Pákistán: Vztahy země s EU

Evropská unie je v Pákistánu zastoupená prostřednictvím Delegace EU:

Delegation of the European Union to Pakistan
House # 9, Street # 88, G-6/3, Islamabad, Pakistan
Telephone No: + 92 51 2271828
Fax No: + 92 51 2822604
Email: delegation-pakistan@eeas.europa.eu 
Web: www.eeas.europa.eu

Z členských států EU mají v Pákistánu svá velvyslanectví kromě ČR tyto:

• Belgie, Bulharsko, Dánsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Španělsko, a Švédsko.

V obchodně-ekonomické oblasti je nejvýznamnějším aspektem pro Pákistán zařazení do preferenčního celního systému EU Generalised Scheme of Preferences, zkráceně GSP+. V rámci udržení se v tomto systému musí Pákistán dodržovat a prokazovat pokrok v dodržování 27 mezinárodních konvencí o lidských a pracovních právech, ochraně životního prostředí a good governance. Díky GSP+ 80 % pákistánského exportu vstupuje na trh EU v rámci preferenčních celních sazeb.

EU jako celek je nejvýznamnějším zahraničně-obchodním partnerem Pákistánu z pohledu pákistánských exportů. Do EU aktuálně směřuje 27 % pákistánského exportu. Přitom 80 % pákistánského exportu reprezentují oděvy a výrobky textilního průmyslu. Na druhé straně zahraničně-obchodního spektra dovozy z EU reprezentují 10 % celkového objemu pákistánské importu. Pákistán z EU nejvíce dováží mechanické a elektrické stroje a výrobky chemického a farmaceutického průmyslu.

Celkový objem vzájemné obchodní výměny mezi EU a Pákistánem v r. 2019 představoval 10,8 mld. EUR a oproti r. 2018 se navýšil o 1,4 % (415 mil. EUR). Vývoz z EU do Pákistánu dosáhl v r. 2019 objemu 4,7 mld. EUR a oproti r. 2018 poklesl o 2,2 % (107 mil. EUR). Pákistánský dovoz do EU dosáhl v r. 2019 objemu 6,1 mld. EUR a oproti r. 2018 vzrostl o 9,5 % (522 mil. EUR). Pasivní saldo vzájemné obchodní bilance v neprospěch EU představuje 1,3 mld. EUR.

Z členských zemí EU Pákistán nejvíce nakupuje zboží v Německu – 0,9 mld. USD a Itálii – 0,85 mld. USD. Na druhé straně zahraničně-obchodního spektra jsou z členských zemí EU nejdůležitějšími exportními destinacemi pro pákistánské zboží Německo – 1,1 mld. USD a Nizozemsko – 0,85 mld. USD.

Zdroj: Ministerstvo financí – Pákistán

Bariéry pro zahraniční investice z EU

Hlavními problémy investorů z členských států EU jsou u mnoha komodit (primárně sektory zpracování ropy a výroby léčiv) státem stanovené prodejní ceny na hranici výrobních nákladů. Dále skutečnost, že daně se počítají nikoliv ze zisku, ale z obratu, tudíž firma platí daně, i když je ve ztrátě. Velkým problémem se stává repatriace zisků, protože Pákistán má nedostatek devizových rezerv a snaží se bránit repatriaci zisků do zemí původu firem.

Přetrvávajícím problémem je ochrana práv duševního vlastnictví, primárně postiženým segmentem v Pákistánu jsou generická léčiva, resp. nefunkční Pakistan Drug Regulatory Agency. Přetrvávají problémy se zneužíváním značek luxusního oděvního zboží, hodinek, šperků, softwaru, filmů, hudby, atd.

Základním nástrojem rozvojové spolupráce v Pákistánu je „EU-Pakistan Multi-annual Indicative Programme (MIP) 2014-2020“.

MIP 2014-20 alokuje celkem 648 mil. EUR rozvojové pomoci Pákistánu ve třech rozvojových sektorech – 340 mil. EUR na rozvoj venkova (rural development), 210 mil. EUR na rozvoj školství a 98 mil. EUR na podporu good governance, lidských práv a vymáhání práva. Zmíněné rozvojové sektory MIP 2014-20 v zásadě odpovídají sektorovým prioritám ZRS ČR – zemědělství, sociální rozvoj, podpora demokracie, lidských práv a společenské transformace. Tyto priority jsou v souladu s cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje (SDG) a konkrétněji na klíčová odvětví rozvojové spolupráce EU v souladu s Agendou 2030, jakož i evropským konsensem a pákistánskou Vision 2025.

Energy Dialogue

Energy Dialogue je součástí zasedání strategického dialogu s EU. Energy Dialogue vychází z iniciativy z r. 2010, kdy EU společně s ADB zformovala tzv. Energy Sector Recovery Report and Plan, na jehož základě Evropská investiční banka schválila pro Pákistán úvěry se zvýhodněným financováním ve výši 190 mil. EUR na výstavbu vodních a větrných elektráren.

GSP+

Evropská unie umožňuje Pákistánu prodávat většinu své produkce na evropském trhu bez cel, nebo s minimálním celním zatížením. Toto opatření je především zaměřeno na podporu rozvoje této země.