Papua Nová Guinea: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Kuala Lumpur (Malajsie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Nezávislý stát Papua Nová Guinea
  • The Independent State of Papua New Guinea

 Složení vlády

Papua Nová Guinea (PNG) je konstituční monarchie s parlamentní demokracií. Hlavou státu je britský monarcha (královna Alžběta II), reprezentovaný generálním guvernérem. V únoru 2017 stanul nově v čele tohoto úřadu v pořadí 10. generální guvernér Sir Robert Dadae. Titul monarchy je dědičný, generální guvernér je volen parlamentem PNG a plní převážně ceremoniální funkci.
PNG má tři úrovně vlády: národní, provinční a místní.Jednokomorový Národní parlament má 111 členů. Poslanci jsou voleni z 19 provincií a území hlavního města Port Moresby na období 5 let. Generální guvernér na základě doporučení parlamentu jmenuje premiéra, kterým je od roku 2019 James Marape. Premiér navrhne z členů své politické strany nebo koalice generálnímu guvernérovi vládu (tzv. Národní výkonná rada) a ten ji formálně jmenuje.
Právní systém PNG je založen na britském zvykovém právu. Soudnictví je nezávislé na vládě. Existují tři úrovně soudů, nejvyšší soudní instancí je Nejvyšší soud. Většina poslanců je ve svých volebních obvodech zvolena především na osobním a etnickém základě, nikoliv podle politické příslušnosti.. Volební systém je většinový, vítězi často dostanou méně než 15 % hlasů aloajalita ke straně není obvykle příliš silná. Typické je „přetahování“ poslanců v úsilí získat parlamentní většinu. Žádná strana dosud nikdy nezískala dostatek křesel k vytvoření své vlastní vlády. Vzhledem k tomu, že většina poslanců si po volbách nezachová své křeslo, je stranická struktura slabá a národní vedení nestabilní. A to má své konsekvence. Nové vlády jsou proto po prvních 18 měsíců chráněny zákonem proti hlasování o nedůvěře a vyslovení nedůvěry parlamentem není možné ani 12 měsíců před novými volbami. V úsilí zajistit větší stabilitu byl v r. 1999 přijat také zákon o integritě politických stran, zakazující poslancům měnit svou stranickou příslušnost.

Papua Nová Guinea se od roku 2012, kdy se ujala moci vláda bývalého premiéra Petera O’Neilla, těšila nebývalé politické stabilitě. V posledním roce svého vládnutí se však vláda potýkala s velkými výzvami danými situací na globálním trhu i vnitřní politické scéně a také nepříznivými klimatickými podmínkami. V květnu 2019 však po 7 letech v čele vlády premiér Peter O’Neill rezignoval poté, co jeho vládní stranu opustila řada poslanců. Současný kabinet se s příchodem nového předsedy vlády Jamese Marapeho (Pangu Party) výrazně obměnil. Vzkříšená Pangu Party je druhou nejpočetnější vládní stranou (12 členů) a spolu s tradiční stranou People’s National Congress (PNC) bývalého premiéra O’Neilla (26 členů) disponuje nadpoloviční většinou ve vládní koalici, která dohromady čítá 64 členů z 10 různých politických uskupení.

Členové vlády:

·    James Marape – předseda vlády
·    Davis Steven – místopředseda vlády, ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce
·    Ian Ling-Stuckey – ministr pro státní pokladnu
·    Soroi Eoe – ministr zahraničí a zahraničního obchodu
·    Charles Abel – ministr financí a rozvoje venkova
·    Joseph Yopyyopy – ministr školství
·    Lekwa Gure – ministr pro civilní letectví
·    Wera Mori – ministr průmyslu a obchodu
·    Renbo Paita – ministr pro komunikace a energetiku
·    Wake Goi – ministr pro náboženství, mládež a místní rozvoj
·    Chris Nangoi – ministr pro correctional services
·    Saki Soloma – ministr obrany
·    Jeffery Kama – ministr pro životní prostředí, jeho ochranu a klimatickou změnu
·    Dr Lino Tom – ministr pro rybolov
·    Sir Puka Temu – ministr pro záležitosti provincie Bougainville
·    Elias Kapavore – ministr zdravotnictví a HIV/AIDS
·    Nick Kuman – ministr vyššího školství, vědy, výzkumu a technologií
·    Justin Tkatchenko – ministr pro bytovou výstavbu a urbanizaci
·    Petrus Thomas – ministr pro přistěhovalectví a bezpečnost hranic
·    Pila Niningi – ministr pro mezivládní záležitosti
·    Alfred Manase – ministr práce a vztahů v průmyslu
·    John Simon – ministr zemědělství a živočišné výroby
·    John Rosso – ministr pro územní plánování a půdní fond
·    Kerenga Kua – ministr pro ropu
·    Bryan Kramer – ministr pro policii
·    Sasindran Muthuvel – ministr pro státní podniky
·    Westly Nukundj – ministr pro státní správu
·    Emil Tammur – ministr turismu, kultury a umění
·    William Samb – ministr dopravy a infrastruktury
·    Michael Nali – ministr veřejných prací a implementace
·    Solan Mirisim – ministr lesnictví
·    Richard Maru – ministr pro národní plánování a monitorování
·    Johnson Tuke – ministr pro těžbu

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografické ukazatele:

  • počet obyvatel: 8 750 000
  • hustota zalidnění: 19 obyv./km2
  • Ekonomicky činné obyvatelstvo: 65%
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva 2,2%
  • Míra porodnosti: 3,6

 Věková struktura:

  • 0-14 roků: 34 %
  • 15-64 roků: 61 %
  • 65 a více: 5 %

 Nejpočetnější etnika (etnické složení je velmi pestré, na celém území PNG žije přes 800 etnických skupin):

  • Melanésané
  • Papuánci
  • Negrité
  • Mikronésané
  • Polynésané

Náboženské složení

  • protestanti (69,4 %)
  • římsko katolická církev (27 %)
  • domorodé víry (animisté a další)

Zdroj: Asian Develompent Bank Basic Statistics 2020

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

  2015 2016 2017 20182019
HDP (v běžných cenách, mld. USD)18,218,919,519,620,5
HDP (růst, %) 9,5 4,1 3,5 0,8 4,8
HDP na obyvatele
v paritě kupní síly (USD)
35523573 3657 3626 3712
Inflace (%) 6,0 6,7 5,4 4,7 3,6
Směnný kurz (PGK/USD)  2,8 3,1 3,2 3,3 3,4
Pracovní síla (v mil. obyv.) 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3

Zdroj: World Bank, Bank of Papua New Guinea, Asian Development Bank,

HDP, inflace – vývoj ekonomiky v roce 2019

4,8% růst v roce 2019 byl tažen oživením v těžebním průmyslu po zemětřesení v roce 2018. Zkapalněný zemní plyn (LNG) se v roce 2019 odrazil ode dna a jeho produkce vzrostla přibližně o 16 %, vzrostla též produkce ropy. Těžba a dobývání, které dohromady tvoří asi 10% HDP, také vzrostly, zejména díky zvýšené produkci ve zlatém dole Porgera a v menší míře i zlatém a měděném dole Ok Tedi.
Mimo těžební sektor byl celkový ekonomický obraz země slabý. Rezignace předsedy vlády Petera O´Niella vedla ke kompletní obměně kabinetu, což způsobilo určitou ztrátu ekonomické hybnosti. Přestože se hospodářská politika nové vlády významně neliší od té předešlé, některé důležité rozdíly existují. Jsou to zejména nové priority v reformě státem vlastněných podniků (SOE) a zvýšení domácího vlastnictví těžebních a ropných aktiv. V souladu s druhým z těchto cílů se nový kabinet snažil znovu projednat dva nové investiční projekty: Papua LNG a projekt PNG LNG v poli P’nyang. Společně jsou tyto dva projekty nastaveny tak, aby poháněly ekonomiku s plánovanými kapitálovými výdaji přesahujícími 10 miliard dolarů. Jednání však byla pozastavena, což způsobilo odložení projektů a utlumilo důvěru podniků. Mírný růst (2,5 %) pokračoval v roce 2019 také v sektorech zemědělství, lesnictví a rybolovu. Slabý výkon zaznamenalo stavebnictví.

Tvorba HDP podle jednotlivých sektorů v r. 2019:

  • služby 44 %
  • těžební průmysl 32 % (těžba drahých kovů – 16 %, ropa, zemní plyn – 16 %)
  • zemědělství 18 %
  • zpracovatelský průmysl 11 % 

Zaměstnanost: Zhruba 85 % obyvatel je zaměstnáno v zemědělství, zbytek ve službách a průmyslovém sektoru. Nezaměstnanost ve městech se pohybuje podle oblastí od 1,8 % až po 80 %. Statistická zpráva ADB 2020 i řada dalších zdrojů však uvádí celkovou nezaměstnanost v zemi pouhých 2,5 %.

Očekávaný vývoj v teritoriu

Očekává se dramatický pokles růstu HDP (pouhých 0,8 %) v roce 2020, následovaný mírným růstem přibližně 3 % v roce 2021. Inflace pro rok 2020 by měla být na hodnotě 3,3 %. ADB předpovídá také meziroční propad exportu o 7 %, rok 2021 by pak měl tuto ztrátu dohnat. Kromě těžebního průmyslu zůstane růst v roce 2020 celkově slabý.

Stejně jako jinde ve světě je vysoce pravděpodobné, že opatření související s šířením nákazy COVID-19 bude mít v roce 2020 široký dopad na ekonomiku i celou společnost a výroba bude mít problémy s narušením dodavatelských řetězců. Vládní kapitálové výdaje mají podle plánu růst v roce 2020 o 18,8%, což by mohlo poskytnout určité podněty, zejména pro stavebnictví. Realizace těchto výdajů se však může ukázat jako obtížná, protože rozpočet na rok 2020 závisí na zajištění významného a dosud nejistého externího financování. V prvním čtvrtletí roku 2020 byly navíc v reakci na COVID-19 zpomaleny nebo pozastaveny projekty v oblasti infrastruktury, které stavěli dodavatelé z ČLR. Předpokládá se, že zemědělská výroba se v roce 2020 znatelněji zvýší díky novým plantážím palmového oleje a kakaa, přestože již PNG citelně zaznamenává slábnoucí zahraniční poptávku v tomto odvětví.

Vývoz LNG by měl zůstat stabilní, i když i ten by mohl v roce 2020 klesat s klesající globální poptávkou. Asi 90% plynu je však dlouhodobě kontraktováno, pouze 10% se prodává na spotovém trhu. Návratem normálu některých ropných nalezišť po zemětřesení v roce 2018 by se mohla v roce 2020 mírně zvýšit produkce ropy. V krátkodobém horizontu se pak očekává, že bude její produkce klesat. Těžba zlata a mědi bude pravděpodobně narůstat, i přes komplikace způsobené omezeními výroby i pohybu osob v souvislosti s šířením COVID-19. Zlatý a měděný důl Ok Tedi i zlatý důl Lihir hodlají v letech 2020 a 2021 díky nedávným a pokračujícím kapitálovým investicím zvýšit produkci.

Nová vláda hodlá v roce 2020 přistoupit k expanzivní fiskální politice a zaměřit se na rozpočtový schodek ve výši 5,0% HDP. Tento nedostatek bude muset být financován téměř výhradně externě z důvodu nedostatku domácích zdrojů financování.
Při absenci významných nových investic v těžebním průmyslu v krátkodobém horizontu bude růst nadále nevýrazný. Očekává se, že se jednání o zlatém a měděném dole Wafi Goplu obnoví, ale pokrok bude záviset na dosažení uspokojivých dohod o podílu vlastnictví a zisku. Projekt má hodnotu kapitálové investice cca 3 miliardy dolarů, přičemž výroba by měla začít do 5 let. 

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (v mld. USD)
  201520162017201820192020 (p)
Příjmy 5,14,13,43,74,184,15
Výdaje 6,04,83,94,34,755,5
Saldo -0,9-0,9-0,6-0,6-0,57-1,35

Zdroj: Papua-New Guinea Budget 2020 (Deloitte)

Před koronavirovou krizí rozpočet vlády PNG na rok 2020 počítal s příjmy v podobném objemu, jako tomu bylo v roce 2019, tj. cca ve výši 4,2 mld. USD, s výdaji ve výši 5,5 mld. USD a cílil na schodek 5% HDP. Příjmy měly tvořit především granty, příjmy z výběru daní a vylepšující se výhledy v těžebním sektoru. Prostředky měly směřovat na financování vládních priorit, tj. především infrastruktury a sociálního programu, financování iniciativy na úsporu výdajů a dále na dokončení probíhajících projektů (přebudování kanalizačního systému v Port Moresby, rekonstrukce dálnice Highlands Highway, výstavba plynové elektrárny, státní akciový fond na podporu investic do zemědělství, státní podpora pro SME inkubátory, výstavba nových místních nemocnic či nová univerzita v provincii Western Highlands). Propad v příjmech bude vzhledem k několikaměsíčním přísným omezením pohybu i výroby výrazný (nebyl dosud vyčíslen) a je třeba počítat také s výraznou změnou v alokaci finančních prostředků na zaváděná opatření proti šíření nákazy COVID19 na PNG.

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 20152016201720182019
Platební bilance -4,5-4,6-2,4-2,3 -4,1
Běžný účet (% HDP) 20,523,521,522,824,9
Celková vnější zadluženost (mld. USD) 0,971,151,292,352,35
Devizové rezervy (mld. USD) 1,21,11,11,61,6
Dluhová služba (% exportu) 0,40,30,50,61,1

Zdroj: Asian Development Bank, International Monetary Fund

Běžný účet opět vykázal významný přebytek, který byl tažen vyšším vývozem LNG a zlata, jakož i rostoucí cenou zlata. Slabá ekonomika ale způsobila v roce 2019 zhoršení vládních financí, příjmy klesaly a kontrola výdajů byla nedostatečná. Výsledný schodek ve výši 4,1% HDP byl výrazným odklonem od dřívější strategie fiskální konsolidace. Vzhledem k napjaté situaci v oblasti peněžních toků ze strany vlády během roku 2019 nebylo možné mnoho projektů realizovat podle plánu. Průměrná roční inflace klesla v roce 2019 na odhadovaných 3,6%, což odráží pomalý růst a udržování přísné politiky centrální banky PNG.

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém zahrnuje centrální banku Bank of Papua New Guinea, komerční banky, finanční firmy, obchodní banky, pojišťovny a společnosti poskytující půjčky (loan societies). Měnou je papuánská Kina (PGK) odpovídající 100 toea.

Dříve dominantní PNGBC (Papua New Guinea Banking Corporation) byla po finančních problémech převzata BSP (Bank of South Pacific). Z dalších významných bank lze jmenovat australské ANZ a Westpac.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V roce 2016 vláda předložila návrhy daňových reforem s řadou změn v daňovém systému, nicméně některé klíčové reformy, jako plánované zvýšení DPH z 10 % na 15 %, či zavedení daně z kapitálových výnosů, zatím realizovány nebyly.

Od roku 2017 platí zvýšená vývozní daň na nezpracované dřevo (nyní 23,75 % – 61,75 % dle ceny za m3), spotřební daň na alkohol, tabákové výrobky a vyrobenou i dovezenou motorovou naftu, letištní daň z 30 na 114 PGK, daň z obratu sázkových kanceláří a další. Změny (především směrem k vyššímu zdanění) lze nalézt také v případě dodatečné daně z příjmů, daně ze zaměstnaneckých výhod aj. Nejvyšším státním úřadem pro výběr daní je Internal Revenue Commission

Daň z příjmů fyzických osob

Daň z příjmů fyzických osob zůstává po reformách daňového systému stejná. Rezidenti (pobyt déle než 6 měsíců v PNG) nedaní příjem do 10 000 PGK ročně, přičemž sazby od pásma 10 000 PGK a výše jsou pro nerezidenty stejné jako pro rezidenty. Nerezidenti daní každý příjem:

Daň z příjmů fyzických osob
Pásmo (PGK)Daň (%) – rezidentiDaň (%) – nerezidenti
0 – 10 000 022
10 001 – 18 000 2222
18 001 – 33 000 3030
33 001 – 70 000 3535
70 001 – 250 000 4040
250 001 a více 4242

Daň z příjmů právnických osob

Všeobecná daňová sazba ve výši 30 % se nově vztahuje na všechny soukromé rezidentní i státní společnosti. Původní vyšší zdanění těžebních (48 %) a ropných (50 %) společností by mělo být částečně kompenzováno zavedením vysoké srážkové daně pro tyto sektory. Daň z příjmů pro všechny nerezidentní společnosti činí 48 %.  

Daň z přidané hodnoty

DPH činí 10 %. Byla zavedena v roce 1999 a je uváděna jako Daň ze zboží a služeb (GST). Výnosy z DPH jsou děleny mezi provincie a centrální vládu v poměru 60:40.

Srážková daň

Srážková daň u dividend (dividend withholding tax) od 1. 1. 2017 činí 15 % (v případě netěžebního sektoru) a až 59,4 % v případě těžebního a ropného průmyslu, rozdíl je také v případě rezidentních a nerezidentních firem, více zde

Spotřební daně

Spotřební daně jsou uvaleny na tabák, tabákové výrobky a alkoholické nápoje.  Od 1. 1. 2017 byla zvýšena spotřební daň na alkohol z 2,5 % na 5 %, daň na tabákové výrobky až na 15 % a spotřební daň na vyrobenou i dovezenou motorovou naftu ze 4 na 10 toea za litr. Spotřební daň na importovaná motorová vozidla je stanovena mezi 15 % a 120 % podle kubatury, druhu a ceny vozidla.

PNG má podepsánu dohodu o dvojím zdanění s Austrálií, Novým Zélandem, Spojeným královstvím, Canadou, Čínou, Malajsií, Singapurem, Jižní Koreou, Fidži a v jednání je dohoda s Německem.

Zdroj: Internal Revenue Commission, KPMG Report – PNG 2020

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Kuala Lumpur (Malajsie) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem