Omán: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Rijádu (Saúdská Arábie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Vývoz

50,718

31,927

24,425

32,904

41,674

38,692

Dovoz

29,303

29,007

23,260

26,435

25,736  23,476

Saldo

16,387 2,920 1,165 6,469 15,970  15,216

v mld. USD (1 USD = 0,385 OMR) Zdroj:  Central Bank of Oman Annual Report 2018, National Centre for Statistics & Information

 

 

 

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

 

Největší dovozci do Ománu 2019
Země Hodnota (mil.EUR) Podíl na celkovém dovozu (%)
Spojené arabské emiráty 9 611 46,2
EU 2 088 10,1
Indie 1 443 7,0
Čína 1 143 5,5
Katar 986 4,8
Saúdská Arábie 708 3,4
Irák 463 2,2
Brazílie 414 2,0
Jižní Korea 403 1,9
USA 402 1,9

 

Nejvýznamnější exportní destinace z Ománu 2019
Země Hodnota (mil. EUR) Podíl na celkovém vývozu (%)
Čína 17 199 39,6
Saúdská Arábie 4 493 10,3
Jižní Korea 3 496 8,0
Spojené arabské emiráty 3 099 7,1
Indie 2 668 6,1
Japonsko 1 513 3,5
Katar 1 231 2,8
Singapur 849 2,0
USA 670 1,5
Jemen 613 1,4

Zdroj: Evropská komise, Eurostat 04/2019

 

Omán je 63. nejvýznamnějším obchodním partnerem EU, dále pak její 54. nejvýznamnější exportní destinací a 90. nejvýznamnějším zdrojem dovozu. Pro Omán je EU 6. nejvýznamnějším obchodním partnerem a dokonce druhým nejvýznamnějším zdrojem dovozů. Z členských států EU je největším vývozcem do Ománu Německo (2,5%), Itálie (2,3%), Velká Británie (tehdy taktéž ČS EU 1,8%), Belgie (1,2%), Nizozemí (1,1%) a Francie (0,7%) 

Zdroj: Central Bank of Oman Annual Report 2018

 

 

Teritoriální struktura exportu ropy z Ománu 2018
Země mil. barelů Podíl (%)
Čína 240,4 83,1
Indie 21,9 7,6
Japonsko 16,9 5,8
Thajsko 0,5 0,2
Ostatní 8,6 3,3
Celkem 289,3 100

Zdroj: Central Bank of Oman Annual Report 2018

 

 

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

 
10 nejvýznamnějších položek dovozu do Ománu 2019
 

USD 2019
celkem 18 812 952 
vozidla jiná než kolejová či tramvajové podvozky, a jejich součásti a díly 3 379 108
strojírenské výrobky, mechanická zařízení, nukleární reaktory, kotle a jejich díly 2 589 058
elektrické stroje a přístroje a jejich součásti, záznamová a reprodukční zařízení 1 440 598
výrobky z ocele a železa 1 075 986
minerální paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace, bitumenové substance atd. 926 360
letadla, vesmírné lodě a jejich součásti 857 837
rudy, struska a popel 784 618
organické chemikálie 522 197
plasty a výrobky z nich 464 849
mléčné výrobky, vejce, přírodní med, jedlé výrobky živočišného původu 440 058
 
10 nejvýznamnějších položek ománského vývozu 2019
 

USD 2019
 celkem 35 878 580
minerální paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace, bitumenové substance atd. 27 696 618
organické chemikálie 1 707 846
železo a ocel 1 428 361 
hnojiva 841 474
plasty a výrobky z nich 765 183
lodě a plovoucí struktury 754 580
hliník a výrobky z něj 640 389
rudy, struska a popel 352 314
perly, drahokamy, drahé kovy 231 647
sůl, síra, zeminy, kámen, cement, vápno, sádra 204 862
výrobky ze železa a oceli 195 033
 
Zdroj: International Trade Statistics (ITC) 05/2020

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

S cílem diverzifikace uvolnil stát značné prostředky na vybudování speciálních ekonomických a průmyslových zón. V současné době existují čtyři takové free zóny. První z nich – a ve své velikosti zdaleka nejrozsáhlejším projektem ze všech ománských speciálních zón – je speciální ekonomická zóna Duqm (Duqm Special Economic Zone – https://duqm.gov.om/) zhruba 1000 km jižně od Maskatu. Zde vzniká velký námořní přístav a industriální zóna s komplexní infrastrukturní vybaveností. Výhodou je vzdálenost pouhých několika desítek kilometrů od hlavních námořních tras v Arabském moři. Prvními investory jsou zejména čínské a indické firmy, v zóně by měla vzniknout i výroba potravin Nestlé.

Druhá investiční zóna je v Soharu (Sohar Port and Freezone – http://www.soharportandfreezone.com/en) zhruba 200 km severně od hlavního města Maskatu.

Další méně významné zóna je v Al Mazunah cca 4 km od jemenských hranic a (http://www.almazunah.com/). Tato má význam zejména díky blízkosti k jemenským hranicím.

Čtvrtá – avšak nikoliv podle významu – je investiční zóna v Salalah (Salalah Free Zone – http://www.sfzco.com/en/home), které čeští turisté znají spíše jako turistickou přímořskou destinaci.

 

Investice v Ománu jsou jednou z významných příležitostí pro české firmy a z ománské strany jsou prakticky stálým tématem veškerých jednání jak zástupců velvyslanectví v Rijádu, tak i ekonomických misí z České republiky. V té souvislosti je nutno zdůraznit, že přímá investice v Ománu může otevřít díky přímým vztahům s ománskými podnikateli dveře nejen na ománský trh, ale i do celého přilehlého regionu, a to nejen Arabského poloostrova, ale i Íránu, Indie, či  blízkých států Afriky.

 

Ománská vláda nabízí pro investice řadu pobídek. Ve speciálních zónách je povoleno 100% vlastnictví zahraničními subjekty. Investor je na dobu 10 let osvobozen od daní. Zóna je rovněž bezcelní. Jistou výhodu lze spatřovat i v tom, že v zónách platí mírnější pravidla tzv. omanizace, tj. povinného zaměstnávání místních obyvatel. Standardní kvóty pro povinné zaměstnávání Ománců se liší podle oborů od 10 do 65 %. Pro speciální zóny platí ona nejnižší hranice, tj. 10 %.

 

Za účelem podpory investic založila ománská vláda specializovanou organizaci Ithraa. Ve své podstatě je tato státní organizace kombinací českého Czechinvestu a Czechtradu, neboť druhým pilířem je rovněž podpora ománského exportu.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

2015

2016

2017

2018

mil. OMR (1 OMR = 0,385 USD)

-2 172

2 265

2 918

4 191 

Zdroj: UNCTAD World Investment Report 2019

 

Přímé zahraniční investice do Ománu dosáhly v první polovině roku 2019 hodnoty 11,65 mld. OMR / 30,26 mld. USD, což představuje meziroční nárůst o 13,3%. Hlavním investorem je v Ománu Velká Británie (5,65 mld. OMR / 14,67 mld. USD), následovaná Spojenými arabskými emiráty a USA. Hlavními sektory jsou ropný průmysl (6,59 mld. OMR / 17,12 mld. USD), finanční služby a zpracovatelský průmysl. V lednu 2020 také vstoupil v účinnost Zákon o zahraničních kapitálových investicích, který lépe definuje a garantuje práva investorů. Tento krok by do budoucna měl zahraniční investice posílit.

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

The World Bank’s ―Doing Business 2020 Report zařadila Omán na 68. místo z celkem 190 zemí světa z pohledu přijatelnosti obchodního prostředí pro zahraniční investory. The World Competiveness Report 2019 zařadil World Economic Forum Omán na 53. místo z pohledu globální konkurenceschopnosti (ČR se umístila na 32. místě). 

 

Vstup zahraničního kapitálu je podporován řadou investičních pobídek a státní agenturou Ithraa (Podrobnosti jsou uvedeny na internetových stránkách agentury Ithraa). V lednu 2020 vstoupil v  účinnost nový zákon o zahraničních kapitálových investičích. Nově tak neexistuje žádný požadavek na minimální kapitálovou investici (původně 150 000 OMR). Stejně tak nyní je možné 100% vlastnictví ománské společnosti (dosud 70%). Výjimkou jsou sektory, upravené vyhláškou (jejíž vydání se očekává do července 2020), pravděpodobně půjde o rybolov, služby přepravy osob a překlady. Všeobecně se očekává, že tento nový předpis, ve spojení s novým zákonem o obchodních společnostech, zákonem o privatizaci, zákonem o partnerství soukromé a státní sféry a insolvenčním zákonem, posílí zahraniční investice v zemi.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Rijádu (Saúdská Arábie) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem