Obchodní společnosti – změny



Obsah kapitoly:

Změna právní formy společnosti s ručením omezeným

Jde o přeměnu, při které společnost s ručením omezeným nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, jen dochází ke změně vnitřních právních poměrů a právních postavení jejích společníků.

Právní formu lze libovolně měnit na všechny typy obchodních společností nebo na družstvo, nebývá ale zvykem, aby se společnost s ručením omezeným či akciová společnost měnila na veřejnou obchodní společnost či společnost komanditní. Právní účinky změny nastávají ke dni zápisu do obchodního rejstříku.

Zástavní práva k podílu zanikají jen tehdy, když podíly nelze na nástupnické obchodní společnosti zastavit, potom je nutno věřiteli poskytnout dostatečnou jistotu.

Pro přijetí rozhodnutí o změně právní formy společnosti s ručením omezeným na jiný typ společnosti je nutný souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů společníků přítomných na valné hromadě společnosti (společenská smlouva může stanovit vyšší počet hlasů). Rozhodnutí valné hromady musí být učiněno ve formě notářského zápisu. V notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady o schválení fúze nebo rozdělení musí být jmenovitě uvedeny osoby, které hlasovaly proti schválení fúze nebo rozdělení. Jestliže valná hromada přeměnu neschválí, v notářském zápisu musí být jmenovitě uvedeni společníci, kteří hlasovali pro schválení přeměny.

Společníci, kteří hlasovali proti, mají právo ze společnosti vystoupit do 30 dnů ode dne, kdy se společník dozvěděl o tom, že rozhodnutí valné hromady o přeměně bylo přijato. Pokud o změně právní formy bylo rozhodnuto mimo valnou hromadu společnosti, doba pro vyjádření společníka nesmí být kratší než 2 týdny od doručení návrhu rozhodnutí.

Jednatel vyhotoví písemnou zprávu o změně právní formy. V ní odůvodní návrh z právního a ekonomického hlediska, charakterizuje postavení společníků po změně formy. Ve zprávě ale nemusí být uvedeny ty skutečnosti, které tvoří předmět obchodního tajemství. Zpráva se nevyžaduje, když jsou všichni společníci současně i jednateli, nebo i v případě, že všichni společníci souhlasí s nevypracováním zprávy či zanikající společnost s ručením omezeným fúzuje se svým jediným společníkem.

Jednatel vypracuje projekt změny právní formy a zprávu o změně právní formy. Je-li osoba zúčastněná na přeměně zapsána do obchodního rejstříku, uloží do sbírky listin obchodního rejstříku alespoň 1 měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena, projekt přeměny a zveřejní oznámení o uložení projektu přeměny do sbírky listin a upozornění pro věřitele alespoň 1 měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena.

Postup změny právní formy

Společnost s ručením omezeným ke dni zpracování projektu přeměny vyhotoví mezitímní účetní závěrku (musí být ověřena auditorem, jestliže to vyžaduje zákon) a tato musí být schválena na valné hromadě. Údaje účetní závěrky nesmí být starší než 6 měsíců, počítáno ke dni, v němž bude přijato rozhodnutí o změně. Pokud je podle účetní závěrky vlastní kapitál nižší než základní kapitál nutný pro novou právní formu, pak není změna možná. Společnost s ručením omezeným vyhotoví také konečnou účetní závěrku (ověřenou auditorem) ke dni předcházejícímu dni zápisu změny a zahajovací rozvahu ke dni zápisu.

Když se mění právní forma na akciovou společnost, pak existuje povinnost ocenění jmění znaleckým posudkem. V posudku znalec uvede, zda ocenění jmění společnosti odpovídá minimální výši základního kapitálu podle nové právní formy.

Pokud vlastní kapitál akciové společnosti či společnosti s ručeným omezeným po změně nedosáhne výše základního kapitálu v zahajovací rozvaze sestavené ke dni zápisu změny, pak společníci musí doplatit rozdíl v penězích bez zbytečného odkladu po zápisu změn (solidárně). Mezi sebou se pak vypořádají podle výše vkladů do základního kapitálu (před změnou). Společníkům ani členům nesmí být v souvislosti se změnou poskytnuto žádné plnění ani jiná výhoda.

Zápis změny do obchodního rejstříku musí být ze strany společnosti doložen také:

  • projektem změny právní formy,
  • zprávou o přeměně,
  • případným povolení státních orgánů a dokladem o poskytnutí jistoty při ochraně věřitelů,
  • mezitímní účetní závěrkou a zprávou auditora.

Ochrana věřitelů

Věřitelé společnosti, která změnila svou právní formu, kteří přihlásí své nesplatné pohledávky do 6 měsíců ode dne, kdy se zápis přeměny do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám, mohou požadovat poskytnutí dostatečné jistoty, zhorší-li se v důsledku přeměny dobytnost jejich pohledávek.

Jestliže věřitel prokáže, že se v důsledku přeměny podstatným způsobem sníží dobytnost jeho pohledávky a společnost neposkytla přiměřené zajištění, je oprávněn požadovat poskytnutí dostatečné jistoty ještě před zápisem přeměny do obchodního rejstříku. Jestliže se věřitel a společnost o zajištění nedohodnou, pak o tom rozhodne soud s ohledem na druh a výši pohledávky.

Právo na poskytnutí jistoty nemají věřitelé,

  • a)  kteří mají právo na přednostní uspokojení svých pohledávek v insolvenčním řízení,
  • b)  kteří se pro účely insolvenčního řízení považují za zajištěné věřitele, nebo
  • c)  kteří mají za společností pohledávku, která vznikla až po dni účinnosti zápisu přeměny vůči třetím osobám.

Věřitelům známým ke dni nabytí účinnosti rozhodnutí o přeměně, kteří mají právo na poskytnutí dodatečné jistoty, zašle jednatel bez zbytečného odkladu oznámení o tom, že mohou žádat přiměřené zajištění svých pohledávek.

Jednatelé odpovídají společně a nerozdílně (solidárně) za škodu vzniklou společnosti, která změnila svou právní formu, jejím společníkům a věřitelům porušením povinností při změně právní formy. Soudní rozhodnutí o náhradě je co do základu práva účinné i vůči ostatním oprávněným osobám. Toto právo se promlčí ve lhůtě 5 let ode dne účinnosti zápisu přeměny vůči třetím osobám.

Neplatnost přeměny prohlašuje svým rozhodnutím soud jen do právní moci rozhodnutí o povolení zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Neplatnosti projektu přeměny se lze dovolávat pouze zároveň s neplatností alespoň jednoho rozhodnutí o schválení přeměny.

Spojování (fúze) společností s ručením omezeným

Fúze je operace složitá, právně a účetně náročná a velmi podrobně upravená co do formální stránky věci, což znamená, že jakékoliv, byť drobné pochybení, opomenutí či nedodržení postupu nebo nedodržení posloupnosti jednotlivých kroků, může mít za následek zmaření celého procesu fúze.

Proto je více než vhodné pověřit provedením procesu fúze společnosti s ručením omezeným advokátní kancelář, která již prokazatelně zvládla zajistit právně, organizačně i účetně celý proces. Pokud by na tomto místě měla být popsána do důsledku všech náležitostí fúze, přesahovalo by to rámec i prostor tohoto dokumentu, a proto bude dále popsán proces fúze jen velice heslovitě. Problematika přeměn obchodních společností (a tedy i problematika fúze) je podrobněji popsána v samostatném článku.

Fúze společnosti s ručením omezeným může být uskutečněna buď splynutím společnosti s ručením omezeným, nebo sloučením společnosti s ručením omezeným. V obou případech dochází ke zrušení a zániku původní společnosti s ručením omezeným, u sloučení se tato společnost stává součástí jiné již dříve existující obchodní společnosti, při splynutí vytvářejí dvě, nebo více, původní společnosti s ručením omezeným společnost novou. Právní účinky fúze nastávají ke dni jejího zápisu do obchodního rejstříku.

Jestliže byl zastaven podíl společníka společnosti s ručením omezeným, pak zástavní právo přechází na nově nabytý podíl, v případě nástupnické organizace formy akciové společnosti musí nástupnická akciová společnost zástavní právo zaznamenat na listinné akcie na jméno před jejich vydáním; u zaknihovaných akcií dá pokyn centrální evidenci cenných papírů, aby právo zaregistrovalo.

Sloučení – zánik společnosti s ručením omezeným (předchází mu zrušení bez likvidace), její jmění přechází na jinou obchodní společnost (společnosti A a B již existují; společnost B zrušena a majetek přechází do A – dále existuje jen A); společníci zanikající společnosti s ručením omezeným se stávají společníky nástupnické obchodní společnosti; na procesu fúze se účastní zanikající společnost s ručením omezeným i nástupnická obchodní společnost.

Splynutí – zánik dvou a více společností s ručením omezeným; jmění přechází na nástupnickou obchodní společnost (společnost A a B existují; obě jsou zrušeny a jejich majetky přecházejí na nově vzniklou společnost C); společníci zůstávají stejní; na procesu fúze se účastní jen zanikající společnosti s ručením omezeným.

Posudek znalce oceňuje jmění u každé zanikající společnosti s ručením omezeným. V určitých, zákonem daných případech, se znalecký posudek nevyžaduje.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.




• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby