Papua Nová Guinea: Zahraniční obchod a investice
© Zastupitelský úřad ČR v Kuala Lumpur (Malajsie)
- 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
- 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 2.3. Komoditní struktura
- 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
- 2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
Obchodní bilance 2015-2019 (mld. USD) | |||||
2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | |
Vývoz | 9,1 | 6,4 | 6,9 | 7,0 | 7,8 |
Dovoz | 4,5 | 5,1 | 5,0 | 4,2 | 4,5 |
Saldo | 4,6 | 1,3 | 1,9 | 2,8 | 3,3 |
Zdroj: Centrální banka PNG
Obchodní bilance PNG je dlouhodobě pozitivní, v roce 2019 činilo saldo 3,3 mld. USD. Celkový obrat zahraničního obchodu též vrostl oproti roku 2018 o 9,8 %, jeho objem činil 12,3 mld. USD. Tento nárůst byl způsoben rovnovměrně růstem vývozu (11,1 %) i dovozu (8,3 %).
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Hlavní obchodní partneři PNG v roce 2019 | ||||||
Import | Export | Celkem | ||||
1 | Austrálie | 37,3 % | Austrálie | 23,2 % | Austrálie | 29,5 % |
2 | ČLR | 16,5 % | ČLR | 20,8 % | ČLR | 18,9 % |
3 | Singapur | 12,2 % | Japonsko | 15,3 % | Singapur | 9,9 % |
4 | Malajsie | 7,5 % | EU 27 | 9,7 % | Japonsko | 9,9 % |
5 | Tchaj-wan | 3,7 % | Singapur | 8,0 % | EU 27 | 6,8 % |
6 | EU 27 | 3,2 % | Tchaj-wan | 7,1 % | Tchaj-wan | 5,6 % |
7 | Thajsko | 3,2 % | Jižní Korea | 3,1 % | Malajsie | 4,2 % |
8 | Indonésie | 3,2 % | Filipíny | 2,2 % | Jižní Korea | 2,2 % |
Zdroj: Eurostat
EU 27 je pro Papuu-Novou Guineu po Austrálii, Číně, Singapuru a Japonsku 5. nejvýznamnějším obchodním partnerem na světě (6,8 %). Naopak pro EU není PNG příliš významným obchodním partnerem. V žebříčku obchodních partnerů EU klesla PNG na celkové 118. místo (112. v roce 2018), co do importu je na 81., co do exportu na 155. místě.
2.3. Komoditní struktura
Hlavní vývozní komodity:
- káva, kakao, tabák
- rostlinné a živočišné oleje
- zlato
- měděná ruda
- ropa a zemní plyn
Hlavní dovozní komodity:
- stroje a dopravní zařízení
- hotové výrobky
- paliva a chemikálie
- potraviny
- chladicí zařízení
2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
Autoři neuvádějí.
2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Geografické umístění PNG, její geopolitická důležitost, dostatek komodit a především úspěch investorů v případě projektů PNG LNG a PAPUA LNG láká další investory – hlavně z Číny a Japonska – kteří směřují především do primárního sektoru. Nicméně, jakkoli je průběh velkých strategických projektů relativně hladký, menší podniky stále naráží na obtíže. PNG je země zatížená korupcí, a přestože se vláda některými svými kroky snaží podporovat průhlednost zakázek a obchodních transakcí, jiné její kroky se zdají být spíše protekcionistické.
Teritoriální struktura:
Hlavním investorem v zemi z teritoriálního hlediska stále zůstává Austrálie, následována Čínou, Malajsií, Singapurem a Filipínami. Investice putují do 5 hlavních sektorů: těžba a ropný průmysl (25 %), energetika (16 %), stavebnictví (12 %), výroba (8 %) a pohostinství (7 %).
Odvětvová struktura:
Investment Promotion Authority of Papua New Guinea vytipovala pro potenciální investory následující odvětví:
- zemědělství (káva, palmový olej, kakao, čaj, kaučuk, kokos), rybářství, lesnictví
- těžba mědi, zlata, ropy a plynu
- průmyslová výroba (zejména potravinářský a textilní průmysl, politika upřednostňování domácí výroby před importem, zavádění efektivních a úsporných technologií)
- turistika (propagace země jako turistické destinace a výstavba turistických objektů)
- finanční služby
- telekomunikace
Zahraniční investice v teritoriu PNG se již dlouhodobě primárně soustředí do oblasti přírodních zdrojů PNG (zemní plyn a drahé kovy). Se stále větší diverzifikací ekonomiky ale vznikají příležitostí pro investice i v dalších odvětvích v primárním sektoru mimo těžbu, jako jsou zemědělství, rybolov, dále ve zpracovatelském průmyslu a v rozvíjejících se službách.
S ohledem na zaměření českého průmyslu se jako vhodné obory pro investování spojené s dodávkami výrobků a služeb jeví: energetická zařízení (vč. malých vodních zdrojů energie), výroba potravin (s použitím českých technologií), zemědělství a zemědělská technika, těžební technika, produkce stavebních materiálů a transfer stavebních technologií, dřevozpracující průmysl aj.
V zemi však existuje také seznam činností, ve kterých zahraniční firmy podnikat nesmí. Tzv. Cottage Business Activities List uvádí mezi těmito činnostmi například zemědělství menšího rozsahu, lov a jeho propagaci, získávání některých produktů v oblasti lesnictví, rybolov v pobřežních vodách, rybolov některých druhů, některé neekologické způsoby těžby, některé způsoby prodeje zboží, textilních řemesela, apod.
2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Podporou investování a podnikání v PNG je pověřena Investment Promotion Authority (IPA). Zahraniční firmy, které chtějí podnikat a investovat v PNG, se musí předem zaregistrovat u IPA v souladu s Company Act a dále musí požádat o vydání certifikátu, že jsou oprávněny vykonávat podnikatelské aktivity v PNG. Na každou specifickou investici je vydávána licence po vydání souhlasu příslušného státního úřadu. Požadavky na vydání certifikátu a licence stanoví Investment Promotion Act.
Daňové podmínky, tak jak jsou nastaveny, odpovídají prioritám stanoveným v současných vládních strategických programech a akutním potřebám ekonomiky PNG. Těmi jsou zejména rozvoj zpracovatelského průmyslu, zvyšování produktivity zemědělství, lepší využití potenciálu cestovního ruchu, ale také rozvoj lidských zdrojů.
Daňové pobídky pro podnikání a investování zahrnují mj.:
- zrychlené odpisy až do výše 100 % v případě některých nových průmyslových, výrobních a zemědělských objektů
- některé náklady spojené s exportem zboží PNG a jeho podporou lze dvakrát odečíst (odčitatelná položka nesmí přesáhnout 75 % celkové exportní ceny; podmínkou je zároveň, aby náklady na pracovní sílu tvořily více než 10 % konečné prodejní ceny.)
- v případě zpracovatelského průmyslu a cestovního ruchu lze rovněž dvakrát odepsat náklady na podporu exportu
- u vybraného druhu zboží určeného na export lze odečíst až 100% jeho hodnoty jako odčitatelnou položku v případě splnění specifických podmínek (během prvních 3 roků realizovaných vývozů zcela, další čtyři roky se odčítá od zdaňovaného základu hodnota navýšení exportu nad jeho průměrnou úroveň)
- zrychlený odpis až do výše 100 % u nových aktivit v oblasti zemědělství a rybářství; v případě hotelů, ubytovacích a stravovacích zařízení do výše 55 %
- nové výrobní projekty budou daněny po dobu 10 let sazbou 20 %
- náklady na výzkum a vývoj jsou v případě schválení odčitatelnou položkou ve výši 150 % skutečně vynaložených nákladů
- náklady vynaložené na školení místních pracovních sil lze dvakrát odečíst
- prominutí dovozního cla v případě dočasného dovozu důležitého zařízení
- sleva na dani v případě infrastrukturních výdajů podniků v oblasti přírodních zdrojů, zemědělství a cestovního ruchu
- Zvláštní daňové prázdniny až na dobu 10 let jsou poskytovány pro vybraný okruh podnikatelských aktivit v odlehlých oblastech (celkem vybráno 13 odlehlých území).
Kontakt na místní agenturu pro podporu přímých zahraničních investic:
Investment Promotion Authority of Papua New Guinea / IPA
Level 1, IPA Haus, Munidubu Street, (Cnr of Lawes Rd & Champio Parade)
Konedobu, Port Moresby, P.O. Box 5053, BOROKO
National Capital District, Papua New Guinea
Tel.: +675 321 3900/321 7311
Fax: +675 320 2237
Email: ipa@ipa.gov.pg
Web: www.ipa.gov.pg
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Kuala Lumpur (Malajsie) ke dni