Obchodní korporace – zrušení

Zrušení obchodní korporace s likvidací (§ 187 – 209 NOZ)

Jak již bylo řečeno výše, platí, že obchodní korporace se zrušují s likvidací, s existencí  určitých výjimek. Pokud by přesto nebylo jasné, zda je obchodní korporace rušena s likvidací, nebo bez likvidace, platí, že je rušena s likvidací. Dále obecně platí, že rozhodnutí o vstupu do likvidace lze vzít zpět do doby, než došlo k naplnění jejího účelu, kterým je vypořádat majetek zrušené obchodní korporace (dále jen „likvidační podstata“), vyrovnat dluhy vůči věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace. Jedná se tak o mimosoudní vypořádání majetkových poměrů zrušené obchodní korporace.

Postup

  1. Rozhodnutí o zrušení obchodní korporace
  2. Zahájení likvidace
  3. Zjištění, zda není obchodní korporace předlužená
  4. Vypořádání pohledávek a závazků obchodní korporace , zpeněžení majetku (nebyl-li tento bod součástí konkurzu)
  5. Ukončení likvidace
  6. Výmaz obchodní korporace z obchodního rejstříku – zápisem výmazu dochází k zániku obchodní korporace

Důsledky vstupu do likvidace

  • Obchodní korporace vstupuje do likvidace ke dni, k němuž je zrušena nebo je prohlášena za neplatnou, přičemž její vstup do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku. Po dobu likvidace užívá obchodní korporace název s dovětkem „v likvidaci“.
  • Likvidátora – většinou fyzickou osobu – jmenuje statutární orgán obchodní korporace, není-li zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami určeno jinak. Není-li likvidátor jmenován bez zbytečného dokladu, jmenuje ho soud. Do té doby vykonávají jeho působnost všichni členové statutárního orgánu. Je-li k likvidaci povoláno několik likvidátorů, tvoří kolektivní orgán.
  • Likvidátorem může být jen osoba způsobilá být členem statutárního orgánu.
  • Zanikne-li funkce likvidátora ještě před zánikem obchodní korporace, povolá příslušný orgán obchodní korporace bez zbytečného odkladu nového likvidátora.
  • Je-li likvidátorem právnická osoba, je povinna určit fyzickou osobu, která bude jejím jménem funkci likvidátora vykonávat.
  • Na likvidátora přechází okamžikem povolání působnost statutárního orgánu jednat jménem obchodní korporace.
  • Likvidátor jedná jménem obchodní korporace pouze ve smyslu úkonů, které směřují k likvidaci obchodní korporace: plní její závazky, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje ji před soudy a jinými orgány, uzavírá smíry a dohody o změně a zániku práv a závazků, vykonává její práva.
  • Nové smlouvy může likvidátor uzavírat pouze v souvislosti s ukončením nevyřízených obchodů, nebo je-li to potřebné k zachování majetku obchodní korporace.
  • Jedná ve věci zápisu do obchodního rejstříku.
  • Jen soud může odvolat z funkce likvidátora, kterého do funkce jmenoval.
  • Odměnu likvidátora a způsob jeho výplaty určuje ten, kdo jej povolal.
  • Činnost likvidátora může sledovat jen účel, jaký odpovídá povaze a cílům likvidace.
  • Zjistí-li likvidátor v průběhu likvidace, že obchodní korporace je v úpadku, podá bez zbytečného odkladu insolvenční návrh, ledaže se jedná o případ uvedený v § 201 NOZ, který uvádí, že jedná-li se o případ podle § 173 odst. 2 NOZ („byl-li osvědčen úpadek právnické osoby, zrušuje se bez likvidace zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení, nebo zrušením konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující; do likvidace však vstoupí, objeví-li se po skončení insolvenčního řízení nějaký majetek“) a likvidační podstata nepostačuje ke splnění všech dluhů, likvidátor z výtěžku uhradí v prvé skupině náklady likvidace, ve druhé skupině ze zůstatku uspokojí pohledávky zaměstnanců a poté uhradí ve třetí skupině pohledávky ostatních věřitelů; není-li možné plně vyrovnat pohledávky v téže skupině, uspokojí se poměrně.
  • Likvidátor oznámí vstup obchodní korporace do likvidace všem známým věřitelům (zejména věřitelům, jejichž pohledávky jsou vedeny v účetnictví podnikatele). Je povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit nejméně dvakrát za sebou s alespoň dvoutýdenním časovým odstupem oznámení o vstupu obchodní korporace do likvidace společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce od druhého zveřejnění.
  • Likvidátor sestaví ke dni vstupu obchodní korporace do likvidace zahajovací rozvahu a soupis jmění obchodní korporace. Likvidátor dále vydá proti úhradě nákladů soupis jmění každému věřiteli, který o to požádá.
  • Po provedení všech úkonů nezbytných k provedení likvidace sestaví likvidátor zprávu o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení majetkového (tzv. likvidačního) zůstatku a předloží ji příslušnému orgánu ke schválení.
  • Při zrušení obchodní korporace má každý společník právo na podíl na likvidačním zůstatku. Nestanoví-li společenská smlouva nebo dohoda společníků jinak, vyplácí se tento podíl v penězích (§37 ZOK).
  • Likvidační zůstatek se rozdělí mezi společníky nejprve do výše, v jaké splnili svou vkladovou povinnost; nestačí-li likvidační zůstatek na toto rozdělení, podílejí se společníci na likvidačním zůstatku v poměru k výši svých splacených či vnesených vkladů. Neměl-li žádný ze společníků vkladovou povinnost, rozdělí se likvidační zůstatek mezi společníky rovným dílem.
  • Společníci obchodní korporace ručí za její dluhy po jejím zániku do výše svého podílu na likvidačním zůstatku, nejméně však v rozsahu, v němž ručili za jejího trvání. Mezi sebou se společníci vyrovnají stejným způsobem jako při ručení za trvání obchodní korporace. Jestliže společníci za trvání obchodní korporace za její dluhy neručili, vypořádají se mezi sebou podle poměru svých podílů ke dni zániku obchodní korporace (§39 ZOK).
  • Věřitelům, kteří převezmou likvidační podstatu, náleží podíl určený poměrem jejich pohledávek. Ve zbytku pohledávky zanikají.
  • Odmítne-li některý z věřitelů účast na převzetí likvidační podstaty, považuje se jeho pohledávka za zaniklou – to však neplatí, pokud se následně zjistí dosud neznámý majetek právnické osoby.
  • Společníkům je jejich podíl na likvidačním zůstatku vyplácen teprve poté, co jsou uspokojeni všichni věřitelé, kteří včas přihlásili své pohledávky.
  • Jakmile likvidátor dokončí vše, co předchází naložení s likvidačním zůstatkem nebo předání likvidační podstaty nebo oznámením o odmítnutí všech věřitelů převzít likvidační podstatu, vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace, v níž uvede alespoň jak bylo naloženo s likvidační postatou, a popřípadě též návrh na použití likvidačního zůstatku. K témuž dni likvidátor sestaví účetní závěrku a připojí podpisový záznam.
  • Dokud nejsou uspokojena práva všech věřitelů, kteří své pohledávky přihlásili včas, nelze vyplácet podíl na likvidačním zůstatku ani ve formě zálohy, ani jej jinak použít.
  • Po provedení všech úkonů nezbytných k provedení likvidace sestaví likvidátor zprávu o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení likvidačního zůstatku a spolu s účetní závěrkou ji předloží nejvyššímu orgánu obchodní korporace.
  • Likvidace končí použitím likvidačního zůstatku, převzetím likvidační podstaty věřiteli nebo jejím odmítnutím.
  • Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor návrh na výmaz obchodní korporace z obchodního rejstříku.
  • Zjistí-li se neznámý majetek obchodní korporace po jejím výmazu z obchodního rejstříku nebo objeví-li jiný zájem hodný právní ochrany, soud na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší výmaz obchodní korporace, rozhodne o její likvidaci a jmenuje likvidátora. Od obnovení se na obchodní korporaci hledí, jako by nikdy nezanikla.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem