Pákistán: Vztahy země s EU

© Zastupitelský úřad ČR v Islámábádu (Pákistán)

3.1. Zastoupení EU v zemi

Evropská unie je v Pákistánu zastoupená prostřednictvím Delegace EU:

Delegation of the European Union to Pakistan
House # 9, Street # 88, G-6/3, Islamabad, Pakistan
Telephone No: + 92 51 2271828
Fax No: + 92 51 2822604
Email: delegation-pakistan@eeas.europa.eu 
Web: www.eeas.europa.eu

Z členských států EU mají v Pákistánu svá velvyslanectví kromě ČR tyto:

  • Belgie, Bulharsko, Dánsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Španělsko, a Švédsko.

Zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

V obchodně-ekonomické oblasti je nejvýznamnějším aspektem pro Pákistán zařazení do preferenčního celního systému EU Generalised Scheme of Preferences, zkráceně GSP+. V rámci udržení se v tomto systému musí Pákistán dodržovat a prokazovat pokrok v dodržování 27 mezinárodních konvencí o lidských a pracovních právech, ochraně životního prostředí a good governance. Díky GSP+ 80 % pákistánského exportu vstupuje na trh EU v rámci preferenčních celních sazeb.

EU jako celek je nejvýznamnějším zahraničně-obchodním partnerem Pákistánu z pohledu pákistánských exportů. Do EU aktuálně směřuje 27 % pákistánského exportu. Přitom 80 % pákistánského exportu reprezentují oděvy a výrobky textilního průmyslu. Na druhé straně zahraničně-obchodního spektra dovozy z EU reprezentují 10 % celkového objemu pákistánské importu. Pákistán z EU nejvíce dováží mechanické a elektrické stroje a výrobky chemického a farmaceutického průmyslu.

Celkový objem vzájemné obchodní výměny mezi EU a Pákistánem v r. 2019 představoval 10,8 mld. EUR a oproti r. 2018 se navýšil o 1,4 % (415 mil. EUR). Vývoz z EU do Pákistánu dosáhl v r. 2019 objemu 4,7 mld. EUR a oproti r. 2018 poklesl o 2,2 % (107 mil. EUR). Pákistánský dovoz do EU dosáhl v r. 2019 objemu 6,1 mld. EUR a oproti r. 2018 vzrostl o 9,5 % (522 mil. EUR). Pasivní saldo vzájemné obchodní bilance v neprospěch EU představuje 1,3 mld. EUR.

Z členských zemí EU Pákistán nejvíce nakupuje zboží v Německu – 0,9 mld. USD a Itálii – 0,85 mld. USD. Na druhé straně zahraničně-obchodního spektra jsou z členských zemí EU nejdůležitějšími exportními destinacemi pro pákistánské zboží Německo – 1,1 mld. USD a Nizozemsko – 0,85 mld. USD.

5 nejvýznamnějších exportérů z EU do Pákistánu k 06. 12. 2019

 

USD (mld.)

Podíl (%) na celkovém PK dovozu

Německo

0,91 1,7

Itálie

0,85

1,6

Dánsko

0,80 1,5

Nizozemsko

0,53 1,0

Francie

0,39 0,7
5 nejvýznamnějších dovozců pákistánského zboží v EU k 06. 12. 2019

 

USD (mld.)

Podíl (%) na celkovém PK vývozu

Německo 1,11 4,8

Nizozemsko

0,85

3,7

Španělsko 0,81 3,5
Itálie 0,69 3,0

Belgie

0,54

2,4

Zdroj: Ministerstvo financí – Pákistán

Bariéry pro zahraniční investice z EU

Hlavními problémy investorů z členských států EU jsou u mnoha komodit (primárně sektory zpracování ropy a výroby léčiv) státem stanovené prodejní ceny na hranici výrobních nákladů. Dále skutečnost, že daně se počítají nikoliv ze zisku, ale z obratu, tudíž firma platí daně, i když je ve ztrátě. Velkým problémem se stává repatriace zisků, protože Pákistán má nedostatek devizových rezerv a snaží se bránit repatriaci zisků do zemí původu firem.

Přetrvávajícím problémem je ochrana práv duševního vlastnictví, primárně postiženým segmentem v Pákistánu jsou generická léčiva, resp. nefunkční Pakistan Drug Regulatory Agency. Přetrvávají problémy se zneužíváním značek luxusního oděvního zboží, hodinek, šperků, softwaru, filmů, hudby, atd.

Zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Základním nástrojem rozvojové spolupráce v Pákistánu je „EU-Pakistan Multi-annual Indicative Programme (MIP) 2014-2020“.

MIP 2014-20 alokuje celkem 648 mil. EUR rozvojové pomoci Pákistánu ve třech rozvojových sektorech – 340 mil. EUR na rozvoj venkova (rural development), 210 mil. EUR na rozvoj školství a 98 mil. EUR na podporu good governance, lidských práv a vymáhání práva. Zmíněné rozvojové sektory MIP 2014-20 v zásadě odpovídají sektorovým prioritám ZRS ČR – zemědělství, sociální rozvoj, podpora demokracie, lidských práv a společenské transformace. Tyto priority jsou v souladu s cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje (SDG) a konkrétněji na klíčová odvětví rozvojové spolupráce EU v souladu s Agendou 2030, jakož i evropským konsensem a pákistánskou Vision 2025.

Energy Dialogue

Energy Dialogue je součástí zasedání strategického dialogu s EU. Energy Dialogue vychází z iniciativy z r. 2010, kdy EU společně s ADB zformovala tzv. Energy Sector Recovery Report and Plan, na jehož základě Evropská investiční banka schválila pro Pákistán úvěry se zvýhodněným financováním ve výši 190 mil. EUR na výstavbu vodních a větrných elektráren.

GSP+

Evropská unie umožňuje Pákistánu prodávat většinu své produkce na evropském trhu bez cel, nebo s minimálním celním zatížením. Toto opatření je především zaměřeno na podporu rozvoje této země.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Islámábádu (Pákistán) ke dni 26. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem