Omán: Zahraniční obchod a investice
© Zastupitelský úřad ČR v Rijádu (Saúdská Arábie)
- 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
- 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 2.3. Komoditní struktura
- 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
- 2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
|
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Vývoz |
50,718 |
31,927 |
24,425 |
32,904 |
41,674 |
38,692 |
Dovoz |
29,303 |
29,007 |
23,260 |
26,435 |
25,736 | 23,476 |
Saldo |
16,387 | 2,920 | 1,165 | 6,469 | 15,970 | 15,216 |
v mld. USD (1 USD = 0,385 OMR) Zdroj: Central Bank of Oman Annual Report 2018, National Centre for Statistics & Information
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Největší dovozci do Ománu 2019 | ||
Země | Hodnota (mil.EUR) | Podíl na celkovém dovozu (%) |
Spojené arabské emiráty | 9 611 | 46,2 |
EU | 2 088 | 10,1 |
Indie | 1 443 | 7,0 |
Čína | 1 143 | 5,5 |
Katar | 986 | 4,8 |
Saúdská Arábie | 708 | 3,4 |
Irák | 463 | 2,2 |
Brazílie | 414 | 2,0 |
Jižní Korea | 403 | 1,9 |
USA | 402 | 1,9 |
Nejvýznamnější exportní destinace z Ománu 2019 | ||
Země | Hodnota (mil. EUR) | Podíl na celkovém vývozu (%) |
Čína | 17 199 | 39,6 |
Saúdská Arábie | 4 493 | 10,3 |
Jižní Korea | 3 496 | 8,0 |
Spojené arabské emiráty | 3 099 | 7,1 |
Indie | 2 668 | 6,1 |
Japonsko | 1 513 | 3,5 |
Katar | 1 231 | 2,8 |
Singapur | 849 | 2,0 |
USA | 670 | 1,5 |
Jemen | 613 | 1,4 |
Zdroj: Evropská komise, Eurostat 04/2019
Omán je 63. nejvýznamnějším obchodním partnerem EU, dále pak její 54. nejvýznamnější exportní destinací a 90. nejvýznamnějším zdrojem dovozu. Pro Omán je EU 6. nejvýznamnějším obchodním partnerem a dokonce druhým nejvýznamnějším zdrojem dovozů. Z členských států EU je největším vývozcem do Ománu Německo (2,5%), Itálie (2,3%), Velká Británie (tehdy taktéž ČS EU 1,8%), Belgie (1,2%), Nizozemí (1,1%) a Francie (0,7%)
Zdroj: Central Bank of Oman Annual Report 2018
Teritoriální struktura exportu ropy z Ománu 2018 | ||
Země | mil. barelů | Podíl (%) |
Čína | 240,4 | 83,1 |
Indie | 21,9 | 7,6 |
Japonsko | 16,9 | 5,8 |
Thajsko | 0,5 | 0,2 |
Ostatní | 8,6 | 3,3 |
Celkem | 289,3 | 100 |
Zdroj: Central Bank of Oman Annual Report 2018
2.3. Komoditní struktura
USD | 2019 |
celkem | 18 812 952 |
vozidla jiná než kolejová či tramvajové podvozky, a jejich součásti a díly | 3 379 108 |
strojírenské výrobky, mechanická zařízení, nukleární reaktory, kotle a jejich díly | 2 589 058 |
elektrické stroje a přístroje a jejich součásti, záznamová a reprodukční zařízení | 1 440 598 |
výrobky z ocele a železa | 1 075 986 |
minerální paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace, bitumenové substance atd. | 926 360 |
letadla, vesmírné lodě a jejich součásti | 857 837 |
rudy, struska a popel | 784 618 |
organické chemikálie | 522 197 |
plasty a výrobky z nich | 464 849 |
mléčné výrobky, vejce, přírodní med, jedlé výrobky živočišného původu | 440 058 |
USD | 2019 |
celkem | 35 878 580 |
minerální paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace, bitumenové substance atd. | 27 696 618 |
organické chemikálie | 1 707 846 |
železo a ocel | 1 428 361 |
hnojiva | 841 474 |
plasty a výrobky z nich | 765 183 |
lodě a plovoucí struktury | 754 580 |
hliník a výrobky z něj | 640 389 |
rudy, struska a popel | 352 314 |
perly, drahokamy, drahé kovy | 231 647 |
sůl, síra, zeminy, kámen, cement, vápno, sádra | 204 862 |
výrobky ze železa a oceli | 195 033 |
2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
S cílem diverzifikace uvolnil stát značné prostředky na vybudování speciálních ekonomických a průmyslových zón. V současné době existují čtyři takové free zóny. První z nich – a ve své velikosti zdaleka nejrozsáhlejším projektem ze všech ománských speciálních zón – je speciální ekonomická zóna Duqm (Duqm Special Economic Zone – https://duqm.gov.om/) zhruba 1000 km jižně od Maskatu. Zde vzniká velký námořní přístav a industriální zóna s komplexní infrastrukturní vybaveností. Výhodou je vzdálenost pouhých několika desítek kilometrů od hlavních námořních tras v Arabském moři. Prvními investory jsou zejména čínské a indické firmy, v zóně by měla vzniknout i výroba potravin Nestlé.
Druhá investiční zóna je v Soharu (Sohar Port and Freezone – http://www.soharportandfreezone.com/en) zhruba 200 km severně od hlavního města Maskatu.
Další méně významné zóna je v Al Mazunah cca 4 km od jemenských hranic a (http://www.almazunah.com/). Tato má význam zejména díky blízkosti k jemenským hranicím.
Čtvrtá – avšak nikoliv podle významu – je investiční zóna v Salalah (Salalah Free Zone – http://www.sfzco.com/en/home), které čeští turisté znají spíše jako turistickou přímořskou destinaci.
Investice v Ománu jsou jednou z významných příležitostí pro české firmy a z ománské strany jsou prakticky stálým tématem veškerých jednání jak zástupců velvyslanectví v Rijádu, tak i ekonomických misí z České republiky. V té souvislosti je nutno zdůraznit, že přímá investice v Ománu může otevřít díky přímým vztahům s ománskými podnikateli dveře nejen na ománský trh, ale i do celého přilehlého regionu, a to nejen Arabského poloostrova, ale i Íránu, Indie, či blízkých států Afriky.
Ománská vláda nabízí pro investice řadu pobídek. Ve speciálních zónách je povoleno 100% vlastnictví zahraničními subjekty. Investor je na dobu 10 let osvobozen od daní. Zóna je rovněž bezcelní. Jistou výhodu lze spatřovat i v tom, že v zónách platí mírnější pravidla tzv. omanizace, tj. povinného zaměstnávání místních obyvatel. Standardní kvóty pro povinné zaměstnávání Ománců se liší podle oborů od 10 do 65 %. Pro speciální zóny platí ona nejnižší hranice, tj. 10 %.
Za účelem podpory investic založila ománská vláda specializovanou organizaci Ithraa. Ve své podstatě je tato státní organizace kombinací českého Czechinvestu a Czechtradu, neboť druhým pilířem je rovněž podpora ománského exportu.
2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
mil. OMR (1 OMR = 0,385 USD) |
-2 172 |
2 265 |
2 918 |
4 191 |
Zdroj: UNCTAD World Investment Report 2019
Přímé zahraniční investice do Ománu dosáhly v první polovině roku 2019 hodnoty 11,65 mld. OMR / 30,26 mld. USD, což představuje meziroční nárůst o 13,3%. Hlavním investorem je v Ománu Velká Británie (5,65 mld. OMR / 14,67 mld. USD), následovaná Spojenými arabskými emiráty a USA. Hlavními sektory jsou ropný průmysl (6,59 mld. OMR / 17,12 mld. USD), finanční služby a zpracovatelský průmysl. V lednu 2020 také vstoupil v účinnost Zákon o zahraničních kapitálových investicích, který lépe definuje a garantuje práva investorů. Tento krok by do budoucna měl zahraniční investice posílit.
2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
The World Bank’s ―Doing Business 2020 Report zařadila Omán na 68. místo z celkem 190 zemí světa z pohledu přijatelnosti obchodního prostředí pro zahraniční investory. The World Competiveness Report 2019 zařadil World Economic Forum Omán na 53. místo z pohledu globální konkurenceschopnosti (ČR se umístila na 32. místě).
Vstup zahraničního kapitálu je podporován řadou investičních pobídek a státní agenturou Ithraa (Podrobnosti jsou uvedeny na internetových stránkách agentury Ithraa). V lednu 2020 vstoupil v účinnost nový zákon o zahraničních kapitálových investičích. Nově tak neexistuje žádný požadavek na minimální kapitálovou investici (původně 150 000 OMR). Stejně tak nyní je možné 100% vlastnictví ománské společnosti (dosud 70%). Výjimkou jsou sektory, upravené vyhláškou (jejíž vydání se očekává do července 2020), pravděpodobně půjde o rybolov, služby přepravy osob a překlady. Všeobecně se očekává, že tento nový předpis, ve spojení s novým zákonem o obchodních společnostech, zákonem o privatizaci, zákonem o partnerství soukromé a státní sféry a insolvenčním zákonem, posílí zahraniční investice v zemi.
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Rijádu (Saúdská Arábie) ke dni