Obchodní tajemství

Jaké jsou prostředky ochrany obchodního tajemství

Obchodní tajemství je v právním smyslu věcí, jejímž vlastníkem je vlastník příslušného obchodního závodu a jako takové je v první řadě chráněno ustanoveními občanského zákoníku o ochraně vlastnictví (§ 1040 – 1042 občanského zákoníku). Jedná se o tzv. absolutní ochranu, tedy proti komukoli, kdo poruší nebo ohrozí obchodní tajemství (může se jednat i o osobu, která vůbec není podnikatelem).

Za druhé se může uplatnit ochrana proti nekalé soutěži podle § 2976 odst. 2 písm. h) občanského zákoníku, zde se jedná o ochranu relativní.

Porušováním obchodního tajemství je jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství, které může být využito v soutěži a o němž se dověděl:

  1. tím, že mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným na základě jeho pracovního vztahu k soutěžiteli nebo na základě jiného vztahu k němu, popřípadě v rámci výkonu funkce, k níž byl soudem nebo jiným orgánem povolán, nebo
  2. vlastním nebo cizím jednáním příčícím se zákonu.

Podle ust. § 2988 občanského zákoníku se mohou osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží (tedy i porušením obchodního tajemství jak je uvedeno výše) porušena nebo ohrožena, proti rušiteli domáhat, aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Z dikce zákona vyplývá, že obchodní tajemství je chráněno i před ohrožením, přičemž k porušení nemusí nakonec vůbec dojít (např. zaměstnanec neoprávněně prozradí obchodní tajemství nějaké třetí osobě, která se o něm nemá dozvědět, i když jej taková osoba nakonec nijak nezneužije).

K ohrožení nebo porušení může dojít i jinak než přímo jednáním (např. zaměstnanec zapomene zamknout trezor, v němž jsou uloženy obchodní plány). Poškozený může dále požadovat přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. Jedná se o ochranu v rámci občanského soudního řízení na základě žaloby. Kdy tedy lze účelně uplatňovat jednotlivé nároky?

  1. Zdržení se protiprávního jednání – Uplatnění nároku na to, aby se rušitel zdržel protiprávního jednání, má preventivní povahu. Směřuje proti pokračování v jednání, kterým se někdo dopouští porušování obchodního tajemství. Tuto žalobu lze použít, pokud se rušitel dopouští protiprávního jednání opakovaně a hrozí, že se jej bude dopouštět i v budoucnu.
  2. Odstranění závadného stavu – Nárok na odstranění závadného stavu směřuje naopak do minulosti. Jedná se o odstranění „zdroje“ závadného stavu. Žalobou se tedy lze domáhat například odvolání nepravdivého tvrzení v dopisech zaslaných zákazníkům soutěžitele, nebo odstranění neoprávněně užívané databáze ze všech svých nosičů informací.
  3. Poskytnutí přiměřeného zadostiučinění – Zde jde o nárok na plnění za újmu nemateriální povahy. Lze jej uplatnit i současně s nárokem na náhradu škody, nebo samostatně. Nároky na přiměřené zadostiučinění a na náhradu škody se tedy vzájemně nevylučují. Přiměřené zadostiučinění může být poskytnuto v penězích, ale i v jiné vhodné formě (např. uveřejnění omluvy). Pokud jde o „přiměřenost“, není v zákoně stanoveno, jak určit přiměřenou míru zadostiučinění. Bude záležet na okolnostech a detailech konkrétních případů a na posouzení soudu, zda uzná žalobcem požadovanou částku za přiměřenou. Je třeba upozornit, že soud v takovém případě nemůže „překročit“ návrh žalobce a přisoudit mu vyšší peněžní částku, nebo jinou formu zadostiučinění, než žalobce navrhuje.
  4. Náhrada škody – V tomto případě vzniká škoda na základě objektivní odpovědnosti. To znamená, že se lze domáhat náhrady škody nezávisle na tom, zda odpovědná osoba vznik škody zavinila (tedy zda měla nějaký vnitřní psychický vztah ke způsobení škody). Zákon však dává takové osobě možnost liberace (vyvinění).
  5. Vydání bezdůvodného obohacení – Vydání bezdůvodného obohacení lze rovněž požadovat vedle výše uvedených nároků za předpokladu, že druhé straně nějaké bezdůvodné obohacení vzniklo. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.




• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby