Pákistán: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

Podle konečných statistických údajů o českém zahraničním obchodě v r. 2018 došlo k poklesu vzájemného obratu mezi Českou republikou a Pákistánem. Příčinou poklesu vzájemného obchodu je především krize pákistánské ekonomiky, kterou země prochází od druhého pololetí 2018. Pákistánská ekonomika je založena na dovozech a její obchodní bilance je dlouhodobě negativní. V druhé polovině roku 2018 došlo k vyčerpání devizových rezerv a Pákistán stál téměř před neschopností platit své mezinárodní závazky. Od bankrotu Pákistán zachránily především půjčky od blízkých partnerů. I přes tyto půjčky byla Pákistánská rupie vystavena dlouhodobému tlaku v jehož důsledku depreciovala rupie o 16 % (z kurzu 100 PKR = 19,285 CZK k 31. prosinci 2017 na kurz 100 PKR = 16,209 CZK k 31. prosinci 2018). Pokud se touto optikou podíváme na vzájemný obchod, vidíme, že v měrných jednotkách rostl pákistánský dovoz meziročně o 9,5 %, zatímco český vývoz v měrných jednotkách rostl meziročně pouze o 0,7 %. Můžeme tedy říct, že pákistánské zboží se do České republiky dováží stejně úspěšně jako před krizí, zatímco české exporty do Pákistánu kvůli slabší rupii zdražují a z Česka se začínají exportovat především levnější produkty s menší přidanou hodnotou.

 Zdroj: ČSÚ

Český vývoz do Pákistánu

Český vývoz do Pákistánu je tvořen především zařízeními pro energetický průmysl a stroji a strojírenskou výrobou a elektrickými přístroji a zařízeními. Dohromady tyto dvě kategorie tvořily 42 % všech českých exportů v letech 2016 – 2018.

V TOP 10 exportovaných produktů z České republiky do Pákistánu v letech 2016 – 2018 se kromě výše uvedených produktů objevovaly jak tradiční české exportní položky, tak i položky pro český export netradiční. Tradiční položky představovaly především zbraně, nástroje a přístroje, železné konstrukce a výrobky z kaučuku (především nové pneumatiky). Tyto položky tvořily 24 % všech českých exportů v tomto období. Naopak netradiční výrobky v TOP 10 jsou zastoupeny v podobě dřeva, papíru, šrotu a mléka a mléčných výrobků. Dohromady pak tyto netradiční produkty představují 21 % všech českých vývozů do Pákistánu za sledované období. Celkově pak TOP 10 produktů tvořilo za sledované období 87 % českého exportu do Pákistánu.

Pro pochopení vývoje českého exportu vzhledem k problémům pákistánské ekonomiky je potřeba se podívat na situaci z hlediska vývoje v čase. Během všech tři sledovaných let byly na prvním místě v českých exportech výrobky pro energetický průmysl a stroje a strojírenská výroba, ovšem množství exportů postupně klesalo a za sledované období 2016 až 2018 došlo k poklesu o 56 %. Jako důvod tohoto poklesu vidíme především investiční náročnost těchto produktů a nedostatek finančních prostředků kvůli ekonomické krizi. Dalším výrazným faktorem je masivní přesnutí investiční činnosti z běžné vládní činnosti na projekt China-Pakistan Economic Corridor (CPEC), v rámci kterého dochází k budování energetické infrastruktury především skrze čínské investice dávající přednost čínským výrobkům.

Největší pokles vývozů do Pákistánu zaznamenal papír, železné konstrukce a zbraně. V případě papíru jde o výpadek od roku 2018, který byl pravděpodobně nahrazen jinou levnější variantou, železné konstrukce poté souvisí stejně jako energetické projekty s přesunutím investic na projekt CPEC a také omezením vládních rozpočtů.

V rámci sledovaného období si z českých vývozů nejvíce polepšilo dřevo, šrot a elektrické přístroje. Elektrické přístroje ukazují českou specializaci na tento sektor a jeho schopnost se prosazovat v této oblasti. Dřevo a šrot naopak představují komodity, které nejsou pro český export tradiční, ovšem nenaráží na vyšší překážky při vývozu do Pákistánu, zejména kvůli tomu, že nejde o zajímavé položky s vyšší přidanou hodnotou. 

Bohužel statistická data dokládají, že české firmy nevyužívají potenciál Pákistánu jako importní ekonomiky a nezaměřují se na dovoz dražších celků. Naopak se ukazuje, že pákistánský trh objevují nové firmy, které zde hledají odbyt pro své produkty. V obou dvou případech (dřevo a šrot) jde o produkty, které jsou na českém, resp. evropské trhu v přebytku a firmy jsou nuceny hledat nové příležitosti v zahraničí. Trend rozmělnění českého exportu na více menších položek dokazuje také analýza 10 nejvýznamnějších položek v jednotlivých letech. Zatímco v roce 2016 tvořilo TOP 10 českých exportních produktů do Pákistánu 88 % všech českých vývozů do této země, tak v roce 2018 to bylo již jen 84 %.

Český vývoz do Pákistánu v roce 2018 (TOP 10 položek):

Pákistánský dovoz do České republiky

Pákistánský dovoz do České republiky je ve všech třech sledovaných letech tvořen především textilními a kožedělnými výrobky, které představují za sledované období 2016 – 2018 86 % celkových pákistánských dovozů do ČR. Druhou nejvýznamnější položkou jsou chirurgické a lékařské nástroje, které ve sledovaném období tvořily 5 % pákistánských dovozů do Česka. Zbylé položky již nejsou příliš významné. Jak textilní a kožedělný průmysl, tak i výroba lékařských a chirurgických nástrojů patří k hlavním exportním artiklům Pákistánu a nejsou tedy překvapením.

Pákistánský dovoz do České republiky v roce 2018 (TOP 10 položek):

Bilance vzájemné výměny služeb a struktura exportu a importu služeb:

V případě Pákistánu není vzhledem k omezenému objemu výměny v oblasti služeb dostupná statistika běžného účtu platební bilance u ČNB

České firmy působící v oblasti služeb a zájem českých firem o poskytování služeb v teritoriu:

Od r. 2015 je v pronájmu 6 letadel Českých aerolinií bez posádek na dobu 8 let pákistánským státním aerolinkám Pakistan International Airlines PIA. Další služby jsou především v podobě zapojení českých kanceláří mezinárodních společností do projektů v Pákistánu, které ovšem není možné jednotlivě identifikovat.

Poptávka po českých službách:

ZÚ Islámábád zaznamenal zájem o studium na českých vysokých školách. Zájem je o magisterské a doktorské studium.

V Pákistánu aktuálně není žádný zahraniční investor z České republiky. Nejvýznamnější investiční aktivitou českého subjektu v Pákistánu byla do konce roku 2012 účast a.s. Moravské naftové doly Hodonín /MND/ na nálezu významného ložiska zemního plynu v chajpúrském distriktu provincie Sindh. MND zde podnikala společně s firmou OMV, Agip, PPL a GHPL. Byla podílníkem využívání ložiska zemního plynu Sawan, kde byla držitelem 7,89 % licenčních práv Petroleum Concession Agreement for the South-West Miano Block (SW-Miano). Koncem r. 2012 MND společně s těmito investicemi prodala rovněž práva na provádění průzkumu dalších plynových a naftových ložisek v provincii Balúčistán v partnerství s pákistánskými státními společnostmi Mari Gas a PPL. 

Výnosy z těžby ropy, plynu a barevných kovů v Pákistánu obecně o několik řádů převyšují výnosy z dodávek například investičních celků, a proto by tomuto sektoru měla být z české strany věnována pozornost.

Bývalý PA Export/ČKD Export (původní Škodaexport) ve spolupráci s Českou exportní bankou realizoval v pákistánském Balloki 225 MW projekt paroplynové elektrárny v celkové hodnotě 147 mil. USD a v Murídke 225 MW projekt paroplynové elektrárny v celkové hodnotě 150 mil. USD. Obě elektrárny jsou v provincii Pandžáb.

Škoda Praha a ČKD Elektrotechnika zrealizovaly kontrakty na opravy turbín na vodní elektrárně Mangla a na tepelných elektrárnách Muzaffargharh a Guddu. Firma NERKON realizovala dodávku mycí linky pro čokoládovnu Nestlé ve městě Hub u Karáčí.

Společnost Vítkovice Machinery Group v lednu 2017 dokončila modernizaci válcovny Wah Brass Mills (Pvt.) Ltd. ve státní zbrojovce POF Wah (v minulosti dodané z Československa) v celkové hodnotě 32,5 mil. EUR.

Do Pákistánu dováží své produkty celá řada firem, ovšem rozsah dovozu jednotlivých firem je spíše malý, přičemž jde o formu zahraničního obchodu.

V ČR se nyní rozvíjí pákistánská investice v oblasti textilního průmyslu firmy CNM Textil Faisalabad ve výši 3,8 mil EUR a zaměstnává v součastnosti již 120 lidí.

Platné smlouvy a dohody

• Dohoda mezi ČTK a Pakistan Press International (Praha, 7. září 1964)
• Dohoda o vědecké a technické spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Islámské republiky Pákistán (Islámábád, 30. dubna 1968)
• Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Islámské republiky Pákistán o leteckých službách (Praha, 2. září 1969, č. 91/1973 Sb.)
• Kulturní dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Islámské republiky Pákistán (Praha, 29. ledna 1976, č. 104/1976 Sb.)
• Ujednání o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních (úředních) pasů mezi vládou ČSFR a vládou PIR (Islámábád, 2. prosince 1991, 328/1992 Sb.)
• Program spolupráce mezi ministerstvy kultury na léta 2009-2011 (podpis 2009)
• MoU o spolupráci Akademií věd ČR a Pákistánu (2007, prováděcí protokol z r. 2012 neuzavřen)
• MoU o spolupráci hospodářských komor (květen 2007)
• MoU o spolupráci ministerstev zdravotnictví ČR a Pákistánu (9.5.2007)
• MoU o spolupráci mezi SPD ČR a Hospodářskou komorou PK (září 2017)
• Smlouva mezi Českou republikou a Pákistánskou islámskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Praha, 2. 5. 2014)
• MOU o vojenské spolupráci mezi ministerstvy obrany, 9.5.2007, TOR podepsán v listopadu 2016 v Karáčí

Smlouvy v jednání

• Probíhá projednávání nového textu dohody mezi Českou republikou a Pákistánskou islámskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, v souvislosti s návazností na evropskou legislativu.
• Připravena k podpisu: Dohoda o ekonomické spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem financí, rozpočtu, ekonomických vztahů, statistiky a privatizace Pákistánu.

Od r. 2013 se ČR v Pákistánu nadále angažuje již pouze prostřednictvím tzv. malých lokálních projektů (MLP) zahraniční rozvojové spolupráce. Česká republika také poskytuje pomoc v rámci humanitární pomoci (Czech Hospital in Arrandu) a transformačních projektů zaměřených na lidská práva.