Palestina: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Styčný úřad České republiky v Ramalláhu (Palestina)

Palestinská autonomní území (PAÚ) představují dvě teritoriálně oddělené entity; relativně otevřené prostředí Západního břehu a uzavřené území pásma Gazy bez volného přístupu z/na zahraniční trhy i do Izraele (v květnu 2020 byla Gaza nadále pod izraelskou vojenskou blokádou).  Palestinská národní správa (PNS) má na základě dohod z Osla administrativní a bezpečnostní pravomoc na tzv. území typu A (cca 18 procent Západního břehu Jordánu, zejména městská sídla a větší obce) a administrativně spravuje také tzv. území typu B (cca 22 procent území, zejména menší obce, venkovská sídla). Zbylých 60 procent rozlohy Západního břehu Jordánu, tzv. území typu C se nachází pod plnou administrativní a bezpečnostní kontrolou Izraele. Tu vykonává izraelská armáda (Israeli Defence Forces) prostřednictvím civilní správy okupovaných palestinských území COGAT (Coordination of Government Activities in the Territories). Pásmo Gazy ovládá od roku 2007 vláda islamistického hnutí Hamás.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Stát Palestina
  • State of Palestine
  • Dawlat Filastín

Složení vlády:

  • Předseda vlády a ministr vnitra: Dr. Mohamed Shtayeh
  • Vice-premiér pro politické záležitosti: Zijád Abú Amr  
  • Ministr zahraničních věcí: Rijád al-Malkí
  • Ministr financí a plánování: Šukrí Bišára
  • Ministr práce: Dr. Nasrí Abu Jish
  • Ministr národního hospodářství: Khaled Osaily
  • Ministr veřejných prací a bytové výstavby: Dr. Muhammad Ziyara
  • Ministr místní správy: Maždí al Saleh
  • Ministr spravedlnosti: Dr. Mohamed Shalaldeh
  • Ministr školství: Marwan Awartani
  • Ministr pro vyšší vzdělání: Dr. Mahmoud Abu Mouis
  • Ministryně turismu: Rula Bandak Ma‘ajá
  • Ministr telekomunikací a informací: Ishaaq Sidr
  • Ministr zemědělství: Riad al Atari
  • Ministr sociálního rozvoje: Dr. Ahmad Majdalani
  • Ministr dopravy: Asem Salem
  • Ministryně zdravotnictví: May Kaileh
  • Ministr pro záležitosti Jeruzaléma: Fadi al Hidmi
  • Ministryně pro záležitosti žen: Dr. Amal Hamad
  • Ministr kultury: Atef Abu Saif

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel (odhad pro rok 2019)

  • Celkem na území Západního břehu Jordánu a Gazy, včetně východního Jeruzaléma: 5,04 mil.
  • Západní břeh: 3,02 mil.
  • Gaza: 2,02 mil.

Porodnost (2019)

  • Celkem:  4,1
  • Západní břeh: 3,7
  • Gaza: 4,5

Mediální věk (2016)

  • Celkem: 19,8 let
  • Západní břeh: 20,9 let
  • Gaza: 18,2 let

Gramotnost (2017)

  • Západní břeh: 96,4 %
  • Gaza: 97,0%

Podíl obyvatel venkova: 16,6 %

Podíl obyvatel uprchlických táborů: 9,5 %

  • Západní břeh: 26 %
  • Pásmo Gazy: 66 %

Národnostní složení – údaje nejsou publikovány; dominantní arabská populace (jazyk arabština)

Náboženské složení:

Oficiálním náboženstvím je islám, uznávaným je také křesťanství a víra komunity Samaritánů v Nábulusu. Svátky obou největších náboženství jsou oficiální (u křesťanů západní i východní-ortodoxní). Palestinské obyvatelstvo je převážně muslimské (99 % – především sunnité), křesťané tvoří něco málo přes 1 % celkového počtu obyvatel.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2015

2016

2017

2018

2019

HDP v mld. USD

14,0

15,4

16,1

16,3

17,1

HDP na osobu USD

2 715

2 813

2 892

3 058

2 979

Vývoj HDP v %

3,7

8,9

1,4

1,2

0,9

Inflace v %

1,2

1,7

1,0

2,0

1,6

Nezaměstnanost v %

26,9

26,9

27,3

28,5

28,0

Zdroj: Světová banka, EIU

 

Struktura HDP (hodnota v mil. USD, 2019)

  • Služby: 2995
  • Obchod a opravy automobilů: 3346
  • Těžba, výroba, elektřina a voda: 2057
  • Veřejná správa, obrana: 1502
  • Stavebnictví: 921
  • IT a telekomunikace: 497
  • Zemědělství, lesnictví a rybolov: 1091
  • Finance a pojišťovnictví: 626
  • Doprava a skladování: 278
  • Jiné: 2299

Zdroj: PCBS, Palestine in Figures, March 2020

 

Očekávaný vývoj ekonomiky v teritoriu

 

Palestinské hospodářství bude tak jako všechny světové ekonomiky v nejbližší době značně poznamenáno pandemií Covid-19. K zamezení šíření koronaviru a prevenci kolapsu palestinského zdravotnictví přistoupila již v počátku krize v březnu 2020 palestinská vláda k vyhlášení nouzového stavu a přijetí restriktivních opatření, která prakticky zastavila ekonomický život v zemi. V době publikace této zprávy v polovině května 2020 začínají být tato omezení teprve pozvolna uvolňována a lze předpokládat, že pokud se bude nákaza šířit dál, budou opětovně zavedena.

Restriktivní opatření mají velmi negativní dopad na dlouhodobě křehkou palestinskou ekonomiku. Již v roce 2019 zaznamenalo palestinské hospodářství nižší růst než v roce předchozím. To bylo dáno jednak dlouhodobými politicko-bezpečnostními problémy a dále také bilaterálním sporem mezi Izraelem a Palestinou ohledně plateb z cel a daní, které Izrael pro Palestinu vybírá. Důsledkem tohoto sporu bylo zastavení přijímání těchto plateb, které činí přibližně 60% palestinského rozpočtu. Přestože byly vybrané cla a daně částečně Palestině ke konci roku 2019 převedeny, měl tento problém negativní vliv na rozvoj palestinské ekonomiky. Rovněž pokračující pokles podpory donorů, zejména USA, které již v roce 2018 zastavilo veškerou rozvojovou spolupráci s Palestinou, se odráží ve snížení příjmů do palestinského rozpočtu.

Omezení související s pandemií mají dopad na zaměstnanost, pohyb osob a zboží, výrobu i spotřebu. Například izolace Betléma, kde byly v březnu 2020 zaznamenány první případy nákazy, uzavřelo významný zdroj příjmů do palestinského rozpočtu – turismus. V Betlémě je v důsledku ke dni publikace této zprávy již třetí měsíc trvající nulové návštěvnosti ze strany turistů uzavřeno 350 restaurací, 120 obchodů se suvenýry a 53 hotelů. Celkově tak jen v těchto zařízeních přišlo o práci 2600 zaměstnanců. Další dopad pandemie silně pociťují tamní výrobci suvenýrů z olivového dřeva, taxislužby a dopravci, průvodci atd. Z 217 tisíc obyvatel Betléma jsou tři čtvrtiny přímo či nepřímo závislé na příjmech z turistického ruchu. Podobně jako Betlém byla zasažena i Gaza, kam se od začátku koronavirové krize dostávaly jen dodávky humanitární pomoci a potraviny.

V souvislosti s pandemií má palestinská samospráva nové nepředvídané výdaje zejména v sektoru zdravotnictví a zároveň se jí vzhledem k útlumu výroby a spotřeby, ale také dovozu a vývozu, výrazně snižují příjmy z daní a cel. Dlouhodobě vysoká nezaměstnanost v důsledku pandemie dál vzrůstá a krizí byli zasaženi i palestinští pracovníci zaměstnaní v Izraeli, jejichž příjmy jsou důležité pro statisíce palestinských rodin.

Světová banka vypracovala odhad makroekonomických dopadů epidemie COVID-19 v Palestině. Celkový pokles poptávky je odhadován na 30%, což v případě dvouměsíčního trvání opatření omezujících volný trh způsobí změnu růstu HDP v roce 2020 z předpokládaných 2,4% na -2,6%, v případě čtyřměsíčních omezení pak na -7,6%. Palestinské samosprávě bude v rozpočtu chybět přibližně 1,4 mld. USD.

V závislosti na vývoji pandemie odhadují ekonomové pomalý návrat k růstu ekonomiky v roce 2021, který by v případě brzkého konce krize mohl dosahovat 2,5%. Špatnou zprávou pro palestinskou ekonomiku je růst závislosti na pomoci donorů, neboť příjmy z daní a cel do palestinského rozpočtu pravděpodobně nebudou v brzké době obnoveny na hodnoty před koronavirovou krizí. Ekonomové dále neočekávají pokrok v blízkovýchodním mírovém procesu, jež by mohl mít pozitivní dopady i na palestinské hospodářství. Naopak další potenciálně negativní dopad může mít anexe částí Západního břehu ze strany Izraele, která by pravděpodobně vedla k prohloubení politicko-bezpečnostních problémů.

 

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Ekonomická recese způsobená pandemií Covid-19 bude mít negativní dopad také na palestinské veřejné finance. Úbytek příjmů do státního rozpočtu v roce 2020 je odhadován v hodnotě mezi 155 a 360 mil. USD. Pokud nebudou omezeny výdaje, může schodek rozpočtu dosáhnout 1,73 mld. USD, což představuje 24% nárůst oproti roku 2019. Palestinskému rozpočtu se zároveň pravděpodobně dostane nejnižší podpory za poslední roky (odhadem 377 mil. USD). Z důvodu nedostatku kontroly nad vlastním finančním systémem (celní a měnová unie s Izraelem) má Palestina omezené možnosti přijmout opatření ke snížení negativních dopadů pandemie.    

Další státní výdaje související s koronavirem budou propad ekonomiky ještě více prohlubovat. Prioritou palestinské vlády je mimo zastavení šíření infekce, které si vyžádají pokračování výdajů ve zdravotnictví, také podpora chudých domácností a malých firem prostřednictvím navýšení sociální podpory či bankovních půjček. Vláda zatím v první polovině května 2020 nehovoří o snižování daní, i když palestinští obchodníci už po něm vzhledem k významnému poklesu příjmů volají. Jako opatření k podpoře těch, kteří kvůli krizi přišli o příjmy, navrhla Světová banka palestinské vládě rozšíření programů podpory zaměstnanosti mladých nebo krátkodobého zaměstnání (cash for work). Výdaje na tuto pomoc budou však pro palestinský rozpočet další zátěží.  

Palestinská ekonomika se přitom stále vzpamatovává z finanční krize v roce 2019 způsobené výše zmíněným sporem mezi Izraelem a Palestinou ohledně plateb z cel a daní. Nedostatek příjmů do státního rozpočtu za období přibližně poloviny roku 2019 způsobil v palestinských bankách například problém nedostatku finanční hotovosti či nárůst rizikovosti půjček.

Z důvodu krize v roce 2019 a pandemie v roce 2020 roste dluhové zatížení palestinské samosprávy. V souvislosti s koronavirovou krizí přijala palestinská vláda rozhodnutí o odsunutí všech dluhových splátek o čtyři měsíce, pro sektor turismu až o šest měsíců. Celkový objem odsunutých splátek je odhadován na 1,5 mld. USD.  

Současná pandemie zastihla palestinskou ekonomiku ve špatném stavu. Od roku 2017 se její růst pohyboval jen kolem 2 procent, což je vzhledem k růstu populace nedostatečné. Strukturální nedostatky hospodářství či korupce dlouhodobě zpomalují možnosti ekonomického rozvoje. V krizové situaci způsobené Covid-19 hrozí palestinskému hospodářství negativní spirálový vývoj, kdy ekonomická recese sníží příjmy palestinské samosprávy, ta kvůli nim přijme opatření k omezení výdajů, což dále povede ke snížení obchodní výměny a dalšího poklesu příjmů do rozpočtu.

 

 

2015

2016

2017

2018

2019

Hrubé domácí příjmy v mld. USD

17,3

17,6

18,2

19,0

19,7

Provozní výdaje v mld. USD

4,5

4,4

4,1

3,9

3,6

Investiční výdaje v mil. USD

212

234

258

277

200

Zahraniční asistence v mil. USD

815

780

720

655

492

Deficit rozpočtu v mld. ILS

5,6

4,1

4,4

2,6

2,3

Zdroj: Ministerstvo financí vlády PNS, Palestine Monetary Authority

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2015

2016

2017

2018

2019

Běžný účet v mil. USD (deficit)

2 016

1348

2071

1659

1826

Běžný účet bez oficiálních transferů v % HDP

-19,1

-17,9

-17,5

-18,3

-18,6

Běžný účet včetně oficiálních transferů v % HDP

-13,5

-11,6

-13,8

-14,5

-15,3

Finanční účet v mil. USD

960

683

592

423

672

Kapitálový účet v mil. USD

491

430

451

543

538

Zdroj: Palestine Monetary Authority (PMA), EIU

 

2015

2016

2017

2018

2019

Devizové rezervy v mil. USD

580

313

446

434

458

Zdroj: Palestine Monetary Authority (PMA)

 

2015

2016

2017

2018

2019

Veřejný dluh celkem, v mil. USD

2 537

2 483

2 543

2 369

2 795

Zahraniční zadlužení, v mil. USD

1 108,7

1 088,9

1 041,9

1 031,7

1 031,7

Zdroj: Palestine Monetary Authority (PMA)

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Aktuálně působí na PAÚ 15 bank s 302 pobočkami. Největší z palestinských bank je Bank of Palestine, ze zahraničních Arab Bank.

Hlavní banky působící na PAÚ:

Arabské banky:

Pojišťovny:

Nejvyšším úřadem státní správy dohlížejícím na bankovní a finanční sektor je Palestinská monetární správa (PMA). Palestinský bankovní systém je možno klasifikovat jako středně rozvinutý. Jádro systému se soustředí kolem omezeného počtu bankovních skupin pod dohledem PMA, která ze zákona plní standardní funkci bankovního dozoru. Ten v uplynulých několika letech zřetelně posílil. Fiskální politiku a zlepšování dohledu PMA nad bankami koordinuje PNS s Mezinárodním měnovým fondem (IMF) a Světovou bankou (WB), ale i centrální bankou Izraele. Kapitálové minimum bylo v roce 2010 zvýšeno ze 35 mil. USD na 50 mil. USD, byla přijata opatření proti výkyvům na finančních trzích. Rozvíjí se bankovní inkluzivita i systém poskytování půjček a leasingu. V Gaze spravované islamistickým hnutím Hamás nemá PMA žádnou kontrolu nad bankovním systémem. Finanční toky do Gazy fakticky kontroluje Izrael.

Pojišťovací služby jsou srovnatelné se zahraničím.

Na PAÚ operuje Palestinská burza (Palestinian Exchange, PEX) s hlavní pobočkou v Nábulusu (www.pex.ps). Obchoduje s akciemi 48 registrovaných palestinských firem s tržní hodnotou akcií 3,73 mld. USD.

Zdroj: Palestine Monetary Authority, PEX

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

PNS na základě smluvních ujednání s Izraelem (1994) a tzv. Pařížského protokolu vybírá a spravuje daně a poplatky na PAÚ. Výjimkou jsou cla a daně z importu ze třetích zemí, kdy celní poplatky a dovozní daň vybírá ve prospěch PNS Izrael a tyto finanční prostředky následně transferuje na účty PNS. Z politických důvodů se však někdy stává, že Izrael část vybraných prostředků zadržuje. PNS se dále potýkala s nízkou efektivitou při výběru daní na palestinských územích, ale v posledním období se tento negativní trend daří zvrátit. Z hlediska dlouhodobé finanční stability PNS je větším problémem praxe, kdy je většina zboží ze třetích zemí na PAÚ dovážena/re-exportována z Izraele a PNS tak přichází o významné příjmy z cel a dovozní daně (na importy z Izraele se s ohledem na existenci kvazi celní unie cla ani jiné dávky neuplatňují). Z pásma Gazy nemá vzhledem k tamní vládě hnutí Hamás PNS žádné příjmy.

Na PAÚ jsou uplatňovány následující daně:

Daň z příjmu fyz. osob

Od roku 2011 je uplatňováno progresivní zdanění se třemi příjmovými skupinami; 5 % (roční příjem 1-40 000 NIS), 10 % (roční příjem 40 001-80 000 NIS) a 15 % (roční příjem 80 001 a výše). Zvýhodnění jsou uplaňována v případě nezaměstnaných, manželek, dětí a studentů. Zaměstnavatel je povinen odvádět daň za své zaměstnance. U Palestinců zaměstnaných v Izraeli odvádí daň izraelský zaměstnavatel, přičemž 70 % převede PNS a 30 % si Izrael ponechá.

Daň z příjmu právnických osob

Uplatňuje se obecná daň ve výši 15 % ze zisku, přičemž se zohledňují odpisy majetku a další obchodní výdaje. Noví investoři mohou požádat o osvobození od daně na období až 5 let (ve specifických případech až 8 let).

Daň ze zahraničních dividend

Daň ve výši 15 % se uplatňuje na akcionáře zahraničních společností v případě, že jsou dividendy distribuovány akcionářům na území PAÚ.

Daň z přidané hodnoty (DPH – VAT)

V současnosti se uplatňuje na zboží a služby ve výši 16 % (podle tzv. Pařížských protokolů nesmí být VAT v Palestině oproti Izraeli vyšší nebo nižší než o 2 %).  

Spotřební a dovozní daň

V souladu s celním sazebníkem (jednotným pro Izrael i PAÚ) jsou na dovozy uplatňována cla, resp. spotřební daň z dovozu (purchase tax on imports) ve výši 5-95 %. Celní sazebník je veřejně dostupný na webových stránkách izraelského i palestinského ministerstva financí. Spotřební daň je uvalena i na některé domácí produkty.

Dále jsou na PAÚ uplatňovány tyto daně: daň z majetku a z nemovitosti (ve výši 1 %), darovací  a dědická daň.

 

Zdroje: MF, PalTrade, Doing Business in Palestine: www.paltrade.org

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno Styčným úřadem ČR v Ramalláhu (Palestina) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem