Pákistán: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Islámábádu (Pákistán)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

v mld. USD

2015

2016

2017

2018

2019

vývoz

23,9

22,0

21,9

23,2

23,0

dovoz

46,0

41,3

48,5

60,8

54,8

saldo

-22,1

-19,3

-26,6

-37,6

-31,8

Zdroj: www.nbp.com.pk, http://www.sbp.org.pk, http://www.finance.gov.pk/Supplement_2018_19.pdf

Poslední dostupné údaje o bilanci zahraničního obchodu jsou k dispozici ke konci finančního roku 2019. Objem exportu v tomto období dosáhl 23 mld. USD a snížil se o 1 % oproti roku 2018. Z teritoriálního hlediska nejdůležitějšími exportními destinacemi pro pákistánské zboží je EU (27,7 % veškerých pákistánských exportů), USA (17,2 %) a Čína (8,6 %).

Z členských zemí EU jsou nejdůležitějšími exportními destinacemi pro pákistánské zboží Německo (6 %), Španělsko (4 %). a Itálie (3%).

Z komoditního hlediska je pákistánský export absolutně závislý na textilním zboží a zemědělských produktech, které dohromady představují 78 % všech exportů. V roce 2019 byly nejvíce exportovány bavlna, kůže a rýže, které činí více než dvě třetiny veškerého exportu.

Zatímco export je víceméně ustálený, na druhé straně zahraničně-obchodního spektra přitom objem importu výrazně klesl a snížilo se tím negativní saldo bilance. Import v roce 2019 dosáhl objemu 54,8 mld. USD a snížil se o zhruba 10 % oproti roku 2018. S klesající globální poptávkou, slabším spotřebitelským sentimentem mezi hlavními ekonomikami, obchodním napětím a různými opatřeními na stabilizaci domácího hospodářství se očekává další pokles dovozu.

Z teritoriálního hlediska Pákistán nejvíce nakupuje zboží v Číně (24 % všech importů), Spojených arabských emirátech (14 %) a USA, Indonésii a Saúdské Arábii (po 5 %). Z členských zemí EU Pákistán nejvíce nakupuje zboží v Německu (2,0 %). Z komoditního hlediska Pákistán nejvíce dováží ropu a ropné produkty (19,7 % všech dovozů), suroviny (16,5 %) a strojírenské výrobky (11,3 %). Objem zahraničního obchodu za r. 2019, se kvůli klesajícímu importu snížil o 13,5 % a nominálně dosáhl 64,1 mld. USD. Deficit obchodní bilance se v r. 2019 snížil o 7,3 %.

Vláda Pákistánu v reakci na zvyšující se obchodní deficit země zavedla v r. 2017 nové dovozní clo na 36 produktů a zvýšila jeho výši až o 50 % u 240 položek (např. prací přípravky, plastové výrobky, pneumatiky, součásti klimatizací, laky a cigaretové papírky a automobily; z potravin došlo ke značnému navýšení cla především u syrovátky, strouhaného a taveného sýru, čerstvého i sušeného ovoce, pšenice, cukru, kakaa, brambor, zeleniny, džusů, kečupu apod. Další produkty, které byly zasaženy, jsou kosmetické přípravky, keramika, elektronika a sportovní produkty.). Tato opatření platila i v roce 2018, přičemž vláda se import snaží aktuálně omezovat skrze netarifní bariéry. Současná vláda se silně zaměřuje na zvýšení vývozu a v této oblasti přijala různé iniciativy, co se týče úpravy směnného kurzu a zpřísnění měnové politiky.

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura pákistánského vývozu k 31.03.2020

 Vývoz celkem /FOB/

USD (mld.)

Podíl (%)

USA

3,1 17

Čína

1,3

7

Velká Británie

1,3

7

Spojené arabské emiráty

1,2

6,5

Německo

1,0

5,5

Teritoriální struktura pákistánského dovozu k 29.02.2020

 Dovoz celkem /CIF/

USD (mil.)

Podíl (%)

Čína

6,3

21,2

Spojené arabské emiráty

4,8

16,2

Singapur

1,5

5

USA

1,5 5

Saúdská Arábie

1,0

3,4

Zdroj: State Bank of Pakistan

Z teritoriálního hlediska nejdůležitějšími exportními destinacemi pro pákistánské zboží jsou USA, Čína a Velká Británie. V případě, že by se zohlednila EU jako celek, byla by největším partnerem Pákistánu s podílem 26,2 % a 4,8 mld. USD vývozů. Z členských zemí EU nejdůležitějšími exportními destinacemi pro pákistánské zboží jsou Německo a Nizozemsko.

Z teritoriálního hlediska Pákistán nejvíce nakupuje zboží v Číně, ve Spojených arabských emirátech a v Singapuru. V případě, že by se zohlednila EU jako celek, obsadila by třetí místo s 9 % a 2,7 mld. USD. Z členských zemí EU Pákistán nejvíce nakupuje zboží v Německu (2,2 % ze všech importů a 0,65 mld. USD) a v Nizozemsku (1,7 % a 0,5 mld. USD).

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura pákistánského vývozu k 29.02.2020

Vývoz celkem /FOB/

USD (mld.)

Podíl (%)

Textilní výrobky

9,1

55,5

Potraviny a nápoje

3,1

19,1
Chemické produkty

0,7

4,3

Kůže a výrobky z kůže

0,6

3,7

Ropa a ropné produkty

0,3

1,8

Komoditní struktura pákistánského dovozu k 29.02.2020

Dovoz celkem /CIF/

USD (mil.)

Podíl (%)

Ropa a ropné produkty

7,1

23,9

Chemikálie a hnojiva

4,8

16,2

Strojírenské výrobky

4,4

14,8

Potraviny a nápoje

3,0

10,1

Textilní polotovary

2,2

7,4

Zdroj: State Bank of Pakistan

Z komoditního hlediska je pákistánský export absolutně závislý na textilním zboží a zemědělských produktech. Tyto produkty, pokud se připočítají ještě další kategorie, jako je kožedělná výroba a další složky zemědělské a potravinářské produkce, představují celkem 78 % všech exportů.

Z komoditního hlediska Pákistán nejvíce dováží ropu a ropné produkty, chemikálie a hnojiva, a strojírenské výrobky. Pákistán je importní ekonomikou, která není schopná pokrýt své vlastní potřeby a je na dovozu závislá, zejména v případě strojů a speciálních komodit.

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Od roku 1980 existuje Export Processing Zone Authority. Krátce po jejím zřízení vznikla první zóna v Karáčí (Karachi Export Processing Zone), v roce 1997 byla otevřena Sialkot Export Processing Zone. V souvislosti s projektem China – Pakistan Economic Corridor (CPEC) se budují speciální ekonomické zóny. K otevření první speciální ekonomické zóny by mělo dojít v druhé polovině roku 2020 v provincii Chajbar Pachtunchvá při příležitosti návštěvy čínského prezidenta. Dalších 8 speciálních ekonomických zón by mělo být otevřeno v následujících letech. Ekonomické zóny by měly být situovány po celé zemi, přičemž v každé provincii by měla být přinejmenším jedna zóna. Každá speciální ekonomická zóna bude zaměřena na konkrétní průmyslovou nebo technologickou činnost.

Vstup do ekonomických zón by měl otevřen všem, speciální ekonomické zóny by měly mít pouze kritéria pro vstup (zejména rozloha a velikost investice), nemělo by být omezené ukončení činnosti ani žádné speciální ukazatele, jako je množství produkce.

Seznam speciálních ekonomických zón pod projektem CPEC:

1 Rashakai Economic Zone , M-1, Nowshera

Chajbár Pachtunchvá, 4km2

2 Dhabeji Special Economic Zone Sindh, 6km2
3 Bostan Industrial Zone Balúčistán, 4km2
4 Allama Iqbal Industrial City, Faisalabad Paňdžáb, 13km2
5 ICT Model Industrial Zone, Islamabad Islámábád, 0.8-2km2
6 Industrial Park Pakistan Steel Mills Port Qasim Karáčí, 6km2
7 Mirpur Industrial Zone, AJK Ázád Kašmír, 4.4km2
8 Mohmand Marble City

Chajbár Pachtunchvá, 1.4km2

9 Moqpondass SEZ Gilgit-Baltistan Gilgit-Baltistán, 1km2

 

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Odvětvová struktura přímých zahraničních investic (v mil. USD)

Ekonomická skupina

Finanční rok 2019-20*

obchod

25,4

energetika

775,8

stavebnictví

12,1

chemický průmysl

13,6

ropa a plyn

257,3

finanční služby

241,3

textilní průmysl

32,9

doprava

-4,5

komunikace (IT, telekomunikace)

510,3

ostatní

417,2

Celkem

2 281,4

Zdroj: Rada pro investice (Board of Investment) – Pákistán

*Finanční rok červenec-duben 2019-20 (V Pákistánu končí finanční rok koncem června)

Přehled 10 největších zahraničních investorů (v mil. USD)

Země

Finanční rok 2019–20*

Čína

877,8

Velká Británie

100,9

USA

87,4

Hong Kong

163,5

Nizozemsko

108,5

Švýcarsko

45,9

Japonsko

51,4

Itálie

49,2

Turecko

22,7

Rakousko

3,8

Spojené arabské emiráty

-31,1

Zdroj:  Rada pro investice (Board of Investment) – Pákistán

*Finanční rok červenec-duben 2019-20

Rozsáhlé zahraniční investice, které jsou nezbytným finančním zdrojem rozvoje pákistánské ekonomiky, zatím do země nepřicházejí. Naopak, objem přímých zahraničních investic (PZI) se dramaticky snížil na konci finančního roku 2019 o celých 100 % oproti předešlému roku 2018, z 2,8 mld. USD na necelých 1,4 mld. USD. I když podle posledních dostupných údajů ke konci dubna r. 2020 se odliv PZI z minulého roku navrátil zpět nad 2 mld. USD. Ovšem nadále se hodnota pohybuje pod úrovní z r. 2018, kdy objem PZI dosahoval na hranici 3 mld. USD. Důvody této skutečnosti jsou dva. Jednak zahraniční investoři systematicky repatriují své investice buďto domů, anebo do jiných (bezpečnějších, vyspělejších, korupčně méně zatížených) zemí, a jednak, primárně z důvodů administrativních průtahů, je příliv čínských investic v rámci tzv. čínsko-pákistánského ekonomického koridoru velice pomalý.

Největším zahraničním investorem v Pákistánu je Čína s objemem PZI ve výši 877,8 mil. USD, následují Hong Kong – 163,5 mil. USD, Nizozemsko– 108,5 mil. USD a Velká Británie– 100,9 mil. USD. Žádná další země nemá v Pákistánu zahraniční investice přesahující 100 mil. USD. Ačkoliv investice USA v roce 2018 dosahovaly na 161 mil. USD, na přelomu letošního roku dosáhly pouze na 87,4 mld. USD.

Ze sektorového pohledu největší objem PZI je soustředěn v oblasti energetiky – 775,8 mil. USD a komunikace – 510,3 mil. USD, díky rozsáhlým investicím v tomto sektoru pocházející z Číny. Následují zpracování ropy a plynu – 257,3 mil. USD, finanční business – 241,3 mil. USD, textilní průmysl – 32,9 mil. USD.

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční klima je pro české firmy pozitivní. V rámci liberalizačního procesu Pákistán počátkem devadesátých let prakticky zcela uvolnil vstup na místní trh pro zahraniční investory. Ti mohou mít stoprocentní účast ve většině oborů bez potřeby místního partnera, se zajištěnou plnou repatriací kapitálu. Byl odstraněn strop na platby tantiém (royalties) a technických poplatků (technical fees), stejně jako zjednodušena procedura pracovních povolení pro zahraniční manažery a techniky. Počet odvětví vyžadujících účast státu byl zredukován na čtyři: zbraně a munice, výbušniny, radioaktivní materiály a tisk cenin.

Jakožto součást integrované strategie na podporu investic byl rovněž přijat souhrnný program radikálních ekonomických reforem zahrnující liberalizaci, privatizaci a deregulaci, který má přeměnit pákistánskou ekonomiku na „plně tržně orientovanou“. Více informací o investicích a podnikání v Pákistánu lze nalézt na webu: http://invest.gov.pk/ 

Pákistán má velký zájem o zahraniční investice především do sektoru energetiky, který je pro zemi limitujícím faktorem jejího ekonomického rozvoje. Z důvodu nejisté garance zaplacení vyrobené elektrické energie však zahraniční investoři zatím v tomto sektoru váhají. Dále se otevírají možnosti pro instalaci geotermálních energetických zdrojů. Další investiční příležitosti představuje sektor těžby energetických surovin, jako jsou ropa, plyn, hnědé uhlí a lignit.

Pákistánská vláda, vědoma si nezbytnosti přílivu PZI pro další rozvoj země, přijala sérii pobídek, které mají za úkol zastavit odliv PZI a přilákat nové investory do země. Následuje přehled konkrétních investičních pobídek v Pákistánu. ZÚ Islámábád zároveň vypracoval analýzu rizik, kterou mohou případní zájemci ze strany českých podnikatelských subjektů o investování v Pákistánu využít jako výchozí bod při posuzování vhodnosti svého investičního záměru.

Investiční pobídky pro zahraniční investory v Pákistánu

  • Úplné osvobození od dovozních cel pro veškerá dovážená průmyslová zařízení. Žádné částí těchto zařízení nesmí být vyráběna místně. PK vláda má primárně zájem o investice do sektorů biotechnologií, elektroniky, výroby hnojiv, optických vláken a solárních panelů.
  • Provozování průmyslových celků ve výše uvedených sektorech je osvobozeno od veškerých daní, poplatků a cel na dobu 4 let.
  • Od dovozních cel jsou úplně osvobozeny i dovozy veškerých komponentů a surovin nezbytných pro provozování průmyslových celků ve výše uvedených sektorech.
  • Debt-equity ratio pro komerční financování u místních bank v poměru 70:30 pro dovážená průmyslová zařízení a v poměru 80:20 pro místně vyráběná průmyslová zařízení.
  • V případě výstavby a provozování soukromých elektráren (na jakýkoliv pohon) je provozovatel osvobozen od veškerých daní a cel na dobu 8 let.
  • Elektrická energie vyrobená v soukromých elektrárnách bude odkoupená WAPDA (pozn. ZÚ: místní ČEZ) za předem domluvený fixní tarif.
  • V případě realizace projektu v průmyslových zónách Hub, Mianwali, Bhakkar, Khushab, Tharparker a Dadu je veškeré dovážené zařízení plně osvobozeno od dovozního cla.
  • V případě realizace projektu v městských zónách Islámábád, Rawalpindi, Gujranwala, Sialkot, Faisalabad, Lahore, Multan, Ferozwala, Taluka of Khotri a Hyderabad je na veškeré dovážené zařízení uplatňováno 50 % snížení dovozního cla.
  • 75 % snížení dovozního cla je uplatňováno na veškeré dovážené zařízení v případě realizace projektu v městských zónách Karáčí.
  • V případě investic do pojišťovnictví větší nežli 10 % podíl musí být schválen Security Exchange Commission of Pakistan.
  • V případě investic do bankovnictví větší nežli 5 % podíl musí být schválen State Bank of Pakistan.

Samostatný status má tzv. Export Processing Zone v Karáčí (byla založena již v r. 1980, zatím bez valného zájmu zahraničních investorů). Pro všechny projekty realizované v této zóně platí následující pobídky:

  • Bezcelní dovoz a vývoz veškerého zboží do/ze zóny.
  • 75 % snížení daně z příjmu.
  • Daňové prázdniny na dobu 5 let v případě realizace nového výrobního provozu.

Analýza rizik realizace zahraniční investice v Pákistánu

Silné stránky:

  • poptávka trhu o velikosti 210 mil. obyvatel
  • rychle rostoucí střední vrstva
  • nenasycenost místního trhu hlavně po elektronice, průmyslových a spotřebních výrobcích
  • pákistánský zákazník je schopen akceptovat výrobek výrazně nižší kvality nežli v ČR/Evropě
  • velká liberalizace místního trhu
  • 100 % účast zahraničního kapitálu ve většině oborů bez potřeby místního partnera
  • 51 % podíl PK státu vyžadován pouze v sektorech výroby zbraní a munice, výbušnin, radioaktivního materiálu a tisku cenin
  • zjednodušená procedura pracovních povolení pro zahraniční manažery a techniky
  • zákonem zaručena plná repatriace zisků
  • rozšiřující se telekomunikace (165 mil. mobilních předplatitelů)

Slabé stránky:

  • aktuální ekonomická krize a nestabilita ekonomiky
  • bezpečnostní riziko, hlavně mimo velká města
  • vysoká úroveň korupce na všech úrovních státní správy
  • neexistující ochrana práv duševního vlastnictví
  • problematická vymahatelnost práva
  • nízká úroveň většiny pákistánských škol a z toho plynoucí nízká odborná úroveň pákistánských zaměstnanců
  • nízká znalost IT technologií
  • minimální rozšíření internetu (zhruba třetina populace má přístup k širokopásmovému internetu)

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Islámábádu (Pákistán) ke dni 26. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem