Obchodní tajemství

Obchodní tajemství v procesním právu

a) v občanském soudním řízení

Skutečnosti tvořící obchodní tajemství se mohou stát i předmětem řízení před soudem. Především jde o občanskoprávní spory vyplývající z porušení či ohrožení obchodního tajemství. Pokud se žalobce u soudu domáhá nápravy toho, že bylo porušeno nebo ohroženo jeho obchodní tajemství, má také povinnost uvést všechna potřebná tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání. Ve sporném řízení v občanskoprávních i obchodních věcech totiž platí, že na žalobci leží břemeno tvrzení a břemeno důkazní.

Nestačí např. tvrdit, že bylo porušeno obchodní tajemství. Je třeba uvést a prokázat skutečnosti, kterými žalobce soud přesvědčí o tom, že se jednalo o skutečnosti, které tvoří obchodní tajemství, a že (a jakým způsobem a kým) bylo toto obchodní tajemství ohroženo nebo porušeno. Podnikatel tedy musí počítat s tím, že pokud se obrátí na soud ve věci ochrany svého obchodního tajemství, bude je muset soudu alespoň v nejnutnějším rozsahu zpřístupnit, jinak hrozí, že „neunese“ břemeno tvrzení nebo břemeno důkazní a spor prohraje.

Podobně to platí také v trestním řízení, aby mohly orgány činné v trestním řízení prokázat, že určitá osoba spáchala trestný čin (např. trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže).

Na obchodní tajemství jako takové se nevztahuje státem uznaná povinnost mlčenlivosti, ani ochrana podle zákona o utajovaných informacích. Vzhledem k tomu, že jednání před soudem ovládá zásada veřejnosti, mohlo by dojít k tomu, že se skutečnosti tvořící obchodní tajemství dozví kdokoli, kdo se přijde podívat na ústní jednání. Občanský soudní řád však obsahuje ustanovení, která umožňují soudu veřejnost řízení omezit či vyloučit, pokud je to v jednotlivém případě ze zákonných důvodů nutné.

V § 116 odst. 2 občanského soudního řádu je stanoveno, že veřejnost může být z jednání vyloučena (z celého jednání nebo z jeho části), pokud by veřejné projednání věci ohrozilo tajnost utajovaných informací (podle zvláštního zákona), obchodní tajemství, důležitý zájem účastníků nebo mravnost. I při vyloučení veřejnosti může soud povolit jednotlivým osobám, aby byly jednání přítomny. Pokud jde o tyto osoby, soud je poučí o povinnosti zachovávat mlčenlivost o všem, co se při jednání dozvěděly o utajovaných informacích, zájmech účastníků, i o obchodním tajemství.

Předpokladem tohoto postupu soudu ovšem je, že účastník soud předem informuje o tom, že při jednání budou probírány nebo mohou vyjít najevo skutečnosti, které jsou obchodním tajemstvím. Osoby, které se jednání účastnit musí (soudci, zapisovatel), mají ze zákona povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v řízení dozví. Obchodní tajemství je tedy v občanském soudním řízení dostatečně chráněno. Proti osobám, které by porušily mlčenlivost, se může podnikatel bránit stejně jako proti komukoli jinému, kdo by porušil nebo ohrozil jeho obchodní tajemství.

Dalším případem, kdy se v občanském soudním řízení projevuje zájem na ochraně obchodního tajemství, je nahlížení do spisu. Podle § 44 odst. 2 občanského soudního řádu předseda senátu povolí nahlížení do spisu na žádost každému, kdo na tom má právní zájem nebo pro to má vážné důvody. Přitom musí být učiněna opatření, aby byla zachována tajnost utajovaných informací. Zákon zde nestanoví výslovně, že má být zajištěna i ochrana obchodního tajemství. Lze to však dovodit z povinnosti soudu ochránit obchodní tajemství během jednání. Vyloučení veřejnosti z jednání z důvodu ochrany obchodního tajemství by ani nemělo smysl, pokud by se další osoby mohly s obchodním tajemstvím seznámit ze spisu.

b) v trestním řízení

Skutečnosti tvořící obchodní tajemství se mohou vyskytnout i v trestním řízení. Trestní řád na rozdíl od občanského soudního řádu vůbec nepoužívá pojem obchodního tajemství. Orgány činné v trestním řízení (zejména soud a Policie ČR) mohou v rámci vyšetřování a dalšího řízení vyžadovat od osob vysvětlení, svědeckou výpověď, vydání věci (např. seznam klientů a obchodních partnerů podnikatele), která je důležitá pro trestní řízení. Takové osoby jsou povinny vyhovět, i pokud by se jednalo o skutečnosti tvořící obchodní tajemství. Podnikatelův souhlas se v takových případech nevyžaduje.

Ani při samotném jednání před soudem není (na rozdíl od občanského soudního řízení) možné ohrožení obchodního tajemství zákonným důvodem k vyloučení veřejnosti z jednání. Pro osoby, jež se povinně účastní řízení, platí to, co bylo uvedeno výše – tedy povinnost mlčenlivosti o skutečnostech, které se dozví během řízení. Jinak ovšem v trestním řízení není stanovena žádná zvláštní ochrana obchodního tajemství. Pokud by někdo, kdo by byl během jednání přítomen v soudní síni jako „veřejnost“, zneužil, prozradil nebo jinak neoprávněně naložil s obchodním tajemstvím, které se tam dozvěděl, mohl by tím spáchat některý z výše uvedených trestných činů.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem