Odpovědnost statutárního orgánu

Trestní odpovědnost

České trestní právo upravuje trestní odpovědnost fyzických a v některých případech i právnických osob za trestné činy. Pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo, a stejně tak může být odpovědná i sama právnická osoba. V první řadě je nutné odpovědět na otázku, jaké konkrétní povinnosti má statutární orgán obchodní společnosti.

Pokud odkážeme na základní ústavní princip, podle kterého lze dělat vše, co není zákonem zakázáno a naopak, povinnosti lze ukládat pouze na základě zákona, základním právním předpisem určujícím práva a povinnosti členů statutárních orgánů je zákon, konkrétně občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích. Pokud se tedy hodnotí trestněprávní odpovědnost statutárního orgánu společnosti, měla by být nejprve zodpovězena otázka, jaké zákonem dané povinnosti člen statutárního orgánu má.

V praxi bývá obvyklé, že statutární orgán nevykonává svou působnost sám, ale prostřednictvím svých podřízených, kteří členům statutárního orgánu připravují podklady a konají podle jejich pokynů. Na základě toho vzniká poměrně nepřehledná situace, protože za obchodní společnost jedná sice navenek její statutární orgán, ale míra jeho skutečné účasti na takovém jednání může být různá.

Jako příklad můžeme uvést smlouvu, kterou připravil od počátku až do konce podřízený a statutární orgán ji pouze podepíše. Pokud dojde ke spáchání některého trestného činu, je nutné podrobně zkoumat subjektivní stránku tohoto trestného činu, tedy dostatečně prokázat alespoň eventuální úmysl spáchat trestný čin, přičemž tento úmysl musí zahrnovat všechny složky zmíněného trestného činu.

U obchodních společností půjde především o hospodářské trestné činy.

Trestní odpovědnost právnických osob za jednání statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu

V souvislosti s problematikou trestní odpovědnosti statutárního orgánu obchodní společnosti je třeba rovněž zmínit zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob účinný ode dne 1. 1. 2012, který vnesl do českého právního řádu, pro kontinentální právní systém nový a poměrně kontroverzní, institut trestní odpovědnosti právnických osob.

Právnická osoba podle právní nauky nedisponuje vůlí a tudíž ani schopností přímo právně jednat, a nelze ji z tohoto důvodu přiznat zavinění a z něho plynoucí subjektivní trestní odpovědnost. Z tohoto důvodu zákon o trestní odpovědnosti právnických osob zavádí tzv. přičitatelnost, na jejímž základě lze jednání fyzické osoby při splnění zákonných předpokladů přičítat určité právnické osobě, a tím dovodit existenci trestní odpovědnosti této právnické osoby. O přičitatelné jednání půjde mimo jiné tehdy, jednal-li statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat. Taková fyzická osoba musí jednat jménem právnické osoby, v zájmu právnického osoby nebo v rámci činnosti právnického osoby

Nutno dodat, že přičítáním právního jednání fyzické osoby právnické osobě, trestní odpovědnost dané fyzické osoby nezaniká, ba je tomu právě naopak. Důsledkem zásady souběžné nezávislé trestní odpovědnosti fyzických a právnických osob vyjádřené v § 9 odst. 3 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob je skutečnost, že za konkrétní trestné jednání tedy může být odsouzena jak fyzická osoba, tak současně i právnická osoba, které se toto jednání přičítá.

Více o problematice trestní odpovědnosti právnických osob v článku „Trestní odpovědnost právnických osob“.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu

Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D & O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Přehled všech témat Právního průvodce




• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby