Obchodní společnosti – změny



Změny a jejich zápis do obchodního rejstříku u společnosti s ručením omezeným

U společnosti s ručením omezeným rozhoduje o změnách ve společnosti valná hromada této společnosti.

Obsah kapitoly:

Valná hromada, svolávání, působnost, rozhodování

Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti a do její působnosti patří mimo jiné:

  • a) rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, určí-li tak společenská smlouva nebo zákon, nedochází-li k ní na základě zákona,
  • b) rozhodování o změnách výše základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti,
  • c) volba a odvolání jednatele, případně dozorčí rady, byla-li zřízena,
  • d) volba a odvolání likvidátora, určí-li tak společenská smlouva,
  • e) schvalování udělení a odvolání prokury, ledaže společenská smlouva určí jinak,
  • f) rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, určí-li tak společenská smlouva,
  • g) schvalování řádné, mimořádné, konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis, i mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a úhrady ztrát,
  • h) rozhodnutí o přeměně společnosti, ledaže zákon upravující přeměny obchodních společností a družstev stanoví jinak,
  • i) schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti,
  • j) schválení smlouvy o tichém společenství,
  • k) schválení finanční asistence,
  • l) rozhodnutí o převzetí účinků jednání učiněných za společnost před jejím vznikem,
  • m) rozhodnutí o naložení s vkladovým ážiem,
  • n) rozhodování o změně druhu kmenového listu.

Valnou hromadu svolává jednatel společnosti. Valná hromada musí být svolána nejméně jednou za účetní období, pokud častější svolávání neukládá zákon nebo společenská smlouva. Valná hromada, která schvaluje řádnou účetní závěrku, se musí konat nejpozději do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.

Termín a program valné hromady se oznámí společníkům ve lhůtě určené společenskou smlouvou, jinak nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání, a to písemnou pozvánkou. Součástí pozvánky je i návrh usnesení valné hromady. Záležitosti neuvedené v pozvánce lze projednat, jen jsou-li přítomni na valné hromadě všichni společníci a souhlasí-li s jejich projednáním všichni společníci. Společník se může vzdát práva na včasné a řádné svolání valné hromady písemným prohlášením s úředně ověřeným podpisem nebo ústním prohlášením učiněným na valné hromadě. Prohlášení na valné hromadě se uvede v zápisu o jednání valné hromady. Osvědčuje-li se rozhodnutí valné hromady veřejnou listinou, uvede se prohlášení v této veřejné listině.

Požádat o svolání valné hromady mohou společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10 % základního kapitálu nebo 10% podíl na hlasovacích právech. Nesvolají-li jednatelé valnou hromadu do jednoho měsíce od doručení jejich žádosti, jsou společníci oprávněni svolat ji sami. Nemá-li společnost jednatele nebo jednatel dlouhodobě neplní své povinnosti je oprávněn svolat valnou hromadu kterýkoli společník. V případě, že je zřízena dozorčí rada a zájmy společnosti to vyžadují, svolá valnou hromadu dozorčí rada.

Valná hromada zvolí svého předsedu a zapisovatele. Do doby zvolení předsedy a v případě, že předseda zvolen nebyl, řídí valnou hromadu její svolavatel. Nebyl-li zvolen zapisovatel, určí jej svolavatel valné hromady. Zapisovatel vyhotoví zápis z jednání valné hromady do 15 dnů ode dne jejího ukončení a bez zbytečného odkladu ho na náklady společnosti zašle všem společníkům; zápis podepisuje předseda valné hromady nebo svolavatel, nebyl-li předseda zvolen, a zapisovatel.

Na valné hromadě se účastní společníci společnosti, a to osobně nebo svým zastoupením pověří zmocněnce na základě plné moci. Plná moc musí být udělena písemně a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách. Valná hromada je schopná usnášení, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů, nevyžaduje-li společenská smlouva vyšší počet hlasů. Každý společník má jeden hlas na každou 1,- Kč svého vkladu, neurčuje-li společenská smlouva jiný počet hlasů. Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak.

Pokud valná hromada rozhoduje o změně obsahu společenské smlouvy, o rozhodnutí, jehož důsledkem se mění společenská smlouva, o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti nebo o zrušení společnosti s likvidací, je vždy zapotřebí souhlasu alespoň dvoutřetinové většiny všech hlasů společníků, nevyžaduje-li zákon nebo společenská smlouva vyšší počet hlasů; o těchto rozhodnutích musí být pořízen notářský zápis. Snižuje-li se základní kapitál tak, že se snižují vklady společníků nerovnoměrně, vyžaduje se souhlas všech společníků.

Společník nemůže vykonávat hlasovací právo, jestliže valná hromada rozhoduje o jeho nepeněžitém vkladu, o jeho vyloučení nebo o podání návrhu na jeho vyloučení soudem, o tom, zda mu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce, nebo pokud je v prodlení s plněním vkladové povinnosti nebo se splněním příplatkové povinnosti, a to v rozsahu prodlení, pokud ale všichni společníci jednají ve shodě, tyto zákazy pro jednotlivé společníky neplatí.

Společníci, kteří nebyli přítomni na valné hromadě, mohou dodatečně písemně vykonat své hlasovací právo, a to nejdéle do 7 dnů ode dne konání valné hromady. V takovém případě se má za to, že byl při projednávání záležitosti jednání valné hromady přítomen. Vyžaduje-li tento zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, uvede se ve vyjádření společníka i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, jehož se vyjádření týká; podpis na vyjádření musí být úředně ověřen.

Projevit souhlas s navrhovaným rozhodnutím valné hromady lze i mimo valnou hromadu. Pokud valná hromada rozhoduje usnesením s využitím takového distančního souhlasu společníků, oznámí společnost nebo osoba oprávněné svolat valnou hromadu bez zbytečného odkladu ode dne jeho přijetí všem společníkům.

Společníci mohou přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu. V takovém případě osoba, která je jinak oprávněna svolat valnou hromadu, zašle návrh usnesení na adresu uvedenou v seznamu společníků nebo jiným způsobem určeným společenskou smlouvou. Nevyjádří-li se společník ve lhůtě 15 dnů či ve lhůtě určené společenskou smlouvou, platí, že nesouhlasí. Osoba, která předložila návrh usnesení, pak oznámí výsledky hlasování jednotlivým společníkům bez zbytečného odkladu ode dne jeho přijetí. Většina se počítá z celkového počtu hlasů příslušejících všem společníkům.

Každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může domáhat, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady, pokud je v rozporu s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.

Má-li společnost jediného společníka, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento společník. Rozhodnutí společníka musí mít formu notářského zápisu v těch případech, kdy se o rozhodnutí valné hromady pořizuje notářský zápis. Smlouvy uzavřené mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem vyžadují písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. To neplatí, je-li taková smlouva uzavřena v rámci běžného obchodního styku a za podmínek v něm obvyklých

Změna sídla a předmětu podnikání společnosti s ručením omezeným

Sídlem je adresa skutečného sídla společnosti, tedy místo správy společnosti, místo, odkud je realizováno obchodní vedení společnosti, kde se může veřejnost stýkat s vedením společnosti. Pokud je uváděno jiné sídlo, než je sídlo skutečné, může se tohoto skutečného sídla dovolávat každá osoba, které je to známo.

Sídlo může být pouze jedno. Sídlo je umísťováno v nebytových prostorech způsobilých k plnění funkce sídla společnosti. Nenaruší-li to klid a pořádek v domě, může být sídlo i v bytě.

Pro účely zápisu sídla do obchodního rejstříku musí být navrhovatelem doložena listina osvědčující právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká. K doložení právního důvodu užívání postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Prohlášení nesmí být starší 3 měsíců a podpisy na něm musí být úředně ověřeny. Zapsaná osoba musí mít právní důvod užívání prostor po celou dobu, po kterou jsou tyto prostory zapsané ve veřejném rejstříku jako její sídlo.

Pokud se společnost rozhodne změnit sídlo společnosti, pak musí:

  1. být svolána valná hromada, (pokud nebude rozhodováno mimo valnou hromadu),
  2. programem bude (mimo jiné) změna sídla společnosti,
  3. souhlas se změnou sídla musí vyjádřit nejméně dvě třetiny všech společníků, pokud společenská smlouva nestanoví vyšší poměr hlasů,
  4. jelikož se jedná o změnu obsahu společenské smlouvy, musí být toto rozhodnutí přijato ve formě notářského zápisu,
  5. zápis o usnesení valné hromady o změně sídla společnosti spolu s listinou o právním důvodu užívání místnosti doručit s návrhem obchodnímu rejstříku.

Tip!

U právnické osoby, tedy v případě společnosti s ručením omezeným, zapisované do obchodního rejstříku postačí, aby v zakladatelském dokumentu – společenské smlouvě, byla uvedena jen obec jako adresa sídla. Obchodnímu rejstříku ovšem musí být ohlášena plná adresa sídla. Ve společenské smlouvě tak může být uvedeno jako sídlo „Opava“, nemusí být uvedeny již názvy ulic s čísly popisnými.

Výhodou je to, že změnu sídla (v rámci obce uvedené ve společenské smlouvě) může učinit jednatel či jednatelé, a to rozhodnutím o umístění/změně sídla. Není tedy nutné svolávat valnou hromadu, měnit společenskou smlouvu a pořizovat o tomto rozhodnutí notářský zápis, tj. nemusí se tak hradit nemalé prostředky notáři. Změnu sídla je ale potřeba zapsat do obchodního rejstříku, a to příslušným návrhem se všemi náležitostmi a přílohami.

Předmět podnikání musí být doložen navrhovatelem zápisu do obchodního rejstříku tak, že navrhovatel zápisu doloží, že mu nejpozději dnem zápisu vznikne živnostenské či jiné oprávnění k činnosti, která má být jako předmět podnikání do obchodního rejstříku zapsána. U činností, které podle zvláštního právního předpisu mohou vykonávat pouze fyzické osoby, se tato činnost zapíše jako předmět podnikání obchodní společnosti jen tehdy, jestliže je prokázáno, že tato činnost bude vykonávána pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny.

Postup při změně předmětu podnikání:

  • V případě, že změna zakladatelské listiny či společenské smlouvy spadá do působnosti valné hromady (musí to být uvedeno přímo v zakladatelské listině či společenské smlouvě), přijme valná hromada rozhodnutí, kterým změní předmět podnikání, resp. změní v uvedeném rozsahu zakladatelskou listinu či společenskou smlouvu (vyžaduje se notářský zápis).
    V případě, že změna zakladatelské listiny či společenské smlouvy nespadá do působnosti valné hromady (není to uvedeno přímo v zakladatelské listině či společenské smlouvě či je to přímo vyloučeno), lze změnit předmět podnikání, resp. změnit v uvedeném rozsahu zakladatelskou listinu či společenskou smlouvu dohodou všech společníků (vyžaduje se notářský zápis).
    V případě, že v zakladatelské listině či společenské smlouvě je zapsán předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, může společnost provozovat bez nutnosti změny zakladatelské listiny či společenské smlouvy některou z 80 volných živností, které jsou pod tento předmět podnikání podřazeny. Zákonodárce tímto krokem zjednodušil podmínky podnikání v České republice a zároveň ušetřil podnikatelům náklady, které by jinak byly nuceni vynaložit za účelem změny zakladatelské listiny či společenské smlouvy ve formě notářského zápisu.
  • vyhotovení nového úplného znění společenské smlouvy,
  • žádost o vydání příslušných živnostenských listů,
  • podání návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku.

Dozorčí rada a změna členů dozorčí rady

Dozorčí rada je orgánem společnosti s ručením omezeným, která nemusí být povinně zřízena. Společnost zřídí dozorčí radu, určí-li tak společenská smlouva nebo jiný právní předpis.

Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada. U akciových společností, které mají více než 500 zaměstnanců v pracovním poměru, je jedna třetina členů dozorčí rady s účinností od 14. 1. 2017 ze zákona volena zaměstnanci s tím, že právo volit takového člena dozorčí rady mají právě všichni zaměstnanci, kteří jsou ke společnosti v pracovním poměru.

Členem dozorčí rady nemůže být jednatel společnosti nebo jiná osoba oprávněná podle zápisu v obchodním rejstříku jednat za společnost. Pro členy dozorčí rady platí zákaz konkurence stejně jako pro jednatele.

Se členy dozorčí rady může společnost uzavřít smlouvu o výkonu funkce. Dozorčí rada je nezávislým orgánem společnosti odpovědným pouze valné hromadě.

Do působnosti dozorčí rady patří:

  • dohlížení a kontrola činnosti jednatelů,
  • nahlížení do obchodních a účetních knih a jiných dokladů a účetních závěrek, kontrola zde uvedených údajů,
  • podává společnickou žalobu,
  • podává jednou ročně zprávu o své činnosti valné hromadě.

Členové dozorčí rady se mohou dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady.

Pro zapsání člena dozorčí rady se obchodnímu rejstříku dokládá:

  1. zápis o usnesení valné hromady o zvolení nebo odvolání člena dozorčí rady,
  2. případně prohlášení člena dozorčí rady o odstoupení z členství v dozorčí radě, doklad o jeho doručení a projednání odstoupení příslušným orgánem společnosti (dozorčí radou, valnou hromadou),
  3. čestné prohlášení člena dozorčí rady, že je plně svéprávný, že splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti, podpis musí být úředně ověřen,
  4. písemným prohlášením, z něhož plyne souhlas zapisované fyzické osoby se zápisem nebo změnou zápisu do obchodního rejstříku; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, ledaže je souhlas vyjádřen v listině vyhotovené formou notářského zápisu (tento souhlas může být součástí čestného prohlášení)
  5. případně pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního úřadu dokládající, že člen dozorčí rady přestal splňovat některou z podmínek způsobilosti pro členství v dozorčí radě, v důsledku čehož mu zaniklo jeho členství v dozorčí radě.

Změna jednatele společnosti, způsob zániku funkce jednatele společnosti

Jeden nebo více jednatelů je statutárním orgánem společnosti, který je volen valnou hromadou buď z osob společníků, nebo z osob cizích (fyzických osob). Jednatelů může být ve společnosti stanoveno více, v tom případě tvoří kolektivní orgán, který rozhoduje většinou hlasů přítomných členů, ledaže společenská smlouva určí vyšší počet.

Jednatel je výkonným orgánem společnosti, je mu svěřeno obchodní vedení, rozhoduje o běžných záležitostech provozu společnosti, uzavírá smlouvy zajišťující výkon podnikatelské činnosti v rámci předmětu podnikání, zavazuje společnost, zajišťuje i zákonem stanovené úkoly, např. svolávání valné hromady, řízení valné hromady do zvolení předsedy valné hromady, poskytuje společníkům informace týkající se záležitostí společnosti. Pokud je jednatelů více, rozhodují o záležitostech obchodního vedení společnosti většinou.

Jednatel je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným a má k dispozici všechny informace o všech skutečnostech týkajících se společnosti, a proto by měli společníci věnovat maximální pozornost volbě jednatele, protože nesprávná volba jednatele může ohrozit celou existenci společnosti a tím i osud jejich investic do této společnosti.

Vztah jednatele a společnosti je upraven smlouvou o výkonu funkce, která určí práva a povinnosti obou stran. Vzhledem k tomu, že tuto smlouvu podepisuje tatáž osoba za obě strany (za společnost jako jednatel, za sebe jako za občana), zákon vyžaduje, aby obsah této smlouvy schválila valná hromada společnosti.

Při zápisu jednatele do obchodního rejstříku se tato skutečnost dokládá:

  1. zápisem o usnesení valné hromady o jmenování jednatele,
  2. při zápisu jednatele – občana ČR do obchodního rejstříku: výpisem z Rejstříku trestů ne starším 3 měsíců,
  3. při zápisu jednatele – občana jiného členského státu Evropské unie: výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem státu, jehož je jednatel občanem, vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem. Jestliže tento stát příslušný výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad nevydává, předloží se čestné prohlášení učiněné jednatelem před notářem nebo orgánem členského státu Evropské unie, jehož je občanem, nebo členského státu Evropské unie posledního pobytu,
  4. při zápisu jednatele, který není občanem ČR ani jiného členského státu Evropské unie: výpisem z Rejstříku trestů ne starším 3 měsíců a výpisem z evidence trestů nebo odpovídajícím dokladem státu, jehož je jednatel občanem a států, ve kterých se po dobu nepřetržitě alespoň 3 měsíců zdržoval v posledních 3 letech; tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců,
  5. čestným prohlášením jednatele, že je plně svéprávný, že splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti a nenastala u něho skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti a že nikdy nevykonával žádnou srovnatelnou funkci v právnické osobě (funkci statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby) v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly ke zrušení živnostenského oprávnění této právnické osobě,
  6. písemným prohlášením, z něhož plyne souhlas zapisované fyzické osoby se zápisem nebo změnou zápisu do obchodního rejstříku; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, ledaže je souhlas vyjádřen v listině vyhotovené formou notářského zápisu (tento souhlas může být součástí čestného prohlášení ad e.),

Dnem vzniku funkce jednatele je den platné volby jednatele, tj. jednatel může za společnost jednat a podepisovat již ode dne volby. Zápis této skutečnosti do obchodního rejstříku má význam pouze deklaratorní.

Zánik funkce jednatele může nastat z těchto důvodů:

  1. odvoláním valnou hromadou
  2. uplynutím doby funkčního období
  3. odstoupením jednatele z funkce jednatele
  4. z obecných důvodů (dohodou, smrtí jednatele, zánikem společnosti)

Obecně poté, co zanikne jednatelství, musí valná hromada zvolit do funkce novou osobu jednatele, a to nejpozději do jednoho měsíce po zániku funkce jednatele. Pokud nebude zvolen nový jednatel ve lhůtě výše uvedené, může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. Pokud by z důvodu zániku funkce společnost neměla jednatele, může být jednatel jmenován na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen nový jednatel.

Funkce jednatele zaniká volbou jednatele nového.

Zánik funkce jednatele odvoláním valnou hromadou

Valná hromada odvolá stávajícího jednatele. Pro rozhodnutí je nutná prostá většina hlasů přítomných společníků, pokud společenská smlouva neurčuje vyšší poměr. Odvolání jednatele musí být uvedeno již v programu valné hromady na pozvánce na valnou hromadu včetně návrhu usnesení valné hromady, jinak je možno o odvolání jednatele rozhodovat a program valné hromady doplňovat, pouze jsou-li na valné hromadě přítomni všichni společníci.

Přijetím usnesení valné hromady o odvolání jednatele z funkce zaniká jednateli jeho oprávnění rozhodovat za společnost a nahrazovat její vůli. V ideálním případě je stejným dnem zvolen nový jednatel, který je schopen kontinuálně zajistit činnost společnosti. V tomto případě se obchodnímu rejstříku dokládá odvolání jednatele zápisem o usnesení valné hromady o odvolání jednatele.

Zánik funkce jednatele odstoupením z funkce

Jednatel může ze své funkce odstoupit. Je však povinen to písemně oznámit valné hromadě, tedy jednatel je povinen svolat valnou hromadu společnosti, jejímž programem bude mimo jiné projednání odstoupení jednatele a případně volba jednatele nového. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení jednatele projednala nebo měla projednat valná hromada.

Jednatel může oznámit odstoupení z funkce jednatele přímo na valné hromadě společnosti a v tomto případě končí výkon funkce uplynutím jednoho měsíce po takovém oznámení, neschválí-li valná hromada společnosti na jeho žádost jiný okamžik zániku funkce. V tomto případě se obchodnímu rejstříku dokládá zánik funkce jednatele písemným prohlášením jednatele o odstoupení z funkce jednatele společnosti, dokladem o doručení tohoto odstoupení a dokladem o projednání tohoto odstoupení valnou hromadou.

Zánik funkce jednatele jiným způsobem

Zánik funkce může nastat uplynutím funkčního období, v tomto případě je jednatel, jemuž končí funkční období povinen svolat valnou hromadu za účelem zvolení nového jednatele. V tomto případě je vhodné obchodnímu rejstříku doložit, mimo dokladů týkajících se nového jednatele, i zápis o usnesení valné hromady o projednání uplynutí funkčního období jednatele.

Zánik funkce může nastat smrtí stávajícího jednatele. V tomto případě se obchodnímu rejstříku dokládá mimo dokladů týkajících se nového jednatele i úřední doklad dosvědčující úmrtí osoby jednatele (úmrtní list).

Zánik funkce může nastat dohodou mezi jednatelem a společníky společnosti s ručením omezeným o zániku funkce jednatele. V tomto případě se obchodnímu rejstříku dokládá mimo dokladů týkajících se nového jednatele i předmětná dohoda o zániku funkce.

Zánik funkce může nastat vznikem překážek u osoby jednatele pro výkon statutárního orgánu, tedy pokud jednatel již není bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, nebo u něj nastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti. Toho kdo se má stát jednatelem předem zakladatel nebo společnost informuje, zda ohledně jeho majetku nebo majetku společnosti, v níž působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení anebo zda u něho není dána jiná překážka funkce.

V tomto případě se obchodnímu rejstříku dokládá mimo dokladů týkajících se nového jednatele i pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního úřadu dokládající, že jednatel přestal splňovat některou z podmínek způsobilosti pro výkon funkce jednatele, v důsledku čehož mu zanikla jeho funkce jednatele.

Převod a přechod podílu, rozdělení podílu

Podíl vyjadřuje míru účasti společníka ve společnosti. Každý společník může mít více podílů i různého druhu. Je-li podíl ve společnosti ve spoluvlastnictví, jsou spoluvlastníci společným společníkem a podíl spravuje vůči společnosti jen správce společné věci.

Převod podílu

Převod podílu představuje možnost, jak může společník vystoupit z účasti na společnosti, když jiným způsobem nelze z vůle společníka ze společnosti vystoupit.

Převod mezi společníky je možný i bez souhlasu valné hromady (společenská smlouva může upravit odlišným způsobem podmínky převodu podílu), převádějící společník tak nabídne ostatním společníkům svůj podíl a ti tak mají možnost, že převezmou nabídnutý podíl v poměru svých podílů, nebo může převzít podíl pouze jeden z nich.

Převod na třetí osobu (mimo okruh stávajících společníků) není vyloučen, nicméně pokud společenská smlouva neurčí jinak, může společník převést podíl na osobu, která není společníkem, jen se souhlasem valné hromady. Cena za převáděný obchodní podíl je stanovena dohodou smluvních stran.

Podíl se převádí smlouvou o převodu podílu, ve které musí být uveden předmět převodu a sjednána cena (pakliže se jedná o úplatný převod). Nabyvatel podílu nově nemusí prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě, jelikož toto výslovně říká ustanovení § 209 zákona o obchodních korporacích.

Účinky převodu nastávají vůči společnosti dnem doručení účinné smlouvy o převodu podílu s úředně ověřenými podpisy (případný souhlas valné hromady s převodem podílu již byl vyjádřen před uzavřením smlouvy o převodu podílu). Pokud bude souhlas s převodem udělen až po uzavření smlouvy o převodu podílu, nastává účinnost smlouvy až tímto dnem dodatečného schválení. Převodce ručí společnosti za dluhy, které byly s podílem na nabyvatele převedeny.

Přechod podílu

Podíl přechází v důsledku smrti nebo zániku společníka ve společnosti, ledaže, že přechod podílu zakáže nebo omezí společenská smlouva.

Zanikne-li právnická osoba, podíl přechází na právního nástupce zanikající právnické osoby, který se tak stává novým společníkem společnosti. „Zanikne-li“ fyzická osoba (smrtí), stává se podíl předmětem dědictví a přechází na dědice, a to již od smrti zůstavitele. Pokud má společnost jediného společníka, přechází podíl na dědice vždy, i kdyby to jinak společenská smlouva neumožňovala.

Vylučuje-li nebo omezuje-li společenská smlouva přechod podílu, podíl se uvolňuje a dědic nebo právní nástupce má právo na vypořádací podíl od společnosti. Tzv. uvolněný podíl společnost s ručením omezeným prodá nejméně za přiměřenou cenu bez zbytečného odkladu stávajícím společníkům, nebo na třetí osobě.

Do obchodního rejstříku se dokládá převod či přechod podílu těmito listinami:

  • notářským zápisem o rozhodnutí valné hromady o změně obsahu společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny, a aktuálním zněním společenské smlouvy
  • smlouvou o převodu podílu s úředně ověřenými podpisy,
  • listinou osvědčující přechod podílu (např. pravomocného usnesení dědického soudu),
  • notářským zápisem o rozhodnutí valné hromady, kterým byl udělen souhlas s převodem podílu,
  • dohodou společníků o ukončení účasti některého z nich ve společnosti,
  • přistupující společník musí doložit všechny náležitosti pro zápis této osoby za společníka do obchodního rejstříku.

Rozdělení podílu

Rozdělením podílu nedochází ke změně velikosti základního kapitálu společnosti, pouze dochází ke změně počtu společníků nebo ke změně velikosti jejich vkladu na základním kapitálu. Rozdělení podílu je vždy přípustné u společnosti s ručením omezeným s jediným společníkem.

Rozdělení je přípustné, jestliže:

  • společenská smlouva připouští rozdělení obchodního podílu, postačuje však, když se společenská smlouva k otázce rozdělení nevyjadřuje,
  • po rozdělení podílu musí být výsledný majetkový základ obchodního podílu společníka (vklad) alespoň 1 Kč,
  • k rozdělení podílu musí udělit souhlas valná hromada společnosti, a to prostou většinou hlasů,
  • rozdělení je možné pouze v případech převodu či přechodu podílu, ledaže společenská smlouva určí jinak.

Zastavení podílu

Podíl může být také předmětem zástavního práva. K zastavení podílu se vyžaduje písemná zástavní smlouva s ověřenými podpisy zástavce i zástavního věřitele. Ke vzniku zástavního práva dojde až zápisem tohoto práva do obchodního rejstříku (návrh je oprávněn podat zástavce i zástavní věřitel). Pokud je převoditelnost podílu podmíněna souhlasem valné hromady, musí k zástavě podílu udělit souhlas valná hromada společnosti.

Po dobu trvání zástavního práva vykonává práva společníka ve společnosti i nadále zástavce, veškerá plnění, na která mu vzniknou práva po splatnosti zajištěného dluhu, náleží zástavnímu věřiteli a započítávají se na zajištěný dluh.

Pokud není dluh zajištěný zástavním právem k podílu řádně a včas splněn, je zástavní věřitel oprávněn podíl svým jménem (i bez souhlasu valné hromady) prodat ve veřejné dražbě. Převodem podílu zástavní právo zaniká a společníkem se stává nabyvatel zastaveného podílu, který musí přistoupit ke společenské smlouvě. Pokud se nepodaří podíl prodat, může:

  1. zástavní věřitel vykonávat práva spojená se zastaveným podílem ve společnosti a ovlivňovat její chod tak, aby byl jeho dluh uhrazen, společníkem je nadále zástavce. Zástavní věřitel není oprávněn po tuto dobu prodat podíl. Uhrazením zajišťovaného dluhu zaniká zástavnímu věřiteli oprávnění pro výkon práv společníka ve společnosti,
  2. zástavní věřitel uzavřít se zástavcem dohodu, že přijme podíl na úhradu dluhu tak, že mu zástavce převede podíl za obvyklých podmínek, což musí být uvedeno i ve smlouvě o převodu podílu a o souhlas valné hromady s tímto převodem již nemusí být žádáno. Převodem zástavní právo zaniká.

Do obchodního rejstříku se dokládá převod či přechod podílu těmito listinami:

  • smlouvu o zastavení podílu,
  • listinou osvědčující zánik zástavního práva k podílu,
  • notářským zápisem o rozhodnutí valné hromady, kterým byl udělen souhlas ke vzniku zástavního práva.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.




• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby