Novela zákona o obchodních korporacích

Podrobný obsah

Společnost s ručením omezeným (Hlava IV.)

Druhy podílů

Novela výslovně zavádí v rámci společnosti s ručením omezeným možnost vytvářet podíly bez hlasovacího práva (§ 135 odst. 3 ZOK ve znění Novely). Toto právo je však limitováno podmínkou, aby ve společnosti existoval alespoň jeden podíl, s nímž hlasovací právo spojeno je (§ 135 odst. 4 ZOK ve znění Novely).

Úplnou novinkou je poté podíl s vysílacím právem, který je upraven v § 194a ZOK ve znění Novely. Důvodová zpráva takové podíly definuje jako podíly, s nimiž je spojeno právo jmenovat jednoho nebo více jednatelů společnosti a takto jmenovaného jednatele i odvolat. Obdobně totéž platí i pro členy dozorčí rady (§ 201 odst. 5 ZOK ve znění Novely).

Celkový počet takto jmenovaných jednatelů (příp. členů dozorčí rady) však nesmí být vyšší, než je počet jednatelů zvolených valnou hromadou. Nová úprava tedy zachovává zásadu, aby byl i nadále zachován převážný vliv valné hromady na personální obsazení orgánů společnosti.

Novela zároveň stanoví možnost valné hromady odvolat takto jmenovaného jednatele, resp. člena dozorčí rady, pokud vysílací právo zanikne anebo je-li pro to dán závažný důvod (zejm. pokud jednatel, resp. člen dozorčí rady, poruší závažně nebo opakovaně své povinnosti).

Totožná úprava vysílacího podílu se od Novely týká i akciových společností, resp. akcií, do nichž je vtěleno vysílací právo (§ 438a, § 448b ZOK ve znění Novely).

Změna společenské smlouvy

Změnu zaznamenají i povinné náležitosti společenské smlouvy, kterou se zakládá společnost s ručením omezeným.

V § 146 odst. 1 písm. d) ZOK dochází k striktnímu rozlišení názvu a označení podílu. Označení podílu musí společenská smlouva zahrnovat, jen pokud připouští pluralitu podílů; název druhu podílu pak smlouva vymezí jen tehdy, pokud připouští vznik více druhů podílu.

Třetí odstavec téhož paragrafu potom nově včleňuje do působnosti jednatele společnosti s ručením omezeným právo rozhodovat o vypuštění některých údajů ze společenské smlouvy po založení společnosti podle odst. 2, určí-li tak společenská smlouva. Má se tak docílit snazšího způsobu rozhodování o vypuštění těchto údajů, a tím snížení administrativní zátěže.

Kaduční řízení

Kadučním řízením rozumíme proces vyloučení společníka ze společnosti z titulu prodlení se splácením vkladu, příp. příplatkové povinnosti.

Novela v § 151 odst. 2 ZOK vylučuje subsidiární použití ustanovení občanského zákoníku, která upravují vyloučení člena spolku pro závažné porušení jeho povinností. Hlavním důvodem, proč dochází k vyloučení těchto ustanovení, je zájem na zvýšení a zachování právní jistoty a odstranění výkladových problémů, které z odkazu na ustanovení občanského zákoníku vyvstávaly.

Z toho důvodu Novela zařazuje do § 151 odst. 2 ZOK výslovné pravidlo, na jehož základě musí být společník, který je v prodlení, nejprve vyzván k plnění a současně upozorněn na možnost vyloučení, a teprve poté, pokud neplní ani po výzvě v dodatečně stanovené lhůtě, může dojít k jeho vyloučení.

Společnická žaloba (actio pro socio)

Společnická žaloba představuje pro každého společníka nástroj, kterým je mu umožněno uplatnit právo domáhat se za společnost vyloučení společníka ze společnosti soudem.

Dle Novely se do § 157 odst. 2 písm. d) promítne možnost podat žalobu nejen pro nesplnění vkladové povinnosti, ale i pro jakékoliv jiné porušení povinnosti společníka zvlášť závažným způsobem. K podání společné žaloby však bude zapotřebí souhlasu valné hromady [§ 190 odst. 2 písm. o) ZOK ve znění Novely].

Doprovod na valné hromadě

Současná právní úprava umožňuje, aby se nechal společník na valné hromadě nechat zastoupit (§ 168 odst. 1 a 2 ZOK).

Nově bude možné (§ 168 odst. 3 ZOK ve znění Novely), aby byl společník na valné hromadě doprovázen další jím určenou osobou. Jedná se však o dispozitivní ustanovení, kdy společenská smlouva může tuto skutečnost zcela vyloučit, omezit, ale naopak i rozšířit (např. tak, že společníka musejí doprovázet dvě osoby).

Podmínkou však je, aby taková osoba doložila, že je zavázána alespoň ke stejné mlčenlivosti, jako je zavázán společník.

Zákaz výkonu hlasovacího práva

Novelou dochází k rozšíření výčtu podmínek (situací), kdy nemůže společník vykonávat hlasovací právo.

Nově tak bude v souladu s § 173 odst. 1 písm. e) ZOK možnost sistovat společníkova hlasovací práva i z jiného důležitého důvodu, kdy tímto důvodem může být např. střet zájmů.

Dodatečné hlasování a hlasování per rollam

V pořadí další změna se promítne v institutu dodatečného hlasování. Současné znění ustanovení § 174 ZOK umožňuje společníkovi, který nebyl přítomen na valné hromadě (neurčí-li společenská smlouva jinak), aby dodatečně hlasoval ohledně všech usnesení, která byla na valné hromadě přijata, a zároveň aby hlasoval všemi možnými způsoby (pro, proti nebo se zdržel hlasování).

V důsledku Novely bude možnost dodatečného hlasování omezena pouze na případ podle § 171 odst. 2 ZOK, tedy na takovou situaci, kdy je od společníka hlasování vyžadováno k přijetí rozhodnutí o změně společenské smlouvy, kterým se zasahuje do práv nebo povinností pouze některých společníků, příp. do práv nebo povinností všech společníků.

Dle důvodové zprávy se omezením situací, kdy lze dodatečně hlasovat, sleduje především zvýšit právní jistotu a usnadnit přijímání rozhodnutí podle již zmíněného § 171 odst. 2 ZOK. S usnesením valné hromady bude možné ex post vyslovit pouze souhlas ve stanovené 7denní lhůtě, jejíž délka se oproti stávající úpravě nijak nemění. Novinkou je rovněž nutnost osvědčit rozhodnutí, pro které lze dodatečně hlasovat, veřejnou listinou (tj. notářským zápisem).

Co se týká změn v hlasování mimo valnou hromadu (hlasování per rollam), je nutné zmínit především nutnost, aby návrh rozhodnutí per rollam měl formu veřejné listiny, pokud zákon vyžaduje u přijetí rozhodnutí valné hromady formu veřejné listiny. Touto změnou zákonodárce míří k nastolení souladu naší právní úpravy s úpravou práva Evropské unie. Podpis u vyjádření společníka k návrhu na rozhodnutí musí být i nadále úředně ověřen.

Protest a neplatnost usnesení valné hromady

Změny se dočká i protest a s tím případně související neplatnost usnesení valné hromady. Dle ust. § 192 odst. 2 ZOK ve znění Novely se neplatnosti usnesení valné hromady společník nemůže dovolávat, pokud předtím proti usnesení nebyl podán odůvodněný protest (tzn. v čem přesně společník spatřuje rozpor usnesení se zákonem, zakladatelskými dokumenty, dobrými mravy nebo veřejným pořádkem). Výslovně zakotvená podmínka odůvodněnosti je novinkou, doposud byla nutnost, aby byl protest odůvodněn, pouze dovozována výkladem.

Důležité je, že neplatnost usnesení valné hromady je poté možno napadat pouze v rozsahu, v jakém byl protest podán a odůvodněn. Je zároveň irelevantní, který společník se neplatnosti bude dovolávat, tzn. zdali se bude dovolávat ten společník, který vznesl protest, nebo kterýkoli jiný společník.

Ust. § 192 odst. 4 ZOK ve znění Novely stanovuje možnost určit společenskou smlouvou, že není třeba učinit protest k tomu, aby bylo možné dovolat se neplatnosti usnesení valné hromady.

V zákoně je rovněž upravena možnost dovolávat se neplatnosti usnesení valné hromady při absenci protestu, pokud k tomu společníkovi bránil závažný důvod. Tím se má na mysli takový důvod, který společníkovi objektivně bránil v podání protestu (např. nemožnost odhalit vadu společníkem v důsledku jeho nedostatečných odborných znalostí, neoprávněné vykázání společníka z valné hromady apod.).

Obchodní vedení

Ustanovení § 195 ZOK říká, že jednateli (statutárnímu orgánu společnosti s ručením omezeným) přísluší obchodní vedení společnosti. Do obchodního vedení společnosti nesmí (až na výjimky uvedené v § 51 odst. 2 a § 81 odst. 1) žádný jiný orgán společnosti zasahovat, resp. není oprávněn statutárnímu orgánu udělovat pokyny v oblasti obchodního vedení.

Odlišný případ ale přináší Novela v podobě oprávnění valné hromady udělovat statutárnímu orgánu (jednateli/jednatelům) strategické a koncepční pokyny za předpokladu, že jsou v souladu s právními předpisy a společenskou smlouvou. Je ale nutné připomenout, že i nadále platí, že těmito pokyny nesmí zasáhnout do obchodního vedení společnosti.

Stejná změna je Novelou zakotvena i v rámci akciových společností.

Zákaz konkurence jednatele(ů)

V rámci zákazu konkurence Novela v § 199 ZOK zjednodušuje modifikaci jejího zákazu. Dnes je možné zákaz konkurenčního jednání uvedeného v § 199 ZOK prolomit, pouze pokud s tím souhlasí všichni společníci, resp. jednatel, který se chystá provozovat činnost konkurenční povahy, je povinen o takovém záměru informovat všechny společníky a dát jim tak možnost vyslovit nesouhlas.

Novela s sebou přináší možnost výše uvedený postup modifikovat ve společenské smlouvě, která může dokonce zúžit či rozšířit výčet konkurenčních jednání oproti zákonné úpravě.  Zároveň novelou mimo jiné dochází k zrušení ustanovení § 199 odst. 4 ZOK, a proto již napříště nebude možné zákaz konkurence rozšířit i na společníky, jak původně toto ustanovení dovolovalo.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem