Novela zákona o obchodních korporacích

Podrobný obsah

Akciová společnost (hlava V.)

Akcie

Novela v ust. § 256 odst. 5 ZOK znovu zavádí důsledné rozlišování akcií a zaknihovaných akcií (tj. akcií vydaných jako zaknihovaný cenný papír). Účelem je především sjednocení terminologie napříč zákonem a rovněž zjednodušení čitelnosti zákonného textu.

Současné platné znění ZOK totiž plně nereflektuje striktní odlišení cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů jakožto dvou zcela odlišných kategorií věcí. V textu zákona proto někdy nacházíme označení „zaknihovaná akcie“, někdy zase „akcie vydaná jako zaknihovaný cenný papír“.

Není ovšem žádoucí používat dva různé pojmy, neboť označují tutéž akcii mající podobu zaknihovaného cenného papíru. Navíc pokud se k těmto dvěma označením připojíme i označení „akcie jako cenný papír“, působí to jen zmatek. V Novele už proto najdeme jediný pojem „zaknihovaná akcie“ označující akcie, jež byly vydány v podobě zaknihovaného cenného papíru, a „listinné akcie“ vážící se k akciím vydaným jako cenný papír.

V důsledku Novely taktéž dochází k ukončení rozlišování mezi kmenovými akciemi (tj. takovými, do nichž nejsou vtělena žádná zvláštní práva) a akciemi se zvláštními právy (viz změny v § 276 ZOK ve spojení se změnami v § 259 odst. 2 věta první ZOK).

Novela zakotvuje najisto možnost emitovat akcie, s nimiž není spojeno hlasovací právo (§ 276 odst. 2 ve znění Novely). Podmínkou však je, aby souhrn jejich jmenovitých hodnot nepřesáhl 90 % základního kapitálu společnosti. Tato změna je reakcí na nejistotu a spornost při vytváření různých druhů akcií, resp. jaké druhy akcií je možné vydávat.

Po účinnosti Novely bude možné vydávat takové akcie, s nimiž nemusí být spojeno právo na podíl na zisku, právo na podíl na likvidačním zůstatku nebo již zmiňované hlasovací právo. Vždy je ale nutné zachovat alespoň jedno z uvedených práv.

Podíl na zisku ani na jiných vlastních zdrojích, který může být do akcie vtělen, nemá akcionář povinnost (na rozdíl od ostatních společníků) vrátit, pokud jej přijal v dobré víře (§ 348 odst. 4 ZOK ve znění Novely).

Stejně jako u podílů v SRO Novela umožňuje v rámci akciových společností vydávat akcie s vysílacím právem, tedy akcie, do nichž je inkorporováno právo akcionáře jmenovat a odvolávat člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady společnosti (§ 438a, § 448b ZOK ve znění Novely). Celkový počet vyslaných členů však nesmí být vyšší, než je počet členů zvolených valnou hromadou.

Účast na valné hromadě

Současná právní úprava umožňuje, aby se nechal akcionář na valné hromadě nechat zastoupit (§ 399 odst. 1 ZOK). Nově bude možné (§ 399 odst. 2 ZOK ve znění Novely), aby byl společník na valné hromadě doprovázen další jím určenou osobou. Jedná se však o dispozitivní ustanovení, kdy stanovy mohou tuto skutečnost vyloučit.

Jedná se tedy o změnu srovnatelnou se změnou v rámci společnosti s ručením omezeným.

Zákaz výkonu hlasovacího práva

Novelou dochází (stejně jako v případě společnosti s ručením omezeným) k rozšíření výčtu podmínek (situací), kdy nemůže společník vykonávat hlasovací právo. Ustanovení § 426 písm. e) ZOK ve znění Novely upravuje možnost sistovat společníkova hlasovací práva i „z jiného důležitého důvodu“, kdy tímto důvodem může být např. střet zájmů.

Protest a neplatnost usnesení valné hromady

Podobně jako u SRO, tak i v rámci akciových společností dochází Novelou k úpravě problematiky protestu a neplatnosti usnesení valné hromady.

Dle § 424 ZOK ve znění Novely se neplatnosti usnesení valné hromady společník nemůže dovolávat, pokud předtím proti usnesení nebyl podán odůvodněný protest (tzn. v čem přesně společník spatřuje rozpor usnesení se zákonem, zakladatelskými dokumenty, dobrými mravy nebo veřejným pořádkem). Výslovně zakotvená podmínka odůvodněnosti je novinkou, doposud byla nutnost, aby byl protest odůvodněn, pouze dovozována výkladem.

V zákoně je rovněž upravena možnost dovolávat se neplatnosti usnesení valné hromady při absenci protestu, pokud k tomu společníkovi bránil závažný důvod. Tím se má na mysli takový důvod, který společníkovi objektivně bránil v podání protestu (např. pro nemožnost odhalit vadu společníkem v důsledku jeho nedostatečných odborných znalostí, neoprávněné vykázání společníka z valné hromady apod.).

Právo podávat návrhy a protinávrhy

Změny v uvedené problematice jsou podle důvodové zprávy činěny především se záměrem odstranit rozpory mezi jednotlivými ustanoveními současně platné právní úpravy a zároveň zjednodušit (a tím i zlevnit) postupy spojené s uplatňováním návrhů a protinávrhů akcionáři.

Současná znění § 362 a § 369 ZOK si odporují, neboť každý z nich stanoví rozdílnou lhůtu k doručení návrhu. Ustanovení § 362 ZOK ve znění Novely tento rozpor odstraňuje, a to tak, že stanovuje, aby návrhy, které byly společnosti doručené nejpozději 3 dny před konáním valné hromady, byly bez zbytečného odkladu uveřejněny na internetových stránkách společnosti, a aby s návrhy, které byly doručeny nejpozději 5 dnů před konáním valné hromady, bylo společně s nimi uveřejněno i stanovisko představenstva, resp. správní rady (tzn. stanovisko toho, kdo návrhy uveřejnil).

V souladu se současnou právní úpravou představenstvo musí oznámit akcionářům znění akcionářova protinávrhu se svým stanoviskem, ledaže (mimo jiné) text protinávrhu obsahuje více než 100 slov. Vzhledem k tomu, že se (proti)návrh uveřejní na internetových stránkách společnosti, není rozsah (proti)návrhu podstatný a není podstatný ani z hlediska nákladů. Proto bylo toto pravidlo Novelou vyloučeno.

Zařazení záležitosti na pořad valné hromady

V § 369 odst. 2 ZOK ve znění Novely se prodlužuje lhůta u doplnění pořadu valné hromady. Pokud o zařazení požádá kvalifikovaný akcionář, musí takovou žádost doručit nejpozději 15 dnů před konáním valné hromady (příp. 10 dnů před rozhodným dnem). Představenstvo či správní rada má pak na uveřejnění 10 dnů, resp. 5 dnů u rozhodného dne.

Působnost valné hromady

Některé novinky se projevují i v oblasti působnosti valné hromady akciové společnosti.

První z nich je zahrnutí rozhodování o změně stanov do výlučné působnosti valné hromady [§ 421 odst. 2 písm. a) ve znění Novely] na rozdíl od současné právní úpravy, podle níž valná hromada rozhoduje o změně stanov, pouze pokud tak určí stanovy.

Druhou změnou, již zmíněnou v kapitole o společnosti s ručením omezeným, je možnost valné hromady akciové společnosti udílet představenstvu, resp. správní radě, strategické a koncepční pokyny za předpokladu, že jsou v souladu s právními předpisy a společenskou smlouvou. Stejně jako v úpravě společnosti s ručením omezeným i zde platí, že těmito pokyny nesmí valná hromada zasáhnout do obchodního vedení, které náleží do působnosti představenstva, resp. správní rady.

Kodeterminace

Novelou také dochází k nové úpravě tzv. kodeterminace.

Dle dispozitivního ustanovení § 448 odst. 1 ZOK má dozorčí rada ze zákona 3 členy. Je-li stanovami určen počet jiný, musí být vždy dělitelný třemi, jde-li o společnost, v níž zaměstnanci volí třetinu členů dozorčí rady. Jednu třetinu členů dozorčí rady volí zaměstnanci v první den účetního období, v němž má být do funkce ustanoven člen dozorčí rady. Novela ruší ustanovení o volbě předsedy dozorčí rady, stanovy mohou zakotvit, že předsedu volí jiný orgán společnosti.

Ustanovení § 448a ZOK ve znění Novely upravuje pravidla pro volbu člena dozorčí rady zaměstnanci. Aktivní volební právo náleží zaměstnancům, kteří jsou v pracovním poměru ke společnosti v době konání volby. Volební řád může zakotvit volbu prostřednictvím volitelů. Pasivní volební právo má poté zaměstnanec v pracovním poměru ke dni konání volby.

Návrh na volbu či odvolání členů dozorčí rady má právo podat člen představenstva, odborová organizace, rada zaměstnanců anebo alespoň 10 % zaměstnanců v pracovním poměru ke společnosti. Dále je Novelou upraven i způsob volby včetně kvora a celkově organizace takovéto volby.

Změny v monistickém systému vnitřní struktury

Velmi podstatné změny se dotýkají úpravy monistického systému vnitřní struktury akciové společnosti.

Novela již v rámci monistického systému počítá pouze s jediným orgánem – správní radou. Orgán statutárního ředitele (doposud druhého obligatorního orgánu) se s účinností ruší. Postavení a působnost statutárního ředitele tak budou přeneseny na správní radu, která tudíž nabude povahy statutárního a současně kontrolního orgánu akciové společnosti. Kompetence valné hromady zůstávají Novelou nedotčeny.

Novela tím v prvé řadě mění znění ust. § 456 ZOK, které přináší výkladové problémy stran postavení a působnosti orgánů akciové společnosti s monistickou strukturou vnitřního uspořádání, jelikož není zcela jednoznačné, která ustanovení ZOK upravující dualistický systém se mají či mohou aplikovat i na systém monistický, případně na které orgány.

Ustanovení § 456 ZOK ve znění Novely proto staví najisto, že statutárním orgánem společnosti je správní rada, do jejíž působnosti náleží obchodní vedení a dohled nad činností společnosti.

Dále je stanoveno, že působností správní rady určovat základní zaměření obchodního vedení a základní zaměření dohledu nad činností společnosti nelze delegovat na osoby, které jsou odlišné od členů správní rady, a tuto působnost nelze ani rozdělit mezi členy správní rady podle určitých oborů podle občanského zákoníku (§ 456 odst. 4 ZOK ve znění Novely).

Správní rada zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrky a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo úhradu ztráty. (§ 456 odst. 5 ZOK ve znění Novely).

Novela rovněž staví najisto doposud spornou otázku možnosti aplikace ustanovení o volbě členů dozorčí rady zaměstnanci (kodeterminace – viz výše) i na správní radu akciové společnosti s monistickým systémem vnitřního uspořádání. Po nabytí účinnosti Novely se kodeterminace v rámci správní rady neuplatní.

I nadále bude platit úprava stran počtu členů správní rady. Stanovy počet mohou určit, a pokud neurčí, správní rada má tři členy. Novela délku funkčního období člena správní rady mění tak, délka činí 3 roky, nestanoví-li stanovy nebo není-li ujednání smlouvou o výkonu funkce jinak (§ 457 ZOK ve znění Novely).

Nově je také stanoveno, že členy správní rady volí a odvolává valná hromada, ledaže stanovy určí, že právo jmenovat jednoho nebo více členů a takto jmenovaného člena odvolat je spojeno s akcií (§ 458 odst. 1 ZOK ve znění Novely). V takovém případě se aplikují ustanovení upravující jmenování a odvolávání člena dozorčí rady jmenovaného akcionářem.

V neposlední řadě je důležité zmínit zakotvení zákazu konkurence členů správní rady ve stejné podobě, jako je upraven pro členy představenstva akciové společnosti s dualistickým systémem (§ 459 ZOK ve znění Novely).

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Právního průvodce

Pravidelné novinky e-mailem