostí populace poloviční. V severojižní ose se pevninské Norsko rozprostírá přes 13 stupňů severní šířky a například vzdušná vzdálenost mezi městy Vardø za Polárním kruhem a jihonorským Kristiansandem je stejná jako z Prahy do Madridu. Součástí Norska je též souostroví Špicberky (Svalbard) a neobydlené ostrovy Jan Mayen v severním Atlantiku, Bouvetův ostrov v jižním Atlantiku a ostrov Petra I. poblíž Antarktidy. Norsko též vykonává dohled v Zemi královny Maud v Antarktidě.

Kontinentální Norsko je hornaté. Tři čtvrtiny území pokrývají pohoří, na území Norska se nachází největší ledovec v kontinentální Evropě. Pobřeží je členité řadou fjordů a lemují ho desetitisíce ostrovů a ostrůvků, díky nimž délka norského pobřeží činí 67 112 km. V Severním, Norském a Barentsově moři využívá Norsko rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu, ve fázi průzkumu jsou ložiska rud (železo, měď, uran, zlato stříbro) a vhodné prostory pro skladování oxidu uhličitého v rámci přípravy komplexního projektu CCS (carbon capture storage).

Podnebí je mírné, oceánské, moře vlivem Golfského proudu nezamrzá. Počasí převažuje deštivé, zejména podél západního pobřeží. Norsko je konstituční monarchií, hlavou státu je od roku 1991 král Harald V. V době jeho nepřítomnosti v zemi či po dobu nemoci jej zastupuje jeho syn, korunní princ Haakon Magnus. Zákonodárným orgánem Norska je jednokomorový parlament Storting, v němž zasedá 169 poslanců. Na základě výsledků parlamentních voleb, které se konají každé 4 roky, král jmenuje na doporučení předsedů parlamentních politických stran premiéra, který sestavuje kabinet. Pro zahájení činnosti nové vlády ústava nevyžaduje vyslovení důvěry parlamentem (důvěra se prokáže při příštím hlasování o státním rozpočtu). Ústava nedovoluje čtyřleté volební období Stortingu zkrátit, konání předčasných parlamentních voleb v Norsko proto není možné.

Vnitropolitická scéna je mimořádně kultivovaná a velmi stabilní. Hospodářské výsledky země nepochybně přispívají k poklidnému formování domácí politiky. Vládní krize jsou v Norsku ojedinělé a vzhledem k ústavní absenci institutu předčasných voleb nejsou výjimečné ani menšinové vlády, které úspěšně a bez vleklých potíží vládnou celé volební období. Poslední parlamentní volby se konaly v září 2017. Menšinovou vládu vytvořily Konzervativní strana (Høyre, ve volbách 25,0 % hlasů), Pokroková strana (15,2 %) a Liberální strana Venstre (4,4 %). Na počátku r. 2019 vstupila do vlády rovněž Křesťanská lidová strana (ve volbách 4,2 % hlasů), čímž došlo ke zformování první většinové pravicové vlády v Norsku od r. 1985. Vláda získala ve Stortingu těsnou většinu 4 hlasů. V této podobě vláda vydržela jeden rok. V důsledku sporů uvnitř koalice vládní řady opustila v lednu 2020 Pokroková strana. Pravicově orientovaná vláda tímto ztratila většinu ve Stortingu a posunula se blíže politickému středu. Pokroková strana se v opozici snaží být vůči vládě konstruktivní a v řadě oblastí ji během hlasování podporuje. S vládou se rozchází zejména u témat souvisejících s imigrační politikou a bojem proti klimatickým změnám. V opozici dále setrvává Dělnická strana (dlouhodobě nejsilnější politický subjekt v Norsku, ve volbách 27,4 % hlasů), Strana středu (10,3 %), Socialistická levicová strana (6,0 %), Strana zelených (3,2 %) a Rudí (2,4 %).

Norsko je vyspělou zemí, která se výrazně profiluje na mezinárodní scéně, ať již prostřednictvím členství v mezinárodních organizacích, přímým angažmá (role prostředníka při nalézání řešení mnoha různých mezinárodních konfliktů) či formou štědré zahraniční rozvojové pomoci (trvale okolo 1 % HDP). Norsko je členem OSN a jejích agencií, NATO, EAPC, OBSE, Rady Evropy, OECD, WTO, MMF, ESVO, ASEM, Severské rady, Arktické rady, Rady států regionu Baltského moře, Rady Barentsova moře, Interpol, Intersat, Inmarsat aj.

Základnu norské zahraničně-politické orientace představuje transatlantická vazba ukotvená členstvím v NATO a úzkým přidružením k EU prostřednictvím Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP). Největší zahraničněpolitickou prioritu představuje dálný Sever, severská spolupráce a kultivace vztahů s EU a USA. Norsko rovněž patří mezi světové lídry v environmentální oblasti a při naplňování cílů udržitelného rozvoje. V posledních letech se zahraničně-obchodní politika více orientuje na rychle se rozvíjející země tzv. skupiny BRIC a na asijské země.

Norsko je rozvinutý průmyslový stát s velkým přírodním bohatstvím. Je jedním z největších evropských vývozců ropy a zemního plynu a významným dodavatelem elektrooceli a hliníku. Energetickou náročnost těchto odvětví pokrývá výrobou levné a ekologické elektřiny, která z 95 % pochází z vodních elektráren a zbylých 5% z větrné a geotermální energie. V současné době probíhá v Norsku intenzivní diskuse o navýšení investic do výstavby nových větrných elektráren, čímž by do budoucna mohlo dojít k dalšímu navýšení podílu elektřiny produkované z tohoto zdroje. Za posledních 10 let se objem větrné elektrické energie vyrobené v Norsku téměř zpětinásobil.  V metropolitní oblasti hlavního města Oslo se generuje čtvrtina průmyslové výroby státu a sídlí zde dvě třetiny firem z oboru informačních a komunikačních technologií. Významné postavení má strojírenství, loďařství, petrochemický, dřevozpracující a potravinářský průmysl. Zemědělství se potýká s náročnými podmínkami, pouze 3 % území pokrývá zemědělsky využitelná půda. O to větší význam má lov a zpracování ryb: Norsko drží druhou příčku na světě v objemu výlovu. Norská lodní flotila, nákladní i rybářská, patří k největším na světě.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Norské království (Kongeriket Norge)

Složení vlády:

  • předsedkyně vlády: Erna Solberg (H)
  • ministr financí: Jan Tore Sanner (H)
  • ministr kultury: Abid Q. Raja (V)
  • ministr pro děti a rodinu: Kjell Ingolf Ropstad (KrF)
  • ministryně pro základní vzdělávání a integraci: Guri Melby (V)
  • ministr dopravy a spojů: Knut Arild Hareide (KrF)
  • ministr pro místní rozvoj a modernizaci veřejné správy: Nikolai Astrup (H)
  • ministr zdravotnictví: Bent Høie (H)
  • ministryně zahraničních věcí: Ine Marie Eriksen Søreide (H)
  • ministryně hospodářství: Iselin Nybø (V)
  • ministr rybolovu: Odd Emil Ingebritsgen (H) 
  • ministr práce a sociálních věcí: Torbjørn Røe Isaksen (H)
  • ministryně zemědělství a výživy: Olaug Vervik Bollestad (KrF)
  • ministr obrany: Frank Bakke-Jensen (H)
  • ministryně ropy a energetiky: Tina Bru (H)
  • ministr klimatu a životního prostředí: Sveinung Rotevatn (V)
  • ministr pro zahraniční rozvojovou spolupráci: Dag Inge Ulstein (KrF)
  • ministr pro výzkum a vyšší vzdělávání: Henrik Asheim (H)
  • ministryně spravedlnosti a imigrace: Monica Mæland (H)
  • ministryně pro digitalizaci: Linda Hofstad Helleland (H)

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 5 367 580 (k 1. 1. 2020)

Hustota zalidnění: 14 obyv./km2

Roční přírůstek: +39 368 obyv. (2019-2020)

Zásadní podíl na přírůstku obyvatelstva má migrace občanů ze států EU/EHP, jež dosáhla vrcholu v roce 2011, a přistěhovalectví ze třetích zemí, které kulminovalo během migrační vlny Evropou v roce 2015. Do dalších let se vláda snaží redukovat počty nově příchozích azylantů zpřísněním přistěhovalecké politiky.

Demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin):

V roce 2014 překročil počet cizích státních příslušníků usazených v Norsku 10% podíl a na konci roku 2019 činil 14,7 % (790 tis.). Největší národnostní menšinu tvoří občané Polska (101 tis.), následují občané Litvy (41 tis.), Švédska (36 tis.), Somálska (29 tis.), Německa (25 tis.) a dále Sýrie, Iráku, Eritrey, Filipín a Pákistánu (každá z národností přes 20 tis.). Hromadné uprchlické vlny od poloviny 90. let 20. století se projevily ve vyšším počtu komunit z Afghánistánu, Bosny a Hercegoviny, Íránu a Kosova žijících v Norsku (každá přes 10 tis.). V zapolárních oblastech žije okolo 50 tis. Sámů (Laponců).

V Norsku se v posledních letech výrazněji projevuje stárnutí populace.

Průměrná délka života: ženy 84,7 let a muži 81,2 let.

Většina obyvatelstva je členy státní evangelicko-luteránské církve (Norská církev). K římskokatolické církvi se hlásí cca 355 tis. věřících a k islámu cca 167 tis. stoupenců.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2015

2016 2017

2018

2019

Nominální HDP/obyv. (NOK)

603 319

594 459 621 367 665 662 663 693

Vývoj objemu HDP

1,6 % 1,1 % 2,0 % 1,4 % 1,2%

Míra inflace

2,1 %

3,6 % 1,6 % 2,9% 1,8%

Míra nezaměstnanosti

4,4 %

4,7 % 4,5 % 3,8% 3,5%

 

Po řadě let nepřetržitého růstu norské ekonomiky, který garantovaly příjmy z ropy a zemního plynu, přišel v druhé polovině roku 2014 zlom a nastalo období stagnace. Světový pokles cen ropy a menší poptávka po ní postavily před vládu hlavní úkol zvládnout pokles výkonnosti norské petrochemie a s tím související výpadek příjmové stránky státního rozpočtu. Vláda přizpůsobila hospodaření státu nové ekonomické realitě. Představuje to snížení závislosti rozpočtu na tržbách z ropy a nutnost restrukturalizace hospodářství pro získání dalších zdrojů příjmu z odvětví mimo těžební sektor, od hi-tech průmyslových technologií po ekologické zemědělství. Další iniciativy zahrnují programy na podporu vzdělávání, výzkumu a inovací, na lepší využití pracovní síly, zvýšení produktivity a zefektivnění veřejných výdajů. Pokud proces restrukturalizace ustrne, vláda je připravena přistoupit k úsporným opatřením. Dlouhodobou pojistkou pozice Norska jako jedné z nejbohatších zemí Evropy je Norský vládní penzijní fond Global (tzv. ropný fond), který je největším suverénním fondem světa a spravuje majetek v objemu cca 10 500 mld. NOK. Jeho příjmy jsou veškeré tržby státu z ropy a plynu, které fond dále zhodnocuje investicemi v zahraničí. Prostředky převáděné z ropného fondu pomohou vládě během 2020 pokrýt i většinu nadlimitních výdajů spojených s negativními dopady pandemie COVID-19 na norské hospodářství.  

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2016

2017 2018 2019 2020 (návrh z května zohledňující COVID-19)

Příjmy

1 162 483

1 225 888 1 350 592 1 407 397 1 235 000

Výdaje

1 246 092

1 280 866 1 318 145 1 378 068 1 616 800

Saldo (před převodem prostředků z/do GPFG)

– 83 609

– 54 978 32 447 29 329 – 381 800

Údaje v mil. NOK

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2015

2016 2017  2018 2019

Běžný účet (mil. NOK)

249 941

137 966 152 067 252 217 140 078

Kapitálový účet (mil. NOK)

870

822 763 836 1 199

Finanční účet (mil. NOK)

181 462

268 486 217 472 268 872 232 424

Devizové rezervy (mld. NOK)

460,3

461,4 514,3 548,7 547,2

Veřejný dluh vůči HDP (%)

31,8

35,3

36,2

39,2

40,6

 

Stát si půjčuje v rámci Norska především na zajištění cash-flow, neboť volné prostředky kumuluje ve Vládním penzijním fondu Global. Celkový vládní dluh v r. 2019 činil 452 mld. NOK. V letech vysokých výnosů z ropy a plynu je pro stát výhodnější vydávat dluhopisy, tj. půjčovat si peníze, neboť jejich úročení je nižší, než výnos z prostředků uložených v penzijním fondu. Norsko tak na tom, že si peníze půjčovalo, řadu let vydělávalo. Výraznější problém představuje jednak zadlužení podnikové sféry, jejíž úvěry více než dvojnásobně převyšují dluh vlády, a pak zejména zadlužení domácností. Státní finance jsou tedy v Norsku dobře ošetřené, to však neplatí o finanční situaci firem a rodin.

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Dohled nad finančním trhem zajišťuje a norskou měnu vydává centrální banka Norges Bank, která je též pověřena rolí správce Vládního penzijního fondu Global. Mezi státní banky patří vedle Norges Bank osm dalších bank, plnících specifické úkoly úvěrové činnosti na úseku bydlení, vzdělávání, rozvoje územních samosprávných celků, rozvoje zemědělství, rybářství a poštovních služeb.

Norský bankovní sektor je zdravý a stabilní. V současnosti operují na norském trhu dvě desítky komerčních bank, mezi nimiž hrají rozhodující roli DNB, Nordea Bank Norge a Danske Bank Norge. Vedle toho existuje přes 120 místních spořitelen. Jak obchodní banky, tak spořitelny jsou univerzálními bankovními ústavy. Bankovní a finanční systém dotváří menší finanční domy specializované na leasingové a faktoringové operace a samozřejmě i pojišťovací, zajišťovací a hypoteční společnosti. Současný trend v norském bankovnictví se vyznačuje snižováním počtu finančních institucí, rušením poboček a hotovostní služby v nich, redukcí počtu pracovníků s důrazem na elektronické bankovní služby. Vklady v norských bankách jsou garantovány až do výše 2 mil. NOK. Hlavní norské obchodní banky založily samostatnou společnost Eksportfinans pro poskytování exportních úvěrů. Pro finanční zajištění zahraničních operací a vydávání garancí působí státní zajišťovací a garanční společnost GIEK.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V Norsku platí daně všechny fyzické i právnické osoby, které mají status rezidenta, a to ze všech příjmů plynoucích z tuzemska i ze zahraničí. Rezidentem se stává podnik okamžikem registrace a fyzická osoba po šesti měsících legálního pobytu v zemi. Fyzické a právnické osoby bez statusu rezidenta platí daně ze zisku dosaženého činností v Norsku. Příjem zahraničních pracovníků, kteří v Norsku nejsou daňovými rezidenty, je v r. 2020 zdaněn 25% v rámci nového systému PAYE. Příjem zahraničních sportovců a umělců je zdaněn nižší sazbou ve výši 15%. Součástí daně z příjmu je rovněž příspěvek do národního systému sociálního pojištění ve výši 8,2%. Příjem z nemovitostí na norském území je vždy zdaněn v Norsku.

 

Norský daňový zákon rozlišuje dvě základní formy příjmů: 1. příjem všeobecný (odečítají se výdaje, kapitola 3 zákona), 2. příjem osobní (příjem ze závislé činnosti, kapitola 4 zákona).

Daň ze zisku právnických osob je 22 %. Ztráty lze zohlednit jako odečitatelnou položku po dobu deseti let. Sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance platí firma.

U fyzických osob se celková daň skládá z dílčích daní, mezi které patří obecní daň, krajská daň, státní daň a sociální nemocenská dávka. Mimo toto základní schéma jsou státem uplatňovány další daně, jako je daň z majetku a progresívní daň z vysokých příjmů. Sazby daně jsou v intervalu 22-53 %.

Sazby DPH činí 25 % (základní sazba), 15 % (potraviny) a 12 % (osobní doprava, ubytování, poplatek z televizního přijímače, vstupné do divadla, kin, muzeí apod.). Nejnižší sazba DPH byla v důsledku pandemie COVID-19 v období od 1. 4. 2020 do 31. 10. 2020 snížena na 6%. Od dubna 2020 jsou zrušeny všechny výjimky z platby DPH na dodávky zboží ze zahraniční pro norské spotřebitele. Cílem je zdanit veškeré zboží vstupující na norský trh bez ohledu na jeho cenu. Podrobnosti o daňovém systému Norska lze získat na webu norského Daňového úřadu.

Mezi ČR a Norskem je v platnosti smlouva o zamezení dvojího zdanění.

 

 

Zpět na začátek

Zastupitelský úřad

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem