Pákistán

Rozcestník informací o Pákistánu:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Během pandemie poprvé po pěti letech skončil běžný účet platební bilance přebytkem, který je z velké části připisován rekordnímu přílivu remitencí pracovníků ze zahraničí (na rok 2021 očekávané hodnoty až 26 mld. USD) a prudkému poklesu importu služeb. Vláda se i při nárůstu počtu nakažených snaží co nejméně omezovat ekonomické aktivity.

Rizika by ovšem představovalo snížení poptávky po pákistánském zboží, pokud se pandemická situace v hlavních exportních destinacích zhorší. Rok 2021 by měl být pro Pákistán rokem hospodářského růstu díky nejrychlejšímu zotavení z pandemie covidu-19 na indickém subkontinentu.

Pákistánská vláda rozhodla o balíku záchranných opatření v hodnotě 8 mld. USD (asi 2,8 % HDP). MMF poskytl okamžitou pomoc ve výši 1,4 mld. USD v dubnu 2020 a dalších 0,5 mld. USD v rámci dříve sjednaného reformního programu v březnu 2021. Dalších zhruba 2,5 mld. USD Pákistán získal od Světové banky a Asijské rozvojové banky. Do konce roku 2020 přes 60 000 domácností obdrželo finanční a materiální pomoc a až 30 mil. domácností má od června tohoto roku získat dotace na potraviny.

Ačkoli zemědělství utrpělo v pandemickém roce značné ztráty, sektoru stavebnictví a financí se podařilo zakončit rok 2020 pozitivně díky vládním pobídkám. Státní banka Pákistánu postupně snížila referenční úrokovou sazbu z 13,25 % na aktuálních 7 % (březen 2021). Mezi potenciální odvětví, která mohou přilákat přímé zahraniční investice, patří energetika, telekomunikace (potenciální aukce licence 5G v Pákistánu), průzkum ložisek ropy a zemního plynu a automobilový průmysl.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Energetický průmysl

Přes citelné zlepšení v zásobování elektřinou v posledních letech zůstává rozšíření její výroby jednou z priorit hospodářské politiky; cílem je uspokojit rostoucí poptávku a odstranit chronické výpadky.

Přes 60 % energetických potřeb Pákistánu pokrývá ropa a plyn, z toho jen 18 % z domácích zdrojů, výdaje za dovoz energetických surovin stále více zatěžují státní rozpočet. Dovoz ropy za poslední rok představuje asi pětinu hodnoty celkového importu. Instalovaná kapacita elektráren výrazně vzrostla, ze zhruba 23 GW v roce 2014 na téměř 40 GW v roce 2020. Pákistánu nicméně nadále chybí několik GW kapacity zejména mimo letní období, kdy je výroba z vodních elektráren nižší a spotřeba vysoká. Ministerstvo energetiky avizuje, že pokud země poroste o 5,5 % HDP ročně, v roce 2029 bude zapotřebí generovaná kapacita 70,9 GW, aby byla pokryta vrcholná poptávka. Nicméně se očekává, že spotřeba energie poroste ročně v průměru o 2,2 % do roku 2029.

Pákistán má vedle tepelných elektráren významnou hydroenergetiku (dle odhadů potenciál až 40 GW), jistý podíl výroby z jádra a rostoucí výrobu z obnovitelných zdrojů. Vláda vyhlásila ambiciózní plány na zvýšení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů: v roce 2030 má být 30 % elektřiny z větrných, solárních a malých vodních elektráren a biomasy. Kapacita pro solární a větrnou energii se podstatně zvýší a do roku 2029 má dosáhnout téměř 10 GW. Cílem je také zvýšit podíl velkých vodních elektráren (nad 50 MW) na 30 %.

V rámci projektu Čínsko-pákistánského ekonomického koridoru (CPEC) je instalováno několik hydroenergetických projektů o celkové kapacitě kolem 13 GW; do konce roku 2029 se má zvýšit až k 17 GW. Cílem vlády je dosáhnout 45 GW k zajištění nepřerušované dodávky za přijatelnou cenu a zajištění přístupu k elektřině pro 90 % obyvatel oproti současným 67 %. Poptávka bude poháněna převážně elektrifikací oblastí, které v současnosti nejsou pokryté elektrickou sítí.

Pákistánská energetika řeší problém „cirkulárního dluhu“: distributoři nejsou schopni vybírat poplatky a omezit ztráty při distribuci elektřiny na požadovanou úroveň, a proto neplatí výrobcům elektřiny, a když ztráty dosáhnou neúnosné výše, uhradí je státní rozpočet. Tato dynamika nemotivuje distributory ke zlepšení výkonnosti a odrazuje výrobce elektřiny od investic do nových kapacit. MMF a Asijská rozvojová banka mají finančně vypomoci pro řešení tohoto problému.

Pro české výrobce existuje možnost uplatnit se při projekci a dodávkách malých vodních elektráren, elektráren využívajících biomasu, případně se podílet i na projektech alternativních a obnovitelných zdrojů. Může se počítat s dodávkami kotlů na biomasu či výkonových a distribučních transformátorů. Vedle těchto menších, ale široce replikovatelných dodávek připadají v úvahu dodávky pro projektované nebo budované velké hydroelektrárny (Diamer Bhasha, Dasu) a koneckonců i tepelné elektrárny, jež počítají s využitím domácích zdrojů uhlí. Reforma energetického sektoru, která by měla ­přinést lepší výběr poplatků, bude vyžadovat instalaci a údržbu velkého počtu měřicích zařízení.

ICT

Sektor informačních technologií byl pákistánskou vládou identifikován jako jeden z prioritních sektorů pro nadcházející období. ICT přispívá kolem 1 % HDP Pákistánu a dosahuje hodnoty 3,5 mld. USD. Za poslední tři roky se export počítačového softwaru zvýšil o 70 % a vláda počítá se zvýšením vývozu v ICT sektoru ze současných přibližně 1 mld. USD na 10 mld. USD do roku 2023. V období červenec–prosinec 2020–2021 se export zvýšil o 40 % oproti uplynulému srovnatelnému období 2019–2020. V souladu s digitální vizí země má ICT sektor v roce 2025 dosáhnout hodnoty 20 mld. USD.

Místní vývojáři aplikací a IT společnosti jsou hlavním důvodem k úspěchu tohoto sektoru v Pákistánu, který zaměstnává přes 300 tisíc profesionálů v různých průmyslových odvětvích. V Pákistánu roste zájem o vstup do online prostoru, zejména po zavedení 4G a 5G technologií. Většina vývojových aktivit zahrnuje spotřebitelské aplikace založené na platformách Android nebo Apple, vývoj webových stránek, elektronické peněženky/platby, e-commerce a online hry. Většina zahraničních firem funguje buď prostřednictvím svého místního distributora, nebo prostřednictvím vlastní kanceláře s plně vybavenými technickými a podpůrnými týmy.

V rozvinutých zemích hrají vlády klíčovou roli v rozvoji ICT. Pákistánská vláda zavedla několik pobídek, aby přilákala zahraniční investory. Patří mezi ně: 100% vlastnictví kapitálu; 100% repatriace zisků; daňové úlevy pro fondy rizikového kapitálu do června 2024; zrychlené odpisy (30%) na počítačové vybavení a dostupnost spolehlivého a vysokorychlostního připojení k internetu. Státní banka Pákistánu (SBP) povolila místním bankám otevírat internetové obchodní účty.

Podle oficiálních statistik přibližně 85 % místní telekomunikační infrastruktury je vedeno přes optické vlákno, které umožňuje přístup k internetu více než 2 000 městům. Vláda a soukromý sektor navíc zahájily strategii týkající se rozvoje nových vzdělávacích institucí v oblasti IT a zavedení nových krátkých vzdělávacích programů. Dle ministerstva IT a telekomunikace se mají v zemi vybudovat speciální technologické zóny na podporu růstu ICT.

Mezi nejperspektivnější obory v ICT pro české firmy lze zařadit: e-commerce, IT parky, inkubátory, vývoj softwaru a videoher, datová, tréninková a konzultační centra nebo vývojovou spolupráci ve specializovaných univerzitních oborech a v dalších odvětvích, např. ve strojírenství, těžbě, zemědělství, oblasti umělé inteligence a nanotechnologií.

Stavební průmysl

Stavebnictví se podílí 2,5 % na tvorbě HDP, zaměstnává 8 % pracovních sil. Stavební činnost vzrostla o 8,1 % během finančního roku 2019–2020. Společnost Fitch Solutions předpokládá, že do roku 2028 se stavební průmysl v Pákistánu vyšplhá k hodnotě až kolem 17 miliard USD. Aktuálně se hodnota pohybuje kolem jedné třetiny.

Vláda v dubnu 2020 oznámila balíček opatření k oživení stavebnictví, který uvolňuje regulace, a navíc poskytuje daňové a další výhody. Od podpory stavebnictví si stát slibuje zmírnění dopadů, jež měla koronavirová krize na zaměstnanost, protože se rychleji vrátí do práce pracovníci různých kvalifikací včetně nekvalifikovaných sil bez formálního zaměstnání, ale i rozhýbání předchozí hospodářské stagnace povzbuzením domácích i zahraničních investic.

Koncem roku 2020 vyhlásila vláda další pobídky pro stavební sektor, které činí nižší úrokové sazby z úvěrů (koncem března 2021: úroková sazba by se snížila z 5 % na 3 % a úvěrový limit se zvýšil o 100 % na 10 milionů PKR), uvolnění pro investory ohledně zdroje příjmů a zjednodušení administrativy a schvalování projektů. Již byly zahájeny projekty v hodnotě miliard PKR, které mají vytvořit až 250 000 nových pracovních příležitostí.

V zemi chybí 11–12 milionů bytových jednotek, z toho asi třetina ve městech. Bytová výstavba je jedním z klíčových bodů programu současné vlády: kritizuje své předchůdce za opomíjení sektoru bydlení a pokládá za nutné, aby každoročně přibyl alespoň milion nových bytů, aby se pokryla současná poptávka a alespoň zčásti i každoroční 2,1% přírůstek obyvatel. Balíček podpory stavebnictví obsahuje zvláštní úlevy a subvence pro projekt sociálního bydlení, který vláda vyhlásila krátce po svém nástupu v roce 2018.

Je určen především lidem s nízkými a nižšími středními příjmy a obyvatelům nelegálních prostor, squatů a slumů, což je zhruba pětina městského obyvatelstva. Vedle masivní výstavby levných bytů ve městech i na venkově má podpora stavebnictví pomoci i oživení výstavby obchodních center a kancelářských budov. V projektech levného bydlení, zejména na venkově, se uplatní jednoduché typizované domy. Pro veškerou výstavbu jsou potřebná úsporná energetická řešení s využitím solární energie.

Oživení stavebních aktivit přinese poptávku po stavebních materiálech všeho druhu (cement, ocelové tyče a plechy, pruty, cihly, bloky, dlaždice, skleněné tabule, potrubní armatury, barvy a laky atd.), z nichž jsou pouze část a základní sortiment pokryty domácí výrobou. Trvalá je poptávka po dřevu a cementu. Cement vykázal v březnu historicky nejvyšší růst o 44,4 % na 5 773 mil. tun proti stejnému období loňského roku kvůli masivnímu nárůstu domácí spotřeby a vývozu. Cementárny na severu prodaly na místní trh 3 809 mil. tun oproti 2 749 mil. tun v březnu 2020, což je nárůst o 38,5 %. Na jihu země se prodej zvýšil o 62 %.

Velvyslanectví ČR v Islámábádu
e-mail: commerce_islamabad@mzv.cz
www.mzv.cz/islamabad

• Teritorium: Asie | Pákistán | Zahraničí