Omán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Rijádu (Saúdská Arábie)

Omán zaujímá v arabském světě specifickou pozici tím, že zde převládá ibáditská větev islámu, liší se od sunnitského, tak šíitského směru a vyznačuje se větší otevřeností a tolerancí vůči jiným náboženstvím. Dalším specifikem je jeho geografická pozice na pobřeží Indického oceánu. Z toho vyplývá tradiční orientace Ománu na námořní obchod (z ománského přístavního města Soharu pochází legendární Sindibád) v kontrastu s převážně beduínskou kulturou ostatních zemí GCC. Ománští sultáni v minulosti ovládali rozsáhlá území na pobřeží východní Afriky nebo dnešního Íránu a Pákistánu. Čile obchodovali s Indií a Indočínou. Od počátku 19. století byl Omán britským protektorátem, zachoval si však formální suverenitu. Ve 20. století nastalo období stagnace, které skončilo až se zahájením těžby ropy v 60. letech a příchodem k moci současného sultána Qábúse. Omán je absolutistická monarchie. Hlavou státu je sultán Qábús bin Saíd Ál Saíd (anglicky: Sultan Qaboos bin Said Al Said), narozen v roce 1940, který vládne v zemi od r. 1970, kdy za významné podpory Britů svrhl svého otce, změnil název země z Maskat a Omán na Sultanát Omán a začal politiku modernizace a otevírání země světu.  Moc a kompetence monarchy jsou de facto neomezené, nicméně exekutiva spočívá na bedrech vlády. Sultán si přesto ponechává funkci předsedy vlády, ministra financí, obrany a zahraničí. Země má specifický politický systém založený na kombinaci silného postavení sultána a na orgánech konstituční monarchie jako je Madžlis aš-Šúrá – Poradní shromáždění (dolní komora parlamentu) a Madžlis ad-Dawla – Státní rada (horní komora parlamentu). Politické strany neexistují. Zákony, které schválily obě komory parlamentu (mající stejný počet členů a stejné pravomoci) nemohou být nicméně bez podpisu sultána uvedeny v život. Sultán má rozhodovací pravomoc také v případě nerozhodného výsledku obou komor při hlasování. Arabské jaro v roce 2011 však přineslo řadu posílení místních samospráv (první volby v roce 2012). Silné postavení panovníka sultána Qábúse je dáno jeho širokou oblibou mezi všemi vrstvami obyvatelstva a jeho rozhodným působením v dřívějších letech vlády. Sultán je vážně nemocen, ale má nadále moc pevně v rukou. Při příležitosti státního svátku Ománu v listopadu 2018 se znovu objevil na veřejnosti jak na zasedání vlády, tak při jedné z mnoha slavnostních akcí oslav. Rovněž přijal osobně některé významné návštěvy ze zahraničí.

Sultán Qábús nemá žádné potomky nebo bratry. Nejasná je proto otázka nástupnictví na trůně. Podle místní tradice, zakotvené i v ústavě, nemůže sultán během života svého následníka jmenovat. Nového sultána tak navrhne královská rodina do tří dnů po jeho smrti. Jako možný nástupce se profiluje místopředseda vlády pro mezinárodní vztahy Asa‘ad bin Táriq bin Tajmúr al-Saíd, který sultána obvykle zastupuje při jednání se zahraničními partnery.

Pokud jde o obecnou charakteristiku ománské ekonomiky, pak se jedná – kromě její závislosti na příjmech z těžby ropy a plynu – o ekonomiku velmi otevřenou celému světu. Vzhledem k výhodné poloze, díky které Omán kontroluje přístup do Arabského moře v Ománském zálivu a naopak od jihu dále na sever i do Hormuzského průlivu, stává se Omán zejména v době, kdy je Jemen kvůli válečnému konfliktu mimo hru, velmi zajímavou dopravně hospodářskou destinací. Tomu vychází Omán vstříc i budováním velké průmyslové a hospodářské investiční zóny v Duqmu (SEZAD), která je významně podporována Čínou a Indií. Její součástí je budování velkého námořního přístavu, který do jisté míry může vyřadit nutnost proplouvání Hormuzským průlivem. Stejně jako všechny země, trpící závislostí státních příjmů na cenách ropy, byl i Omán zasažen od r. 2016 prudce klesající cenou ropy. Během následujícího období Omán přistoupil k větší zadluženosti půjčkami jak na vnitřním trhu, tak i na zahraničních trzích. Na konci roku 2017 tak celková zadluženost dosáhla Ománu 41,0 % HDP. Z toho důvodu se vláda pro rok 2018 rozhodla jít cestou racionalizace veřejných výdajů a podporou neropných sektorů ekonomiky. První indikace hovoří o postupném, avšak pomalém odbourávání zadluženosti v závěru r. 2018. Racionalizační opatření se pravděpodobně projeví ve větší míře až v r. 2019. Současně vláda intenzivně začala podporovat příliv zahraničních investic, a to jednak rozvojem nových investičních a průmyslových zón (SEZAD – Duqm, Sohar), jednak
i státní podporou. Ve snaze snížit závislost na ropě provádí vláda v současné době mohutnou restrukturalizaci svého hospodářství se zaměřením na těžbu a zpracování zemního plynu a nerostných surovin, rozvoj infrastruktury, především dopravní (přístavní terminály, železnice, letiště), služeb a turistiky. Současně rozšiřuje kapacitu výroby a distribuce elektrické energie. Vzhledem ke smělým rozvojovým plánům a stabilitě politického prostředí je proto zajímavá pro zahraničí investory a exportéry.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • česky: Sultanát Omán
  • arabsky v českém přepisu: Saltanat Umán

Složení vlády:

Níže je uvedeno složení vlády ke dni 15.4.2030. Vláda zaznamenala výraznou obměnu na jaře 2011 v souvislosti se sociálními nepokoji v zemi.

  • Jeho královská Výsost (His Majesty) Haitham bin Tariq Al-Said, Sultan of Oman 
    • z titulu funkce také držitel funkcí: předseda vlády, vrchní velitel ozbrojených sil, ministr obrany, financí a zahraničních věcí
  • Jeho výsost (His Highness) Sayyid Asa’ad Bin Tariq Bin Taimur Al-Said
    • místopředseda vlády pro mezinárodní vztahy a spolupráci a zvláštní osobní reprezentant JKV sultána
  • Jeho výsost (His Highness) Sayyid Fahd bin Mahmoud Al-Said 
    • místopředseda vlády pro kabinetní otázky  
  • Jeho výsost (His Highness) Sayyid Shihab bin Tariq bin Taimul al Said
    • místopředseda vlády pro otázky obrany
  • Sayyid Khalid bin Hilal bin Saud Al-Busaidi 
    • ministr pro kancelář královského dvora  
  • Salem bin Mohammed al Mahrooqi
    • ministr pro kulturní dědictví a kulturu  
  • Sayyid Bad bin Saud al Busaidi
    • ministr obrany
  • Sayyid Badr bin Saud Al-Busaidi
    •  ministr pro otázky obrany 
  • Gen. Sultan bin Mohammed Al-Nu´amani
    •  ministr královské kanceláře  
  • Yusuf bin Alawi bin Abdullah 
    • ministr pro otázky zahraničních věcí
  • Darwish bin Ismail bin Ali Al-Balushi
    •  ministr pro otázky financí

     Sayyid Hamoud bin Faisal Al-Busaidi 

    • ministr vnitra  
  • Sayyid Saud bin Hilal bin Hamad Al Busaidi
    • státní ministr a guvernér Maskatu
  • Sheikh Khalid bin Omar bin Said Al-Marhoon
    • ministr pro státní službu
  • Dr. Ahmed bin Mohammed bin Obaid Al-Sa´eedi
    • ministr zdravotnictví  
  • Dr. Abdullah bin Mohammed  Said Al-Sa´eedi
    • ministr právních záležitostí  
  • Sheikh Abdulmalik bin Abdullah bin Ali Al-Khalili
    • ministr spravedlnosti
  • Dr. Muhammad bin Hamad bin Sayf Al-Rumhi 
    • ministr ropy a plynu    
  • Sheikh Abdallah bin Muhammad bin Abdallah Al-Salmi
    •  ministr pro náboženské záležitosti  
  • Dr. Hamad bin Said bin Sulaiman al Aufi
    • ministr zemědělství a rybolovu
  • Dr. Ali bin Masoud bin Ali Al-Sunaidy
    • ministr obchodu a průmyslu
  • Dr. Madeeha bint Ahmed bin Nassir Al-Shaibaniyah
    • ministryně školství  
  • Hamed bin Mohammed Al Rashdi
    • ministr informací 
  • Sheikh Abdallah bin Nasser bin Abdallah  Al-Bakri 
    • ministr práce  
  •  Mohammed bin Salim bin Said Al-Toobi
    •  ministr životního prostředí 
  • Dr. Rawiyah bint Saud Al-Busaidiyah
    • ministryně vyššího školství
  • Ahmed bin Abdullah bin Mohammed Al-Shihi
    • ministr regionálních municipalit a vodních zdrojů 
  • Ahmed bin Nasser bin Hamad Al-Mehrzi
    • ministr turistiky
  •  Sheikh Saad bin Mohammed bin Said Al-Mardhouf Al-Saadi
    • ministr sportu
  • Sheikh Mohammed bin Said bin Saif Al-Kalbani
    • ministr sociálního rozvoje 
  • Sheikh Mohammed Al Maamri
    • státní ministr a guvernér Dhofaru
  • Sheikh Saif bin Mohammed Al-Shabibi 
    • ministr bydlení  
  • Dr. Ahmed bin Mohammed bin Salim Al-Futaisi
    • ministr dopravy a komunikací  
  • Dr. Suad Bint Mohammed bin Ali Al Lawatia
    • ministryně kultury/umění
  • Azza bint Sulaiman bin Said al Ismailiya
    • ministryně technologií a komunikace
  • Sayyid Ibrahim bin Said Al Busaidy
    • Státní ministr a guvernér Musandamu

Jména jsou uvedena v anglické transkripci, která je uváděna na oficiálních webových stránkách vlády a může se lišit v různých zdrojích.

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:

  • 4,647 mil.

z toho

  • 2,703 mil. Ománců
  • 1,943 mil. cizinců

(tj. cca 57,5 % Ománců a 42,5 % cizinců, meziročně došlo ke snížení počtu cizinců o cca 50 000, což bylo kompenzováno přírustkem mstního obyvatelstva).

 

Průměrný roční přírůstek:

2,05 %

Demografické složení:

obyvatelé celkem:

  • muži: 63,8 %
  • ženy: 36,2 %

muži:

  • Ománci: 45,4 %
  • cizinci: 54,6 %

ženy:

  • Ománky: 78,8 %
  • cizinky: 21,2 %

Věkové složení:

  • do 14 let: 23,73 %
  • 15-24 let: 12,83 %
  • 25-54 let: 56,73 %
  • 55-64 let: 4,09 %
  • nad 64 let: 2,13 %

Z přiložené statistiky je zjevný vysoký podíl mladého obyvatelstva.

Národnostní složení:

  • Arabové a další afro-asijské národnosti (Balúčové, Indové, Srí Lančané, Pákistánci, Bangladéšané apod.)
  • státní příslušníci (Ománci): 55 %
  • cizinci: 45 % (zejména z ostatních arabských zemí a z jižní a jihovýchodní Asie)

Náboženské složení:

  • muslimové (islám): 85,9 % (z toho většina ibádíjský směr, dále též menšiny sunnitské i ší’itské)
  • křesťané: 6,5 %
  • hinduisté: 5,5 %
  • jiná náboženství: 2,1 %

Hustota osídlení: 14,90 obyv./km2

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 48 %

Zdroj: National Center for Statistics and Information, Monthly Statistical Bulletin Oman 03/2019 + Data Portal

 

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Aktuální ománské statistiky jsou obecně obtížně dostupné a pokud jsou zveřejňovány výsledky za poslední finanční rok, pak je tak činěno se značným časovým zpožděním (cca 12 i více měsíců). 

 

2014

2015

2016

2017

2018 

2019

HDP v běžných cenách (v mld. USD)

81,04

68,91

66,82 72,64 79,27  36,52 (první polovina roku)

Přírůstek objemu HDP (v %)

2,5

5,7 3,0 -0,9 2,3 0,5p

HDP na 1 obyv. (USD)

20 131 16 150 14 721 15 130 16 415 

Podíl na tvorbě HDP (v % v běžných cenách)

– těžba ropy a zemního plynu, petrochemie

46,4 33,2 26,4 29,0 35,5   

– zemědělství a rybolov

1,3 2,0 2,3 2,3 2,2   

– průmyslová výroba neropná, vč. stavebnictví

17,8 20,7 21,4 20,5 18,8   

– služby

40,9 49,8 53,6  51,6 47,4   

Míra inflace (v %)

1,1 0,1 1,1 1,7 0,9  

Kurs měny k USD

0,3845  0,3845  0,3845 0,3845 0,3845  

Průměrné úrokové sazby (v % – vklady)

 n/a  n/a n/a n/a n/a  

Průměrné úrokové sazby (v % – úvěry)

 n/a  n/a n/a n/a n/a  

Zdroj: National Centre for Statistics & Information , Central Bank of Oman Annual Report 2018

Nezaměstnanost:

Odhady, zveřejněné v různých zdrojích hovoří o nezaměstnanosti kolem 15 %. 

 

Omán je středně příjmová ekonomika, která je do značné míry závislá na ubývajících ropných zdrojích (50 % HDP).  Proto vláda aktivně prosazuje politiku diverzifikace ekonomiky cestou industrializace a privatizace. Budoucími strategickými odvětvími by měl být turistický ruch, plynárenský průmysl a těžba a zpracování nerostných surovin. Podíl neropného sektoru na tvorbě HDP by měl do budoucna vrůst ze současných 50 % na 70 %.

 

 

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

v mld. OMR

2015

2016

2017

2018

2019

 2020

Příjmy

 11,6 8,6 8,7 9,5 10,1 10,7 

– z toho ropa

9,1 6,2 6,1 4,9 5,5 5,5 

– z toho plyn

1,9

2,0

2,2 

Výdaje

 14,1 11,9 11,7 12,5 12,9 13,2 

– z toho běžné

n/a

n/a n/a n/a n/a 7,9 

– z toho investiční

n/a  n/a n/a n/a n/a 5,3 

Saldo

-2,5 -3,3 -3,0 -3,0 -2,8 -2,5 

1 USD = 0, 3845 OMR
Zdroj: KPMG Oman Budget 2020 Insights

 

Krize na trhu s ropou vyvolaná cenovou válkou v první polovině roku 2020 si vyžádala i rozpočtové škrty. Státní rozpočet pro rok 2020 počítal s cenou ropy ve výši 58 USD, přičemž těchto cen ropa nedosahuje ani zdaleka, a je otázkou, zda se v průběhu roku na tuto úroveň vyšplhá. Ománské ministerstvo financí vydalo ke dni 30.4.2020 více než třináct oběžníků a pokynů, V první řadě s okamžitou platností snížilo alokace vládním agenturám pro rok 2020 o 5% nádavkem k desetiprocentnímu snížení již schválených rozvojových rozpočtů. Státním podnikům pak byl vydán pokyn k úsporám ve výši 10% z operativních rozpočtů. Zároveň se po všech úřadech žádá revize všech výdajů. Veškeré nové výdaje a projekty také musí být předem schváleny Ministerstvem financí. Předpokládaná úspora činí 500 mil. OMR (33,2 mld. Kč).

Plánovaný deficit státního rozpočtu pro rok 2020 byl 2,5 mld. OMR (165,8 mld. Kč), tedy cca 8% HDP, z čehož 80% mělo být financováno domácím i zahraničním zadlužením, což v současné situaci bude poměrně drahým řešením. V současné době probíhají rozhovory s bankami o půjčce ve výši 2 mld. OMR, čímž by se, ve spojení s předpokládanými úsporami podařilo naplnit deficit rozpočtu, aniž by se Omán vystavoval volatilitě na trhu dluhopisů.

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2014

2015

2016

2017

2018

Saldo běžného účtu (v mil. USD)

4,66

-10,81 -12,32 -10,3 -4,4

Saldo kapitálového účtu (v mil. OMR)

 -50 209 198  100 107

Saldo finančního účtu (v mil. OMR)

-777 4 408 1 416 3 307 2841

Saldo platební bilance (v mil. OMR)

429 235 -3 615 -1 066 990

Devizové rezervy (v mld. USD)

 16,3 17,5 16,5 13,6 15,58 

v mil. OMR (1 USD =  0,3845 OMR) – Zdroj: Central Bank of Oman “Annual Report 2018”,  údaje za pozdější roky nejsou k dispozici, jsou vydávány se zpožděním více jak 1 roku.

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní soustavu řídí centrální banka – Central Bank of Oman (níže uvedený seznam bank je uveřejněn na jejích webových stránkách). Bankovní licenci má 8 místních (z toho dvě státní) a 9 zahraničních bank.

Největší lokální komerční banky jsou:

  • Bank Muscat
  • Oman International Bank
  • National Bank of Oman
  • Bank Dhofar
  • Oman Arab Bank
  • Bank Sohar
  • Ahli Bank
  • HSBC Bank Oman

Dále v Ománu působí specializované státní banky:

  • Oman Development Bank – podpora podnikání
  • Oman Housing Bank – podpora bydlení

Specifické financování dle islámských pravidel poskytují islámské banky:

  • Bank Nizwa
  • Al Izz Islamic Bank

V Ománu dále operují zahraniční banky:

  • Bank Melli Iran
  • Standard Chartered Bank
  • Bank of Baroda
  • Bank Saderat Iran
  • National Bank of Abu Dhabi
  • Qatar National Bank
  • Habib Bank Limited
  • State Bank of India
  • Bank of Beirut

Dále je nestátní specializovanou bankou:

  • Alliance Housing Bank – podpora bydlení

V Ománu není povoleno zřizování pouhých reprezentačních kanceláří bank (tzv. rep-office).

 

Zdroj: Central Bank of Oman 05/2020

 

V zemi dále působí 23 pojišťoven.

  • AIG MEMSA Insurance Company Ltd
  • Al Ahlia Insurance Co. SAOC
  • Al Ittihad Al Watani General Insurance Co
  • Al Madina Insurance Company SAOC
  • Al Nisr Insurance Company
  • Arabia Falcon Insurance Company SAOG
  • AXA Insurance (Gulf) BSC (c)
  • Dhofar Insurance Company (S.A.O.G.)
  • Iran Insurance Company
  • Life Insurance Corporation (International)
  • MetLife ALICO Insurance Co.
  • Muscat Insurance Company SAOG
  • National Life & General Insurance Company SAOC
  • New India Assurance Co Ltd, The
  • Oman Insurance Company – Oman Branch
  • Oman Qatar Insurance Company
  • Oman United Insurance Company SAOG
  • Omani Unified Bureau for the Orange Card (S.A.O.C.)
  • Orient Insurance Company
  • Royal & Sun Alliance Insurance Oman SAOC
  • Saudi Arabian Insurance Company
  • Vision Insurance SAOC
  • Zurich Insurance Middle East S.A.L (Oman Branch)

 Zdroj: Middle East Insurance Review 05/2020

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daň z příjmu

Obchodní společnosti podléhají rovné dani ve výši 15%. Malé a střední podniky (základní kapitál do 50 000 OMR, hrubý příjem do 100 000 OMR a počet zaměstnanců méně než 15) hradí daň ve výši 3%.Na zisky z těžby a prodeje ropy je uplatněna zvláštní daň ve výši 55 %.

 

Tato pravidla se nevztahují na obory podnikání námořní a letecké přepravě, těžbě přírodních zdrojů, bankovnictví, pojišťovníctví a finanční služby, koncese na poskytování veřejných služeb a nebo další aktivity dle posouzení ministerstva financí po schválení vládou.

 

Daň z příjmu fyzických osob ani daň z přidané hodnoty neexistuje, taktéž neexistují daně z nemovitostí, kapitálu atd. Zaměstnanci podléhají pouze odvodům na sociální pojištění ve výši 18,5% mzdy. Z toho 10,5% hradí zaměstnavatel a 7% zaměstnanec. Zbývající 1% představuje odvod zaměstnavatele na pojistku proti pracovním úrazům zaměstnance.  Odvod platí pouze pro ománské zaměstnance.

 

Při úhradě služeb poskytovaných zahraničními subjekty mimo Omán se strhává 10% srážková daň (Witholding Tax), např, při platbě za ochrannou známku, licenci apod., od r. 2017 platí tato daň rovněž pro dividendy, úroky a platby za služby. Při převodu nemovitostí se platí 5% kolkovné (Stamp Duty). Podrobnosti k daňovému systému Ománu jsou uvedeny na stránkách PWC.

 

Od 15. 6. 2019 byly v souladu s rozhodnutími GCC zavedeny spotřební daně na tabák, produkty z vepřového masa a energetické nápoje ve výši 100% ceny výrobku. Na alkohol a sycené nápoje byla uvalena spotřební daň ve výši 50%.

 

DPH ve výši 5% by mělo být zavedeno v průběhu roku 2020 či 2021 ve výši 5%.

 

Zvláštní kapitolou jsou potom tzv. městské daně (municipal tax) – za pronájem nemovitostí 3 %, hotelová taxa z obsazenosti 5 %, daň pro kina a divadla 10 %.

 

Turisté, kteří bydlí v hotelích musejí počítat s tím, že ke standardní ceně za ubytování bude připočtena tzv. turistická daň ve výši 4 %le poplatek za služby ve výši 8 %. O tyto položky je při kalkulaci ubytování nutno cenu ubytování navýšit.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Rijádu (Saúdská Arábie) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem