Pákistán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Islámábádu (Pákistán)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Pákistánská islámská republika
  • Islámí džumhúríja Pákistán (urdsky)
  • Islamic Republic of Pakistan (anglicky)

Prezident: Aríf Alví (Arif Alvi)

Složení vlády:

  • Imrán Chán (Imran Khan), předseda vlády

Federální ministři

Portfolio

Ghulam Sarwar Khan

sekce letectví

Murad Saeed

komunikace

Pervez Khattak

obrana

Zubaida Jalal (žena)

zbrojní výroba

Makhdoom Khusro Bukhtiar

hospodářství

Shafqat Mahmood

federální vzdělávání, profesní výcvik, národní dědictví a kultura

Makhdoom Shah Mahmood Hussain Qureshi

zahraniční věci

Chaudhary Tariq Bashir Cheema

bydlení a práce

Dr. Shireen M. Mazari (žena)

lidská práva

Muhammad Hammad Azhar

průmysl a výroba

Syed Shibli Faraz

informace a vysílání

Syed Amin Ul Haque

informační technologie a komunikace

Dr. Fehmida Mirza (žena)

koordinace mezi provinciemi

Ijaz Ahmad Shah

vnitro

Ali Amin Khan Gandapur

záležitosti Kašmíru a Gilgitu Baltistánu

Dr. Muhammad Farogh Naseem

právo a spravedlnost

Syed Ali Haider Zaidi

námořní záležitosti

Muhammad Azam Khan Swati

kontrola narkotik

Syed Fakhar Imam

národní potravinová bezpečnost a výzkum

Asad Umer

plánování, rozvoj a zvláštní iniciativy

Omar Ayub Khan

sekce energetiky, sekce ropy

Muhammad Mian Soomro

privatizace

Sheikh Rashid Ahmed

železnice

Noor-Ul-Haq Qadri náboženské záležitosti a soulad mezi vírami
Fawad Ahmed

věda a technika

Sahibzada Muhammad Mehboob Sultan

státy a pohraniční oblasti

Muhammad Faisal Vawda

vodní zdroje

Statní ministři

Portfolio

Zartaj Gul

změna klimatu

Muhammad Shabbir Ali Qureshi

bydlení a práce

Ali Muhammad

parlamentní záležitosti

Shehryar Afridi

státy a pohraniční oblasti, kontrola narkotik

Poradci

Portfolio

Malik Amin Aslam Khan

změna klimatu, status federálního ministra

Abdul Razak Dawood

obchod a investice, status federálního ministra

Dr. Abdul Hafeez Shaikh

finance a příjmy, status federálního ministra

Dr. Ishrat Hussain

institucionální reformy a úspory, status federálního ministra

Zaheer-ud-din Babar Awan

parlamentní záležitosti, status federálního ministra

Zvláštní pomocníci premiéra

Portfolio

Mirza Shahzad Akbar

odpovědnost a vnitro, status státního ministra

Sardar Yar Muhammad Rind aktivity spojené s ministerstvy vodních zdrojů, energetiky a ropy v Balúčistánu
Ali Nawaz Awan záležitosti Správy rozvoje hlavního města
Shahzad Syed Qasim koordinace marketingu a rozvoje nerostných zdrojů, status státního ministra
Tania S. Aidrus (žena) digitální Pákistán
Mohammad Shahzad Arbab sekce státní správy, status federálního ministra
Lt. General (Rtd) Asim Saleem Bajwa informace a vysílání (čestná funkce)
Dr. Zafar Mirza národní zdravotnické služby, regulace a koordinace, status státního ministra
Moeed W. Yusuf sekce národní bezpečnosti a strategické politické plánování, status státního ministra
Sayed Zulfiqar Abbas Bukhari zahraniční Pákistánci a rozvoj lidských zdrojů, status státního ministra
Nadeem Afzal Gondal parlamentní koordinace
Nadeem Babar ropa, status státního ministra
Dr. Sania Nishtar (žena) sociální ochrana a eliminace chudoby, status federálního ministra
Muhammad Usman Dar záležitosti mládeže

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografické ukazatele:

  • Počet obyvatel: 216,6 mil. (2019; OSN)
  • Hustota obyvatelstva: 275 obyvatele/km(2018; WB)
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 75,14 mil. (2019; WB)
  • Průměrný přírůstek obyvatelstva: 2.07 % (2020)
  • Střední délka života: 69,2 let (muži 67,2 let, ženy 71,3 let)
  • Porodnost: 2,74 %
  • Kojenecká úmrtnost: 52,3/1 000 porodů
  • Míra gramotnosti: 59,1 % (muži 71,1 %, ženy 46,5 %)

Národnostní složení:

  • Paňdžábci 44,7 %
  • Paštuni 15,4 %
  • Sindhové 14,1 %
  • Saraikiové 8.4%
  • Hindustánci (muhádžirové) 7,6 %
  • Balúčové 3,6 %
  • ostatní menšiny 6,3 %

Náboženské složení:

  • Islám 96,4 % (z toho sunnité 85 – 90 %, šíité 10 – 15 %)
  • křesťané, hinduisté a ostatní 3 %
  • Státní náboženství: islám

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

 2015

 2016

2017

2018

2019

HDP (miliardy USD)

271,0 283,7

309,6

312,6

282,5

HDP (miliardy PKR)

27 493 29 598

32 519

34 396

38 559

Růst HDP (%)

4,7 5,7

5,2

5,4

3,3

Příjem na hlavu (v USD)

5 015 5 244

5 539

5 838

5 739

míra inflace (%)

3,2 3,7

2,2

6,5

7,3

zemědělství (změna v %)

2,5 -0,2

3,5

3,7

0,8

průmysl (změna v %)

4,8 6,8

5,0

5,0

1,4

služby (změna v %)

4,3 5,7

6,0

5,8

4,7

úrokové sazby

8,0

8,0

8,0

7,9

12,4

míra nezaměstnanosti (% p.a.)

5,9 6,2

5,8

6,0

4,1

Zdroj(e): Economist Intelligence Unit; State Bank of Pakistan, International Monetary Fund

Nosné sektory ekonomiky – podíl na tvorbě HDP (%)

2019

Zemědělství

18,5

Velkoobchod a maloobchod 18,9

Doprava a komunikace

12,9

Výroba

13,0

Zdroj: National Bank of Pakistan

Nosné sektory ekonomiky – tempo růstu (%)

2019

Služby 4,7 %
Průmysl 1,4 %
Zemědělství 0,9 %

Zdroj: State Bank of Pakistan

Nosné sektory výroby – podíl na tvorbě HDP ve výrobě (%) 2019
Textilní průmysl 20,9
Potravinářství 12,4
Petrochemický průmysl 5,5
Metalurgie železa a ocelářství 5,4

Zdroj: State bank of Pakistan

Nosné sektory průmyslové výroby – tempo růstu (%) 2019
Cukr -19,9 %
Metalurgie železa a ocelářství -11,2 %
Automotive – výroba traktorů -30,6 %
Elektrotechnický průmysl 12,5 %

 

Poslední dostupná makroekonomická data pákistánské ekonomiky jsou k dispozici ke konci finančního roku 2019 (FY19; od 1. 7. 2018 do 30. 6. 2019). V uvedeném období místní ekonomika vzrostla o 3,3 % HDP a zaznamenala tak zpomalení o 2,1 % oproti předchozímu roku. Nominálně HDP dosáhl 282,5 mld. USD a v hodnotě HDP per capita pákistánská ekonomika dosáhla 5 739 USD na obyvatele což činí o necelých 100 USD méně na hlavu než za předchozí rok (počet obyvatel země se zvýšil o zhruba 8 mil. na 216 mil.).

Sektorový růst ke konci roku 2018 dosáhl těchto hodnot: zemědělství 0,9 %, průmysl 1,4 %, a služby 4,7 %. Na tvorbě HDP se z jednotlivých ekonomických sektorů nejvíce podílí velko- a maloobchod s podílem 18,9 % následovaný zemědělstvím 18,5 %. Z výrobních sektorů je největší textilní průmysl (20,9 % z výrobního sektoru), následovaný potravinářstvím (12,4 %).   

Zatímco FY18 vypadal statisticky pro Pákistánskou ekonomiku slibně s vysokým růstem jednotlivých průmyslových sektorů (výroba železa a oceli, automobilový průmysl či výroba elektroniky), FY19 zaznamenala PK ekonomika negativní růst v mnoha odvětvích, kde celkově potravinářský průmysl klesl o 7,2 %, na čemž cukr měl největší dopad s -19,9 %. Výroba železa a oceli spadla o 11,2 % a s tím spojená výroba automobilových vozidel, kde výroba traktorů spadla o 30,6 %.

Poté, co byl automobilový průmysl svědkem růstu o 17,8 % během FY18, v roce 2019 se snížil o 11,8 procenta. Za tento pokles výkonu byla zodpovědná kombinace makroekonomických a průmyslových faktorů. Pokles směnného kurzu vedl k tomu, že zvýšení nákladů na montáže mělo dopad na celkovou cenu pro klientelu. Vyšší úrokové sazby navíc snížily poptávku ze soukromého sektoru. Dobrou zprávou pro ekonomiku je, že z jednotlivých průmyslových sektorů největší nárůst ve sledovaném období zaznamenal sektor výroby elektroniky (12,5 %). Textilní průmysl, na který se pákistánská ekonomika zaměřuje a stát jej poměrně hodně podporuje, klesl o 0,2 %.

Problémy pákistánské ekonomiky na konci roku 2018

V průběhu roku 2018 se pákistánská ekonomika dostala do výrazných problémů, zejména kvůli nevyváženosti platební bilance. Pákistán stál před reálnou hrozbou bankrotu, jelikož jeho devizové rezervy se snižovaly. Problémy vygradovaly ve 4. kvartálu roku 2018 (2. kvartál finančního roku 2019 v Pákistánu), kdy zemi od bankrotu zachránila pomoc ze strany blízkých partnerů především z oblasti Perského zálivu. V důsledku ekonomických problémů ovšem došlo k depreciaci pákistánské rupie, která během roku 2018 ztratila 16 % ze své hodnoty. Dále došlo k vzrůstu inflace na 5-7 %.

Podle očekávání krize zpomalila ekonomiku, která ve FY19 byla svědkem utlumeného růstu o 3,3 % oproti ambicióznímu cíli 6,2 %. V létě 2019 uzavřel Pákistán dohodu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o výpomoci 6 miliard dolarů, aby podpořil zpomalující ekonomiku.

Vzhledem ke zmíněným problémům začala vláda přijímat nápravná opatření, především pak celní i necelní bariéry pro dovoz výrobků a začaly se podporovat přímé zahraniční investice do pákistánské ekonomiky.

Projekt China – Pakistan Economic Corridor (CPEC)

Projekt CPEC je jedním z projektů Nové hedvábné stezky (čínská Iniciativa pásu a stezky). V rámci tohoto projektu Čína podporuje infranstrukturní projekty v Pákistánu, především pak v oblasti provincií Chajbar Pachštunchvá a Balúčistán. Kromě infrastrukturních projektů jsou podporovány také energetické projekty, především stavba nových zdrojů elektřiny. CPEC je v Pákistánu považován za výrazný faktor rozvoje a Pákistán s ním spojuje svou budoucnost, což je vidět ve sdělovacích prostředcích, kde se projekt CPEC velmi často zmiňuje.

Projekt CPEC má mít dvě fáze. V rámci první fáze, která byla oznámena v roce 2015, se stavěla především pákistánská infrastruktura včetně energetických projektů. Do této fáze byly zapojeny pouze pákistánské nebo čínské společnosti. Současná druhá fáze je charakterizována jako socio-ekonomická a jejím úkolem je především vybudování socio-ekonomické základny v Pákistánu (tedy zejména zvyšování zaměstnanosti, rozvoj vzdělávání). Záměrem je získat investice zahraničních společností, rozšiřovat výrobu a zajistit transfer znalostí a technologií, což by mělo pomoci populaci. Druhá fáze CPEC má být otevřena pro všechny země světa. 

Remitence pákistánské diaspory v zahraničí

Remitence pákistánské diaspory (finanční prostředky, které do země zasílají Pákistánci pracující v zahraničí) dosáhly rekordního maxima ve FY19 a činily 21,8 mld. USD (2018 19,6 mld. USD). Nejvíce pákistánská diaspora posílá peníze domů ze Saúdské Arábie (5,0 mld. USD), Spojených arabských emirátů (4,6 mld. USD) a z Velké Británie a z USA (obě země po 3,4 mld. USD).

Za účelem zabezpečit trvalý přísun finančních prostředků do místní ekonomiky se již v r. 2012 vláda Pákistánu rozhodla dále „zatraktivnit“ emigraci svých občanů do zahraničí přijetím tzv. „Pakistan Remittance Initiative“, což je vládní nařízení, podle kterého všechny remitence zasílané zahraničními Pákistánci zpátky do země jsou osvobozeny od bankovních poplatků a nepodléhají v Pákistánu zdanění.

Remitence jsou důležitých faktorem pro hospodaření Pákistánu, jelikož mu umožňují především krýt dovozy ze zahraničí, na které není schopná vydělat jeho ekonomika. Diaspora významně financuje soukromou spotřebu v zemi, potažmo výběr daní, které tvoří esenciální část příjmové strany státního rozpočtu. Bez remitencí zasílaných pákistánskými pracovníky ze zahraničí by Pákistán velice rychle směřoval k finančnímu bankrotu. Proto je podpora pákistánské diaspory důležitým politickým hlediskem většiny vlád. 

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 v % HDP

 2015/16

2016/17

2017/18

2018/19

2019/20*

Příjmy

15,3 15,5

15,2

14,5 16,7

Výdaje

19,9 21,3

21,8

21,7

23,8

Saldo

-4,6 -5,8

-6,6

-7,2

-7,1

Zdroj: http://www.finance.gov.pk/budget/Budget_in_Brief_2019_20.pdf

*V aktuálním roce jako plán rozpočtu

Fiskální rok v Pákistánu trvá od 1.7. běžného roku do 30.6. budoucího roku. Poslední známa data pákistánského rozpočtu jsou na fiskální rok 2020, který končí k 30. červnu 2020. Nový rozpočet na fiskální rok 2021 nebyl doposud zveřejněn (naplánováno na 12. června 2020).

Čisté příjmy pákistánského rozpočtu za období 2019–2020 byly odhadnuty na necelých 3,5 biliónů rupií (21,8 mld. USD), což znamená nárůst o 12,8 % oproti odhadům rozpočtu na rok 2018–19, zatímco výdaje jsou plánovány na 8,2 biliónů rupií (51,3 mld. USD). 

Největší položkou státního rozpočtu jsou výdaje na správu dluhu 2,89 biliónů rupií (18 mld. USD). Druhou nejvyšší položkou jsou výdaje na obranu ve výši 1,15 biliónů rupií (7,16 mld. USD).

Na příjmech se nejvíce podílí daně, které představují v podstatě jediný významný zdroj příjmů státu, pomineme-li půjčky ze zahraničí. Z hlediska daní se nejvíce na rozpočtu podílí daň z příjmu a sales tax (obdoba daně z přidané hodnoty) , přičemž každá samostatně představuje přibližně příjem ve výši cca 2,1 biliónů rupií (13,1 mld. USD).

Externí zdroje jsou plánovány ve výši 3 biliónů rupií (18,7 mld. USD). V důsledku ekonomické krize byla země nucena požádat o pomoc od svých partnerů a blízkých zemí, především v Perském zálivu. Veřejně bylo deklarováno, že půjčky pro Pákistán by měly činit 12 mld. USD., ovšem jejich forma nebyla blíže specifikována a může jít například o odložené platby za dodanou ropu. Země také jedná s MMF o poskytnutí dalších půjček v důsledku negativního vývoje platební bilance země a krize způsobené pandemií koronaviru.

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

v mil. USD 2015 2016 2017 2018 2019
běžný účet (bilance) -2 709 -4 867 -12 621 -19 897 -13 508
kapitálový účet 375 273 375 376 253
platební bilance – běžný a kapitálový účet -2 334 -4 594 -12 246 -19 521 -13 255
devizové rezervy* 18 699 23 099 21 403 16 384 14 481
veřejný dluh vůči HDP v % 63 68 67 73 84,8

*) součet rezerv držených státní bankou (SBP) a bankami
Zdroj: www.sbp.org.pk/ecodata, www.sbp.org.pk/reportshttp://www.finance.gov.pk/publications

Pákistán má vysoký podíl veřejného dluhu, který má tendenci růst. Země je dlouhodobě závislá na dovozech ze zahraničí, jelikož není schopná pokrýt poptávku obyvatelstva z vlastní výroby. Aby Pákistán mohl nevyrovnanou balanci běžného účtu financovat, je závislý na remitencích pákistánské diaspory v zahraničí. Tyto remitence pokrývají pákistánskou spotřebu, kterou není schopen zajistit stát vlastními silami. Země je zadlužená jak u svých partnerů (Čína, země Perského zálivu), tak také u mezinárodních organizací (MMF, Světová banka, Asijská rozvojová banka).

Bilance běžného účtu se prohlubuje především v posledních letech, přičemž je ze značné míry ovlivněna dovozy především z Číny. V roce 2018, zejména v druhé polovině roku (první polovina finančního roku 2019) došlo k výraznému poklesu devizových rezerv, které vedly k reálné hrozbě bankrotu Pákistánu. Země se bankrotu vyhnula především díky podpoře od svých partnerů ze zemí Perského zálivu a posléze i díky půjčce od MMF. Výdaje na údržbu veřejného dluhu představují výraznou část pákistánského rozpočtu (32 % všech výdajů).

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Pákistánský bankovní systém je z většiny privatizovaný, skládající se z

  • komerčních bank
  • zahraničních bank
  • islámských bank
  • rozvojových finančních institucí a
  • mikrofinačních ústavů (bank).

Neúplný přehled finančních institucí lze najít zde: https://www.sbp.org.pk/ecib/members.htm

Ze zahraničních bank jsou nejvýznamnější Standard Chartered Bank, Deutsche Bank A.G. (pouze pro korporátní klientelu), Citibank N.A. (pouze pro korporátní klientelu), a poté banky z Číny Industrial and Commercial Bank of China Limited, a Bank of China Limited a japonská MUFG Bank Limited.

Z pákistánských bank jsou nejvýznamnější Allied Bank of Pakistan, Askari Commercial Bank Ltd., Agricultural Development of Pakistan a Bank Al-Habib, Ltd.

Na trhu pojišťoven funguje mnoho subjektů, některé z nich jsou navázány například na bankovní instituce. Jejich výběr je závislý především na účelu pojištění.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Pákistánský daňový systém tvoří daně:

  • přímé – daň z příjmu
  • nepřímé – clo, centrální spotřební daň, daň z obratu, kolkovné a daň z nemovitosti, která se vztahuje ke komerčním transakcím.

V Pákistánu jsou daně považovány za federální odvody. Federální vláda reguluje všechny přímé daně a nepřímé daně jako clo, centrální spotřební daň a daň z obratu. Provinční vlády však také vybírají daně – příjmy z půdy, daň ze zemědělského příjmu, daň z nemovitostí a další místní daně včetně místní daně z obratu.

Následující tabulka znázorňuje přehled hlavních daní a jejich sazeb:

Přímé daně*:

 

bankovní společnosti

35 %

veřejné společnosti

30 %

soukromé společnosti

30 %

malé společnosti

25 %

daň z příjmu fyzických osob

0 % až 180 000 PKR + 15 % z částky nad 48 mil. PKR

Nepřímé daně:

 

Srážkové daně (withholding tax)

 

– z úroku z cenných papírů

10 %

– ze zisku či z debetu na bankovních účtech/fin. splátkách

10 %

– z poplatků za technické služby

15 % z hrubého poplatku

– z tantiém (royalty)

15 % z hrubé tantiémy

– z dividend

15–20 %

– z úroků

20 %

Daň z prodeje

 

– dodávky a dovoz zboží

17 %

– služby

13–16 % (dle provincie)

Daň z obratu

1,25 %

* Přímé daně placené společnostmi mají být postupně od roku 2019 do roku 2023 snižovány o jedno procento – v případě běžných společností z původních 30 % v roce 2018 až na 25 % v roce 2023, v případě malých společností z 25 % v roce 2018 na 20 % v roce 2023.

Další podrobnější informace je možno nalézt na webu Federal Bureau of Revenue.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Islámábádu (Pákistán) ke dni 26. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem