Pákistán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

Název státu:

• Pákistánská islámská republika
• Pákistání islámí džamhúríjat (urdsky)
• Islamic Republic of Pakistan (anglicky)

Prezident: Arif Alvi

Složení vlády:

• Imran Chán – předseda vlády

Demografické ukazatele:

• Počet obyvatel: 207,8 mil. (dle sčítání obyvatel v r. 2017)
• Hustota obyvatelstva: 269 obyvatele/km²
• Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 63,89 mil.
• Průměrný přírůstek obyvatelstva: 1,41 %
• Střední délka života: m: 66,4 let, ž: 70,5 let, průměr: 68,4 let
• Porodnost: 2,55 %
• Kojenecká úmrtnost: 50,4/1 000 porodů
• Míra gramotnosti: 57,9 % (muži 69,5 %, ženy 45,8 %)

Národnostní složení:

• Paňdžábci 44,7 %
• Paštuni 15,4 %
• Sindhové 14,1 %
• Saraikiové 8.4%
• Hindustánci (muhádžirové) 7,6 %
• Balúčové 3,6 %
• ostatní menšiny 6,3 %

Náboženské složení:

• Islám 96,4 % (z toho sunnité 85 – 90 %, šíité 10 – 15 %)
• křesťané, hinduisté a ostatní 3 %
• Státní náboženství: islám

Zdroj: Economist Intelligence Unit
Zdroj: www.sbp.org.pk

Zdroj: www.sbp.org.pk

Zdroj: www.sbp.org.pk

Zdroj: www.sbp.org.pk

Poslední dostupná makroekonomická data pákistánské ekonomiky jsou k dispozici ke konci finančního roku 2018. V uvedeném období místní ekonomika vzrostla o 5,8 % HDP a zaznamenala tak pokles o 0,5 % oproti předchozímu roku. Nominálně HDP dosáhl 309,6 mld. USD a v hodnotě HDP per capita pákistánská ekonomika dosáhla 4 866 USD na obyvatele a opět spadla pod hranici 5 000 USD na obyvatele (počet obyvatel země je 208 mil.).

Sektorový růst ke konci roku 2018 dosáhl těchto hodnot: zemědělství 3,8 %, průmysl 7,3 %, a služby 6,4 %. Na tvorbě HDP se z jednotlivých ekonomických sektorů nejvíce podílí velko- a maloobchod s podílem 17,9 % následovaný zemědělstvím 17,7 %. Z výrobních sektorů je největší textilní průmysl (20,9 % z výrobního sektoru), následovaný potravinářstvím (12,4 %).    

Dobrou zprávou pro ekonomiku je, že z jednotlivých průmyslových sektorů největší nárůst ve sledovaném období zaznamenal sektor výroby elektroniky (32,4 %), následovaný výrobou železa a oceli (21,8 %) a automobilovým průmyslem (17,8 %). Textilní průmysl, na který se pákistánská ekonomika zaměřuje a stát jej poměrně hodně podporuje, rostl o 0,4 %.

Problémy pákistánské ekonomiky na konci roku 2018

V průběhu roku 2018 se pákistánská ekonomika dostala do výrazných problémů, zejména kvůli nevývaženosti platební bilance. Pákistán stál před reálnou hrozbou bankrotu, jelikož jeho devizové rezervy se snižovaly. Problémy vygradovaly ve 4 kvartálu roku 2018 (2 kvartál finančního roku 2019 v Pákistánu), kdy zemi od bankrotu zachránila pomoc ze strany blízkých partnerů především z oblastí perského zálivu. V důsledku ekonomických problémů ovšem došlo k depreciaci Pákistánské rupie, která během roku 2018 ztratila 16 % ze své hodnoty. Dále došlo k vzrůstu inflace na 5-7%. Podle očekávání krize zpomalí ekonomiku, která by ve finančních letech 2019 a 2020 měla růst pouze v rozmezí 4,3 – 4,7 %. Na jaře roku 2019 by mělo dojít k uzavření dohody o pomoci ze strany mezinárodního měnového fondu, které by mělo být podmíněno přijetím opatření, která především uvolní tržní regulaci například v energetickém průmyslu.

Vzhledem ke zmíněným problémům začala vláda přijímat nápravná opatření, především pak celní i necelní bariéry pro dovoz výrobkůa začaly se podporovat přímé zahraniční investice do Pákistánské ekonomiky.

Projekt China – Pakistan Economic Corridor (CPEC)

Projekt CPEC je jedním z projektů Nové hedvábné stezky (čínská Iniciativa Pásu a Stezky). V rámci tohoto projektu Čína podporuje infranstrukturní projekty v Pákistánu, především pak v oblasti provincií Chajbar Paštúnchwá a Baločistán. Kromě infrastrukturních projektů jsou podporovány také energetické projekty, především stavba nových elektrických zdrojů. CPEC je v Pákistánu považován za výrazný faktor rozvoje a Pákistán se na tento projekt velmi upnul a spojuje svou budoucnost s tímto projektem, což je vidět ve sdělovacích prostředcích, kde se projekt CPEC velmi často zmiňuje.

Projekt CPEC má mít dvě fáze. V rámci první fáze, která byla oznámena v roce 2015 se staví především pákistánská infrastruktura a také energetické projekty. Do této fáze mají být zapojeny pouze pákistánské nebo čínské společnosti. Druhá fáze, která by měla začít v následujících letech, je nazvaná socioekonomická a jejím úkolem je především vybudování socioekonomické základny v Pákistánu (tedy budování speciálních ekonomických zón a jejich rozvoj, pomoc se vzděláváním apod.). Představa Pákistánu je, že zahraniční společnosti budou investovat v této zemi a bude zde docházet k výrobě a zároveň bude docházet ktransferu znalostí a technologií, což by mělo pomoci populaci. Druhá fáze CPEC má být otevřena pro všechny země světa. 

Remitence pákistánské diaspory v zahraničí

Remitance pákistánské diaspory (jedná se finanční prostředky, které zpátky do země zasílají Pákistánci pracující v zahraničí) činily ve finančním roce 2018 19,6 mld. USD (2017 19,4 mld. USD). Nejvíce pákistánská diaspora posílá peníze domů ze Saudské Arábie (4,9 mld. USD), Spojených Arabských Emirátů (4,3 mld. USD) a z Velké Británie (2,8 mld. USD). 

Za účelem zabezpečit trvalý přísun finančních prostředků do místní ekonomiky, již v r. 2012 se PK vláda rozhodla dále „zatraktivnit“ emigraci svých občanů do zahraničí přijetím tzv. „Pakistan Remittance Initiative“, což je vládní nařízení, podle kterého všechny remitence zasílané zahraničními Pákistánci zpátky do země jsou osvobozeny od bankovních poplatků a nepodléhají v Pákistánu zdanění.

Remitence jsou důležitých faktorem pro hospodaření Pákistánu, jelikož mu umožňuje především krýt dovozy ze zahraničí, na které není schopná vydělat jeho ekonomika. Diaspora významně financuje soukromou spotřebu v zemi, potažmo výběr daní, které tvoří esenciální část příjmové strany státního rozpočtu. Je absolutně zřejmé, že bez remitencí zasílaných pákistánskými emigranty ze zahraničí by Pákistán velice rychle směřoval k finančnímu bankrotu. Proto je podpora pákistánské diaspory důležitým politickým hlediskem většiny vlád. 

Zdroj: http://www.finance.gov.pk/publications/FPS_2018_19.pdf, http://www.finance.gov.pk/budget/Budget_in_Brief_2018_19.pdf

*V aktuálním roce jako plán rozpočtu

Fiskální rok v Pákistánu trvá od 1.7. běžného roku do 30.6. budoucího roku. Poslední známa data pákistánském rozpočtu jsou na fiskální rok 2019, který končí k 30. červnu 2019. Nový rozpočet na fiskální rok 2020 nebyl doposud zveřejněn.

Příjmy pákistánského rozpočtu na rok 2019 mají dosahovat 3 biliónů rupií (24,76 mld. USD), zatímco výdaje jsou plánovány na 5,2 biliónů rupií (42,31 mld. USD).  Největší položkou státního rozpočtu jsou výdaje na správu dluhu 1,65 biliónů rupií (13 mld. USD). Druhou nejvyšší položkou jsou výdaje na obranu ve výši 0,9 biliónů rupií (7 mld. USD). 

Na příjmech se nejvíce podílí daně, které představují v podstatě jediný významný zdroj příjmů státu, pomineme-li půjčky ze zahraničí. Z hlediska daní se nejvíce na rozpočtu podílí daň z příjmu a sales tax (obdoba daně z přidané hodnoty) , přičemž každá samostatně představuje přibližně příjem ve výši cca 1 biliónů rupií (8 mld. USD) a sales tax (obdoba daně z přidané hodnoty).

Externí zdroje jsou plánovány ve výši 1,2 biliónů rupií (9,67 mld. USD). V důsledku ekonomické krize byla země nucena požádat o pomoc od svých partnerů a blízkých zemí, především v Perském zálivu. Veřejně bylo deklarováno, že půjčky pro Pákistán by měly činit 12 mld. USD., ovšem jejich forma nebyla blíže specifikována a může jít například o odložené platby za dodanou ropu. Země také dlouhodobě jedná s Mezinárodním měnovým fondem o poskytnutí dalších půjček.

*) součet rezerv držených státní bankou (SBP) a bankami
Zdroj: www.sbp.com.pk, http://www.sbp.org.pk/ecodata/forex.pdf, http://www.sbp.org.pk/reports/annual/arFY18/Stats/Eng/Chapter-9.pdf

Pákistán má vysoký podíl veřejného dluhu, který má tendenci růst. Země je dlouhodobě závislá na dovozech ze zahraničí, jelikož není schopná pokrýt poptávku obyvatelstva z vlastní výroby. Aby Pákistán mohl nevyrovnanou balanci běžného účtu financovat, je závislý na remitencích pákistánské diaspory v zahraničí. Tyto remitence pokrývají pákistánskou spotřebu, kterou není schopen zajistit stát vlastními silami. Země je zadlužená jak u svých partnerů (Čína, země Perského zálivu), tak také u mezinárodních organizací (MMF, Světová banka, Asijská rozvojová banka).

Bilance běžného účtu se prohlubuje především v posledních letech, přičemž je ze značné míry ovlivněna dovozy především z Číny. V roce 2018, zejména v druhé polovině roku (první polovina finančního roku 2019) k výraznému poklesu devizových rezerv, které vedly reálné hrozbě bankrotu Pákistánu. Země se bankrotu vyhla především díky podpoře od svých partnerů ze zemí perského zálivu. Výdaje na údržbu veřejného dluhu představují výraznou část pákistánského rozpočtu (32 % všech výdajů).

Pákistánský bankovní systém je z většiny privatizovaný, skládající se z

• komerčních bank
• zahraničních bank
• islámských bank
• rozvojových finančních institucí a
• mikrofinačních ústavů (bank).

Neúplný přehled finančních institucí lze najít zde: https://www.sbp.org.pk/ecib/members.htm

Ze zahraničních bank jsou nejvýznamnější Standard Chartered Bank, Deutsche Bank AG (pouze pro korporátní klientelu), City Bank (Pouze pro korporátní klientelu).

Z pákistánských bank jsou nejvýznamnější Allied Bank of Pakistan, Askari Commercial Bank Ltd., Agricultural Development of Pakistan a Bank Al-Habib, Ltd.

Na trhu pojišťoven funguje mnoho subjektů, některé z nich jsou navázány například na bankovní instituce. Jejich výběr je závislý především na účelu pojištění.

Pákistánský daňový systém tvoří daně:

• přímé – daň z příjmu
• nepřímé – clo, centrální spotřební daň, daň z obratu, kolkovné a daň z nemovitosti, která se vztahuje ke komerčním transakcím.

V Pákistánu jsou daně považovány za federální odvody. Federální vláda reguluje všechny přímé daně a nepřímé daně jako clo, centrální spotřební daň a daň z obratu. Provinční vlády však také vybírají daně – příjmy z půdy, daň ze zemědělského příjmu, daň z nemovitostí a další místní daně včetně místní daně z obratu.

Následující tabulka znázorňuje přehled hlavních daní a jejich sazeb:

* Přímé daně placené společnostmi mají být postupně od roku 2019 do roku 2023 snižovány o jedno procento – v případě běžných společností z původních 30 % v roce 2018 až na 25 % v roce 2023, v případě malých společností z 25 % v roce 2018 na 20 % v roce 2023.

Další podrobnější informace je možno nalézt na webu Federal Bureau of Revenue.